18 C 153/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 494 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 736 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 563,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 787,74 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 7 242,37 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 7 242,37 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 2 452 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 494 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 23. 1. 2012 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 801 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 763 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 7 242,37 Kč a na poplatku částku 5 261,63 Kč.

3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.

4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 13-36 spisu.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 12. 8. 2021. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 1. 2012 nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“).

9. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 39 občanského zákoníku je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednáni spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní ujednání.

12. Podle § 56 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

13. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhlášky č. 142/1994 Sb., v platném znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.

14. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

15. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

16. Soud má za prokázané, že dne 23. 1. 2012 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 000 Kč a zaplatit poplatky ve výši 5 801 Kč (celkové výše poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky). [příjmení] poplatků ve výši 5 801 Kč se sestávala z úroku ve výši 763 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 7 242,37 Kč a na poplatku částku 5 261,63 Kč.

17. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena platně výše zmíněná smlouva o půjčce, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku, poplatku za administrativní zpracování půjčky, ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatil více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části zbývající jistiny ve výši 7 242,37 Kč s příslušenstvím žalobě vyhověl (výrok ad I. tohoto rozsudku).

18. K části žaloby o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaný si půjčil částku ve výši 8 000 Kč a byl povinen vrátit tyto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, a to částkou ve výši 763 Kč Vedle toho měl žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit rovněž odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč, dále náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši odpovídající cca ½ jistiny (v daném případě 3 758 Kč). Půjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání (výrok ad II. tohoto rozsudku).

19. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v části nároku na jistinu, úrok a odměnu za administrativní zpracování půjčky. Neúspěšná toliko v části příslušenství představující náklady za hotovostní inkaso splátek, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s jejím návrhem plnou náhradu nákladů řízení skládající se ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce za jeden úkon á 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony (převzetí zastoupení, podání žaloby a kvalifikovaná předžalobní výzva), 3 x RP á 100 Kč, a dále 21 % DPH v příslušné výši, celkem tedy ve výši 2 452 Kč (výrok ad III. tohoto rozsudku).

20. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

21. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

22. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.