18 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 655 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 655 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 655 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 18. 1. 2021 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 655 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí.

2. V žalobním návrhu žalobce uvedl, že žalovaná byla dne 23. 10. 2018 dopravena služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice obec, ulice a číslo (dále jen„ PZS“). Převoz žalované do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla tov. zn. Škoda Octavia, registrační značka, na trase anonymizováno obec - anonymizováno obec - anonymizováno obec - anonymizováno obec v celkové délce 110 km. Celková náhrada za použití služebního vozidla činí 655 Kč, kdy dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt v PSZ hradí ošetřovaná osoba, v tomto případě žalovaná. Žalovaná přes výzvu žalobce zaslanou dne 8. 11. 2018 a dne 11. 9. 2019 předmětnou částku žalobci neuhradila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce i žalovaná byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalobce i žalované předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 24. 6. 2021. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila.

4. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů vedených na č. l. 5-16.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

7. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

8. A podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žaloba je důvodná, přičemž celou věc právně posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona o specifických zdravotních službách, kdy žalobci vznikla za žalovanou pohledávka v celkové výši 655 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu (pohledávky žalobce), žalobce od ní požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z paušální částky dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč a z uhrazeného soudního poplatku za platební rozkaz ve výši 1 000 Kč, přičemž žalobce je v souladu s § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudních poplatků, v důsledku čehož byla žalované uložena povinnost hradit příslušný soudní poplatek přímo České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži.

12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.