17 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 26 214 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 896,42 Kč s úrokem ve výši 7,93 % ročně z částky 18 145,04 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 8. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18 145,04 Kč od 23. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30. 7. 2021 dosáhne částky 49 032 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 896,42 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, částku 3 847,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 062,58 Kč, úroku ve výši 46,3 % ročně z částky 18 145,04 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 062,58 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení a částky 408,25 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 134 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 2. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 9. 3. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 21 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 959 Kč, částky 4 255,92 Kč na smluvní pokutě a dále úroku ve výši 54,23 % ročně z částky 18 145,04 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 8. 2021 ve výši 633,36 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 145,04 Kč od 23. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 7. 2021 dosáhne částky 49 032 Kč, rovněž požadovala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 7. 9. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dne 8. 9. 2020 poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 54,23 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 1 135 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti – insolvenční rejstřík, platnost dokladu totožnosti žalovaného. Žalovaný celkem uhradil 7 945 Kč, nehradil řádně a včas, ke dni 28. 7. 2021 tak došlo k zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč, tj. 2 x 499 Kč za každou splátku, se kterou se dostal do prodlení delšího než 30 dnů. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zesplatnění, požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, tuto vyčíslila ke dni zahájení řízení na částku 4 255,92 Kč (z nové jistiny 20 561,67 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 2. 2022). Požadovaná částka 21 959 Kč je tvořena novou jistinou 20 561,67 Kč (dlužná původní jistina 18 145,04 Kč, úrok 2 416,63 Kč) a pokutou ve výši 998 Kč a náhradami ve výši 400 Kč. Úrok z úvěru je od 91. dne prodlení požadován ve výši 8,25 % ročně, nikoliv ve výši 54,23 % ročně. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

5. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2020 byl žalovaný informován o výši poskytnutého úvěru, podmínkách splácení, výši úroku, následcích nesplácení a jiných informacích.

6. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2020 žalovaný uvedl, že se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byl informován o zprostředkovateli úvěru.

7. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že tento žalovaný poskytl žalobkyni k ověření jeho totožnosti a dalších zde uvedených údajů.

8. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2020 žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, má vzdělání s maturitou, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na hlavní pracovní poměr, jeho pravidelný čistý měsíční příjem je 20 650 Kč, což jsou jeho celkové příjmy. Své výdaje označil částkou 3 860 Kč (životní minimum), splátky [právnická osoba] 4 554 Kč, bydlení (nájem, inkaso) 2 603 Kč. Nejsou zde zaznamenány doklady, ze kterých byla majetková situace žalovaného zjišťována.

9. Z hodnocení dle skóre žalovaného bylo zjištěno, že jeho hodnota činí 409, když se má jednat o II. kategorii – vyšší body do [anonymizována tři slova], menší riziko, lepší segment klientů.

10. Z výpisu ze záznamu registru [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl učiněn 4. 9. 2020. Jiné informace, než jméno, příjmení a bydliště žalovaného, zde nejsou uvedeny.

11. Z detailu transakcí bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2020 mu bylo společností [právnická osoba] vyplaceno 18 949 Kč (mzda). Od shodné společnosti mu bylo dne 22. 6. 2020 vyplaceno 16 610 Kč (mzda).

12. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že nabídka byla poskytnuta a převzata dne 7. 9. 2020, akceptována dne 8. 9. 2020. Uzavřela ji žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient. Žalovaný uvedl své jméno a příjmení, adresu, telefonní spojení, e-mail a číslo bankovního účtu [bankovní účet]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem ve výši 54,23 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 135 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích vyplývajících z prodlení žalovaného. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou.

13. Z dokladu o vyplacení [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 8. 9. 2020 byla na bankovní účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], zaslána částka 20 000 Kč.

14. Z dopisu ze dne 9. 9. 2020 a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru a byl mu poskytnut splátkový kalendář obsahující jednotlivé splátky, data splatnosti.

15. Z dodejky bylo zjištěno, že žalovaný si zásilku žalobkyně, uloženou dne 10. 9. 2020, osobně převzal dne 25. 9. 2020.

16. Z karty klienta bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen 8. 9. 2020 ve výši 20 000 Kč, splaceno bylo 7 945 Kč – jednalo se o splátku vždy ve výši 1 135 Kč dne 1. 10. 2020, 27. 10. 2020, 23. 11. 2020, 23. 12. 2020, 27. 1. 2021, 9. 3. 2021 a 12. 4. 2021. Upomínky jsou evidovány 31. 5. 2021, 24. 6. 2021, 30. 6. 2021 a 26. 7. 2021.

17. Z výzev ze dne 24. 6. 2021 a 26. 7. 2021 bylo zjištěno, že těmito byl žalovaný žalobkyní informován, že neuhradil splátku [číslo] splatnou dne 24. 5. 2021 a [číslo] splatnou dne 24. 6. 2021, resp. [číslo] splatnou dne 24. 7. 2021. Byl vyzván k úhradě dlužných částek s tím, že pakliže tak neučiní, může být přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.

18. Z dopisu ze dne 28. 7. 2021 bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s jeho prodlením. Byl vyzván k úhradě částky 21 959 Kč tvořené jistinou 18 145,04 Kč, úroky 2 416,63 Kč, smluvní pokutou 998 Kč, náhradou nákladů 400 Kč.

19. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od odeslání, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

20. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 1. 2. 2022.

21. Z databáze časových řad [příjmení] bylo zjištěno, že v měsíci září 2020 činila úroková sazba pro domácnosti na spotřebu se sazbou nad 1 rok do 5 let včetně (ukazatel 4) 7,93 % ročně.

22. Závěr o skutkovém stavu:

23. Žalovaný požádal žalobkyni, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry, pokud se netýkají bydlení, o finanční prostředky. Před uzavřením smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty předsmluvní informace, v rámci kterých byl upozorněn na výši poskytnutého úvěru, výši úroků, byl informován o podmínkách splácení, výši a četnosti splátek, byl informován o důsledcích jeho prodlení – náklady na vymáhání, smluvní pokuty, zesplatnění. Dne 4. 9. 2020 žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet – provedla ověření v databázi [příjmení] a vypočítala jeho osobní skóre. Zaznamenala, že je žalovaný svobodný, žije u rodičů, má vzdělání s maturitou, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na hlavní pracovní poměr, jeho pravidelný čistý měsíční příjem je 20 650 Kč, což jsou jeho celkové příjmy. Výdaje žalovaného byly zaznamenány v částce 3 860 Kč (životní minimum), splátky [právnická osoba] 4 554 Kč, bydlení (nájem, inkaso) 2 603 Kč. Uvedené žalobkyně ověřila z občanského průkazu žalovaného a dále jí byly doloženy dva výpisu z účtů žalovaného, dle kterých tento pobíral mzdu od jím sděleného zaměstnavatele v květnu 2020 ve výši 18 949 Kč a v červnu 2020 ve výši 16 610 Kč. Po tomto ověření byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva [číslo] kdy žalovaný dne 7. 9. 2020 učinil nabídku, která byla dne 8. 9. 2020 akceptována, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, což i dne 8. 9. 2020 učinila, když mu je zaslala na jím označený bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem, který se shoduje s číslem smlouvy. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 54,23 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 135 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích prodlení žalovaného – byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou. Žalovaný celkem uhradil sedm splátek po 1 135 Kč, další splátky neuhradil. Proto byl žalobkyní vyzván k jejich úhradě výzvou ze dne 24. 6. 2021 a 26. 7. 2021, přičemž byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však tyto neuhradil, proto byl dopisem ze dne 28. 7. 2021 informován o zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. K měsíci poskytnutí úvěru, tj. k září 2020, činila úroková sazba pro domácnosti na spotřebu se sazbou nad 1 rok do 5 let včetně (ukazatel 4) 7,93 % ročně.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokutu určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

32. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 33. Právní posouzení věci:

34. Žalobkyně uzavřela se žalovaným v souladu s § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem v pravidelných 36 měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně řádné posouzení toho, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištění jeho příjmů, výdajů, zdroje příjmů, bydlení a rodinných poměrů dospěla k tomu, že žalovaný je schopen úvěr, o který požádal, řádně splácet. S uvedeným soud souhlasí. Žalovaný sdělil výši svého příjmu, když tento byl i doložen – přestože v nižší, než jím sdělené výši, jedná se o částku adekvátní jeho výdajům. Výdaje žalovaného byly sděleny v odůvodnitelné výši, neboť bydlel u rodičů a splácel jiný produkt od žalobkyně. Žalovaný byl objektivně schopen úvěr splácet. Žalobkyně svůj závazek splnila, úvěr žalovanému ve sjednané výši poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, splátky nehradil řádně a včas.

35. Soud shledal návrh částečně důvodným, a to pro jistinu dlužné částky 18 145,04 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty. Žalobě bylo vyhověno i pro smluvní pokutu ve výši 998 Kč, tedy za 2 x účtovanou částku 499 Kč, neboť tato výše je v souladu s právními předpisy (zákon č. 257/2016 Sb., § 2048 o. z.) i smluvním ujednáním. Dále pro částku 400 Kč požadovanou na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, neboť žalovaný se skutečně do prodlení dostal, žalobkyni vznikly s tímto náklady, když byly doloženy i upomínky zasílané žalovanému. Výše je rovněž v souladu s jejich smluvním ujednáním a nejedná se o částku, která by nebyla odůvodnitelná.

36. Důvodnost soud nespatřuje stran požadavku na zaplacení úroku ve výši 54,23 % ročně. Přestože byl tento úrok mezi smluvními stranami sjednán, je pro jeho výši v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.). K měsíci poskytnutí úvěru činila úroková sazba dle zdrojů [obec] národní banky pro domácnosti s fixací od jednoho roku do pěti let (zde úvěr na 36 měsíců) 7,93 %, sjednaný úrok tak činí téměř sedminásobek běžné úrokové sazby a není tak možno tento žalobkyni přiznat. Jelikož není žádným právním předpisem stanoveno, kolik by činil běžný úrok při neplatnosti úroku sjednaného, kdy je nutno uvažovat o tom, že byla uzavřena smlouva úvěrová, tedy smlouva úplatná, přiznal soud žalobkyni právě výši úroku dle [obec] národní banky ve výši 7,93 % ročně. Pokud byl kapitalizovaný úrok ve výši 2 416,63 Kč úrokem ve výši 54,23 % ročně, byl soudem přiznán ve výši 353,38 Kč. Ve zbylé výši byl kapitalizovaný úrok z úvěru zamítnut. Úrok z dlužné jistiny 18 145,04 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 8. 2021 byl rovněž přiznán ve výši 7,93 % ročně, ve zbylé výši byl zamítnut. Žalobkyně dále od 23. 8. 2021 nepožadovala úrok z úvěru ve výši 54,23 % ročně, ale ve výši 8,25 % ročně, a to s ohledem na znění § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Přestože se jedná o úrokovou sazbu vyšší, než stanovenou Českou národní bankou, nejedná se o výši neadekvátní, v rozporu s dobrými mravy, soud tedy návrhu žalobkyně v této části vyhověl.

37. Žalobkyní byla dále požadována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 20 561,67 Kč od 30. 7. 2021 do 22. 2. 2022. Tato smluvní pokuta je v souladu se smluvním ujednáním i právními předpisy (zákon č. 257/2016 Sb., § 2048 o. z.), soud tuto žalobkyni přiznal, nikoliv však z jistiny 20 561,67 Kč, ale z 18 498,42 Kč, neboť byla přiznána jistina 18 145,04 Kč a úroky 353,38 Kč (nikoliv 2 416,63 Kč). Ve zbylé výši byla smluvní pokuta zamítnuta.

38. Soud žalobě vyhověl i pro zákonné úroky z prodlení, neboť tyto jsou požadovány v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za období od 30. 7. 2018, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění dlužné částky, do zaplacení, avšak nikoliv z částky 21 959 Kč, ale z částky 19 896,42 Kč, neboť jak bylo uvedeno výše, část kapitalizovaných úroků z úvěru bylo zamítnuto. Ve zbylé části byl návrh na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítnut.

39. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 29 569,63 Kč (21 959 Kč, zákonný úrok z prodlení zkapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 564,80 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 789,91 Kč, smluvní pokutu 4 255,92 Kč), přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 26 445,50 Kč (19 896,42 Kč, zákonný úrok z prodlení zkapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 450,25 Kč, úrok zkapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 251,16 Kč, smluvní pokutu 3 847,67 Kč). Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 78 % (od úspěchu 89 % se odečítá neúspěch 11 %).

40. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 170 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení včetně po 300 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka), dále na odměnu ve výši 2 060 Kč dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za účast u jednání dne 31. 5. 2022 (soud vycházel z tarifní hodnoty 23 398,96 Kč, neboť příslušenství v podobě úroku se pro účely tarifní hodnoty neuplatní). Dále by měl nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč, a to za čtyři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a), b) advokátního tarifu (3 x 100 Kč, 1 x 300 Kč). Jelikož zástupce žalobkyně (dle substituční plné moci) strávil při cestě ze sídla kanceláře v [obec] k jednání soudu a zpět celkem čtyři započaté půlhodiny času, náležela by mu v souladu s § 14 advokátního tarifu náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč). Zástupce žalobkyně by měl nárok taktéž na cestovné ze sídla své kanceláře v [obec] do [obec] a zpět dne 31. 5. 2022 ve výši 512,78 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z průměrné spotřeby 5,9 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny benzinu pro rok 2022 ve výši 44,50 Kč/litr, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce do [obec] (tam a zpět), celkem 70 km. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, na kterou má v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, činila by náhrada za tuto daň ve výši 21 % 939,29 Kč Náklady řízení v plné výši činí 6 582,06 Kč. Jelikož má žalobkyně nárok na jejich náhradu ve výši 78 %, bylo jí přiznáno 5 134 Kč Náklady řízení je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

41. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.