17 C 264/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristýny Stratilové a přísedících anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně učiněné žalovanou dopisem ze dne 24. 8. 2023, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů částku 17 427,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 10. 2023 domáhala se žalobkyně určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne 21. 2. 2023 je u žalované zaměstnána jako prodavačka s dnem nástupu shodným se dnem podepsání pracovní smlouvy. Dne 25. 8. 2023 obdržela okamžité zrušení pracovního poměru, neboť měla zvlášť hrubým způsobem porušit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Zrušení však považuje za neplatné, neboť neobsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem. Dopisem ze dne 2. 9. 2023 sdělila žalobkyně žalované, že pracovní poměr trvá a požadovala náhradu mzdy do doby umožnění opětovného výkonu práce, příp. řádného skončení pracovního poměru. Žalovaná na dopis nijak nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně považuje za neoprávněný a setrvání v pracovním poměru za nemožné. Uvedla, že ačkoli byly žalobkyni jasně formulovány principy pro náplň práce a péče o zákazníka, tyto nerespektovala, k práci přistupovala laxně, nevěnovala se dostatečně péči o prodejnu, nekomunikovala se zákazníky. Dále odmítla nezbytné přeškolení a odmítla vyjet na pracovní cestu. Tyto skutečnosti byly žalobkyni vytknuty ústně i vytýkacími dopisy. Žalobkyně také zneužívala zaměstnanecké výhody, když za celou dobu trvání pracovního poměru odpracovala sotva polovinu pracovních dnů a žalované tak způsobila újmu na zisku.

3. V replice žalobkyně uvedla, že žalovaná neuvedla konkrétní jednání, kterého se měla žalobkyně dopustit a které by mohlo vést k okamžitému zrušení pracovního poměru. Byla to žalobkyně, kdo byl v zaměstnání aktivní a od zákazníků měla pozitivní zpětnou vazbu za své milé vystupování. O nutnosti přeškolení se dozvěděla až z vyjádření žalované k žalobě. Nemožnost vyjet na služební cestu sdělila žalobkyně žalované předem, a to z rodinných důvodů, přičemž při předchozí obdobné omluvě jí žalovaná ničeho nevytkla. Vyúčtování náhrady při odpovědnosti za újmu považuje za nezákonné, opět bez vymezení konkrétního jednání žalobkyně. K údajnému zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody pak žalovaná neuvádí, zda jak k němu mělo dojít, když pouhá nepřítomnost v zaměstnání toto nezakládá.

4. Žalovaná dne 31. 1. 2024 v 21:25 hodin soudu odeslala žádost o odročení jednání, neboť toto má kolidovat s pracovní dobou jednatele, která je od 4:30 hodin do 17:00 hodin, a druhá jednatelka je na mateřské dovolené v šestinedělí. S ohledem na uváděné důvody nepovažoval soud omluvu za včasnou, když tyto skutečnosti musely být žalované známy již v okamžiku doručení předvolání k jednání. Bez prodlení o tom žalovanou informoval.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou mezi žalovanou a žalobkyní dne 21. 2. 2023 s tím, že toto datum se shoduje s dnem nástupu do zaměstnání, žalobkyně měla pracovat jako prodavačka.

7. Z okamžitého zrušení pracovního poměru včetně kopie obálky bylo zjištěno, že žalovaná dopisem ze dne 24. 8. 2023 žalobkyni oznámila okamžité zrušení pracovního poměru k témuž dni, neboť žalobkyně zvlášť hrubým způsobem porušila povinnosti vyplývající z pracovních předpisů. Porušení žalovaná spatřovala v nedodržování pracovní doby, nedovolené manipulaci s majetkem žalované a zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody, a to nad rámec účelu a v rozporu se zájmy žalované. K jednotlivým porušení byl uveden odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (datum a spisová značka rozhodnutí). Z kopie přední strany obálky a z podacího lístku bylo zjištěno, že dopis byl předán k poštovní přepravě dne 24. 8. 2023.

8. Z dopisu ze dne 2. 9. 2023 včetně doručenky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně sdělila žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, neboť neobsahuje zákonné náležitosti, když nevymezuje konkrétní jednání, kterého se měla žalobkyně dopustit. Žalobkyně tak trvá na pokračování pracovního poměru. Z doručenky bylo zjištěno, že dopis byl dodán do datové schránky žalované dne 2. 9. 2023.

9. Ze seznamu nepřítomnosti soud zjistil, že žalobkyně v období od 1. 1. 2023 do 9. 11. 2023 čerpala 10 dnů dovolené, a to včetně dne 7. 7. 2023, byla 31 dnů v pracovní neschopnosti a 20 dnů čerpala ošetřovné člena rodiny.

10. Z upozornění na porušení pracovních povinností ze dne 17. 7. 2023 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná žalobkyni dopisem vytkla, že se dne 7. 7. 2023 nedostavila na pracoviště, ačkoliv jí nebyla schválena dovolená, a dále že odmítla vyjet na služební cestu, ačkoliv to má uvedené v pracovní smlouvě. Zároveň pro případ dalšího porušení pracovní smlouvy byla upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. K poštovní přepravě byl dopis podán dne 22. 7. 2023.

11. Z upozornění na porušení pracovních povinností ze dne 17. 8. 2023 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vytkla, že nerespektovala pokyny svého nadřízeného, neboť na pracovišti nezanechala klíče, nezlepšila své pracovní návyky spočívající v nízké aktivitě a iniciativně. Pro případ dalšího porušení pracovní smlouvy byla upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne 22. 8. 2023.

12. Z dovolenky soud zjistil, že žalobkyně požádala pro dny 2. 8. 2023 až 4. 8. 2023 o dovolenou a tato jí byla dne 1. 8. 2023 schválena.

13. Z vyúčtování náhrady (bez uvedení data) včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni vzniklou újmu na jmění ve výši 8 000 Kč, a to za nedodržování pracovní doby částkou 1 500 Kč, zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody (opakované cílené čerpání ošetřování člena rodiny a pracovní neschopnosti) částkou 4 000 Kč, nedovolenou manipulaci s majetkem zaměstnavatel (neodpovídající záznamy oproti návratce odpisů) částkou 1 000 Kč a nerespektování nadřízeného a jeho pokynů částkou 1 500 Kč. Vyúčtování bylo podáno k poštovní přepravě dne 6. 9. 2023.

14. Soud pro nadbytečnost neprovedl účastnickou výpověď žalobkyně a svědkyně [jméno] [příjmení], neboť skutkový stav byl již dostatečně zjištěn. V rámci dokazování soud dále neprovedl žádost o posouzení zdravotní způsobilosti (č. l. 27), neboť z tvrzení žalované nebylo vůbec zřejmé, k prokázání jaké skutečnosti byl tento důkaz navržen, nevyplývá to ani z obsahu spisu. Nebyla provedena ani komunikace (č. l. 38v-41), neboť tato nebyla vedena mezi účastníky řízení, resp. z pozice zaměstnavatel-zaměstnanec, skutkový stav byl současně náležitě zjištěn.

15. Závěr o skutkovém stavu:

16. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 2. 2023 pracovní smlouvu na dobu neurčitou s datem nástupu do zaměstnání téhož dne. Žalobkyně zastávala pozici prodavačky. Dopisem ze dne 17. 7. 2023, podaným k poštovní přepravě dne 22. 7. 2023, vytkla žalovaná žalobkyni, že se dne 7. 7. 2023 nedostavila na pracoviště bez čerpání řádné dovolené, kterou určuje zaměstnavatel (žalovaná), a dále že žalobkyně odmítla jet na služební cestu. Dopisem ze dne 17. 8. 2023, podaným k poštovní přepravě dne 22. 8. 2023, vytkla žalovaná žalobkyni, že nerespektovala pokyny svého nadřízeného pracovníka, když na pracovišti nezanechala klíče, a dále, že není dostatečně pracovně iniciativní a aktivní. V obou dopisech byla žalobkyně upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. Dle evidence žalované coby zaměstnavatele čerpala žalobkyně v období od 1. 1. 2023 do 9. 11. 2023 10 dnů dovolené, včetně dne 7. 7. 2023, byla 31 dnů v pracovní neschopnosti a 20 dnů čerpala ošetřovné člena rodiny. Dne 24. 8. 2023 odeslala žalovaná žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovně právních předpisů, ve kterém uvedla, že došlo k nedodržení pracovní doby, k neoprávněné manipulaci s majetkem zaměstnavatele a zneužití zaměstnanecké výhody nad rámec jejího účelu a v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Na podporu svých tvrzení byl ke každému vytýkanému jednání připojen odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, tedy pouze uvedení data rozhodnutí a spisové značky. Žalobkyně reagovala dopisem ze dne 2. 9. 2023, doručeným téhož dne, tak, že zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, neboť nevymezuje konkrétní jednání žalobkyně, pro které by mělo dojít k rozvázání pracovního poměru touto formou. Pracovní poměr považuje nadále za trvající, požaduje náhradu mzdy za dobu, kdy nemohla v práci pokračovat nebo řádné ukončení pracovního poměru. Dopisem odeslaným dne 6. 9. 2023 vyúčtovala žalovaná žalobkyni náhradu vzniklé újmy celkovou částkou 8 000 Kč.

17. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

18. Podle § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Podle § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4902/2014:„ Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru proto musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 55 odst. 1 zák. práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen, a že důvod nebude možné dodatečně měnit. U důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena“.

21. Právní posouzení věci:

22. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že účastnice řízení uzavřely dne 21. 2. 2023 platnou pracovní smlouvu. Dne 24. 8. 2023 odeslala žalovaná žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které se dostalo do dispozice žalované. Dne 16. 10. 2023 bylo zahájeno předmětné řízení, žalobkyně tedy své právo uplatnila v souladu s § 72 zákoníku práce včas.

23. Na právní jednání zaměstnavatele, kterým okamžitě ruší pracovní poměr zaměstnance, jsou v souladu se zákonem a rovněž judikaturou kladeny vysoké nároky, a to pokud jde o určitost a jasnost tohoto jednání. Tedy, důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném vyhotovení uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikly pochybnosti o tom, co chtěl zaměstnavatel projevit, a aby bylo zjištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 1996, sp. zn. 2 Cdon 198/96). Při okamžitém zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho individualizace.

24. Takové náležitosti však předmětné okamžité zrušení pracovního poměru nemá. Žalovaná jakožto zaměstnavatel se omezila na sdělení, že se jedná o zvlášť hrubé porušení povinností žalobkyně, a to nedodržením pracovní doby, nedovolenou manipulací s majetkem a zneužitím poskytnuté zaměstnanecké výhody, tj. nad rámec jejího účelu a v rozporu se zájmy zaměstnavatele. K tomu připojila odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Zcela tak absentuje uvedení údajů časových, a to pro všechna tři vytýkaná jednání, u druhého a třetího jednání schází i jasná specifikace a konkretizace vytýkaného jednání. Použité formulace jsou velmi obecné, vágní. Žalovaná k tomuto právnímu jednání nepřipojila žádné další listiny či neučinila odkaz s tím, že by v těchto doprovodných dokumentech bylo možné jednotlivá údajná porušení ze strany žalobkyně jasně identifikovat. Byť žalovaná doručila žalobkyni písemnosti, ve kterých jí vytýkala porušení pracovních povinností, na tyto jednak v okamžitém zrušení pracovního poměru neodkázala, zejména pak tyto se netýkají ani jednoho z porušení tak, jak je uvedeno v okamžitém zrušení pracovního poměru, a to ani pokud by soud připustil souvztažnost s nedodržením pracovní doby (čerpání dovolené). Jednak má soud za to, že pod tento pojem není možno zahrnout čerpání dovolené, ať oprávněně či nikoliv, nad to sama žalovaná připojila listinný důkaz, ze kterého plyne, že žalobkyně v konkrétní den, tj. 7. 7. 2023 dovolenou čerpala řádně (dle jejích výkazů). Ani odkaz na rozhodnutí soudu není přiléhavý, ničeho nevypovídá o porušení pracovních povinností konkrétního zaměstnance, kdy je nutno i poznamenat, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici prodavačky, nikoliv právně vzdělané osoby – nicméně ani v takovém případě by náležitosti okamžitého zrušení pracovního poměru dány nebyly.

25. Pokud pak žalovaná v rámci vyúčtování náhrady vůči žalobkyni blíže rozvedla druhý a třetí výpovědní důvod, pak k tomuto není možno přihlížet, neboť vyúčtování následovalo až po výpovědi (není možno neplatnou výpověď následně zhojit), současně ani toto vymezení není dle názoru soudu zcela jasné a určité. Zejména by soud chtěl poukázat na to, že čerpání dávky ošetřovného či nemocenského pojištění není zaměstnaneckou výhodou.

26. Vzhledem ke shora uvedenému soud návrhu zcela vyhověl, neboť okamžité zrušení pracovního poměru neobsahuje stanovené náležitosti, je neplatné.

27. Další argumentací jak žalované, tak i následně žalobkyně, k jiným porušením pracovních povinností, nežli uvedeným v okamžitém zrušení pracovního poměru, se soud nezabýval, neboť tyto nemohou být předmětem přezkumu – netýkají se vytýkaného jednání.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupkyně žalobkyně má nárok na odměnu dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 advokátního tarifu, a to za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, replika a účast u soudního jednání) a dále za jeden úkon právní služby v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. h) 1 250 Kč (jednoduchá výzva žalované); tj. celkem 11 250 Kč. Dále má nárok na náhradu hotových výdajů za každý z výše uvedených úkonů právní služby podle § 13 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč (5 x 300 Kč). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 2 677,50 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 17 427,50 Kč.

29. Náklady řízení je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupkyně žalobkyně.

30. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.