17 C 39/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 776 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 776 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 776 Kč od 1. 7. 2021 do 15. 7. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 776 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 832 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 832 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 608 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 26. 11. 2006 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 28 832 Kč (půjčka 17 000 Kč, souhrnný poplatek 11 832 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 544 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Při nesplnění uhrazení splátky měla dle smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 2. 12. 2007. Žalovaný uhradil částku 12 224 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.à.r.l. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 12. 9. 2018. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 16 608 Kč, když ji tvořila jistina. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žalobního návrhu na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že tato byla dne 26. 11. 2006 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 832 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 544 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti celou částku půjčky. Smlouva je žalovaným podepsána.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy.

7. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] S.à.r.l. ze smluv o půjčce [číslo]. Nový věřitel zmocnil [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] ke správě pohledávky.

8. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 31. 7. 2015 podána k poštovní přepravě, odesílatel [příjmení].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, která je uložena ve správním deníku soudu, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy. Pohledávka za žalovaným je v příloze specifikována číslem smlouvy [číslo].

10. Z dopisu ze dne 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] S.à.r.l. žalovanému oznámila postoupení pohledávky dle smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni.

11. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 14. 9. 2018 podána k poštovní přepravě, odesílatel [anonymizována dvě slova].

12. Z dopisu ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornila na její možné soudní vymáhání.

13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 12. 5. 2021 podána k poštovní přepravě, odesílatel [příjmení] [příjmení].

14. Závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 26. 11. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 832 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 544 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 17 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný nehradil splátky půjčky řádně a včas, uhradil celkem 12 224 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným ve výši 16 608 Kč na [právnická osoba] S.à.r.l., což bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 přešla pohledávka za žalovaným ve výši 16 608 Kč na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 10. 5. 2021, která mu byla odeslána dne 12. 5. 2021, a ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky.

16. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k nim došlo po 1. 1. 2014.

18. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

19. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

20. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

22. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Právní posouzení věci:

24. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 26. 11. 2006, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 832 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 12 224 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] S.à.r.l., smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 24. 8. 2018 poté přešla na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2021.

25. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 11 832 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky.

26. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 11 832 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 69,6 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 53 týdnů, jedná se o úrok za toto období. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 68,3 % (52 týdnů). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci listopadu roku 2006 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,85 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 19,93 % (kreditní karty) – údaje čerpány na [webová adresa]. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 20,55 %, příp. 59,79 %. Jedná se o roční úrokové sazby. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje více než devítinásobek nižší úrokové sazby, příp. je o téměř deset procentních bodů vyšší, než-li trojnásobek nejvyšší úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

27. Soud s ohledem na výše uvedené výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 776 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným. Příslušenství soud přiznal v zákonné výši z dlužné jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.à.r.l., tj. od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to v souladu s návrhem žalobkyně.

28. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 832 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 16 608 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 4 776 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 28,75 %. Žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 42,5 % (od úspěchu 71,25 % se odečítá neúspěch 28,75 %). Jelikož však žalovanému v souvislosti s předmětným řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.