17 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 918 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 918 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 918 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem se žalobkyně domáhala zaplacení 12 918 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž při demontáži elektroměru v odběrném místě na adrese adresa dne datum bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, a to v rozsahu 0,111 MWh. V daném odběrném místě byla smluvní odběratelkou elektřiny až do datum, kdy byl smluvní vztah ukončen, právě žalovaná. To potvrdil vlastník dotčené nemovitosti. Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a částku 12 918 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žalované byla žaloba doručena fikcí a na adrese trvalého pobytu byla následně zásilka vhozena do domovní schránky žalované dne datum.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že byl sepsán dne datum v odběrném místě adresa (byt č. hodnota v Anonymizováno. Anonymizováno). Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena datum se stavem 1 629 kWh (1,629 MWh), aktuální stav 1 740 kWh (1,740 MWh). Byla provedena demontáž elektroměru.

6. Z informace o pozemku soud zjistil, že vlastníkem bytového domu č. p. Anonymizováno v adresa je pan jméno FO. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a vlastníkem nemovitosti bylo zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu spotřebovala elektrickou energii žalovaná.

7. Z mimořádné faktury za elektřinu vystavené společností právnická osoba., pod číslem hodnota vyplývá, že žalované byla touto fakturou účtována cena za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě adresa, ve výši 3 450,76 Kč, a to za období od datum do datum.

8. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratelky Jméno žalované, odběrné místo adresa, č. hodnota. Smlouva byla ukončena datum, datum odstranění neoprávněného odběru datum. Stav elektroměru při ukončení smlouvy 1,629 MWh, dne datum 1,740 MWh, rozdíl tak činil 0,111 MWh. Náhrada za energii včetně daně z energie činila 1 823,33 Kč bez DPH. Celková cena oprávněných nákladů činila 8 853 Kč bez DPH. Celkem tedy, po započítání DPH, 12 918 Kč.

9. Z faktury č. hodnota bylo zjištěno, že touto byla žalované vyúčtována dne datum částka 12 918 Kč (částka bez DPH v sazbě 21 % činila 10 676,33 Kč) za neoprávněný odběr elektřiny č. hodnota za období od datum do datum na adrese adresa. Splatnost fakturované částky byla k datum.

10. Z upozornění na nepřijatou platbu č. hodnota bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná dne datum upozorněna na neuhrazenou částku 12 918 Kč.

11. Z výzvy k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě 12 918 Kč s datem splatnosti datum.

12. Závěr o skutkovém stavu:

13. Dne datum byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalované adresa, přičemž konečný stav elektroměru byl 1,629 MWh. K uzavření nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou nedošlo. Dne datum byla v daném odběrném místě provedena kontrola a byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis. Konečný stav elektroměru činil 1,740 MWh. Daného dne došlo k odstranění neoprávněného odběru, elektroměr byl demontován. Náhrada za odebranou elektrickou energii byla vyčíslena na 1 823,33 Kč bez DPH, náklady na kontrolu činily 8 853 Kč bez DPH. Celkem žalobkyně žalované za neoprávněný odběr elektrické energie v období od datum do datum naúčtovala 12 918 Kč (10 676,33 Kč bez DPH), a to fakturou č. hodnota se splatností do datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani k opakovaným výzvám žalobkyně.

14. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „energetický zákon“, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

16. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Právní posouzení věci:

19. Žalovaná měla k odběrnému místu adresa, s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu datum však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebírala, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne datum. V tento den byla v daném odběrném místě provedena kontrola, v rámci které byl tento odběr zjištěn, byl též zjištěn stav elektroměru a neoprávněný odběr byl dále ukončen. Žalovaná je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinna uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 12 918 Kč. Žalovaná byla k úhradě této částky opakovaně vyzvána, k úhradě však z její strany nedošlo. Soud shledal návrh důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala z dlužné částky 12 918 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky dle vystavené faktury, do zaplacení, v zákonné výši (v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

20. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch neměla. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále nákladů řízení určených v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Podle ní účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Náklady řízení tedy celkem činí 1 600 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky. Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.