17 C 79/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 85 520,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 85 520,49 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 224,71 Kč od 26. 8. 2021 do 1. 2. 2023, s úrokem ve výši 17,99 % ročně z částky 85 390,49 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 044,12 Kč od 21. 9. 2021 do 1. 2. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 85 520,49 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 991,20 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 3. 5. 2023, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 85 520,49 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 29. 9. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému 303 646 Kč za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování – motorového vozidla. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem 17,98967 % ročně v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 7 700 Kč. Žalovaný měl celkem uhradit 462 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil podmínky, úvěr byl ke dni 25. 8. 2021 zesplatněn. Žalovaný uhradil 134 100 Kč, ke dni zesplatnění žalovaný dlužil 267 008 Kč. Jelikož ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, byl vyzván k odevzdání vozidla, kterým byl úvěr zajištěn, mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva. Vozidlo bylo zajištěno a dne 10. 11. 2021 zpeněženo. Získaná částka byla odečtena z dlužné částky, jistina činila poté 87 590,49 Kč, na kterou žalovaný uhradil 2 200 Kč. Žalobkyně požaduje částku 130 Kč jako náklad na vymáhání. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byl žalovaný žalobkyní informován o výši poskytnutého úvěru, podmínkách splácení, následcích prodlení.

6. Z printscreenu ze systému kontrol žalobkyně bylo zjištěno, že tato prověřila žalovaného v rejstříku zahájených exekucí, insolvenčním rejstříku, rejstříku [příjmení] a [anonymizováno], kde byl mírně pozitivní, jinak nebyl nalezen.

7. Z úvěrové zprávy a matričního listu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně má zaznamenány základní údaje o žalovaném s tím, že tento má existující splátkovou operaci, kreditní kartu. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s příjmem 30 000 Kč, výdaji 10 000 Kč, bydlel v podnájmu, byl svobodný a neměl vyživované osoby.

8. Ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 27. 9. 2019. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 303 646 Kč za účelem koupě motorového vozidla (předmětu financování) – [anonymizována dvě slova], [VIN kód], u prodejce [právnická osoba] Žalovaný se zavázel úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 17,98967 % ročně v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 7 700 Kč, celková splatná částka činila 462 000 Kč. V čl. 6 byla dále uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Smluvní strany se dohodly, že za účelem zajištění všech pohledávek žalobkyně ze smlouvy, žalovaný převede dočasně a bezúplatně své vlastnické právo k vozidlu na žalobkyni. V případě porušení povinností ze smlouvy mohla žalobkyně zahájit výkon zajišťovacího převodu práva, tzn. odebrat vozidlo. V takovém případě mělo být vozidlo zpeněženo a výtěžek započten na dluh. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, dle kterých byla žalobkyně oprávněna odebrat vozidlo, pokud nebude dlužná částka uhrazena po zesplatnění úvěru, následně vozidlo prodát s tím, že náklady na odebrání vozidla a jeho prodej bude hradit žalovaný. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného se zaplacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

9. Ze splátkového kalendáře a saldokonta úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný splácel řádně a včas v roce 2019 a téměř po celý rok 2020 (s platbou za září 2020 se opozdil o 6 dnů, prosincová platba byla uhrazena až v únoru 2021), poté již uhradil několik splátek, byl ale vždy v prodlení. Lednová splátka byla uhrazena v dubnu, únorová v květnu, splátky za březen až červenec byly uhrazeny až v listopadu.

10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že výše úvěru žalovaného činila 303 464 Kč, ke dni zesplatnění 25. 8. 2021 činila dlužná jistina 221 828 Kč, náklady spojené s prodejem vozidla byly 3 388 Kč a 1 064,49 Kč, dne 17. 1. 2022 žalovaný uhradil 2 200 Kč, dne 28. 3. 2022 bylo žalovanému naúčtováno 130 Kč jako účelně vynaložené náklady. Nesplacená jistina činila ke dni 1. 2. 2023 85 390,49 Kč, obchodní úrok 18 224,71 Kč, úrok z prodlení 12 044,12 Kč a účelně vynaložené náklady 130 Kč.

11. Z faktury [číslo] 2021 bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky 7 260 Kč se splatností 6. 8. 2021 za spolupráci při správě pohledávek – odměna za vymáhání případu žalovaného.

12. Z dopisu ze dne 6. 9. 2021 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, byl vyzván k úhradě částky 267 008 Kč s tím, že mu bylo naúčtováno 130 Kč za vymáhání.

13. Z kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy ke dni 25. 8. 2021 bylo zjištěno, že nesplacená jistina činila 221 828 Kč, dlužné splátky 36 530 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady 7 650 Kč, celková dlužná částka 267 008 Kč.

14. Z kupní smlouvy a předávacího protokolu bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 10. 11. 2021 mezi [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o. a [jméno] [příjmení], jejím předmětem bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [VIN kód], kupní cena činila 184 000 Kč.

15. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky 3 388 Kč se splatností 25. 11. 2021 za prodej vozidla [anonymizováno] (provize).

16. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že touto byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě částky 1 064,49 Kč se splatností 22. 11. 2021 za dopojištění povinného ručení po ukončení smlouvy.

17. Z dopisu ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o prodeji vozidla za kupní cenu 184 000 Kč s tím, že náklady na prodej činily 3 388 Kč, náklady spojné s odběrem a uskladněním vozidla 1 064,49 Kč, celkový výnos tak byl 179 547,51 Kč. Byl vyzván k úhradě částky 96 502,53 Kč do 14 dnů.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 9. 2022 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 7. 9. 2022.

19. Závěr o skutkovém stavu:

20. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 303 646 Kč za účelem koupě předmětu financování – vozidla [anonymizována dvě slova], [VIN kód], u prodejce [právnická osoba] Před uzavřením úvěru poskytla žalobkyně žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru a zjišťovala jeho úvěruschopnost. Provedla lustraci žalovaného rejstřících – zahájených exekucí, insolvenční, [příjmení] a [anonymizováno] – s negativním výsledkem, v registru [anonymizováno] byl mírně pozitivní. Zjistila, že má evidovanou splátkou operaci, kreditní kartu. Byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s příjmem 30 000 Kč, výdaji 10 000 Kč, bydlel v podnájmu, byl svobodný a neměl vyživované osoby. Následně byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva o úvěru č. [spisová značka], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 303 646 Kč za účelem koupě předmětu financování. Žalovaný se zavázel úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 17,98967 % ročně v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 7 700 Kč, celková splatná částka činila 462 000 Kč. Součástí bylo i smluvní ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Smluvní strany se dohodly, že za účelem zajištění všech pohledávek žalobkyně ze smlouvy, žalovaný převede dočasně a bezúplatně své vlastnické právo k vozidlu na žalobkyni. V případě porušení povinností ze smlouvy mohla žalobkyně zahájit výkon zajišťovacího převodu práva, tzn. odebrat vozidlo. V takovém případě mělo být vozidlo zpeněženo a výtěžek započten na dluh. Z úvěrových podmínek, které byly součástí smlouvy, poté plynulo, že žalobkyně byla oprávněna odebrat vozidlo, pokud nebude dlužná částka uhrazena po zesplatnění úvěru, následně jej prodat s tím, že náklady na odebrání vozidla a jeho prodej bude hradit žalovaný. Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného se zaplacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný svůj závazek neplnil řádně a včas, řádně platil v roce 2019 a většinu roku 2020, nicméně s prosincovou platbou za rok 2020 se dostal do prodlení, uhradil ji až v únoru 2021. Lednová splátka 2021 byla uhrazena v dubnu, únorová 2021 v květnu, splátky za březen až červenec 2021 byly uhrazeny až v listopadu. Za vymáhání dlužné částky po žalovaném byla žalobkyni vystavena faktura na částku 7 260 Kč se splatností 6. 8. 2021. Ke dni 25. 8. 2021 činila dlužná jistina žalovaného 221 828 Kč. Dopisem ze dne 6. 9. 2021 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, byl vyzván k úhradě částky 267 008 Kč (jistina 221 828 Kč, dlužné splátky 36 530 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady 7 650 Kč, náklady na vymáhání 130 Kč). Žalobkyně vozidlo žalovanému odebrala a následně toto bylo dne 10. 11. 2021 prodáno za kupní cenu 184 000 Kč. Žalobkyni byla za prodej vozidla vystavena faktura na částku 3 388 Kč jako provize, se splatností 25. 11. 2021. Fakturou splatnou 22. 11. 2021 žalobkyně žalovanému doúčtovala povinné ručení ve výši 1 064,49 Kč. Žalovaný byl o prodeji vozidla žalobkyní informován dopisem z 22. 11. 2021, rovněž i o nákladech a pojistném, byl vyzván k úhradě částky 96 502,53 Kč do 14 dnů. Žalovaný uhradil dne 17. 1. 2022 2 200 Kč. Nesplacená jistina činila ke dni 1. 2. 2023 85 390,49 Kč, obchodní úrok 18 224,71 Kč, úrok z prodlení 12 044,12 Kč a účelně vynaložené náklady 130 Kč. Předžalobní upomínky ze dne 6. 9. 2022, podanou k poštovní přepravě dne 7. 9. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2040 odst. 1 o. z., smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřitel dočasně převede své právo.

23. Podle § 2044 odst. 1 o. z., není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

24. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Právní posouzení věci:

29. Žalobkyně uzavřela se žalovaným platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z., na základě které mu poskytla finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem, jehož výši soud neshledal v rozporu s dobrými mravy. Před uzavřením smlouvy o úvěru bylo povinností žalobkyně, jakožto poskytovatelky spotřebitelského úvěru, aby řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Tak žalobkyně učinila. Zjistila příjem a výdaje žalovaného, způsob jeho bydlení a to, že neměl žádné vyživované osoby, prověřila ho v registrech. Podle zjištěných údajů měl být žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Povinností žalovaného bylo, aby poskytnutý úvěr splácel řádně a včas. Žalovaný tak však neučinil, dostal se do prodlení, žalobkyně tak využila svého oprávněného dle smlouvy a obchodních podmínek, když úvěr zesplatnila. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, žalobkyně proto postupovala v souladu se smlouvou o zajišťovacím převodu práva, která byla v dle § 2040 a násl. o. z. rovněž platně uzavřena mezi smluvními stranami. Žalobkyně vozidlo žalovanému odebrala a následně jej prodala, přičemž získanou kupní cenu odečetla od celkové dlužné částky žalovaného, která byla povýšena o náklady, které žalobkyně v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném vznikly (náklady na vymáhání, náklady na odebrání vozidla i jeho prodej včetně provize). Žalovaný ani poté celou dlužnou částku neuhradil, soud proto návrhu žalobkyně zcela vyhověl, a to jak pro jistinu, tak i úroky z úvěru, které byly sjednány, ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení (žalobkyně tyto ke dni 1. 2. 2023 zkapitalizovala). Soud žalobě vyhověl i pro příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z celkové dlužné částky ode dne 21. 9. 2021, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení z 6. 9. 2021, do zaplacení (žalobkyně tyto ke dni 1. 2. 2023 zkapitalizovala), a to v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 3 422 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 13 620 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 4 540 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 3 049,20 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 20 991,20 Kč.

31. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

32. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.