17 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 21. 12. 2007 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku ve výši 67 840 Kč (půjčka 40 000 Kč, souhrnný poplatek 27 840 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 280 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Při nesplnění uhrazení splátky měla dle smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 26. 12. 2008. Žalovaná uhradila částku 46 840 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.à.r.l. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne 17. 9. 2018. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 21 000 Kč, když ji tvořila jistina. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žalobního návrhu na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 21. 12. 2007 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. Věřitel se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 1 280 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti celou částku půjčky. Smlouva je žalovanou podepsána.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy.

7. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] S.à.r.l. ze smlouvy o půjčce [číslo]. Nový věřitel zmocnil [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] ke správě pohledávky.

8. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovanou byla dne 31. 7. 2015 podána k poštovní přepravě, odesílatel [příjmení].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, která je uložena ve správním deníku soudu, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] S.à.r.l. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy. Pohledávka za žalovanou je v příloze specifikována číslem smlouvy [číslo].

10. Z dopisu ze dne 17. 9. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] S.à.r.l. žalované oznámila postoupení pohledávky dle smlouvy o půjčce [číslo] žalobkyni.

11. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovanou byla dne 19. 9. 2018 podána k poštovní přepravě, odesílatel Secapital S.à.r.l.

12. Z dopisu ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž ji upozornila na její možné soudní vymáhání.

13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovanou byla dne 12. 5. 2021 podána k poštovní přepravě, odesílatel [příjmení] [příjmení].

14. Závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 21. 12. 2007 se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala jí poskytnout finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 1 280 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že půjčku ve výši 40 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná nehradila splátky půjčky řádně a včas, uhradila celkem 46 840 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovanou ve výši 21 000 Kč na [právnická osoba] S.à.r.l., což bylo žalované písemně oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 přešla pohledávka za žalovanou ve výši 21 000 Kč na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná zbývající dlužnou částku neuhradila ani k předžalobní upomínce ze dne 10. 5. 2021, která jí byla odeslána dne 12. 5. 2021, a ve které byla upozorněna na možné soudní vymáhání dlužné částky.

16. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k nim došlo po 1. 1. 2014.

18. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

19. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

20. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

22. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Právní posouzení věci:

24. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které jí v den podpisu smlouvy, tj. 21. 12. 2007, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách. Celkem žalovaná uhradila 46 840 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovanou na [právnická osoba] S.à.r.l., smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 24. 8. 2018 poté přešla na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované v obou případech oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2021.

25. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 13 920 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky.

26. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 27 840 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 69,6 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 53 týdnů, jedná se o úrok za toto období. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 68,3 % (52 týdnů). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci prosinci roku 2007 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,82 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 21,81 % (kreditní karty) – údaje čerpány na [webová adresa]. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 20,46 %, příp. 65,43 %. Jedná se o roční úrokové sazby. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje desetinásobek nižší úrokové sazby, příp. je o tři procentní body vyšší, než-li trojnásobek nejvyšší úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

27. Soud s ohledem na výše uvedené zamítl nárok žalobkyně v celém rozsahu, když jelikož byla žalované poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč a ujednání o souhrnném poplatku bylo sjednáno absolutně neplatným, kdy žalovaná již celkem uhradila 46 840 Kč, je celá jistina dluhu již zaplacena a na další plnění nemá žalobkyně nárok.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy žalovaná byla v řízení plně úspěšná. Jelikož však žalované v souvislosti s předmětným řízením žádném náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.