17 C 256/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 516 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 23. 8. 2013 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 300 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 3. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný dne 6. 8. 2013 cestoval dopravním prostředkem linkou číslo městské hromadné dopravy osob, kterou provozuje právnická osoba podnik právnická osoba, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto je žalovaný povinen uhradit jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k němu ve výši 1 500 Kč. Žalovaný tyto částky neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaný dne 6. 8. 2013 cestoval prostředkem městské hromadné dopravy osob, kterou provozuje právnická osoba podnik právnická osoba, a to konkrétně linkou číslo. V čase 13.07 hodin téhož dne byl v úseku anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova kontrolován pracovníkem dopravního podniku, avšak žalovaný se neprokázal jízdním dokladem. Proto byla kontrolorem sepsána dohoda s cestujícím číslo. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které vyplývají ze smluvních přepravních podmínek i dohody s cestujícím, a to do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek z 13. 10. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z 13. 2. 2023. Téhož dne byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka, v rámci které byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její možné soudní vymáhání.

6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

8. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). Cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo rezervačního dokladu (§ 4 odst. 4 písm. a)) ve výši podle tarifu. Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

9. Podle § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

10. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

11. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Právní posouzení věci:

15. Dne 6. 8. 2013 cestoval žalovaný prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, došlo tak k uzavření smlouvy o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. o. z., vyhlášky č. 175/2000 Sb. a zákona č. 111/1994 Sb., resp. zákona číslo Sb. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když neuhradil jízdné dle stanoveného tarifu a k výzvě pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně se neprokázal jízdním dokladem. Žalovaný je tak povinen za uskutečněnou jízdu bez příslušného dokladu uhradit jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, když výše odpovídá smluvním přepravním podmínkám právní předchůdkyně žalobkyně i právním předpisům. Je tak povinen učinit vůči žalobkyni, neboť na tuto v souladu s § 1879 a násl. o. z. pohledávka za ním přešla. Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 23. 8. 2013, tj. od uplynutí lhůty 15 dnů od uskutečnění přepravní kontroly, do zaplacení, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 300 Kč.

17. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.