18 C 209/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 21 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 700 Kč od 9. 5. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 35 806,75 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na svědečném částku 317 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 28. 8. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 21 700 Kč s příslušenstvím.

2. Dle tvrzení žalobkyně tato uzavřela s žalovanou dne 29. 8. 2019 v rámci svých podnikatelských činností Smlouvu o dílo (dále jen„ smlouva“). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající v dodávce a montáži osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry, v zaměření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby (místnosti) a následném kontrolním měření alespoň po šesti měsících od provedení díla a k předání díla. Při kontrolním měření vlhkosti zdiva, pak tato vlhkost měla být snížena v průměru o 20 % oproti původnímu stavu. V případě negativního výsledku, tj. snížení vlhkosti o méně než 20 % oproti původnímu stavu se žalobce zavázal k odkoupení instalovaného zařízení. Žalovaná se na druhé straně zavázala toto dílo převzít a zaplatit cenu díla za podmínek uvedených v čl. IV. smlouvy, a to v celkové výši 43 400 Kč bez daně z přidané hodnoty. Zhotovení díla bylo poskytováno v režimu přenesené daňové povinnosti dle hlavy IV, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žalobkyně a žalovaná si smluvně ujednaly, že žalovaná zaplatí část ceny díla ve výši 21 700 Kč ve prospěch účtu žalobkyně do čtrnácti dnů ode dne předání díla. Žalobkyně provedla v souladu se smlouvou dodávku a montáž zařízení dne 29. 8. 2019. K témuž dni žalobkyně vystavila Měřící protokol a Závěrečný protokol o předání a převzetí díla. Žalovaná dílo převzala bez výhrad, což potvrdila svým podpisem na Závěrečném protokolu o předání a převzetí díla. Dle Měřícího protokolu ze dne 29. 8. 2019 pak byla vlhkost na měřícím místě„ Salonek u dveří - za obložením“ 9,01 %. Podle článku IV. odst. 3 písm. a) smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit po provedené dodávce a montáži osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry (instalaci) a zaměření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby část ceny díla ve výši 21 700 Kč, a to do čtrnácti dnů od předání díla. Tuto povinnost žalovaná splnila řádně. Žalobkyně provedla dne 22. 4. 2020 kontrolní měření vlhkosti zdiva. Naměřená hodnota na měřícím místě„ Salonek u dveří - za obložením“ činila 4,8 %. V průměru tak byla vlhkost zdiva snížena o více než 46 %. Žalobkyně tedy splnila veškeré své závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas, když veškeré výkony byly učiněny v souladu s ujednaným harmonogramem a splňují smluvně sjednané podmínky a kvality. Dle čl. IV. odst. 3 písm. b) smlouvy měla žalovaná uhradit zbývající část ceny díla ve výši 21 700 Kč na základě vystaveného daňového dokladu, který byl vydán po pozitivním kontrolním měření ze dne 22. 4. 2020, když naměřená vlhkost zdiva byla snížena o více jak 46 % oproti původnímu stavu, přičemž smluvně bylo ujednáno průměrné snížení o 20 %. Žalované byl po kontrolním měření ze dne 22. 4. 2020 vydán záznam o měření a vystaven daňový doklad č. 2020 na částku ve výši 21 700 Kč se splatností 8. 5. 2020. Žalovaná však následně po doručení uvedeného dokladu č. 2020 rozporovala kvalitu plnění a funkčnost přístroje OsmoDry, když dle jejího názoru nebyla vlhkost zdiva snížena o 46 % oproti původnímu stavu. S tímto stanoviskem žalobkyně nesouhlasila, a toto sdělila žalované dopisem ze dne 23. 6. 2020. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývána, a to již dopisem žalobkyně ze dne 29. 5. 2020 a dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2020. Posledně pak dopisem ze dne 23. 7. 2020. Žalovaná však i přes upomínky ničeho nezaplatila. Z tohoto důvodu žalobkyně vedle jistiny pohledávky požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 700 Kč ode dne 9. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyni rovněž vznikly s uplatněním jejího práva na zaplacení peněžité pohledávky ze vzájemného obchodního styku náklady, které po žalované požaduje v paušalizované výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Okresním soudem v Kroměříži byl ve věci vydán dne 1. 9. 2020 elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala v zákonné lhůtě dne 16. 9. 2020 odpor, který následně odůvodnila podáním doručeným soudu dne 30. 9. 2020, kdy zejména uvedla, že je pravdou, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, podle které se žalobkyně zavázala žalované dodat a namontovat osmotický elektro fyzikální systém OsmoDry za účelem ochrany před vzlínavou vlhkostí, zaměřit aktuální stav vlhkosti stavby a po 6 až 9 měsících provést kontrolní měření vlhkosti, přičemž dle uvedené smlouvy o dílo byla druhá část ceny díla splatná pouze v případě, že vlhkost stavby poklesne alespoň o 20 % oproti předchozímu stavu. Je taktéž pravdou, že žalobkyně provedla avizované kontrolní měření, avšak na stavu nemovitosti bylo zcela zjevné, že vlhkost ve stavbě je naprosto totožná jako před instalací předmětného systému a údajné kontrolní měření je naprosto nekorektní. Žalovaná proto požadovala provedení kontrolního měření nezávislým subjektem, což však žalobkyně odmítala, žalovaná si proto nechala zajistit od jiného odborného subjektu zaměření vlhkosti stejného místa, ze kterého vyplynulo, že vlhkost v tomto místě je dokonce vyšší, než byla v době před realizací díla zjištěna samotnou žalobkyní. Za této situace je tak zcela zjevné, že žalobkyně nemá nárok na žalovanou částku, neboť doplatek ceny díla není splatný vzhledem k absenci předpokládaných účinků díla.

4. K odporu žalované se následně vyjádřila žalobkyně s tím, že jí nejsou známy okolnosti měření vlhkosti panem [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy jakým způsobem bylo odebráno zdivo či omítka, do jaké hloubky byl proveden vrt k odebrání vzorku, jaká metoda byla užita k měření vlhkosti zdiva atd., přičemž toto jsou zcela rozhodující skutečnosti pro zhodnocení správnosti provedení takového měření. Žalobkyně u tohoto měření nebyla účastna a ani k tomuto nebyla přizvána a je tedy otázkou, jak a zda vůbec bylo měření provedeno. S tvrzenými naměřenými hodnotami tedy žalobkyně nesouhlasí. Současně nelze odhlédnout od faktu, že měření vlhkosti zdiva bylo provedeno 5 měsíců po kontrolním měření učiněném žalobkyní, jež bylo učiněno v souladu se smlouvou v období 6-9 měsíců ode dne instalace. Žalobkyni není, a ani nemůže být známo, zda byl přístroj OsmoDry po dobu těchto pěti měsíců užíván v souladu s užívacími podmínkami či zda bylo zařízení vůbec v provozu. Stejně tak není žalobkyni známo (za předpokladu, že měření bylo skutečně provedeno), za jakých okolností bylo toto měření provedeno, tedy zda nebylo zdivo úmyslně a účelově podmáčeno, když byla naměřena hodnota 11 % vlhkosti, tedy hodnota vyšší než v případě prvotního měření. Protokol o měření vlhkosti zdiva žalobkyně považuje za zcela bezvýznamný, neprokazující žádné objektivní skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci. Žalobkyně tedy neshledává důvod k podmiňování úhrady druhé části ceny díla dalším referenčním měřením v okamžiku, kdy řádně a včas splnila své smluvní závazky. Měření vlhkosti zdiva bylo ze strany žalobkyně provedeno nejčastěji užívanou měřící metodou, tzv. karbidovou metodou, a to kalibrovaným přístrojem GANN. Měřící protokoly pak zachycují zjištěné výsledky, tj. naměřené hodnoty výše uvedeným přístrojem. Za výstup tohoto měřidla je tak nutno považovat měřící protokoly, ve kterých jsou zachyceny výsledky, jejichž hodnoty byly zjištěny měřením. U prvotního i kontrolního měření byl osobně přítomen pan [jméno] [příjmení], přičemž po provedení prvotního i kontrolního měření totožným přístrojem a způsobem neměl žádné výhrady proti zjištěným výsledkům.

5. K vyjádření žalobkyně se následně vyjádřila žalovaná s tím, že podstatou smluvního vztahu mezi účastníky byla instalace přístroje Osmodry, v jehož důsledku mělo dojít k proklamovanému snížení vlhkosti zdiva objektu ve vlastnictví žalované v [obec], tedy pro žalovanou byl podstatný reálný výsledek působení tohoto přístroje a nikoliv jakýsi výstup proklamovaný žalobkyní, který měl být potvrzením o účinnosti tohoto přístroje. Žalovaná je přesvědčena, že tento přístroj nejenže proklamované vlastnosti nemá, ale především, že celé jednání žalobkyně postrádá korektnost a příčí se dobrým mravům. Ihned po kontrolním měření, kterým měla dle tvrzení žalobkyně zjištěna nižší vlhkost a tím měl být dán nárok žalobkyně na doplacení ceny díla, protestoval jednatel žalované proti korektnosti tohoto měření, neboť bylo zcela zjevné, že přístroj nevykazuje žádnou relevantní činnost a vlhkost objektu je stále stejná. Již na místě navrhoval provést kontrolní měření nezávislou osobou, resp. vypracovat dle tohoto zadání znalecký posudek, který se zavázal pro případ neúspěchu i uhradit, avšak žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila. Žalované proto nezbylo než zajistit si kontrolu tohoto měření jiným odborným subjektem, který potvrdil oprávněnost jejího předpokladu. Žalovaná proto vznáší námitku absence pravosti a správnosti listiny prezentované žalobkyní jako relevantního titulu k prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně na požadované plnění a navrhuje, aby byl vypracován znalecký posudek, jehož cílem by mělo být posouzení jednak závěrů obou provedených měření, jednak zhodnocení skutečného stavu vlhkosti zdiva předmětného objektu a tím i oprávněnosti nároku žalobkyně.

6. Na uvedené vyjádření žalované reagovala žalobkyně, kdy mj. uvedla, že z vyjádření žalované se jí podává, že zápis hodnot zjištěných (naměřených) přístrojem GANN, resp. samotné naměřené hodnoty, jež žalovaná bagatelizuje, mají mít nižší hodnověrnost a průkaznost zjištěného stavu, než subjektivní„ pocit“ osob jednajících za žalovanou –„ bylo zcela zjevné, že přístroj nevykazuje žádnou relevantní činnost a vlhkost objektu je stále stejná“. Žalobkyni ani nadále není známo, z čeho žalovaná dovozuje, že vlhkost v objektu je stále stejná. Vlhkost zdiva nelze exaktně zjistit jiným způsobem než měřením, když tuto veličinu či její hodnotu nelze běžně rozpoznat lidskými smysly. Z tohoto důvodu se také provádí prvotní a kontrolní měření vlhkosti zdiva. Žalovaná jak měřící protokol z prvotního měření ze dne 29. 8. 2019 se zapsanou naměřenou hodnotou 9,01 %, tak z kontrolního měření ze dne 22. 4. 2020 se zapsanou naměřenou hodnotou 4,8 %, podepsala bez jakýchkoliv výhrad. Žalobkyni tedy není známo, z jakého důvodu žalovaná připojila na důkaz souhlasu podpis na měřícím protokolu ze dne 22. 4. 2020 se zapsanou naměřenou hodnotou 4,8 %, nebyly-li by hodnoty v něm uvedené souladné s hodnotou naměřenou, zobrazenou na manometru, když u tohoto úkonu byla přítomna (resp. pan [jméno] [příjmení]). Podpis pana [jméno] [příjmení] na této listině byl učiněn bez jakýchkoliv připomínek či nesouhlasů - viz měřící protokol ze dne 22. 4. 2020, v němž není žádný nesouhlas vyjádřen. Prvotní výhrady ze strany žalované, jak již bylo uvedeno, byly učiněny teprve po zaslání faktury vystavené v souladu se smluvními ujednáními. Žalobkyni se z tohoto důvodu jeví tvrzení žalované alibistické a účelové se snahou vyhnout se úhradě části ceny díla či se snahou bezdůvodného ukončení smlouvy o dílo. Jak již žalobkyně uvedla, měření vlhkosti zdiva bylo panem [příjmení] [jméno] [příjmení] provedeno 5 měsíců po kontrolním měření učiněném žalobkyní, jež bylo učiněno v souladu se smlouvou v období 6-9 měsíců ode dne instalace. Žalovaná ve svém vyjádření navrhuje vypracování znaleckého posudku, jehož cílem by mělo být posouzení jednak závěrů obou provedených měření, jednak zhodnocení skutečného stavu vlhkosti zdiva předmětného objektu, a tím i oprávněnosti nároku žalobkyně. Žalobkyni není známo, jakými mechanismy či metodami by měl znalec možnost zjistit vlhkost zdiva ke dni provedení prvotního a následně kontrolního měření či jakou skutečnost má žalovaná v zájmu podrobit posouzení znalcem. Zjištění dožadovaných skutečností je k dnešnímu zcela nemožné a pro posouzení věci nerozhodné. Ke zjišťování stávající vlhkosti zdiva znaleckým posudkem žalobkyně uvádí, že je zcela bezpředmětná pro projednávanou věc, nadto když žalobkyni není, a ani nemůže být známo, zda byl přístroj OsmoDry po dobu těchto pěti měsíců užíván v souladu s užívacími podmínkami či zda bylo zařízení vůbec v provozu. Uvedení zařízení mimo provoz je možno provést pouhým vypojením napájecího kabelu ze sítě elektrického zdroje. Žalovaná ve svém podání ze dne 26. 10. 2020 uvádí, že do chodu zařízení OsmoDry nebylo zasahováno, avšak k tomuto tvrzení nedokládá žádné podklady, z nichž by toto tvrzení bylo prokazatelné. K tomuto pak navrhuje, že„ I tato skutečnost nechť je předmětem posouzení znalce“. Žalobkyni ani v tomto případě není známo, jakými mechanismy či metodami by měl znalec možnost zjistit, zda bylo do chodu zařízení OsmoDry zasahováno třetím subjektem, případně toto zařízení bylo či nebylo po určitou dobu vypnuto ze sítě. Nehledě na skutečnost, že nárok žalobkyně na úhradu druhé části ceny díla vznikl, v souladu se smluvními ujednáními, ke dni 22. 4. 2020, tedy ke dni kontrolního měření, které odpovídalo smluvním ujednáním. Ze všech výše uvedených důvodu žalobkyně považuje vypracování nespecifikovaného znaleckého posudku za zcela nadbytečné, jelikož v rámci znaleckého zkoumání nelze zjistit vlhkost zdiva ke dni 22. 4. 2020.

7. Na jednání u soudu konaného dne 26. 1. 2021 pak žalovaná k dotazu soudu, jak si má vysvětlit žalované námitku absence pravosti a správnosti listiny prezentované žalobkyní jako relevantního titulu k prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně na požadované plnění, uvedla, že nezpochybňuje pravost listiny ani podpis jednatele žalované na této listině, zpochybňujeme však skutečnosti v ní uvedené, kdy dále konstatovala, že jednatel žalované druhý protokol o měření podepsal nikoliv z důvodu souhlasu s údaji v něm uvedenými, nýbrž jako důkaz, že zaměstnanec žalobkyně toto měření provedl, což hodlá doložit provedením svědeckých výpovědí osob při tomto měření přítomných. Dále žalovaná prohlásila, že netrvá na provedení výslechu zhotovitele protokolu měření zdiva Mgr. [jméno] [příjmení]. Soud dále na tomto jednání nepřipustil z důvodu nadbytečnosti žalovanou navrhované vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení jednak závěrů obou provedených měření, jednak zhodnocení skutečného stavu vlhkosti zdiva předmětného objektu a tím i oprávněnosti nároku žalobkyně, resp. že přístroj Osmodry je stále nainstalován tak, jak byl nainstalován žalobkyní při sjednání díla a do jeho chodu nebylo ze strany žalované nikterak zasahováno, kdy se ztotožnil s tvrzeními uvedenými žalobkyní v jejím vyjádření k předmětnému návrhu žalované, tedy že v rámci znaleckého zkoumání nelze zjistit vlhkost zdiva ke dni 22. 4. 2020. Navrhované posouzení závěrů obou provedených měření znalcem je s ohledem na termín (tj. více jak 17 měsíců pro prvním měření a více jak 9 měsíců po druhém měření) dle názoru soudu prakticky nemožné a především neúčelné, neboť znalec by z důvodu nedostatku jiných údajů musel vycházet z údajů zjištěných při předmětných provedených měřeních. A zhodnocení skutečného stavu vlhkosti zdiva předmětného objektu znalcem soud považuje pro toto řízení za bezpředmětné, neboť nelze prokázat, zda byl přístroj OsmoDry po celou dobu do dne posouzení v provozu a zda byl užíván v souladu s užívacími podmínkami, kdy přitom nelze znalcem nikterak určit, zda bylo do chodu zařízení OsmoDry zasahováno třetím subjektem, případně toto zařízení bylo či nebylo po určitou dobu užíváno či vypnuto.

8. Na jednání u soudu konaného dne 18. 5. 2021 byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], u dalšího jednání konaného dne 6. 12. 2021 byly prostřednictvím dožádaného soudu vyslechnuty následující svědkyně: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] poté požádala o přiznání svědečného - náhrady ušlého výdělku v délce 2 hodin á 158,70 Kč, o kterém dožádaný soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 1. 2022, kdy přiznal svědkyni svědečné v celkové výši 317 Kč. Poté na jednání u soudu konaného dne 29. 3. 2022 byly uskutečněny závěrečné návrhy obou účastníků řízení a rozhodnuto ve věci.

9. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o dílo ze dne 29. 8. 2019 vč. manuálu k obsluze a údržbě přístroje OSMODRY ze dne 29. 8. 2019, faktury - daňového dokladu ze dne 24. 4. 2020, vyjádření zhotovitele ke kontrolnímu měření ze dne 23. 6. 2020 a 23. 7. 2020, dopisu ze dne 7. 7. 2020, podacích lístků ze dne 23. 6. 2020 a 23. 7. 2020, závěrečného protokolu o předání a převzetí díla ze dne 29. 8. 2019, měřících protokolů ze dne 29. 8. 2019 a 22. 4. 2020, protokolu o měření vlhkosti zdiva ze dne 22. 9. 2020. Soud dále vycházel z výpisu z obchodního rejstříku žalované. Žalovaná pak soudu předložila jako listinný důkaz korespondenci mezi účastníky (e-maily a dopis). Žalobkyně pak soudu dále předložila jako listinný důkaz fotografie z prvotního a kontrolního měření.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

11. Soud vzal na základě shodných vyjádření účastníků a listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29. 8. 2019 v rámci svých podnikatelských činností Smlouvu o dílo (dále jen„ smlouva“), jíž se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající v dodávce a montáži osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry, v zaměření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby (místnosti) a následném kontrolním měření alespoň po šesti měsících od provedení díla a k předání díla. Žalovaná se na druhé straně zavázala toto dílo převzít a zaplatit cenu díla v celkové výši 43 400 Kč bez daně z přidané hodnoty s tím, že žalovaná zaplatí část ceny díla (zálohu) ve výši 21 700 Kč ve prospěch účtu žalobkyně do čtrnácti dnů ode dne předání díla a zbývající část ceny díla ve výši 21 700 Kč do 14 dnů po provedeném kontrolním měření v případě pozitivních výsledků odvlhčování. V této souvislosti vzal soud na základě shodných vyjádření účastníků za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobkyni v dohodnutém termínu část ceny díla (zálohu) ve výši 21 700 Kč.

12. Soud dále vzal na základě shodných vyjádření účastníků a listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně vystavila žalované fakturu - daňový doklad ze dne 24. 4. 2020, jejímž předmětem byla fakturace dodávky a montáže systému OsmoDry u žalované, s datem splatnosti 8. 5. 2020, kdy tato faktura byla žalované doručena, a dále, že žalovaná předmětnou fakturu odmítla uhradit.

13. Ze závěrečného protokolu o předání a převzetí díla ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně jako zhotovitel učinila dne 29. 8. 2019 pro žalovanou jako objednatele na adrese [adresa], následné dílo: dodávka a montáž osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry a zaměření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby, kdy zhotovitel předal dílo bez vad a nedodělků a objednatel jej převzal do svého užívání, Přílohou pak má být měřící protokol, manuál k obsluze a údržbě přístroje OsmoDry a smlouva o dílo. Za objednatele uvedený protokol podepsal [jméno] [příjmení].

14. Z měřícího protokolu ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že měření uvedeného dne provedl [jméno] [příjmení], a to na měřícím místě: salonek u dveří za obložením ve výšce 15 cm při jasném počasí při teplotě 32 ºC, přičemž vlhkost zdiva (cihla) činila dle měření 9,01 %. Za objednatele uvedený protokol podepsal [jméno] [příjmení].

15. Z měřícího protokolu ze dne 22. 4. 2020 pak soud zjistil, že měření uvedeného dne provedl [jméno] [příjmení], a to na měřícím místě: salonek u dveří za obložením ve výšce 15 cm při jasném počasí při teplotě 16 ºC, přičemž vlhkost zdiva (cihla) činila dle měření 4,8 %. Za objednatele uvedený protokol podepsal [jméno] [příjmení].

16. Z protokolu o měření vlhkosti zdiva ze dne 22. 9. 2020 soud zjistil, že měření uvedeného dne provedl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na měřícím místě: salonek vlevo u vchodových dveří ve výšce 14 cm, přičemž výsledek měření činil 11,0 %. Za odběratele uvedený protokol podepsal [jméno] [příjmení].

17. Z vyjádření zhotovitele ke kontrolnímu měření ze dne 23. 6. 2020 vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zde reagovala na e-mailové zprávy od žalované ze dne 2. 6. 2020 (důvod neuhrazení faktury - neprovedení kontrolního měření) a dne 8. 6. 2020 (provedení kontrolního měření v restauraci, tedy v místě odlišném od prvotního místa měření - salonek), kdy mj. žalované sdělila, že technik provádějící kontrolní měření pořídil při tomto úkonu fotografické snímky prokazující totožnost místa provedení obou měření, přičemž upozornila žalovanou, že dosud neuhradila fakturu č. 2020 na částku 21 700 Kč a vyzvala ji k bezodkladné úhradě pod pohrůžkou případného podání žaloby na zaplacení dlužné částky.

18. Z dopisu ze dne 7. 7. 2020 pak soud zjistil, že žalovaná v něm rozporuje druhé kontrolní měření s tím, že toto jí bylo ihned rozporováno, přičemž podpis na měřícím protokolu potvrzuje jen provedení měření. Dále uvedla, že technik provádějící měření se neprokázal žádným certifikátem, kdy dále uvedla, že technik jí sdělil, že měření může zpochybnit přímo u vedení firmy, což udělala telefonicky a bylo dohodnuto, že se provede další měření v průběhu zimy nebo jara, ale že toto měření nebude mít vliv na uhrazení dlužné faktury, což však bylo žalobkyní následně zpochybněno včetně telefonické domluvy. Současně žalovaná opětovně navrhla provedení kontrolního měření v průběhu zimy či jara.

19. Z vyjádření zhotovitele ke kontrolnímu měření ze dne 23. 7. 2020 vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zde reagovala na uvedený dopis ze dne 7. 7. 2020, kdy sdělila, že se nebrání provedení dalšího kontrolního měření, toto je však nutno u ní předem objednat a nebude mít vliv na úhradu ceny díla. Dále objasnila, že jej pracovníci jsou k provádění měření řádně vyškoleni a nejsou povinni se prokazovat žádným certifikátem. Poté žalobkyně objasnila měřící metodu sloužící pro měření vlhkosti zdiva s tím, že výsledky měření (prvotního i kontrolního) byly zachyceny v měřících protokolech, kdy u měření byl osobně přítomen [jméno] [příjmení], který neměl žádné výhrady proti zjištěným výsledkům. Závěrem opět upozornila žalovanou, že dosud neuhradila fakturu č. 2020 na částku 21 700 Kč a vyzvala ji k bezodkladné úhradě pod pohrůžkou případného podání žaloby na zaplacení dlužné částky.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že se jedná o právnickou osobu zapsanou v příslušeném rejstříku se dvěma společníky - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou současně samostatnými jednateli žalované.

21. Z korespondence mezi účastníky předložené žalovanou soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, které by již nebyly žalovanou sděleny v předchozích jejích vyjádřeních.

22. Z fotografií z prvotního a kontrolního měření předložených žalobkyní soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti osvědčující tvrzení žalobkyně o prokázání provedení dvou měření ve vzdálenosti cca 40 cm od sebe.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, bylo zjištěno, že tento dle svých tvrzení provedl kontrolní měření u žalované a pamatuje si, že to vyšlo, že pokles vlhkosti byl min. o těch 20 %, bylo to kolem 5- 6 % vlhkosti, neví přesně. Předchozí (prvotní) měření bylo prováděno při montáži přístroje a dělal to kolega. U předmětného kontrolního měření byl pan [příjmení], a ještě 3 další osoby, zřejmě zaměstnanci toho hotelu, a to jedna paní na recepci, přes dvě místnosti, cca [číslo] m, další dvě osoby byly u baru, což bylo ještě dál, u měření jej vidět ani slyšet nemohly. Svědek dále vypověděl, že ukázal výsledky panu [příjmení], který k tomu sdělil, že si myslí, že ten přístroj nefunguje, nepožadoval však žádný zápis, že nesouhlasí s měřením. Kdyby s tím nesouhlasil, tak by se to do zápisu uvedlo. Dle výpovědi svědka měl podpis pana [příjmení] na protokolu znamenat, že u kontroly byl, že viděl její průběh včetně výsledku, přes jeho výhrady protokol podepsal, kdy mu svědek sdělil, že ostatní věci má řešit s jednatelem. Pan [anonymizováno] jiné měření možná chtěl po půl roce, či roce, což mu zřejmě navrhl sám svědek, aby se vidělo, že to funguje a vlhkost klesá. S panem [příjmení] jsme se bavili, že se mu zdá, že ta technologie nefunguje, a to poté co jsem mu ukázal výsledky. To, že přístroj nefunguje, dovozoval dle svědka pan [příjmení] zřejmě z opadané omítky za tím obložením, možná i na chodbě, kdy k tomu dodal, že přístroj (jehož akční rádius je 13 m od přístroje, v rámci kruhu) není schopen napravit vlhkost v povrchové úpravě stěn a je třeba provést sanaci (výměnu) omítek, přičemž pouhým pohledem na stěnu nelze zjistit funkčnost přístroje. Dále svědek uvedl, že si myslí, že to kontrolní měření dělal jinde, než to původní, neboť vrtal do zdi; mělo by to být tak [číslo] cm od původní dírky. Díru po kolegovi nenašel, vycházel tak z předchozího protokolu a z toho, že pan [příjmení] mu ukázal, kde bylo původní měření. Byla tam originální mřížka (asi bílá plastová) v dřevěném obložení, kde svědek provedl vrtání. Možná volal i kolegovi, který dělal původní montáž, zda si nevzpomene, kde dělal původní měření. Díval se v kanceláři na fotografii pořízené při montáži a následné kontrole a stěny vypadaly totožně.

24. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé zaměstnankyně žalované, bylo zjištěno, že tato byla přítomna u měření prováděném v objektu žalované v dubnu roku 2020, kdy se nacházela ve stejné místnosti, kde bylo prováděno měření, a to za rohem, a neviděla na osoby provádějící měření. K měření přišel pan [příjmení], nikoho dalšího si nepamatuje (ani zda byla přítomna paní [příjmení], která tam bývala v dopoledních hodinách), výsledky měření neví. Svědkyně dále vypověděla, že pan [příjmení] byl naštvaný kvůli výsledkům, které byly v protokolu.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], jednatelky žalované (zde soud připouští, že tato měla být vyslechnuta jako účastník, nikoliv svědek), bylo zjištěno, že tato nebyla přítomna měření, ale nacházela se v areálu objektu žalované, kde slyšela manžela (pozn. pan [příjmení], společník a jednatel žalované), jak se dohaduje s technikem, že nechce listinu podepsat, že s ní nesouhlasí, poté ji podepsal kvůli žádosti technika a aby mu potvrdil jeho přítomnost, který ho odkázal s řešením problému nadřízenému. Pan [anonymizováno] dle svědkyně řešil neshody z měření, a to následující den telefonním hovorem. Dle svědkyně pak bylo první měření prováděno v salonku restaurace a druhé v restauraci vedle dveří, cca 8 metrů od původního měření. Dle ní se pan [příjmení] ptal, proč se měří na jiném místě, důvod však svědkyně neví, domnívá se však, že to bylo pro technika jednodušší, protože byl na místě první a nikdo mu neukázal místo měření.

26. Po provedeném dokazování soud a učinění závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

27. Při právním hodnocení soud dospěl k názoru, že je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., o. z. (dále jen„ o. z.“).

28. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. A dle odstavce 2 tohoto ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

29. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

30. Podle § 2592 o. z. postupuje zhotovitel při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno., přičemž dle § 2593 věty první o. z. má objednatel právo kontrolovat provádění díla.

31. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

32. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. A dle odstavce 2 tohoto ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

33. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla.

34. A podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě.

35. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

36. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 29. 8. 2019 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry, zaměření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby (místnosti) a následné kontrolní měření alespoň po šesti měsících od provedení díla a předání díla žalobkyní oproti převzetí díla žalovanou a zaplacení ceny díla v celkové výši 43 400 Kč bez daně z přidané hodnoty s tím, že žalovaná zaplatila žalobkyni v dohodnutém termínu část ceny díla (zálohu) ve výši 21 700 Kč, zbývající část ceny díla ve výši 21 700 Kč v dohodnutém termínu do 14 dnů po provedeném kontrolním měření v případě pozitivních výsledků odvlhčování však žalobkyni neuhradila, přestože jednatel žalované [jméno] [příjmení] podepsal měřící protokol ze dne 22. 4. 2020, aniž by v něm sdělil jakoukoliv výhradu. Žalobkyně provedené dílo vyúčtovala žalované fakturou - daňovým dokladem ze dne 24. 4. 2020, jejímž předmětem byla fakturace dodávky a montáže systému OsmoDry u žalované na částku 21 700 Kč splatnou dne 8. 5. 2020. Zmíněnou fakturu - daňový doklad pak žalovaná odmítla uhradit. Uvedené závěry soudu přitom korespondují jak s vyjádřením účastníků, tak i s předloženými listinnými důkazy, zejména pak smlouvou o dílo ze dne 29. 8. 2019, fakturou - daňovým dokladem ze dne 24. 4. 2020 a měřícím protokolem ze dne 22. 4. 2020.

37. Tvrzení žalované, že na stavu nemovitosti bylo zcela zjevné, že vlhkost ve stavbě je naprosto totožná jako před instalací předmětného systému a údajné kontrolní měření je naprosto nekorektní, v důsledku čehož požadovala provedení kontrolního měření nezávislým subjektem, což však žalobkyně odmítala, žalovaná si proto nechala zajistit od jiného odborného subjektu zaměření vlhkosti stejného místa, ze kterého vyplynulo, že vlhkost v tomto místě je dokonce vyšší, než byla v době před realizací díla zjištěna samotnou žalobkyní, žalobkyně tak nemá nárok na žalovanou částku, neboť doplatek ceny díla není splatný vzhledem k absenci předpokládaných účinků díla, soud shledal neprokázaným a účelovým, a to z následujících důvodů:

38. Ze závěrečného protokolu o předání a převzetí díla ze dne 29. 8. 2019 vyplynulo, že žalobkyně v objektu žalované na adrese [adresa], provedla daného dne bez vad a nedodělků dodávku a montáž osmotického elektrofyzikálního systému OsmoDry a následné měření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby, kdy žalovaná převzala uvedené dílo bez výhrad do svého užívání. Z měřícího protokolu ze dne 29. 8. 2019 přitom bylo soudem zjištěno, že měření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby bylo provedeno v salonku u dveří za obložením ve výšce 15 cm při jasném počasí při teplotě 32 ºC, přičemž vlhkost cihlového zdiva činila dle měření 9,01 %. Za žalovanou pak uvedený protokol podepsal její společník a jednatel [jméno] [příjmení]. Z následného měřícího protokolu ze dne 22. 4. 2020 bylo soudem zjištěno, že měření aktuálního stavu konstrukční vlhkosti stavby bylo provedeno na stejném místě, tedy v salonku u dveří za obložením ve výšce 15 cm při jasném počasí při teplotě 16 ºC, přičemž vlhkost cihlového zdiva činila dle měření 4,8 %. Za žalovanou pak uvedený protokol podepsal bez uvedení jakýchkoliv výhrad v tomto protokolu její společník a jednatel [jméno] [příjmení]. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně splnila podmínky sjednané v uzavřené smlouvě o dílo (zejména v článku IV., odst. 3), resp. v článku IX., odst. 6) smlouvy) stanovené pro vznik povinnost žalované uhradit žalobkyni sjednanou cenu díla, neboť provedla a předala žalované sjednané dílo a dále provedla kontrolní měření v období 6-9 měsíců (tj. koncem února-května 2020, konkrétně dne 22. dubna 2020) od instalace přístroje OsmoDry v objektu žalované (konkrétně dne 29. srpna 2019), přičemž z výsledků měření uvedených ve výše zmíněných měřících protokolech vyplynulo, že původní hodnota konstrukční vlhkosti stavby se za uplynulé období snížila z hodnoty 9,01 % na hodnotu 4,8 % (tj. o podstatně více než o sjednaných min. 20 % oproti původnímu stavu), a to dokonce při značném snížení naměřené teploty (u prvotního měření 32 ºC, u kontrolního měření 16 ºC).

39. Zde lze dále uvést, že z vyjádření zhotovitele ke kontrolnímu měření ze dne 23. 6. 2020 a ze dne 23. 7. 2020 a dopisu žalované ze dne 7. 7. 2020 vyplynulo, že přestože žalobkyně byla ochotna provést další měření konstrukční vlhkosti stavby dle požadavku žalované v průběhu zimy nebo jara, žalovaná odmítla učinit řádnou objednávku tohoto měření u žalobkyně, v důsledku čehož se toto měření nerealizovalo. Žalovaná si přitom byla vědoma, že toto další měření nemá vliv na uhrazení dlužné faktury (viz její dopis ze dne 7. 7. 2020).

40. V této souvislosti soud konstatuje, že k výsledku měření uvedený v protokolu o měření vlhkosti zdiva ze dne 22. 9. 2020 provedeného Mgr. [jméno] [příjmení] v salonku vlevo u vchodových dveří ve výšce 14 cm, přičemž výsledek měření činil 11,0 %, nemohl při svém rozhodování přihlédnout, neboť jednak tomuto měření nebyla přítomna žalobkyně či jí pověřená osoba (výsledek tedy mohl být zkreslený či poplatný zadání objednatele - žalované), ale především se jedná o měření provedené cca 5 měsíců od kontrolního měření, kdy není nikterak prokázáno, že by po celou tuto dobu byl v činnosti přístroj OsmoDry.

41. Další tvrzení žalované v tom smyslu, že žalobkyně sice provedla avizované kontrolní měření, avšak na stavu nemovitosti bylo zcela zjevné, že vlhkost ve stavbě je naprosto totožná jako před instalací předmětného systému a údajné kontrolní měření je naprosto nekorektní, je soud nucen odmítnout, neboť jednak v řízení nebyly soudu předloženy důkazy potvrzující uvedená tvrzení, jednak se soud ztotožňuje s argumentací žalobkyně, že vlhkost zdiva nelze exaktně zjistit jiným způsobem než měřením, přičemž její hodnotu nelze běžně rozpoznat lidskými smysly. Z tohoto důvodu se také provádí prvotní a kontrolní měření vlhkosti zdiva. Soud přitom vzal rovněž v potaz výpověď svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, jenž prováděl kontrolní měření a který v této souvislosti vypověděl, že poté, co ukázal výsledky panu [příjmení], tak se bavili, že se mu zdá, že ta technologie nefunguje, kdy to, že přístroj nefunguje, dovozoval zřejmě z opadané omítky za tím obložením, možná i na chodbě, kdy dle svědka daný přístroj není schopen napravit vlhkost v povrchové úpravě stěn a je třeba provést sanaci (výměnu) omítek, přičemž pouhým pohledem na stěnu nelze zjistit funkčnost přístroje.

42. Rovněž tak soud shledal lichým tvrzení žalované, že kontrolní měření bylo provedeno na jiném místě než měření prvotní. Soud zde vycházel zejména z totožného označení místa měření v obou měřících protokolech - salonek u dveří za obložením, jednak z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, jenž prováděl kontrolní měření a který v této souvislosti připustil, že zmíněné kontrolní měření dělal jinde, než to původní, neboť vrtal do zdi; mělo by to být tak [číslo] cm od původní dírky, kterou nenašel a vycházel tak z předchozího protokolu a z toho, že pan [příjmení] mu ukázal, kde bylo původní měření. Svědek se rovněž dle svých slov díval v kanceláři na fotografii pořízené při montáži a následné kontrole a stěny vypadaly totožně. Proti tomuto svědectví pak stojí výpověď [jméno] [příjmení], jednatelky žalované, dle které bylo první měření prováděno v salonku restaurace a druhé v restauraci vedle dveří, cca 8 metrů od původního měření, zřejmě pak z toho důvodu, že to bylo pro technika jednodušší, protože byl na místě první a nikdo mu neukázal místo měření, přičemž se pan [příjmení] měl ptát, proč se měří na jiném místě, tato výpověď však soud přijde účelová, neboť měl-li být příslušný technik upozorněn panem [příjmení], že provádí měření na jiném místě než bylo prováděno měření prvotní, nebylo v jeho zájmu neprovést měření na místě původním (resp. žalovaná takový důvod netvrdila a soud žádný takový důvod neshledal), a dále, dle vyjádření uvedeného technika má daný přístroj OsmoDry akční rádius 13 m od přístroje v rámci kruhu (tedy zahrnuje i místo označené jednatelkou žalované vzdálené dle jejího vyjádření cca 8 metrů od původního místa měření), i z tohoto důvodu pak tato námitka žalované postrádá relevanci.

43. Konečně pak soud shledal rozporným a neprokázaným tvrzení žalované o nesouhlasu jejího jednatele [jméno] [příjmení] s měřícím protokolem ze dne 22. 4. 2020, kdy tento se měl dohadovat s technikem, že nechce listinu podepsat, že s ní nesouhlasí, poté ji podepsat kvůli žádosti technika a aby mu potvrdil jeho přítomnost, opřeným o výpověď [jméno] [příjmení], jednatelky žalované, kdy jednak toto nekoresponduje s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, jenž prováděl kontrolní měření a který v této souvislosti vypověděl, že ukázal výsledky panu [příjmení], který k tomu sdělil, že si myslí, že ten přístroj nefunguje, nepožadoval však žádný zápis, že nesouhlasí s měřením; kdyby s tím nesouhlasil, tak by se to do zápisu uvedlo, jednak výše popsané chování [jméno] [příjmení] odporuje chování běžného rozumného člověka (k tomu blíže viz § 4 odst. 1 o. z., dle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat), neboť běžný člověk by dle názoru soudu v případě nesouhlasu s výsledky měření a pochybnosti o účincích již částečně uhrazeného přístroje tyto své námitky uvedl do protokolu, minimálně pak z toho důvodu, aby se dle uzavřené smlouvy nenaplnila podmínka pro splatnost zbývající části ceny díla.

44. S ohledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, kdy žalobkyni vznikl v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo nárok požadovat po žalované žalovanou částku 21 700 Kč, přičemž soud současně žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále náklady spojené s uplatněním zmíněné pohledávky žalobkyně za žalovanou v paušalizované výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. tohoto rozhodnutí).

45. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 868 Kč, z odměny advokáta dle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 1 980 Kč a za 9 úkonů právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, žalobní návrh, písemné vyjádření ze dne 7. 10. 2020 a ze dne 5. 11. 2020, účast na jednání dne 26. 1. 2021, 18. 5. 2021, 6. 12. 2021 a 29. 3. 2022) 9 x částka 1 980 Kč, tedy 17 820 Kč, 9 x RP po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 2 700 Kč, z náhrady cestovného v celkové částce 5 555 Kč, z náhrady ztráty času za celkem 28 započatých půlhodin á 100 Kč, tj. 2 800 Kč, a dále příslušná DPH ve výši 21 %, tedy celkem 35 806,75 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku).

46. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

47. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

48. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

49. V souvislosti s poměrem úspěchu a neúspěchu účastníků ve vydaném rozhodnutí ve věci samé, soud rozhodl o zaplacení části náhrad nákladů řízení, vzniklých České republice - Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, na svědečném tak, jak je zachyceno ve výroku ad III. tohoto rozsudku, a to s odkazem na citované ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy zavázal žalovanou, která byla ve sporu neúspěšná, k náhradě výše uvedeného nákladu státu.