18 C 105/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 29 600 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 600 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 2. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 29 600 Kč tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.

2. Podle tvrzení žalobkyně tato standardně uzavírá se svými zákazníky sdružené smlouvy na dodávku plynu (dále též „smlouva“) na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník na základě svého uvážení. Informace o podmínkách a cenách, včetně vlastních formulářů smluv jsou veřejně k dispozici na internetových stránkách žalobkyně v souladu s povinností jí vyplývající z § 11a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Informace jsou k dispozici také na všech zákaznických kancelářích žalobkyně. Pro smlouvy na dobu neurčitou se vždy uplatňuje ceník Standard, jenž představuje základní produkt dodávek plynu. Ceník Standard žalobkyně průběžně mění a upravuje zejména v souvislosti s vývojem velkoobchodních cen plynu, jak žalobkyně se zákazníkem předem dohodla ve smlouvě. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard garantuje určitou cenu plynu po celou dobu trvání smlouvy (po základní dobu trvání smlouvy a pro další období - prolongaci stanoví způsob, jak bude cena určena) a představuje nižší jednotkovou cenu plynu. Na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou tak zákazník získá (i) jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen plynu, a dále též získává (ii) nižší cenu plynu. Cena u některých produktů též může být postupně snižována (typicky u produktu plyn , Anonymizováno, ), i tak se ovšem jedná o ceny předem známé na příslušné vymezené období a ze strany žalobkyně nezměnitelné. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen. Ustanovení o smluvních pokutách, jež je obsaženo v oddíle smlouvy označené „Ostatní ujednání“, pokrývá širokou řadu skutkových podstat. U smluvní pokuty, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní hypotézy vzniku smluvní pokuty do konce sjednané délky trvání smlouvy současně platí, že tato současně představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. Povinnosti žalobkyně neutvrzuje smluvní pokuta, jsou však stanoveny obecně závaznými právními předpisy a při jejich porušení se žalobkyně vystavuje riziku správní sankce.

3. K tomu žalobkyně dále uvedla, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 10. 2021 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy (dále jen „Smlouva“), do odběrného místa na adrese , adresa, , plyn pro kategorii domácnost a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Smlouva ze dne 25. 10. 2021 byla uzavřena elektronickým právním jednáním v systému dle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v systému žalobkyně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .cz. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci „Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost a 4 000 Kč pro kategorii Maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od , Anonymizováno, do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data 15. 11. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Dne 24. 11. 2021 došlo k ukončení dodávky plynu změnou dodavatele plynu, jak je patrné z komunikace obchodníků s plynem a , Anonymizováno, , jejíž kopie je přílohou žaloby. Uvedené znamená, že žalovaný jednostranně ukončil smlouvu o sdružených službách dodávky plynu změnou dodavatele. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 29 600 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty variabilní symbol , var. symbol, vystavené dne 25. 11. 2021, splatné dne 6. 12. 2021. Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od měsíce 11.2021 do měsíce 11.2024, tedy za 37 měsíců po 800 Kč. Na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 29 600 Kč. Výzvou ze dne 31. 3. 2022 zaslanou doporučeně na sjednanou doručovací adresu byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Odeslání této výzvy prokazuje žalobkyně dokladem o odeslání zásilky ze dne 4. 4. 2022.

4. Ve věci byl následně vydán dne 8. 3. 2023 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě dne 23. 3. 2023 odpor, který následně podáním doručeným soudu dne 6. 4. 2023 odůvodnil s tím, že mj. uvedl, že byl dlouhodobým zákazníkem společnosti Bohemia energy entity s.r.o., kdy následně se po krachu společnosti Bohemia energy s.r.o. ocitl v režimu dodavatele poslední instance a počal odebírat plyn od žalobkyně, a to v termínu od 17. 10. 2021 do 14. 11. 2021, přičemž za dodaný plyn zaplatil dle vyúčtování částku 5 433,16 Kč. Dne 25. 10. 2021 pak elektronickou cestou uzavřel s žalobkyní Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s tím, že smlouva měla nabýt účinnosti spolu se zahájením dodávek plynu dne 15. 11. 2021. Ve snaze získat lepší cenu plynu se obrátil i na společnost , právnická osoba, , se kterou měl v té době uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny, kdy uvedená společnost mu nabídla sdruženou dodávku plynu i elektřiny za výhodnějších cenových podmínek než žalobkyně, proto dne 2. 11. 2021 uzavřel s touto společností Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s tím, že dodávka plynu započne dne 22. 11. 2021. Dle tvrzení žalovaného mu žalobkyně na základě smlouvy uzavřené dne 25. 10. 2021 neposkytla žádné plnění, a protože smlouvu s dalším dodavatelem plynu uzavřel ještě před nabytím zmíněné smlouvy (tj. před 15. 11. 2021), domníval se, že nemusí provést odstoupení od smlouvy. Dle žalovaného nemohla žalobkyni jeho jednáním vzniknout žádná škoda a to, že vůči němu uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty za předpokládané smluvní období, je dle jeho názoru šikanozní výkon práva a jako takový by měl být posouzen jako zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku a nepožívat právní ochrany. Z uvedených důvodů pak navrhuje zamítnutí předmětné žaloby.

5. Soud v průběhu řízení dospěl k závěru, že předmětná smluvní klauzule ve spotřebitelské smlouvě (týkající se žalobou uplatněnou smluvní pokutou ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy v důsledku jednání zákazníka, jenž učinil bez souhlasu innogy projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou změnou dodavatele, do konce sjednané doby trvání smlouvy), kdy o tom informoval účastníky řízení a umožnil jim, aby se k tomu vyjádřili, což žalobkyně učinila podáním doručeným soudu dne 27. 7. 2023 a žalovaný podáním doručeným soudu dne 25. 8. 2023.

6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů založených ve spisu na č. l. 12-20, 28-39, 44-48 a 64.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 10. 2021 (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel uvedeného dne s žalobkyní smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit službu distribuční soustavy, žalovaný se pak zavázal zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby stanovenou cenu. Ve Smlouvě pak bylo v odstavci „Ostatní ujednání“ ujednáno pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost a 4 000 Kč pro kategorii Maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od , Anonymizováno, do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Současně pak zde byla ujednána další smluvní pokuta, kdy pro případ, že zákazník je v prodlení s jakoukoliv platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní, je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení.

9. Z komunikace obchodníků a , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 9. 1. 2021 zadal obchodník s plynem elektronicky žádost o změnu dodavatele, kdy žalobkyně neeviduje podanou výpověď ze strany zákazníka; dne 24. 11. 2021 pak byla ukončena dodávka plynu obchodníkem (žalobkyní).

10. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 29 600 Kč (konkr. za 37 měsíců á 800 Kč/měsíc), se splatností dne 6. 12. 2021.

11. Výzvou ze dne 31. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 29 600 Kč, a to do 8. 4. 2022. Z poštovního podacího archu pak bylo zjištěno odeslání této výzvy dne 4. 4. 2022.

12. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), po právní stránce následovně.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

16. Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

18. Podle § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona, má zákazník právo na volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu.

19. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

20. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména ze Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 10. 2021, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle energetického zákona.

22. Soud úvodem konstatuje, že ve výše citovaných ustanoveních § 1813 a násl. o. z. je provedena směrnice Rady 93/13 , Anonymizováno, ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, přičemž smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou přitom ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přezkumu podle § 1813 o. z. pak podléhají pouze ujednání (ovšem veškerá smluvní ujednání) spotřebitelských smluv. Přezkumu přiměřenosti předchází posouzení, zda konkrétní ujednání je vůbec součástí smlouvy. Posuzování významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran má dvě úrovně. Je možné posuzovat rozsah nerovnováhy v poměru smluvního ujednání a absence smluvního ujednání, či v poměru práva jedné strany a strany druhé. Pouhá skutečnost, že strany mají stejné právo (např. smluvní pokuta, promlčení), neznamená, že nemůže jít o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech, je nutné posuzovat reálný význam ujednání pro postavení každé ze stran (např. riziko prodlení). Na druhou stranu pouhá skutečnost, že ujednání zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé, ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Z § 1813 druhé věty o. z. vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde i o zkoumání, zda neexistuje hrubý nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikateli poskytuje. Relevantní při zkoumání nepřiměřenosti ujednání je pouze významná nerovnováha. Je proto nutné zkoumat rozsah, v jakém dochází k odchýlení od zákonného rozsahu práv a povinností (např. od zákonné výše úroků z prodlení, od možné škody, která hrozí, v případě smluvní pokuty), v jakém jsou práva stran v nerovnováze, v jakém rozsahu dochází k nerovnováze vzájemných plnění obou stran. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. Spotřebitel musí mít možnost se s obsahem smlouvy seznámit. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, stejně jako zda k uzavření smlouvy nebyl spotřebitel pohnut nekalými obchodními praktikami. V úvahu je nutno také brát, zda bylo ujednání sjednáno individuálně či nikoliv. Ujednání není sjednáno individuálně, jestliže smluvní strana neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah, zejména jestliže je připraveno jednou stranou předem, a to nezávisle na tom, zda tvoří součást obchodních podmínek nebo formuláře. Nicméně přezkum se vztahuje i na ujednání sjednaná individuálně. I v případě takového ujednání může podnikatel zneužít svého silnějšího postavení, např. při využití agresivních nebo klamavých obchodních praktik či nejasných ujednání, a spotřebitel může uzavřít smlouvu, kterou by bez takového zneužití neuzavřel. Posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká definice hlavního předmětu smlouvy, přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Podstata této výjimky vychází z toho, že rozhodnutí ve vztahu k předmětu plnění a jeho ceně jsou základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného rozhodnutí spotřebitele, nejde o cenovou regulaci. Aplikace jiných ustanovení k řešení hrubého nepoměru vzájemného plnění tím není vyloučena. Jestliže je ujednání posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu. Takové ujednání jako by nebylo vůbec učiněno, nemá žádné právní účinky a jde o ujednání zdánlivé (§ 551 o. z.), kdy plnění na jeho základě může představovat bezdůvodné obohacení (§ 2991 o. z.). Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží, z úřední moci. Spotřebitel nemusí namítat nepřiměřenost, nemusí se jí dovolávat. § 1815 o. z. však dává prostor spotřebiteli, aby se, přestože je ujednání nepřiměřené, takového ujednání dovolal. Spotřebitel se může vůči podnikateli domáhat plnění podle nepřiměřeného ujednání, aniž by měl podnikatel možnost nepřiměřenost konkrétního ujednání vůči němu namítnout.

23. V daném případě pak soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o. z.), a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle § 1815 o. z. nepřihlíží a které musí soud aplikovat z úřední povinnosti (ex officio), aniž by se žalovaný takového postupu dovolával. V této souvislosti soud upozorňuje, že v předmětné smlouvě byl současně sjednán další postih žalovaného, který je za porušení platebních povinností sankcionován smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní, přičemž smlouva o sdružených službách dodávky plynu, která je smlouvou formulářovou, nikoliv individuálně sjednanou, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje. Smluvní pokuta je tedy ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalovaného. Navíc předmětná smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele plynu. Neobstojí argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky plynu, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená škoda, která má být pokutou paušálně kompenzována, žalobkyni přitom vzniká i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy v odběrném místě žalovaného nebyl plyn reálně odebírán (šlo o tzv. nulový odběr). Sama žalobkyně navíc doznává, že u smluv na dobu určitou (jako je tomu v tomto případě) plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva mezi stranami vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smlouvy jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téhož plynu jinému zákazníkovi, takže tato škoda vůbec nemusí vzniknout.

24. Soud dále konstatuje, že o vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného ve smyslu ustanovení § 1813 o z. svědčí i to, že institut smluvní pokuty je ve smlouvě využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků žalovaného (viz předchozí odstavec rozsudku), zatímco nedodržení povinností ze strany žalobkyně (např. nedodržení standardu dodávky nebo nedodržení standardu přepravy a distribuce) smluvní pokutou utvrzováno není, přičemž je třeba připomenout, že za protiprávní a protiústavní bylo Ústavním soudem označováno právě takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě, v němž byly kumulovány sankce výlučně pro spotřebitele (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011). Takový přístup neospravedlňuje ani skutečnost, že žalobkyně může být pro neplnění svých povinností sankcionována jinými subjekty, neboť ve vztahu k druhé smluvní straně tyto prostředky nemohou zcela nahradit funkci smluvní pokuty (např. její reparační funkci).

25. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Pokud se žalovaný nepřiměřeného ujednání nedovolal, má to za následek jeho neplatnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 31. 10. 2017, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2019), a to neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že úprava závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem je součástí tzv. spotřebitelského práva, jehož právní normy mají charakter norem kogentních, tedy norem, jejichž porušení je vnímáno jako narušení veřejného pořádku (§ 1 odst. 2 o. z.).

26. Soud v této souvislosti upozorňuje, že problematika závazků na dobu určitou byla v minulosti již řešena na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít zdarma vybírat poskytovatele těchto služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluvních návrhů, prostřednictvím nichž se poskytovatelé těchto služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž, například právě uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením nepřiměřeně vysokých sankcí v případě předčasného ukončení smlouvy. Kvůli těmto praktikám, které ve svém důsledku vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování vnitřního trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63b odst. 1) a zákaz automatického prodlužování smluv na další dobu určitou bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63b odst. 3), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63b odst. 8) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.

27. Soud k tomu dodává, že energetický zákon prozatím obdobná ustanovení k posílení ochrany spotřebitelů (viz předchozí odstavec rozsudku) neobsahuje. K posuzovanému ujednání o časovém závazku žalovaného setrvat ve smluvním vztahu má soud z pohledu ochrany spotřebitele výhrady vzhledem k tomu, že závazek je automaticky prolongován, bez nutnosti vyrozumění zákazníka o konci trvání smlouvy a jeho souhlasu, na další poměrně dlouhou dobu (12 měsíců), a to i opakovaně. To, jak je tento institut automatické prolongace závazku koncipován, nesvědčí o tom, že by jeho smyslem byla ochrana spotřebitele před tím, aby nezůstal bez dodávky plynu, naopak vede k tomu, že spotřebitel je po nepřiměřeně dlouhou dobu vázán na jediného dodavatele dané komodity a je tak omezován v právu na změnu dodavatele z hlediska nabídek lepších či výhodnějších služeb, což ve svém důsledku vede k paralyzaci účinků hospodářské soutěže. Takovou praxi nemůže odůvodňovat ani skutečnost, že v rámci produktů poskytovaných toliko žalobkyní (nikoli jinými dodavateli) je ten, který se váže na smlouvu na dobu určitou cenově nejvýhodnější. Soud s ohledem k výše uvedenému proto dospěl k závěru, že pokud se ujednání posuzované smlouvy dostávají do rozporu se shora naznačeným korektivem zákazu narušování hospodářské soutěže a vytváření překážek pro řádné fungování vnitřního trhu na úseku energetiky, lze u předmětného ujednání o smluvní pokutě dovodit i jeho rozpor s dobrými mravy s důsledkem jeho absolutní neplatnosti podle § 588 o. z.

28. Lze tedy shrnout, že ve své pravé podstatě představuje předmětná smluvní pokuta snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka - spotřebitele, který uzavřel smlouvu na dobu určitou, tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele plynu, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje odstupné za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovaného) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 36 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Sama žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. S ohledem k uvedenému se soud již nezabýval dalšími tvrzeními žalovaného ohledně podmínek uzavření příslušné smlouvy a ohledně neuskutečnění dodávek plynu, stejně tak již nebylo třeba posuzovat z hlediska přiměřenosti samotnou výši sjednané pokuty.

29. Za tohoto stavu soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl pro zjevnou nevyváženost předmětného ustanovení o smluvní pokutě v neprospěch žalovaného, k němž tak nelze přihlížet a dále pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání (výrok ad I. rozsudku).

30. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

31. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl tak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok ad II. rozsudku), kdy úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.