17 C 87/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 42 982,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 42 982,12 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 2 475,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 2 986,48 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 112,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 982,12 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 42 208,52 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, doplněným podáním doručeným dne , datum, , se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 42 982,12 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 59 687 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 348 Kč spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně a případnými poplatky za poskytnutí a správu úvěru a pojistným. Smluvní strany si dále sjednaly, že věřitel je oprávněn připisovat vyúčtované úroky úvěru k jistě vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení dlužníka si strany sjednaly právo věřitele prohlásit úvěr za okamžitě splatný a povinnost dlužníka platit zákonný úrok z prodlení a náklady spojené se správou úvěru v prodlení dle sazebníku a smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalovaného (18 821 Kč) na základě příchozích transakcí na účet žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CNCB a interní evidenci klientů. Žalovaný uvedl, že má výdaje 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto výdaje vypočetla s využitím statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 129 Kč měsíčně. Žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně otevřený kontokorentní úvěr s limitem 4 000 Kč s orientační splátkou 333 Kč, revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 250 Kč, spotřební úvěr 200 000 Kč ze dne , datum, se splátkou 2 783 Kč, úvěr pro fyzické osoby – hotovostní 40 000 Kč (ze dne , datum, ) se splátkou 727 Kč (konsolidován předmětným úvěrem) a mimo , právnická osoba, měl spotřební úvěr 7 788 Kč ze dne , datum, se splátkou 816 Kč. Celkové splátkové zatížení vč. předmětného úvěru mělo být 5 530 Kč, na veškeré životní výdaje mělo žalovanému zůstat 13 291 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, s účinností od , datum, . Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalovaná částka 42 982,12 Kč sestává z jistiny 42 208,52 Kč a poplatků 773,60 Kč a příslušenství sestává z kapitalizovaného úroku za dobu od , datum, do , datum, ve výši 2 986,48 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši 2 475,57 Kč, úroků z připsaných úroků ve výši 112,38 Kč, úroků ve výši 19,90 % ročně z částky 42 208,52 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 982,12 Kč za dobu od , datum, do zaplacení. Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy označené jako smlouva o úvěru zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 59 687 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky a další ceny. Výše měsíční splátky činila 1 348 Kč (poslední splátka ve výši 832 Kč), úroková sazba činila 19,90 % ročně a RPSN činilo 22,63 %. Splátky byly splatné vždy 20. den každého kalendářního měsíce. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . , adresa, 687 Kč byl konsolidován jiný úvěr žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně a zbytek měl být vyplacen žalovanému do , datum, . Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník.

6. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vyšla z následujících okolností. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalovaného (18 821 Kč) na základě příchozích transakcí na účet žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CNCB a interní evidenci klientů. Žalovaný uvedl, že má výdaje 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto výdaje vypočetla s využitím blíže nespecifikovaných statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 129 Kč měsíčně. Žalovaný měl u právní předchůdkyně žalobkyně otevřený kontokorentní úvěr s limitem 4 000 Kč s orientační splátkou 333 Kč, revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 250 Kč, spotřební úvěr 200 000 Kč ze dne , datum, se splátkou 2 783 Kč, úvěr pro fyzické osoby – hotovostní 40 000 Kč (ze dne , datum, ) se splátkou 727 Kč (konsolidován předmětným úvěrem) a mimo , právnická osoba, měl spotřební úvěr 7 788 Kč ze dne , datum, se splátkou 816 Kč. Celkové splátkové zatížení vč. předmětného úvěru mělo být 5 530 Kč, na veškeré životní výdaje mělo žalovaného zůstat 13 291 Kč.

7. Z výpisů z účtu žalovaného za únor až duben 2019 bylo zjištěno, že konečný zůstatek se pohyboval kolem 0 Kč. Žalovaný měl v každém ze sledovaných měsíců příjem od společnosti , právnická osoba, v průměrné výši 18 821 Kč. Pravidelné výdaje na bydlení se z výpisů nepodávají, větší transakce jsou pouze výběry hotovosti z bankomatu. Z výpisů je zřejmé, že žalovaný splácel úvěry uvedené v posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný také v dubnu 2019 opakovaně čerpal kontokorent.

8. Z tabulky označené jako podklady pre súdne konanie ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr 59 687 Kč byl žalovanému poskytnut dne , datum, a žalovaný dosud na svůj dluh zaplatil celkem 77 493,98 Kč (veškeré úhrady žalovaného).

9. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 528 Kč do , datum, s tím, že jinak dojde k zesplatnění úvěru.

10. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že zesplatnila úvěr.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. dohody o úplatě a přílohy č. , hodnota, -seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

12. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.

13. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

14. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .

15. Z informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, , potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, , ceníku , právnická osoba, ., všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., soud nezjistil pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

16. Závěr o skutkovém stavu:

17. Dne , datum, byla mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., uzavřena smlouva označená jako smlouva o úvěru, kterou se , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 59 687 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky a další ceny. Výše měsíční splátky činila 1 348 Kč (poslední splátka ve výši 832 Kč), úroková sazba činila 19,90 % ročně a RPSN činilo 22,63 %. Splátky byly splatné vždy 20. den každého kalendářního měsíce. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . , adresa, 687 Kč byl konsolidován jiný úvěr žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně a zbytek byl žalovanému vyplacen , datum, .

18. Před uzavřením smlouvy posuzovala , právnická osoba, . úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného. Příjem žalovaného 18 821 Kč si ověřila z výpisů z účtu žalovaného. Jelikož žalovaný uvedl, že má výdaje v nulové výši, vypočítala , právnická osoba, ., výdaje na živobytí za využití blíže nespecifikovaných statistických údajů, aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, které stanovila na 6 129 Kč. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CNCB a interní evidenci klientů. , právnická osoba, . po zohlednění ostatních dluhů žalovaného dospěla k tomu, že jeho celkové splátkové zatížení vč. předmětného úvěru mělo být 5 530 Kč, na veškeré životní výdaje mělo žalovanému zůstat 13 291 Kč.

19. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil celkem 77 493,98 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován dopisem ze dne , datum, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla týž den podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

27. Právní posouzení věci:

28. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně k tomuto sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CNCB a interní evidenci klientů. Příjem byl ověřen z výpisu z účtu. Žalovaný uvedl, že měl výdaje na živobytí 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně skutečné výdaje žalovaného nezjišťovala a neověřovala, ale vypočetla je s využitím konkrétně nespecifikovaných statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 129 Kč měsíčně. Dále zohlednila celkové splátkové zatížení žalovaného ve výši 5 530 Kč, přičemž žalovanému mělo na veškeré životní výdaje zůstat 13 291 Kč.

29. Sama skutečnost, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho výdaje činí 0 Kč, zakládá dle názoru soudu důvod k pochybnostem o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Z požadavku odborné péče vyplývá, že v takovém případě měla právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovat s vyšší mírou pečlivosti. , adresa, matematický výpočet hypotetických minimálních výdajů provedený právní předchůdkyní žalobkyně soud nepovažuje za dostatečný (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-449/13). Soud se zcela ztotožňuje s názorem vysloveným v nálezu Finančního arbitra ze dne , datum, , č. j. FA/SR/SU/1320/2023-34: „Ohledně pravidelných výdajů Navrhovatele finanční arbitr odkazuje, že životní minimum představuje podle § 1 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, „minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Hodnoty stanovené nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, slouží k výpočtu životního minima tak, aby dotčené osoby mohly pokrýt své výdaje, tyto hodnoty však nevyjadřují reálné výdaje konkrétního spotřebitele nebo domácnosti spotřebitele. Věřitel by měl při posouzení úvěruschopnosti ověřit skutečné a aktuální výdaje spotřebitele. Nestačí vycházet ani z výše životního minima, ani ze statistických údajů o průměrných výdajích domácností. Není totiž vyloučené, že výdaje jednotlivých spotřebitelů ve srovnatelném postavení se mohou výrazně lišit.“30. Kromě toho soud částku vypočtených výdajů považuje za nepřiměřeně nízkou. Tato částka ani neodpovídá deklarovaným zdrojům výpočtu, tj. normativním nákladům na bydlení a částce životního minima, které v roce 2019 činily 5 117 Kč (§ 2 písm. a) nařízení vlády č. 320/2018 Sb.) a 3 410 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 409/2011 Sb.), tedy celkem 8 527 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného se dále podává, že jeho příjem nedostačoval ke krytí jeho skutečných výdajů a splátek dluhů, když žalovaný pravidelně čerpal kontokorent. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou zjevně nepříznivou finanční situaci řešil dalšími úvěry, bylo zcela jistě na místě pochybovat o jeho schopnosti řádně hradit splátky úvěru.

31. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze ověřením jeho příjmu, aniž by byly zjišťovány a ověřovány skutečné výdaje žalovaného, nemůže být považováno za dostatečné.

32. S ohledem na vše výše uvedené považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku, dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

33. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, by mohla mít právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 59 687 Kč. Žalovaný již na svůj dluh zaplatil částku 77 493,98 Kč. Uhrazená částka převyšuje poskytnutou jistinu. Jelikož nárok žalobkyně na vrácení jistiny zanikl splněním (§ 1908 odst. 1 občanského zákoníku), soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly (výrok II. rozsudku).