17 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení 91 565 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 709,65 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně, pro částku 20 853,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 66 818 Kč od 20. 9. 2019 do 28. 1. 2022 ve výši 15 980,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 66 495,65 Kč od 29. 1. 2022 do 12. 10. 2022 ve výši 4 747,05 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 563,65 Kč od 13. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 86,08 % ročně z částky 53 700,63 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 9. 2019 dosáhne částky 231 436 Kč, a pro částku 26 002 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 11. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 15. 11. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 65 563 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, s úrokem ve výši 86,08 % ročně z částky 53 700,63 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení, částky 26 002 Kč, rovněž požadovala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 24. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dne 25. 4. 2019 poskytla žalované úvěr ve výši 54 000 Kč. Tento se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 129,63 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 018 Kč. Schopnost žalované úvěr splácet byla prověřována na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti – insolvenční rejstřík, platnost dokladu totožnosti žalované. Žalovaná uhradila 8 036 Kč, dále nehradila řádně a včas, ke dni 18. 9. 2019 tak došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná poté v roce 2022 uhradila 322,35 Kč a 932 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč, tj. 2 x 499 Kč za každou splátku, se kterou se dostala do prodlení delšího než 30 dnů. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zesplatnění, požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, tuto vyčíslila ke dni zahájení řízení na částku 26 002 Kč. Úrok z úvěru požaduje nikoliv ve sjednané výši, ale ve výši 86,08 % ročně. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

5. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaná byla informována způsobu uzavření smlouvy a dále o výši poskytnutého úvěru, podmínkách splácení, výši úroku, následcích nesplácení a jiných informacích.

6. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2019 žalovaná uvedla, že se seznámila s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byla informována o zprostředkovateli úvěru.

7. Z fotokopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že tento žalovaná poskytla žalobkyni k ověření její totožnosti a dalších zde uvedených údajů.

8. Z hodnocení dle skóre žalované bylo zjištěno, že hodnota činila 228, když se má jednat o I. kategorii – nízké body do interní [anonymizována dvě slova], vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán).

9. Z výpisu ze záznamu registru [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl učiněn 23. 4. 2019. Jiné informace, než jméno, příjmení a bydliště žalované, zde nejsou uvedeny.

10. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2019 žalovaná uvedla, že je svobodná, má maturitu, žije ve vlastním druhu bydlení, její pravidelný měsíční příjem je 24 300 Kč, a to ze zaměstnání. Ostatní příjmy 3 500 Kč. Výdaje byly označeny částkou 3 410 Kč jako životní minimum, děti v domácnosti 3 500 Kč (dvě děti), splátky 5 535 Kč, bydlení 1 800 Kč, ostatní 100 Kč.

11. Z historie transakcí na bankovním účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] bylo zjištěno, že tento je veden na jméno žalované, počáteční stav k 1. 7. 2018 byl - 464,39 Kč a konečný k 23. 11. 2018 1 301,39 Kč.

12. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] dne 29. 5. 2018 se žalovanou, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2019.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [číslo jednací], bylo zjištěno, že otec dvou nezletilých synů, jejichž matkou je žalovaná, se zavázal přispívat na jejich výživu měsíčně celkem částkou 3 500 Kč.

14. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 11. 1. 2019, 12. 2. 2019 a 12. 3. 2019 byla vždy uhrazena částka 3 500 Kč s označením jmen nezletilých synů žalované, odesílatel jejich otec.

15. Ze seznamu příjmů byl zjištěn příjem 4. 3. 2019 ve výši 13 740 Kč a dne 4. 4. 2019 ve výší 34 213 Kč, [anonymizována tři slova].

16. Z výplatních lístků žalované u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že v měsíci březnu 2019 odpracovala 19 dnů, 2 dny měla řádnou dovolenou a její čistá mzda činila 34 593 Kč (bezhotovostně 34 213 Kč), přitom příjem celkem 13 356 Kč, když 705 Kč činilo vyúčtování loňské daně a 19 734 Kč vyúčtování daňového bonusu. V měsíci únoru 2019 odpracovala 19 dnů, 1 den měla řádnou dovolenou a její čistá mzda činila 14 120 Kč (bezhotovostně 13 740 Kč), přitom příjem celkem 13 321 Kč.

17. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že nabídka byla učiněna 24. 4. 2019. Uzavřela ji žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaná jako klient. Žalovaná uvedla své jméno a příjmení, adresu, telefonní spojení, e-mail a číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 54 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit spolu s úrokem ve výši 129,63 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 018 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích vyplývajících z prodlení žalované. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou.

18. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že dne 25. 4. 2019 byla na bankovní účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], zaslána částka 54 000 Kč.

19. Z dopisu ze dne 26. 4. 2019 a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že tímto bylo žalované oznámeno schválení úvěru a byl jí poskytnut splátkový kalendář obsahující jednotlivé splátky, data splatnosti. Dle dodojky si žalovaná zásilku žalobkyně nepřevzala.

20. Z karty klienta bylo zjištěno, že úvěr byl žalované vyplacen 25. 4. 2019 ve výši 54 000 Kč, splaceno bylo 9 290,35 Kč. Upomínky jsou evidovány 21. 6. 2019, 22. 7. 2019, 21. 8. 2019, 15. 8. 2019 a 16. 9. 2019.

21. Z výzev ze dne 15. 8. 2019 a 16. 9. 2019 bylo zjištěno, že těmito byla žalovaná žalobkyní informována, že neuhradila splátku [číslo] splatnou dne 15. 7. 2019 a [číslo] splatnou dne 15. 8. 2019, resp. [číslo] splatnou dne 15. 9. 2019. Byla vyzvána k úhradě dlužných částek s tím, že pakliže tak neučiní, může být přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.

22. Z dopisu ze dne 18. 9. 2019 bylo zjištěno, že tímto bylo žalované oznámeno zesplatnění dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením. Byla vyzvána k úhradě částky 66 818 Kč.

23. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 10. 2022 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od odeslání, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.

24. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 18. 10. 2022.

25. Soud neprovedl dokazování vyjádřením znalce z 25. 10. 2018, neboť se jedná o důkaz nadbytečný, nemající relevanci k danému řízení.

26. Závěr o skutkovém stavu:

27. Žalovaná požádala žalobkyni, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry, pokud se netýkají bydlení, o finanční prostředky. Před uzavřením smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty předsmluvní informace, v rámci kterých byla upozorněna na výši poskytnutého úvěru, výši úroků, byla informována o podmínkách splácení, výši a četnosti splátek, byla informována o důsledcích prodlení – náklady na vymáhání, smluvní pokuty, zesplatnění. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet – provedla ověření v databázi [příjmení] a vypočítala její osobní skóre s nízkým hodnocením. Zaznamenala, že je žalovaná svobodná, žije ve vlastním, má maturitu a dvě nezletilé děti, kterým otec přispívá na výživu 3 500 Kč měsíčně. Dále, že je zaměstnána na dobu určitou do 30. 6. 2019 a byť zaznamenala příjem žalované 24 300 Kč, jednalo se sice o průměrnou výši příjmu za měsíce únor a březen 2019, nicméně v březnu byly žalované nad rámec běžné mzdy vyplaceny daňové bonusy a vyúčtování daně celkem ve výši 20 439 Kč, jinak byl její průměrný příjem za oba měsíce, bez daní, kolem 13 000 Kč. Výdaje byly žalobkyní zaznamenány částkou 3 410 Kč jako životní minimum, děti v domácnosti 3 500 Kč (dvě děti), splátky 5 535 Kč, bydlení 1 800 Kč, ostatní 100 Kč. Žalovaná žalobkyni poskytla historii transakcí na svém bankovním účtu č. [bankovní účet] u [obec] spořitelny, přičemž počáteční stav k 1. 7. 2018 byl - 464,39 Kč a konečný k 23. 11. 2018 1 301,39 Kč. Po tomto ověření byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva [číslo] kdy žalovaná dne 24. 4. 2019 učinila nabídku, která byla akceptována, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 54 000 Kč, což i dne 25. 4. 2019 učinila, když jí je zaslala na jí označený bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem, který se shoduje s číslem smlouvy. Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 129,63 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 018 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích prodlení žalované – byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou. Žalovaná celkem uhradil 9 290,35 Kč, přitom jen dvě splátky řádně, další splátky neuhradila. Proto byla žalobkyní vyzvána k jejich úhradě výzvou ze dne 15. 8. 2019 a 16. 9. 2019, přičemž byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaná však tyto neuhradila, proto byla dopisem ze dne 18. 9. 2019 informována o zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2022, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.

28. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 35. Právní posouzení věci:

36. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně prověřila žalovanou v registrech, přičemž výsledkem bylo zjištění, že poskytnutí finančních prostředků žalované může být rizikové. Žalobkyně dále k žalované zjistila její příjem, nicméně vycházela z dvou doložených příjmů, ve výrazně odlišné výši, přičemž na základě toho žalobkyně vycházela z průměru. Nutno však podotknout, že žalovaná po oba doložené měsíce pracovala shodný počet dnů a pokud měla v jednom měsíci vyšší příjem, pak to bylo způsobeno pouze vyplaceným daňovým bonusem za předchozí období. Faktický průměrný příjem žalované tak byl zcela odlišný, než jaký si zaznamenala žalobkyně. Byl asi 13 000 Kč. Do příjmů mimo platu zařadila žalobkyně i příjem pro nezletilé děti žalované ve výši 3 500 Kč, s čímž nelze souhlasit, nejedná se příjem pro žalobkyni, ale pro děti. Jako výdaj žalované na výživu nezletilých dětí žalobkyně také odečítala částku 3 500 Kč, bez bližšího uvedení či doložení podkladů. Ostatně jako k žádnému z výdajů. Dle názoru soudu není možno ani vycházet z částky životního minima, nad to u matky dvou nezletilých dětí a jiným závazkem ze zápůjčky či úvěru. Nedobrá finanční situace žalované byla jasně zřejmá i z částečného výpisu z účtu, byl zde velmi nízký jak počáteční tak i konečný zůstatek. Žalobkyně tedy prověřovala úvěruschopnost žalované, nicméně pokud jde o její stránku příjmovou, pak na základě získaných podkladů učinila nesprávné závěry, stránku výdajovou ani nikterak neprověřovala.

37. Soud tedy dospěl k závěru, že postup žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalované posoudila řádně, považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku, dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] proti [anonymizováno], je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

38. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalované povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku 54 000 Kč. Žalovaná uhradila 9 290,35 Kč, je tedy povinna žalobkyni zaplatit částku 44 709,65 Kč. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok i poplatky byly sjednány neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).

39. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, žalobkyni nelze tedy přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 269 337,11 Kč (65 563 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 15 980,64 Kč, 4 747,05 Kč a 1 904,04 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí 155 140,38 Kč, smluvní pokutu 26 002 Kč), přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 44 709,65 Kč. Je to tedy žalovaná, kdo byl v řízení více úspěšný (83,4 %), jelikož však žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

41. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.