17 C 259/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 963 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 10 963 Kč s příslušenstvím se zcela zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].

1. Žalobou doručenou dne 26. 9. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 963 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 12. 9. 2005 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 33 280 Kč (půjčka 20 000 Kč, souhrnný poplatek 13 280 Kč), a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Splatnost poslední splátky připadala na 11. 9. 2006. Žalovaný uhradil celkovou částku 22 317 Kč, úhrady byly započítány na souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč a na jistinu ve výši 9 037 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 10 963 Kč představující zůstatek jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 14. 9. 2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně vyjádřila souhlas již v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 12. 9. 2005 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti celou částku půjčky. Smlouva je žalovaným podepsána.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy.

7. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] S.à.r.l. ze smlouvy o půjčce [číslo]. Nový věřitel zmocnil [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] ke správě pohledávky.

8. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 31. 7. 2015 podána k poštovní přepravě.

9. Z dopisu ze dne 14. 9. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému oznámila postoupení pohledávky dle smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni.

10. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 19. 9. 2018 podána k poštovní přepravě, odesílatel [anonymizována dvě slova].

11. Z dopisu ze dne 26. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornila na její možné soudní vymáhání.

12. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 27. 4. 2023 podána k poštovní přepravě, odesílatel [příjmení] [příjmení].

13. Ze systému [příjmení] [jméno] národní banky bylo zjištěno, že v měsíci září roku 2005 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,22 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 19,41 % (kreditní karty).

14. Závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 12. 9. 2005 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v pravidelných 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 20 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný nehradil splátky půjčky řádně a včas, uhradil celkem 22 317 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] S.à.r.l., což bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 26. 4. 2023, která mu byla odeslána dne 27. 4. 2023, a ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky.

16. K měsíci září roku 2005 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,22 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 19,41 % (kreditní karty).

17. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k nim došlo po 1. 1. 2014.

19. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

20. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

21. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

22. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

23. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Právní posouzení věci:

25. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 12. 9. 2005, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 22 317 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] S.à.r.l., smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 24. 8. 2018 poté přešla na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno.

26. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 13 280 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky.

27. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 13 280 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 66,4 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 52 týdnů, jedná se prakticky o roční úrok. Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci září roku 2005 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,22 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 19,41 % (kreditní karty). Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 18,66 %, příp. 58,23 %. Jedná se o roční úrokové sazby. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje více než desetinásobek nižší úrokové sazby, příp. je vyšší, nežli trojnásobek nejvyšší úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

28. Soud tedy výrokem I. nárok žalobkyně zamítl, neboť ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně tak nebyla oprávněna přijaté plnění započítat na úroky (souhrnný poplatek). Žalovaný uhradil 22 317 Kč, jistina již tedy byla v plném rozsahu uhrazena, a na jinou platbu nemá žalobkyně s ohledem na výše uvedené nárok. Přitom vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce (nejedná se o smlouvu o úvěru).

29. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, z hlediska úspěšnosti ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, tomu však vzhledem k jeho nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

30. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.