17 C 273/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 501 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 501 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 501 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 70 990,70 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. V rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, ve věci žalobkyně , právnická osoba, proti žalované , právnická osoba, , o zaplacení částky 26 731 Kč s příslušenstvím (neuhrazené členské příspěvky za leden až březen 2022), uplatnila žalovaná (v daném řízení žalobkyně) vzájemný návrh, kterým se domáhala po žalované částky 501 000 Kč s příslušenstvím jakožto spravedlivého vypořádání z majetku žalobkyně, dále i náhrady nákladů řízení. Soud usnesením vyhlášeným při jednání dne , datum, řízení o majetkové vypořádání mezi žalobkyní a žalovanou vyloučil k samostatnému řízení.

2. Žalobkyně se svým návrhem v rozsahu následných doplnění domáhá po žalované jí označené částky, jakožto podílu na celkovém majetku žalované vzhledem ke členské základně žalobkyně, a to k datu jejího vystoupení , datum, z žalované, v rozsahu asi 50 %. Uvedla, že je právnickou osobou sui generis, nikoliv spolkem, která se řídí úpravou ve stanovách, shodně jako žalovaná, je nutno na tyto klást vysoké obsahové nároky. Pokud by tedy byly neúplné, bylo by nutno to i překlenout za pomoci vnější právní úpravy – zejména s využitím analogie s instituty a principy soukromého práva, s ohledem na předchozí právní úpravu i § 839 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do , datum, . Tak je tomu i v daném případě. Stanovy žalované zakotvují, že nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované nevzniká při zániku základní organizace s tím, že dispozice s majetkem při sloučení, rozdělení nebo zániku základní organizace, územní rady a žalované upravuje Ekonomická směrnice v příloze č. , hodnota, . Stanovy tedy ke dni vystoupení žalobkyně neupravovaly postup vypořádání při vystoupení odborové organizace, která vystoupením nezaniká. Pokud pak Ekonomická směrnice ve své příloze č. , hodnota, , čl. 5 uvádí, že nárok na vypořádání nevzniká mimo jiné při vystoupení, pak k tomuto chybí zmocnění ve stanovách. Ačkoliv není účelem žalované primárně ziskovost, získává řadu příjmů, i zisk může generovat. Za dané situace by tak odporovalo zdravé logice a principu spravedlivého uspořádání věcí, pokud by měly všechny finanční prostředky zůstat po vystoupení žalobkyně umenšené žalované, aniž by však členové žalobkyně měli za léta kumulovaného jmění žalované, ke kterému významnou měrou přispěli, jakékoliv finanční prostředky, které nyní potřebují pro vlastní samostatnou činnost ve prospěch svých členů. Doplnila, že žalovaná, členka Českomoravské federace odborových svazů, získala prostředky při zrušení , Anonymizováno, , rovněž jí náleží podíl na finančních prostředcích ze zbývajícího majetku , Anonymizováno, , se kterými hospodaří , právnická osoba, (dále též „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “). Tato unie provádí postupné delimitace majetku, i vůči žalované. I tyto prostředky tak mají být předmětem vypořádání vůči žalobkyni. U jednání dne , datum, uvedla, že finanční prostředky či jiný majetek žalované neposkytla.

3. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že obě účastnice řízení jsou samostatnými odborovými organizacemi, jsou majetkově autonomní. Samostatná právní subjektivita zůstala žalované zachována i po roce 2014, kdy pakliže by tedy žalobkyně měla mít nárok na vypořádání, s čímž žalovaná nesouhlasí, tento by byl již promlčen. Má za to, že v daném případě je nutno se řídit stanovami žalované, které byly i žalobkyní akceptovány. Tyto stanovují, že žalovaná jako svaz neručí za závazky základních organizací a naopak. Zejména poukázala na čl. 5 přílohy č. , hodnota, Ekonomické směrnice, kde je výslovně uvedeno, že při zániku členství základní organizaci ve svazu (vystoupení, zánik, zrušení) nevzniká nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované. Tato úprava je dle žalované zcela jednoznačná a neumožňuje jiný výklad než ten, že při vystoupení není nárok na vypořádání, ani vypořádání členských příspěvků nebo jiných hodnot ve vlastnictví žalované. Rovněž ani úprava spolkového práva neobsahuje ujednání o vypořádání, naopak stanovuje, že členství ve spolku nemá majetkovou povahu, ke členství se neváže podíl na majetku spolku či právo na vypořádací podíl v případě ukončení členství. K tomu doplnila, že žalobkyně nikdy žádné prostředky žalované neposkytla ani se nezúčastnila na činnosti žalované mimo placení členských příspěvků. Vyvrátila, že by získala peněžní prostředky či majetek původního , Anonymizováno, , tento dodnes spravuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, . I pokud by nějaký majetek od posledně uvedeného získala, by byl již spotřebován.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně jako základní organizace vystoupila ze žalované ke dni , datum, .

6. Z výpisu ze spolkového rejstříku bylo ve vztahu k žalobkyni zjištěno, že je odborovou organizací vzniklou , datum, s datem zápisu , datum, .

7. Z výpisu ze spolkového rejstříku bylo ve vztahu k žalované zjištěno, že je odborovou organizací vzniklou , datum, s datem zápisu , datum, .

8. Z usnesení VIII. řádného sjezdu , Anonymizováno, konaného , datum, v Praze bylo zjištěno, že v bodě 6 byly schváleny Stanovy žalované s účinností od , datum, a Ekonomická směrnice žalované s účinností od , datum, .

9. Ze stanov žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že hlavním posláním žalované je obhajoba a prosazování sociálních, pracovních, ekonomických a mzdových potřeb členů a ochrana jejich práv (čl. I, 2). Členství v žalované je založeno na principu dobrovolného sdružování. Ukončení členství je možné vystoupením na základě písemného oznámení člena. Dnem ukončení členství zanikají práva a povinnosti člena (čl. II, 1, 2). Každý člen má povinnost dodržovat Stanovy žalované a závazné dokumenty základní organizace schválené členskou schůzí základní organizace (čl. III, 3). Základními články organizační struktury žalované jsou základní organizace, které jsou těžištěm uspokojování potřeb, prosazování zájmů a ochrany práv členů a nositelem odborové demokracie. Základní organizace mají právní osobnost, tj. způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (čl. VI, 1). Základním zdrojem finančního a hmotného zabezpečení činnosti žalované jsou členské příspěvky, movitý a nemovitý majetek, případně zisk z vlastní podnikatelské aktivity. Podrobnosti hospodaření žalované upravuje ekonomická směrnice žalované schválená sjezdem žalované. Žalovaná neručí za závazky základních organizací a základní organizace neručí za závazky žalované. Při zániku základní organizace nevzniká nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované. Dispozice s majetkem při sloučení, rozdělení nebo zániku základní organizace, územní rady a svazu upravuje Ekonomická směrnice v příloze č. , hodnota, (čl. VII).

10. Z ekonomické směrnice žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato upravuje základní pravidla, kterými se řídí hospodaření odborových orgánů žalované (preambule). Z přílohy č. , hodnota, k této směrnici, Dispozice s majetkem při sloučení, rozdělení nebo zániku základní organizace žalované bylo zjištěno, že základní organizace jsou povinny při sloučení, rozdělení či zániku zabezpečit vypořádání všech pohledávek a závazků vztahujících se k jejich majetku a činnosti (čl. 1). Při zániku členství základní organizace v žalované (vystoupení, zánik, zrušení) nevzniká nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované.

11. Ze zápisu z 5. zasedání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, z , datum, bylo zjištěno, že zde bylo šest přítomných osob a byl schválen návrh na vypořádání s žalovanou ve výši 50 % z možného nároku, a to ve výši 501 000 Kč. Částka se počítala podílem podle počtu členů žalované (6 849), počtu členů žalobkyně (104) ke dni vystoupení a účetní závarky žalované z roku 2020.

12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto adresoval zástupce žalobkyně žalované a požadoval pro žalobkyni vypořádací podíl ve výši 501 000 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možné soudní vymáhání této částky. Podle doručenky byla upomínka doručena žalované , datum, .

13. Soud neprovedl dokazování účastnickými výpověďmi a svědeckou výpovědí , jméno FO, , neboť na jejich provedení žalobkyně dále netrvala.

14. Dále nebylo provedeno dokazování usnesením členské schůze žalobkyně z , datum, , neboť mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně z žalované vystoupila a k jakému dni. Pokud jde o další návrhy na doplnění dokazování, a to účetní závěrkou na č. l. 55-64 a dalšími účetními závěrkami žalované, dokladem o stavu členské základny žalobkyně ke dni vystoupení z , Anonymizováno, a dokladem o stavu členské základny žalované (zápis z jednání rozpočtové komise ze , datum, včetně zápisu ze 3. zasedání z , datum, ) na č. l. 11-17 (shodně č. l. 66-72), členskými příspěvky za 03/2021-01/2022 na č. l. 47, výzvou k úhradě na č. l. 48, odpovědí na výzvu k úhradě na č. l. 49, statutem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , úplným výpisem z rejstříku žalované se seznamem odborových organizacích v ní sdružených a informací o delimitacích pro žalovanou, pak tyto byly zamítnuty, neboť s ohledem na právní posouzení věci, ve vztahu k tvrzení žalobkyně ohledně předmětu vypořádání, nebyly pro věc relevantní. Ze shodného důvodu soud žalované neuložil vysvětlovací povinnost.

15. Závěr o skutkovém stavu:

16. Žalovaná je odborovou organizací vzniklou , datum, s datem zápisu , datum, . Na svém VIII. řádném sjezdu, který se konal , datum, v Praze, žalovaná mimo jiné schválila Stanovy s účinností od , datum, a Ekonomickou směrnici s účinností od , datum, . V těchto stanovách je normováno, že hlavním posláním žalované je obhajoba a prosazování sociálních, pracovních, ekonomických a mzdových potřeb členů a ochrana jejich práv. Členství v žalované je založeno na principu dobrovolného sdružování, povinností člena je dodržovat stanovy žalované a závazné dokumenty základní organizace schválené členskou schůzí základní organizace. Ukončení členství je možné vystoupením na základě písemného oznámení člena. Dnem ukončení členství zanikají práva a povinnosti člena. Základními články organizační struktury žalované jsou základní organizace, které jsou těžištěm uspokojování potřeb, prosazování zájmů a ochrany práv členů a nositelem odborové demokracie. Základní organizace mají právní osobnost, tj. způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Žalobkyně, která je rovněž odborovou organizací vzniklou , datum, s datem zápisu , datum, , a která byla základní organizací žalované, tedy i ona byla povinna se řídit stanovami, využila svého práva jimi daného a ke dni , datum, z žalované vystoupila. Stanovy žalované dále upravují, že základním zdrojem finančního a hmotného zabezpečení její činnosti jsou členské příspěvky, movitý a nemovitý majetek, případně zisk z vlastní podnikatelské aktivity. Podrobnosti hospodaření poté upravuje ekonomická směrnice žalované schválená jejím sjezdem, jak se i , datum, stalo. Žalovaná v souladu se stanovami neručí za závazky základních organizací a základní organizace neručí za závazky žalované. Pokud jde o otázku vypořádání z majetku žalované, pak ve vztahu k tomuto stanovami upravují, že při zániku základní organizace nevzniká nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované a dále, že dispozice s majetkem při sloučení, rozdělení nebo zániku základní organizace, územní rady a svazu upravuje Ekonomická směrnice v příloze č. , hodnota, . Tato směrnice jako taková upravuje základní pravidla, kterými se řídí hospodaření odborových orgánů žalované. Přílohy č. , hodnota, k této směrnici, pod názvem Dispozice s majetkem při sloučení, rozdělení nebo zániku základní organizace žalované, uvádí, že základní organizace jsou povinny při sloučení, rozdělení či zániku zabezpečit vypořádání všech pohledávek a závazků vztahujících se k jejich majetku a činnosti. Dále, že při zániku členství základní organizace v žalované (vystoupení, zánik, zrušení) nevzniká nárok na finanční vypořádání z prostředků žalované.

17. Žalovaná na svém 5. zasedání konaném dne , datum, schválila návrh na vypořádání s žalovanou ve výši 50 % z možného nároku, a to ve výši 501 000 Kč. Částka se počítala podílem podle počtu členů žalované (6 849), počtu členů žalobkyně (104) ke dni vystoupení a účetní závarky žalované z roku 2020. V návaznosti na takto přijatý návrh doručil zástupce žalobkyně žalované dne , datum, předžalobní upomínku z , datum, , v rámci které ji vyzval k úhradě vypořádacího podílu ve výši 501 000 Kč s tím, že v opačném případě je možno očekávat její soudní vymáhání.

18. Podle § 3025 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ustanovení tohoto zákona o právnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat.

19. Podle § 233 odst. 2 o. z., kdo se uchází o členství ve spolku, projevuje vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku.

20. Podle § 237 o. z., členství ve spolku zaniká vystoupením, vyloučením, nebo dalšími způsoby uvedenými ve stanovách nebo v zákoně.

21. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo mohlo být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. Podle § 829 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.), několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.

24. Podle § 834 obč. zák., majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

25. Podle § 839 obč. zák., účastníkovi, který vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení se mu vyplatí v penězích.

26. Právní posouzení věci:

27. Ve vztahu k uplatněné námitce promlčení má soud za to, že jelikož došlo k vystoupení žalobkyně ze žalované k , datum, , od tohoto data je teprve možno uvažovat o nároku na vypořádací podíl v souladu s § 619 o. z., nikoliv již od roku 2014, kdy se žalobkyně stala samostatným subjektem – neboť až do svého vystoupení byla i nadále součástí organizační struktury žalované. Dle názoru soudu nárok promlčen není v souladu s § 629 odst. 1 o. z.

28. Soud má za to, že odborové organizace jsou svou povahou zvláštním druhem korporací soukromého práva, tj. zvláštní spolkovou formu se specifickým účelem. Pokud jde o právní úpravu, aplikuje se § 3025 o. z., jenž uvádí, že se na tyto organizace užijí ustanovení o spolku jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. K tomu je nutno dodat, že úprava spolkového práva obsažená v občanském zákoníku je plně v souladu s těmito mezinárodními smlouvami nejen ve vztahu k zaměstnancům a zaměstnavatelům, ale obecně pro všechny osoby bez rozdílu. Výjimku lze v souladu s komentářovou literaturou (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, : K. Ronovská) spatřovat v specifické úpravě zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Právní úpravu spolků je tedy možno aplikovat, až na výjimky, např. pravidla, která se výlučně vztahují ke spolkům (např. název apod.).

29. Pokud žalobkyně svůj nárok na vypořádání opírá o chybějící úpravu ve stanovách, je možno vycházet ze zákonné úpravy, nikoliv však předchozí jak uváděla žalobkyně, ale účinné a platné ke dni vystoupení žalobkyně ze žalované. Podle komentářové literatury k § 237 o. z., který upravuje způsoby zániku členství ve spolku a který je aplikovatelný i na odborové organizace, jak bylo pojednáno výše (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, : J. Bodečková): „Vystoupí-li člen ze spolku, nemá zásadně právo na vrácení členských příspěvků, které po dobu členství hradil v zájmu naplňování spolkového záměru. Jednalo se o stanovami uloženou povinnost členů vůči spolku, odvíjející se od trvajícího členského poměru. Pokud však člen do spolku vnesl (a nikoliv daroval) jiný majetek, který byl spolkem užíván, nelze člena nutit, aby se svých věcí ve prospěch spolku vzdal.“ To ostatně plyne i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „Opustila-li formou, kterou lze vyložit jako vystoupení, základní organizace odborový svaz, nelze ji oprávněně přinutit, aby se vzdala věcí ve svém vlastnictví a ponechala je ve stávajícím odborovém svazu.“ Shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

30. V daném řízení tedy bylo posuzováno, jaký majetek měla žalobkyně vložit do žalované, jakou měl povahu.

31. Žalobkyně netvrdila, že by do žalované vložila/vnesla nějaký konkrétní majetek, sama to i popřela, vyjma uhrazených členských příspěvků, respektive odvodů z nich. Dle názoru soudu tak nemá nárok na vypořádání z celkového majetku žalované v poměru ke členské základně, jak navrhovala. Nemůže mít ani nárok na majetek, který mohla žalovaná případně získat z majetku , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť již ze samotného tvrzení žalobkyně jasně plyne, že se jedná o majetek žalované, nikoliv majetek, ke kterému by měla sama žalobkyně vlastnické či jiné právo.

32. Je nutno doplnit i nad rámec zákonné právní úpravy to, že žalobkyně upozorňovala na neúplnost stanov stran vypořádání při vystoupení, které tuto otázku výslovně neřeší. Dle názoru soudu, s ohledem na výše uvedené, kdy při vystoupení je obecně pouze nárok na vrácení vlastního majetku základní organizace, nelze ve znění předmětných stanov spatřovat naopak nárok na jiné vypořádání. Jiná situaci by nastala, pokud by stanovy naopak přímo výslovně stanovily, jakým způsobem by se při vypořádání při vystoupení postupovalo. Takové ujednání však stanovy neobsahují. Navíc je nutno uvedené vykládat i v souladu s ekonomickou směrnicí, která byla shodně jako stanovy řádně přijala na sjezdu žalované a na kterou řádně přijaté stanovy odkazují, její přílohou č. , hodnota, , kde čl. 5 hovoří nad rámec i o vystoupení. Soud má za to, i bez výslovného zmocnění přímo ve stanovách, že je z uvedeného vůle odborového svazu zcela jasně zřejmá, navíc souladná s právní úpravou a rozhodovací praxí. Nebylo tedy důvodu se od této odchýlit.

33. Pokud žalobkyně odkazovala na ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, konkrétně § 839 a ve vztahu k tomu odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, má soud za to, že uvedené není pro dané řízení aplikovatelné, neboť se jedná právní úpravu nikoliv platnou a účinnou ke dni vystoupení žalobkyně ze žalované a současně o právní úpravu smlouvy o sdružení, tedy úpravu jinou, kdy § 839 uváděl, že má vystoupivší člen ze sdružení nárok na podíl na majetku v penězích. K tomu je však nutno doplnit, že § 834 normoval, že majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. V tomto byl tedy položen základ pro vypořádání.

34. Výklad ustanovení § 839 poskytl dovolací soud v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém uvedl, že: „I když to ustanovení § 839 obč. zák. výslovně neuvádí, je z jeho věty druhé třeba nepochybně dovodit, že vystoupením účastníka sdružení, kdy nedochází k jeho rozpuštění, zaniká ze zákona – ke dni vystoupení – vlastnické právo vystoupivšího účastníka ke spoluvlastnickému podílu na majetku získaném společnou činností účastníků sdružení.“ Z uvedeného plyne, že v případě zániku účasti účastníka sdružení při dalším trvání sdružení zásadně zaniká jeho spoluvlastnický podíl k majetku získanému činností sdružení. Jedná se tak o zvláštní úpravu vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy uprázdněný spoluvlastnický podíl vystoupivšího účastníka sdružení přirůstá k podílům ostatních účastníků sdružení a ti jsou povinni hodnotu podílu vystupujícímu účastníkovi vyplatit v penězích (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

35. V případě žalobkyně a žalované však předchozí spoluvlastnický podíl na majetku získaný společnou činností neexistoval, resp. uhrazené členské příspěvky takovým majetkem nejsou, nad to úprava spolků takové ustanovení, jako dříve smlouva o sdružení, neobsahuje. Přitom právě právní úpravu spolků je nutno v daném případě aplikovat.

36. S ohledem na vše výše uvedené tak byl návrh žalobkyně zcela zamítnut.

37. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že není možno přijmout tvrzení žalobkyně, že má nárok na vypořádání i z toho důvodu, že žalovaná svůj nárok na jednostranné vypořádání již uplatnila v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, , neboť soudu je z úřední činnosti známo, že v tomto řízení se žalovaná (v pozici žalobkyně) domáhala zaplacení dlužných členských příspěvků za leden až březen 2022, tj. za dobu, kdy žalobkyně byla součástí organizační struktury žalované. Nejednalo se tak o vypořádání (z titulu vypořádacího podílu při vystoupení) mezi účastnicemi řízení.

38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Žalovaná má právo na náhradu zastoupení, u kterého soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 51 700 Kč dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, a to za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu – příprava a převzetí zastoupení § 11 odst. 1 písm. a), vyjádření ze dne , datum, § 11 odst. 1 písm. d), vyjádření ze dne , datum, § 11 odst. 1 písm. d), vyjádření ze dne , datum, § 11 odst. 1 písm. d), účast u jednání dne , datum, v rozsahu jednoho úkonu § 11 odst. 1 písm. g), kdy odměna za jeden úkon činí 10 340 Kč. Má dále nárok na odměnu ve výši 5 170 Kč dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu – vyjádření k odvolání procesní povahy dle § 11 odst. 2 písm. c). Dále má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč, a to za šest úkonů právní služby uvedených výše, tj. 6 x 300 Kč, dle § 13 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty, na kterou má v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, činí náhrada za tuto daň ve výši 21 % 12 320,70 Kč. Soud přiznal žalované na nákladech zastoupení částku ve výši 70 990,70 Kč. Náklady řízení je žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna uhradit k rukám zástupce žalované.39. , adresa, k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.