18 C 196/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 97 587 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 97 587 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 680,23 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 402,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 60 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 30 628,80 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 28. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 97 587 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] a žalovaným došlo dne 28. 5. 2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 65 964 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 36 měsíčních splátkách po 3 999 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 6. 2021. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 60 000 Kč, na dlužných úhradách za služby částku 37 587 Kč a příslušenství.

3. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů blíže vedených na č. l. 14-32.

4. Žalobkyně při nařízeném jednání trvala prostřednictvím svého právního zástupce na žalobním návrhu. Žalovaný se z jednání omluvil, kdy současně požádal, aby jednání proběhlo bez jeho přítomnosti.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

15. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, je tak založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

16. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 28. 5. 2018 se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 65 964 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 3 999 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 6. 2021. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy.

17. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014) v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku z úvěru, odměnu za administrativní činnost (který představuje náklady věřitele na sjednání a vedení úvěru), když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena, příp. že na dluh zaplatil více.

18. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni nevrátil půjčenou jistinu ve výši 60 000 Kč, a proto v rozsahu žalované jistiny s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení soud vyhověl.

19. Pokud se týká části nároku na pevně stanovený smluvní úrok v celkové výši 31 587 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku a odměně odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, výše těchto nákladů byla žalovanému v den podpisy smlouva známa a dále se nepříčí dobrým mravům, proto i v části žalovaného úroku a odměny za administrativní činnost bylo soudem vyhověno.

20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení skládající se z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 4 880 Kč, odměny advokáta podle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 5 020 Kč a za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, kvalifikovaná výzva a účast u jednání) 4 x částka 5 020 Kč, 4 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH v dané výši, tedy celkem 30 628,80 Kč.

21. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

22. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.