18 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 82 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 82 925 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 4 747 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobním návrhem doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 19. 1. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 82 925 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže uvedeno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně je tato v rámci podnikatelské činnosti držitelem licence na distribuci elektřiny. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa ulice a číslo, obec po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní společnosti žalobkyně dne 5. 6. 2019 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná odebírá elektřinu, čímž v souladu s ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny přitom vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. Při sepsání protokolu byla žalované přítomna a protokol podepsala. Žalobkyně poté provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a dospěla k částce 82 925 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou číslo přičemž stanovila splatnost do 14 dnů od jejího vystavení. Žalovaná však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části dosud neuhradila.

3. Soud ve věci vydal platební rozkaz ze dne 12. 2. 2021, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě (19. 2. 2021) odpor, který odůvodnila mj. tím, že se momentálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a není pracovně zařazena, nemá tedy možnost uvedenou částku splatit. Současně požádala o možnost pozastavení zaplacení dluhu nejlépe do doby jejího propuštění z výkonu trestu. S uvedenou žádostí pak vyjádřila svůj nesouhlas žalobkyně ve svém podání ze dne 1. 3. 2021 s tím, že na podané žalobě v celém rozsahu trvá. Žalovaná pak ve svém podání doručeného soudu dne 15. 3. 2021 sdělila, že netrvá na své účasti u nařízeného jednání a dále, že s dlužnou částkou souhlasí. Žalobkyně se pak v podání doručeném soudu dne 26. 4. 2021 omluvila z jednání s tím, nechť soud jedná a rozhodne v její nepřítomnosti tak, že žalobě zcela vyhoví.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 4-10 spisu.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Soud v souladu s provedeným dokazováním dospěl k závěru, že pracovníky žalobkyně (dříve příjmení právnická osoba) bylo při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa ulice a číslo, obec dne 5. 6. 2019 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná odebírá elektřinu, o čemž byl sepsán protokol za přítomnosti žalované, která jej rovněž podepsala. Uvedený jednáním žalované pak v souladu s ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny přitom vznikla škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, kterou tato vyúčtovala včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a dospěla k částce 82 925 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou číslo ze dne 13. 7. 2020 se splatností do 27. 7. 2020. Žalovaná však přes písemnou upomínku dlužnou částku ani z části neuhradila, kdy sama ji v písemném vyjádření uznala. Žalovaná je tedy v prodlení s placením neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyně po právu po ní požadovala i úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti citované faktury. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky je v souladu s provedeným dokazováním a zákonem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž přihlédl i k vyjádření žalobkyně odmítající žádost žalované o pozastavení zaplacení dluhu nejlépe do doby jejího propuštění z výkonu trestu.

7. Dlužník je v prodlení (podle § 1968 občanského zákoníku), jestliže svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, současně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Za účelně vynaložený náklad ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 147 Kč a dále 2 x 300 Kč za 2 úkony podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 600 Kč, celkem tedy 4 747 Kč.

9. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.