18 C 186/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 19 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 12. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do každého posledního dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 500 Kč od 20. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 7. 6. 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 19 500 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně dne 11. 10. 2022 uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 10 000 Kč, který vyplatila na bankovní účet žalované; žalovaná se jej zavázala uhradit v plné výši do 19. 12. 2022. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 7 000 Kč, žalovaná se také zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalované jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaná úvěr v datu splatnosti nevrátila. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2023.

3. K žalobnímu návrhu se podáním doručeným soudu dne 3. 7. 2023 vyjádřila žalovaná s žádostí o splátkový kalendář s měsíčními splátkami ve výši 2 000 Kč. Podáním doručeným soudu pak žalobkyně souhlasila s návrhem žalované na měsíční splátky ve výši 2 000 Kč pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení byť s jedinou splátkou.

4. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů vedených ve spisu na č. l. 9-16.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek., 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. A podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

16. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 11. 10. 2022 prostřednictvím internetu úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalované se je zavázala uhradit v plné výši spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč, a to v pěti předepsaných splátkách nejpozději do 19. 12. 2022. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně (žalovanou nerozporovaného), že žalovaná ničeho neuhradila, ač jí byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 19. 2. 2023.

17. Soud se dále zabýval otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu výše citovaných ustanovení § 547 a § 588 o. z..

18. V dané kauze pak soud konstatuje, že byť účastníci řízení vystupovali ve smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, zatímco úvěrovaná nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 an. o. z.). [příjmení] živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (k tomu srovnej kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně, založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. Žalobkyně na zmíněném webu [webová adresa] sice deklaruje, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti nabízí možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. Soud k tomu v souladu s názorem Nejvyššího soudu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019) dodává, že případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. V projednávané věci má pak soud za to, že úrok ve výši 1 % denně (365 % ročně) a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se splátkou při výši poskytnutého úvěru (tj. RPSN 13 578 %) představují nemravně nepřiměřenou cenu úvěru (obvyklá úroková sazba podle databáze [obec] národní banky dle systému časových řad [příjmení], tabulky [anonymizováno] [číslo] týkající se nových úvěrových obchodů, s fixací sazby do jednoho roku, v době sjednání úvěru činila 10,05 % ročně), k čemuž přistupují i další (v předchozím odstavci popsané) mimořádné okolnosti svědčící pro závěr o nemravnosti ujednání o výši úroku vedoucí k absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy jako celku, který soud učinil (obdobně viz kupř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. 2. 2023, č. j. 59 C 217/2022-24, nebo rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 10 C 186/2022). V souvislosti s tím se lze zabývat možností aplikace ustanovení § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši (jak tomu bylo i v daném případě), kdy lze odkázat na závěry obsažené v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40, dle nichž:„ Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“.

21. Soud v souladu s výše uvedeným přiznal žalobkyni pouze nárok na vrácení vyplacené jistiny 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) spolu s nárokem podle § 1970 o. z. na úrok z prodlení v zákonné výši (výše je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), neboť žalovaná získala majetkový prospěch plněním žalobkyně z právního důvodu, který odpadl (výrok ad I. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok ad II. rozsudku).

22. Lhůta k plnění pak byla soudem stanovena v souladu s žádostí žalované, se kterou žalobkyně souhlasila, a dále v souladu s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud může určit lhůtu delší, příp. stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud při stanovení výše jednotlivých splátek vycházel z vyjádření žalované, která žádala o měsíční splátky ve výši 2 000 Kč a konečně i z výše dlužné částky, přičemž dospěl k názoru, že částka jednotlivé měsíční splátky 2 000 Kč odpovídá splatnosti celé dlužné částky včetně příslušenství a je přitom v možnostech žalované tuto splátku měsíčně hradit.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci, kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně (a to v rozsahu cca 50 % požadovaného plnění) a žalované náklady řízení v důsledku její nečinnosti nevznikly, soud tedy nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků (výrok ad III. rozsudku).