18 C 179/2016

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zřízení služebnosti nezbytné cesty

I. Zřizuje se služebnost, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty ve prospěch oprávněného ze služebnosti, jakož i každého dalšího vlastníka pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Služebnost nezbytné cesty spočívá jak v právu průchodu, tak i právu průjezdu všemi vozidly po účelové komunikaci přes dotčené pozemky p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ve vlastnictví žalované, jakož i každého dalšího vlastníka těchto pozemků.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 155 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 42 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na nákladech řízení - znalečném částku 2 073 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobním návrhem doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 15. 7. 2016, ve znění doplnění a upřesnění žalobního petitu doručeného soudu dne 21. 9. 2017, se domáhá žalobkyně zřízení služebnosti tak, jak je blíže uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Svůj žalobní návrh pak žalobkyně odůvodnila tím, že věcné břemeno průchodu a jízdy po účelové komunikaci na pozemcích [parcelní číslo] až [číslo] je přerušeno částí této komunikace vedoucí přes pozemky žalovaného p. [číslo] tím je znemožněno využívání věcného břemene vedoucího po pozemku p. [číslo] které bylo účastníky sjednáno z důvody nezbytné potřeby obsluhy a provozu průmyslového objektu žalobkyně na pozemku p.č. st. [číslo] a příjezdu k pozemku žalobkyně [adresa].

3. Žalovaná se k žalobnímu návrhu vyjádřila podáním doručeným soudu dne 31. 8. 2016, kdy mj. uvedla, že žalovaná zřídila pro žalobkyni věcné břemeno přes pozemek [parcelní číslo] tak, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] kdy tento geometrický plán, který je nedílnou součástí citované kupní smlouvy zcela explicitně pod písm. A označuje část pozemku, k němuž má žalobce zřízeno předmětné břemeno. Uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že věcné břemeno ve prospěch žalobkyně je zřízeno ke zcela opačné části pozemku p. [číslo] pak je nesmyslné hovořit o přerušení komunikace k tomuto pozemku na pozemcích p. [číslo] když tyto zjevně s dostupností zabřemenovaného pozemku nesouvisí. Žalovaná závěrem zdůraznila, že část pozemku p. [číslo] která je zatížena dle geometrického plánu věcným břemenem, zůstala po dohodě s nájemcem ([právnická osoba] s.r.o.) neobsazena, a žalobkyně má k této části pozemku plný a nerušený přístup. V následném podání doručeném soudu dne 30. 5. 2017 se žalovaná vyjádřila, že zřízení břemene cesty, resp. nezbytné cesty na dotčených pozemcích se jeví jako neúčelné, kdy přístup na pozemek [číslo] má žalobkyně zajištěn přes své pozemky a budovu na pozemku st. [číslo] a pozemek p. [číslo] je navíc částečně pronajat třetí osobě. Závěrem pak žalovaná odkázala na § 1032 občanského zákoníku.

4. Okresní soud v Kroměříži následně svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výše uvedenou žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Rozhodnutím Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tento soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Soud poté nařídil jednání, ve kterém v souladu s uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu poučil jak žalobkyni, tak rovněž žalovanou, podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit ve stanovené lhůtě svá tvrzení a označit potřebné důkazy k jejich prokázání spolu s poučením o případných následcích spojených s nevyhověním této výzvě.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

7. Soud vzal v souladu s výpisy z katastru nemovitostí za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem mj. následujících nemovitých věcí - pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití: výroba, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž, pro katastrální území a obec Kroměříž.

8. Rovněž tak vzal soud v souladu s výpisy z katastru nemovitostí za prokázané, že žalovaná je vlastníkem mj. následujících nemovitých věcí - pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: zeleň, pozemku parc. [číslo] plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž, pro katastrální území a obec Kroměříž.

9. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 11. 5. 2006 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako nabyvatelem (kupujícím, oprávněným z věcného břemene - nyní služebnosti) a žalovanou jako převodcem (povinným z věcného břemene – nyní služebnosti) byla uzavřena předmětná smlouva, na základě které žalovaná prodala žalobkyni nemovité věci, konkr. pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (nyní zapsané na [list vlastnictví]) nacházející se v katastrálním území a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, za dohodnutou kupní cenu ve výši 955 000 Kč. Současně dle článku„ Za třetí“ byla žalovanou (povinným) zřízena za úplatu služebnost ve prospěch žalobkyně (oprávněného z věcného břemene) spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemek parc. [číslo] tak, jak je vyznačeno na geometrickém plánu [číslo]. Dle článku„ Za čtvrté“ žalobkyně zřídila za úplatu ve prospěch žalované služebnost spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemek parc. [číslo] tak, jak je vyznačeno na geometrickém plánu [číslo].

10. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ve formě notářského zápisu ze dne 21. 2. 2003 bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako převodcem a žalobkyní jako nabyvatelem byla uzavřena kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene (nyní služebnosti), na základě které žalovaná prodala žalobkyni nemovitou věc, a to pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití: výroba, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 200 000 Kč. Dále dle článku„ Za druhé“ byla ve prospěch žalobkyně jako oprávněného ze služebnosti za úplatu zřízena služebnost spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky žalované, a to pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

11. Ze smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009 bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako poskytovatelem a žalobkyní jako uživatelem byla uzavřena smlouva, dle které žalovaná jako vlastník budov a pozemků v areálu na ulici [ulice a číslo] v [obec] zajišťuje služby v oblasti užívání komunikací, vodovodního řádu, kanalizace, rozvodu plynu, rozvodu elektrické energie a vstup do areálu (ve kterém se nachází výše zmíněné nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně). Současně dle článku III. se žalovaná (poskytovatel) zavázala vydávat karty umožňující vstup do areálu žalobkyně přes pozemky žalované (poskytovatele) tak, jak je vyznačeno v příloze [číslo].

12. Ze smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 1. 6. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná (jako pronajímatel) uzavřela ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku se [právnická osoba] s.r.o. (jako nájemcem) nájemní smlouvu na pozemky parc. [číslo] (část), parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, za dohodnuté nájemné, kdy pronajímatel prohlásil a nájemce vzal na vědomí, že část pozemku parc. [číslo] je zatíženo věcným břemenem stezky a cesty (služebností spočívající v právu chůze a jízdy) ve prospěch žalobkyně. Z prohlášení JUDr. [jméno] [jméno], jednatele společnosti [právnická osoba] pak vyplynul účel pronájmu a oplocení pozemku pronajatého od žalované, kdy se jedná o uzavřené parkoviště s dohledem, kde jsou umístěna vozidla pocházející z trestné činnosti. A z následné smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 30. 5. 2017 bylo zjištěno, že tato v podstatě kopíruje totožnou smlouvu o nájmu nemovité věci ze dne 1. 6. 2016 s tím, že navíc je uzavřena na dobu neurčitou a je z ní patrné výše nájemného za pronajaté pozemky ve výši 280 000 Kč ročně + DPH.

13. Z kopií oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 20. 4. 2009, kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 16. 7. 2009 a rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 22. 5. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyni byla dodatečně povolena stavba„ Přístavba obráběcí dílny výrobního objektu [příjmení] [příjmení] [jméno]“ na pozemku st. [číslo] (správně pozemku parc. [číslo]) v katastrálním území Kroměříž.

14. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zaměstnance žalobkyně, bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] se v současné době nachází klec na plynové lahve ([číslo] lahví), které se průběžně mění (spotřeba 8 lahví týdně), dále je tam elektrocentrála a nádrž LTO, která se denně přečerpává z nádrže do elektrocentrály. Dříve tam mívali nákladní auta a přívěs. Dále soud ze svědecké výpovědi zjistil, že se jim několikrát elektrocentrála porouchala, kdy žalovaná jim neumožnila elektrocentrálu vyměnit (jeřábem), takto provedli bez jejího souhlasu. Uvedenou elektrocentrálu tam mají cca 2 roky, a to z důvodu, že jim žalovaná odstřihla plyn, elektriku i vodu. Ohledně uvedené nádrže na LTO pak svědek vypověděl, že tato je na [číslo] litrů, kdy oni s ohledem k dostupnosti berou menší auto s nádrží [číslo] litrů, které vydrží cca 14 dnů. Jiné podstatné skutečnosti ze svědecké výpovědi soud nezjistil.

15. Po provedeném dokazování soud a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

16. S ohledem na skutečnost, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá povolení služebnosti průchodu a jízdy všemi vozidly jako cesty nezbytné, byla podána na Okresní soud v Kroměříži dne 15. 7. 2016, tedy po dni nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), použije se úprava stanovená tímto občanským zákoníkem.

17. Podle § 1029 odst. 1 o. z. může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení může soud nezbytnou cestu povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

18. Dle § 1030 odst. 1 o. z. náleží za nezbytnou cestu úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

19. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

20. Podle § 1274 odst. 1 o. z. zakládá služebnost stezky právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

21. A podle § 1276 odst. 1 o. z. zakládá služebnost cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

22. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití: výroba, a dále pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha, vše v katastrálním území Kroměříž, které se nacházejí v areálu na ulici [ulice a číslo] v [obec], kde je vlastníkem dalších pozemků také žalovaná, zejména pak pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, vše v katastrálním území Kroměříž. Žalobkyně se jako vlastník pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Kroměříž domáhá povolení služebnosti nezbytné cesty spočívající jak v právu průchodu, tak i právu průjezdu všemi vozidly po účelové komunikaci přes dotčené pozemky p. [číslo] v katastrálním území Kroměříž ve vlastnictví žalované, a to za úplatu stanovenou v souladu s § 1029 odst. 1 o. z.

24. Svou žalobu pak žalobkyně opírá o tvrzení, že nemá k uvedenému pozemku přístup. Jedná se přitom o pozemek obdélníkového tvaru o délce cca 44 m a šířce cca 6 m, s panelovým podkladem, na němž není umístěna žádná trvalá stavba. Na uvedeném pozemku se v současné době nachází klec s plynovými lahvemi, dále elektrocentrála a nádrž LTO sloužící k napájení elektrocentrály a dále mobilní souprava nezbytná k vytápění prostor podniku, kdy žalobkyně potřebuje zajistit přístup k těmto zařízením za účelem doplňování paliva a za účelem případných oprav a údržby. Přitom v období před zamezením přístupu (včetně zamezení přívodu plynu, elektřiny a vody) žalobkyně užívala předmětný pozemek i za účelem přísunu nezbytných surovin a dalšího materiálu nezbytného k výrobě a pro odvoz hotových výrobků, neboť žalobkyně provozuje výrobu a hutní zpracování železa, drahých a neželezných kovu a jejich slitin ve své provozovně umístěné v objektu na přilehlém pozemku p. [číslo] v katastrálním území Kroměříž, dále k parkování osobních automobilů, ke skladování a manipulaci s materiálem, k zásobování a odvozu výrobků.

25. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně je na základě smlouvy o věcném břemeni oprávněna k užívání účelových komunikací žalované v areálu, a to od vjezdu z veřejné komunikace až na účelovou komunikaci na pozemku [číslo], přičemž veřejná komunikace se nachází za oploceným areálem, kdy se jedná o komunikaci [ulice]. Po účelové komunikace na pozemku p. [číslo] lze dojít či dojet až k účelové komunikaci na pozemku na pozemku žalovaného p. [číslo] (její délka je cca 13 m) a z ní pak po účelové komunikaci na pozemku p. [číslo] (její délka je cca 15 m) je přístup (příjezd na pozemek žalobce [parcelní číslo]. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] jsou přitom účelovými komunikacemi určenými k provozu osobních a nákladních vozidel, kdy podkladem na nich je asfaltový koberec.

26. Jedná-li se o chronologii využití pozemku parc. [číslo] tak na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ve formě notářského zápisu ze dne 21. 2. 2003 žalobkyně nabyla do svého vlastnictví pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití: výroba, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, kdy dle článku„ Za druhé“ byla ve prospěch žalobkyně jako oprávněného ze služebnosti za úplatu zřízena služebnost spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemky žalované, a to pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Následně na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 11. 5. 2006 žalobkyně nabyla do svého vlastnictví pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (nyní zapsané na [list vlastnictví]) nacházející se v katastrálním území a obci [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž. Současně dle článku„ Za třetí“ byla žalovanou (povinným) zřízena za úplatu služebnost ve prospěch žalobkyně (oprávněného z věcného břemene) spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemek parc. [číslo] tak, jak je vyznačeno na geometrickém plánu [číslo]. A dle článku„ Za čtvrté“ žalobkyně zřídila za úplatu ve prospěch žalované služebnost spočívající v právu chůze a jízdy všemi vozidly přes pozemek parc. [číslo] tak, jak je vyznačeno na geometrickém plánu [číslo]. Na základě uvedené smlouvy tak měla žalobkyně zajištěn smluvně přístup k pozemku p. [číslo] to až do konce roku 2015. Mezitím byla rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne 22. 5. 2009 a následného kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 16. 7. 2009 žalobkyni dodatečně povolena stavba„ Přístavba obráběcí dílny výrobního objektu [příjmení] [příjmení] [jméno]“ na předmětném pozemku parc. [číslo]. V této souvislosti lze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že přístavba na pozemku [parcelní číslo] nemohla ovlivnit možnost přístupu na tento pozemek, neboť smluvně zřízené věcné břemeno chůze a jízdy na pozemek [parcelní číslo] nebylo možné ve skutečnosti realizovat, neboť břemenem zatížený pozemek [adresa], který to měl umožňovat, je široký cca 30 cm a neumožňuje nejen chůzi, ale tím spíše ani průjezd motorovým vozidlem. K tomu soud dodává, že žalobkyně získala obligační právo užívat dotčené pozemky parc. [číslo] na základě smlouvy o zajištění služeb ze dne 13. 3. 2009, která byla uzavřena na dobu určitou a ukončena ke dni 31. 12. 2015. A jedná-li se o oplocení pozemků ve vlastnictví žalované, tak toto bylo vybudováno v roce 2016 v souladu se smlouvou o nájmu nemovité věci ze dne 1. 6. 2016 uzavřenou žalovanou (jako pronajímatelem) se [právnická osoba] s.r.o. (jako nájemcem) za účelem zřízení uzavřeného parkoviště s dohledem, kde jsou umístěna vozidla pocházející z trestné činnosti. Předmětné oplocení je pak tvořeno plotem z drátěných polí zavěšených na sloupcích, které jsou k zemi uchyceny šrouby.

27. Na základě dotazů soudu zodpovězených žalobkyní, kdy žalovaná neměla k uvedeným odpovědím připomínek, bylo dále zjištěno, že: a) není možné umístit najatý elektroagregát s nádrží na palivo a mobilní soupravu nezbytnou k vytápění prostor podniku na jiný pozemek ve vlastnictví žalobkyně než na pozemek parc. [číslo]; b) žalobkyně nemůže užívat k parkování osobních automobilů, ke skladování a manipulaci s materiálem, k zásobování a odvozu výrobků jiné pozemky než pozemek parc. [číslo] neboť žádné další pozemky tam nemá. K budově je možné zajet, krátce zastavit, nemůže se tam parkovat; c) s přihlédnutím k obvyklému hospodářskému užívání je nezbytný přístup a příjezd k pozemku parc. [číslo] i nákladními motorovými vozidly, a to několikrát denně, kdy je nutný okamžitý přístup s ohledem k bezpečnostním předpisům (požár a jiné). Na předmětném pozemku pak žalobkyně hodlá parkovat nákladní vozidlo, včetně přívěsu a několikrát denně zajišťovat příjezd s ohledem k zásobování; d) žalobkyně požaduje zřízení nezbytné cesty k užívání nezastavěné části, kdyby byla ráda i za zřízení k užívání předmětné přístavby a e) v přístavbě postavené na pozemku parc. [číslo] je umístěno obráběcí centrum.

28. Soud poté, co provedl účastníky navržené listinné důkazy a dále šetření na místě samém, dospěl k závěru, že je na místě zřídit nezbytnou cestu přes pozemky žalovaného, a to zřízením služebnosti spočívajícím v právu průchodu i průjezdu všemi vozidly po účelové komunikaci přes dotčené pozemky p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ve prospěch vlastníka pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], a to v rozsahu respektujícím reálné možnosti průjezdu příslušnými vozidly (zejména jejich poloměr otáčení) a za náhradu poskytnutou žalované řešící současně obligační právo třetí osoby - [právnická osoba] s.r.o. jakožto nájemce části dotčeného pozemku parc. [číslo]. Uvedený závěr přitom učinil s ohledem ke zjištění, že řádné užití předmětného pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně není v současné době možné, neboť tento postrádá dostatečné spojení s veřejnou cestou tak, jak je předvídáno v ustanovení § 1029 odst. 1 o. z., přičemž žalovaná mu nepovolila nezbytnou cestu přes své pozemky parc. [číslo].

29. V souladu se závěrem uvedeným v předchozím odstavci rozsudku soud přistoupil k vypracování znaleckého posudku, a to z oboru ekonomika, odvětví a specializace ceny a odhady nemovitostí, kdy usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ustanovil znalce [celé jméno znalce], aby navrhl nezbytný rozsah služebnosti nezbytné cesty za účelem umožnění přístupu žalobkyně jakýmikoliv motorovými vozidly osobními i nákladními (při respektování reálné možnosti průjezdu těchto vozidel směrovým obloukem) k řádnému užívání jejího pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] včetně přístavby na něm postavené, a to přes pozemky žalované parc. [číslo] v k. ú. [obec], při co nejmenším zatížení těchto pozemků při zřízení služebnosti, a dále stanovil výši náhrady za služebnost odpovídající jejímu rozsahu, kdy v případě, že tato služebnost nebude zatěžovat v plném rozsahu pozemky žalovaného parc. [číslo] v k. ú. [obec] (tj. bude zatěžovat pouze jejich část), nechť je znalcem vypracován také geometrický plán se zakreslením rozsahu navržené služebnosti. Při stanovení výše náhrady pak měl znalec zohlednit i případnou újmu vzniklou [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa žalované], jež na základě Smlouvy o nájmu nemovité věci uzavřené dne 1. 6. 2016 a 30. 5. 2017 s žalovanou užívá dotčený pozemek žalované parc. [číslo] v k. ú. [obec].

30. Ze znaleckého posudku od [celé jméno znalce] ze dne 3. 6. 2019 vyplynulo, že vzhledem k charakteru a zejména rozměrům pozemků parc. [číslo] je nezbytně nutné, aby pro případný průjezd nákladním vozidlem byla služebnost zřízena pro celou výměru těchto pozemků, kdy šířka pozemku parc. [číslo] v kritickém místě činí pouze 7 m, což umožňuje průjezd samostatného nákladního vozidla nosnosti do 3,5 t, a dále, že výše náhrady za služebnost průjezdu přes pozemky parc. [číslo] činí částku 155 400 Kč.

31. Proti uvedenému znaleckému posudku pak uplatnila svůj nesouhlas žalobkyně podáním doručeným soudu dne 12. 7. 2019, kdy dle jejího názoru je znalecký posudek nepřezkoumatelný, nejde o porovnávací metodu a byl nesprávně použit oceňovací předpis. K tomuto se následně podáním doručeným soudu dne 7. 8. 2019 vyjádřil znalec s tím, že na závěrech svého znaleckého posudku trvá a ceny upravil spíše na spodní hranici možného rozpětí, kdy při jejím stanovení přihlédnul k tomu, že areál žalované je kompletně využíván pro podnikatelskou činnost v těsném sousedství dálnice D1, přičemž se nejedná o pozemky veřejně přístupné, nýbrž o pozemky v komerční průmyslové zóně. K následné replice žalobkyně doručené soudu dne 28. 8. 2019 se následně podáním doručeným soudu vyjádřil opět znalec, kdy se mj. vyjádřil i k žalobkyní vznesené námitce jeho podjatosti. O této námitce pak soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne 27. 9. 2019 a kterým námitku podjatosti znalce zamítl. Na následném jednání nařízeném na den 3. 12. 2019 byl proveden výslech znalce, který trval na svých závěrech uvedených ve znaleckém posudku, kdy při stanovení výše náhrady vycházel z obvyklých cen pozemků, upravených dále zákonem č. 151/1997 Sb., nestanovil přitom cenu zjištěnou. Soud v této souvislosti posoudil námitky žalobkyně jakožto liché, kdy znalec obhájil své závěry uvedené ve znaleckém posudku.

32. Soud závěrem konstatuje, že v rámci řízení shledal, že jsou zde splněny podmínky předvídané občanským zákoníkem v § 1029 a násl., kdy: a) žalobkyně vlastní pozemek parc. [číslo] který je z jedné strany ohraničen pozemkem parc. [číslo] v jejím vlastnictví, ovšem zcela zastavěným průmyslovou stavbou, z ostatních stran pak je ohraničen pozemky ve vlastnictví žalované, b) pozemek parc. [číslo] nemá žádný přístup k veřejné komunikaci, c) škoda na nemovité věci žalované nepřevyšuje výhodu nezbytné cesty, neboť zřizovaná služebnost po účelové komunikaci na pozemcích p. [číslo] jež je vyasfaltovaná, historicky sloužila k přístupu na pozemek a navíc se jedná o poměrné krátký úsek několika metrů, nezpůsobí žádnou (či minimální) škodu žalované, naopak výhoda nezbytné cesty je zřejmá, neboť má být žalobkyní využívána za účelem zajištění přístup k elektrocentrále, nádrži LTO atd., d) soud přehodnotil svůj předchozí právní názor o tom, že žalobkyně v daném případě postupovala hrubě nedbale, v důsledku čehož zabránila existenci přístupu k předmětnému pozemku parc. [číslo] to v souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a dále s rozhodnutím odvolacího soudu a v něm citovaného judikatorního závěru, že i když vlastník stavby sám zavinil to, že k jeho stavbě není řádný přístup, není zcela vyloučena možnost zřízení práva nezbytné cesty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a e) za zřízení nezbytné cesty má být žalobkyní poskytnuta úplata ve výši stanovené na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce] (viz výše).

33. S ohledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, kdy jsou splněny podmínky předvídané výše citovanými ustanoveními § 1029, § 1030, § 1274 a § 1276 o. z., a zřídil ve prospěch žalobkyně a každého budoucího vlastníka pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] služebnost, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty ve prospěch oprávněného ze služebnosti, spočívající jak v právu průchodu, tak i právu průjezdu všemi vozidly po účelové komunikaci přes dotčené pozemky p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ve vlastnictví žalované, jakož i každého dalšího vlastníka těchto pozemků (výrok ad I. tohoto rozhodnutí) s tím, že současně stanovil žalobkyni zaplatit žalované náhradu za zřízení služebnosti ve výši stanovené na základě znaleckého posudku 155 400 Kč (výrok ad II. tohoto rozhodnutí).

34. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z odměny advokáta dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 2 500 Kč a za 15 úkonů právní služby (převzetí věci, žaloba, písemné vyjádření ze dne 11. 10. 2016, účast na jednání dne 12. 9. 2017, 24. 10. 2017 a 21. 11. 2017, doplnění žaloby ze dne 21. 9. 2017, závěrečný návrh ze dne 16. 11. 2017, odvolání proti rozsudku, účast na jednání dne 21. 8. 2018, 22. 1. 2019 a 3. 12. 2019, doplnění žaloby ze dne 11. 9. 2018, písemné vyjádření ze dne 5. 2. 2019 a závěrečný návrh ze dne 22. 1. 2020) 15 x částka 2 500 Kč, tedy 37 500 Kč, 15 x RP po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 4 500 Kč, tedy celkem 42 000 Kč (výrok ad III. tohoto rozsudku).

35. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

36. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

37. V souvislosti s úspěchem žalobkyně ve vydaném rozhodnutí ve věci samé, kdy v souladu s žalobním návrhem byla ve prospěch žalobkyně zřízena služebnost zatěžující pozemky žalované, soud rozhodl o zaplacení části náhrad nákladů řízení, vzniklých České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném tak, jak je zachyceno ve výroku ad IV. tohoto rozhodnutí, a to s odkazem na znění § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy zavázal žalovanou k náhradě uvedených nákladů státu.

38. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži znalečné do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.