18 C 202/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum], k žalované [celé jméno žalované], narozené [datum], naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu Kroměříž ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částkou 2 500 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 7. 2021 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na zrušení vyživovací povinnosti doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 7. 7. 2021 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované. Dle tvrzení žalobce žalovaná úspěšně dokončila studium na střední škole a je tedy schopna se sama živit.

2. K návrhu žalobce se následně podáním doručeným soudu dne 10. 8. 2021 vyjádřila žalovaná s tím, že souhlasí s návrhem žalobce a se zrušením vyživovací povinnosti žalobce vůči její osobě.

3. Soud dále vycházel ze spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka] obsahujícího mj. i rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla žalobci naposledy stanovena vyživovací povinnost vůči žalované.

4. K jednání konanému dne 23. 9. 2021 se dostavili oba účastníci, kdy žalobce navrhl, aby soud zrušil jeho vyživovací povinnost k žalované k 1. 7. 2021, kdy žalovaná s tímto návrhem souhlasila, přičemž náklady řízení nepožadoval ani jeden z nich.

5. V novém občanském zákoníku, tj. zákoně č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), je vyživovací povinnost upravena v § 910 - § 923, když s ohledem na znění přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 uvedeného zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Podle § 915 odst. o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

9. Podle § 921 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

10. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. Je nesporné, že tím, že žalovaná nabyla zletilosti a ukončila své školní studium, je schopna se z největší pravděpodobností sama živit a žalobci tak zanikla vyživovací povinnost ke zletilé žalované, a to ke dni 1. 7. 2021, na kterém se oba účastníci shodli. Soud tedy rozhodl tak, jak je shora zachyceno.

12. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalobce ani žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovali.