18 C 262/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy tohoto znění: „ Manželé a) [celé jméno žalovaného], [datum narození], a b) [celé jméno žalované], [datum narození], oba bytem [adresa žalované a žalovaného], PSČ: [číslo], jako prodávající na straně jedné (dále jen jako„ Prodávající“), a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem: [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně v oddílu B, vložce [číslo], zastoupená [jméno] [příjmení], předsedou představenstva, jako kupující na straně druhé (dále také jen jako„ Kupující“), spolu (Prodávající a Kupující společně dále také jen„ smluvní strany“) níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavírají ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ občanský zákoník“), tuto KUPNÍ SMLOUVU (dále jen„ tato smlouva“)

I. PŘEDMĚT PŘEVODU 1. Prodávající prohlašuje, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno] (dále jen„ Předmět převodu“).

2. Touto smlouvou plní smluvní strany práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o zřízení práva stavby a smlouvy budoucí kupní uzavřené dne 6. 6. 2017 (dále jen„ Smlouva o zřízení práva stavby“) mezi Kupujícím a právním předchůdcem Prodávajícího, zejména plynoucí z ust. čl. III. odst.

4. Smlouvy o zřízení práva stavby, přičemž obsah této smlouvy odpovídá ujednáním Smlouvy o zřízení práva stavby.

II. PŘEVOD VLASTNICTVÍ

1. Prodávající touto smlouvou prodává a převádí vlastnické právo k Předmětu Převodu ve prospěchu Kupujícího včetně veškerého příslušenství a veškerých práv a povinností s Předmětem převodu spojených, a Kupující vlastnické právo k Předmětu převodu kupuje a přijímá do svého vlastnictví a zavazuje se za něj zaplatit dále sjednanou kupní cenu.

2. Kupující prohlašuje, že je mu stav Předmět převodu znám a v tomto stavu jej přijímá. III. [příjmení] [jméno]

1. Prodávající a Kupující se dohodli, že kupní cena za Předmět převodu činí celkem 738 450 Kč (slovy: sedm set třicet osm tisíc čtyři sta padesát korun českých; dále jen„ Kupní cena“).

2. Kupní cena je splatná do 90 dnů ode dne uzavření této smlouvy ve prospěch účtu písemně označeného Prodávajícím.

IV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

2. Tato smlouva je vyhotovena ve třech vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží smluvní strany a jedno vyhotovení bude určeno pro vkladové řízení u příslušného katastrálního úřadu.

3. Smluvní strany prohlašují, že si neujednaly žádná vedlejší ujednání při této smlouvě ve smyslu ust. § 2132 a násl. občanského zákoníku.

4. Tato smlouva může být měněna pouze dohodou všech smluvních stran v písemné formě.

5. Na důkaz souhlasu s touto smlouvu a vůle být vázány touto smlouvou připojují smluvní strany dále své podpisy.“ se zamítá. II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných částku 74 464 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 9. 2021 domáhala nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením shora specifikované kupní smlouvy s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a právní předchůdce žalovaných, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem: [adresa] (dále jen„ Zřizovatel práva stavby“), spolu dne 6. 6. 2017 uzavřeli smlouvu o zřízení práva stavby a smlouvy budoucí kupní (dále jen„ Smlouva“). Dle čl. III. odst.

1. Smlouvy bylo zřízeno právo stavby mimo jiné k pozemku parc. [číslo] k. ú. Dobrotice ve prospěch žalobkyně na dobu trvání 4 roky ode dne účinků vkladu práva stavby do katastru nemovitostí, tj. do 12. 6. 2021. Jako formu vyrovnání stran si žalobkyně a Zřizovatel práva stavby v čl. III. odst.

4. Smlouvy ujednali, že na základě výzvy žalobkyně je povinný z práva stavby povinen uzavřít s žalobkyní nejpozději v den zániku práva stavby kupní smlouvu, podle níž povinný z práva stavby převede vlastnické právo mimo jiné k pozemku parc. [číslo] ve prospěch žalobkyně za cenu 990 Kč za m2. Žalovaní ve smyslu ust. § 1106 a 1107 občanského zákoníku vstoupili do původního postavení Zřizovatele práva stavby, neboť nabyli vlastnické právo k Pozemku. Žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, vyzvala žalované k uzavření budoucí smlouvy v souladu se Smlouvou dne 2. 6. 2021. Do dnešního dne však zůstala tato výzva bez reakce. Žalobkyně proto žádá, aby soud nahradil projev vůle žalovaných k uzavření budoucí smlouvy, dle níž se žalovaní zavážou převést ve prospěch žalobkyně vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k. ú. Dobrotice a žalobkyně se zaváže zaplatit žalovaným cenu 738 540 Kč včetně DPH splatnou do 90 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy.

2. Žalovaní ve svém vyjádření navrhli žalobu zamítnout, neboť z čl. III. odst.

4. Smlouvy je zřejmé, že si strany nesjednaly žádnou„ budoucí kupní smlouvu“, k jejímuž uzavření údajně vyzvala žalobkyně žalované. Smluvní strany si sjednaly, že při skončení práva stavby má žalobkyně možnost si předmětný pozemek odkoupit za sjednanou cenu, v případě, že s tím budou žalovaní souhlasit. Z dikce zmíněného ustanovení Smlouvy„ V případě, že k uzavření kupní smlouvy specifikované v tomto odstavci nedojde z důvodů na straně vlastníka …“ zcela jednoznačně plyne právo vlastníka - žalovaných kupní smlouvu neuzavřít, a to i bez udání důvodu, srov.„ z důvodů na straně vlastníka …“, tedy z jakéhokoli důvodu, Žalovaní tak nejsou a nebyli povinni uzavřít s žalobkyní žádnou smlouvu, resp. důsledky neuzavření kupní smlouvy jsou sjednány taktéž zcela jednoznačně. Žalovaní jsou povinni„ uhradit stavebníkovi náhradu ve výši tržní hodnoty stavby či staveb, k nimž právo stavby zanikne“. Ačkoli toto není předmětem řízení, tak žalovaní uvádí, že se na pozemku žádné stavby nenachází, tudíž není co žalobkyni hradit. Pro úplnost žalovaní uvádí, že jim nebyl do dne skončení práva doručen žádný návrh kupní smlouvy (či jak používá žalobkyně„ budoucí kupní smlouvy“). Žalovaní mají tak za to, že se žalobkyně domáhá plnění z neexistujícího závazku. Jeho žaloba je pouze šikanózní a má za cíl znemožnit další nakládání s pozemkem.

3. K uvedenému vyjádření žalovaných se následně vyjádřila žalobkyně s tím, že výklad žalovaných jde absolutně proti textu i smyslu čl. III. odst.

4. Smlouvy, kdy z uvedeného ustanovení jasně plyne primární povinnosti žalovaných uzavřít kupní smlouvu, projeví-li o to žalobkyně zájem. Žalobkyně tento zájem jasně a určitě projevila a není důvod, proč by se měli žalovaní z jakýchkoliv důvodů uvedených v jejich vyjádření zprostit povinnosti tuto kupní smlouvu uzavřít. Pokud zmíněné ustanovení obsahuje alternativní možnosti splnění závazku žalovaných, tj. nahrazení hodnoty stavby na pozemku zatíženém právem stavby, jde očividně o alternativu, kterou žalobkyně není povinna využít a kterou rozhodně nevyužila. Nikde pak není ujednání o tom, že by rozhodnutí o (ne) uzavření kupní smlouvy bylo ponecháno na libovůli žalovaných, či že by náhrada hodnoty stavby jakkoliv nahrazovala povinnost uzavřít kupní smlouvu.

4. K tomuto vyjádření žalobkyně se poté vyjádřili žalovaní s tím, že žalobkyně účelově a zcela proti smyslu smluvního ujednání vykládá dané ustanovení smlouvy. Žalovaní jsou nesporně povinni dle smluvního ujednání uhradit stavebníkovi náhradu ve výši tržní hodnoty stavby či staveb, k nimž právo stavby zanikne. Zánikem práva stavby se stavba vzniklá na základě realizace práva stavby stává bez dalšího součástí pozemku, tudíž se o hodnotu takové stavby zvýší majetek vlastníka pozemku. A toto náleží žalobkyni tehdy, když„ k uzavření kupní smlouvy specifikované v tomto odstavci nedojde z důvodů na straně vlastníka“.

5. K jednání nařízenému na den 18. 1. 2022 se žalobkyně nedostavila, přičemž soudu byla předchozího dne v 15.20 hod. doručena její žádost o odročení a stručné vyjádření, ve kterém v podstatě zopakoval své předchozí argumenty proti tvrzením žalovaných.

6. Na výzvu soudu žalovaní doložili kupní smlouvu ze dne 16. 4. 2020, na základě níž jako kupující koupili od [právnická osoba], [IČO], jako prodávající předmětný pozemek parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], za kupní cenu 581 880 Kč. Žalobkyně pak na výzvu soudu sdělila, že po dni 6. 6. 2017 neuzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], žádnou smlouvu či dohodu, jejímž předmětem by byla práva a povinnosti k předmětnému pozemku parc. [číslo] k. ú. Dobrotice.

7. Z následného jednání, jež se mělo konat dne 1. 3. 2022, se žalobkyně opět omluvila, a to předcházejícího dne, tj. dne 28. 2. 2022 v 10.25 hod. s tím, že její právní zástupce měl pozitivní test na COVID-19, kdy žalobkyně se nechce tohoto jednání účastnit bez právního zastoupení, a požádala o další odročení jednání, které se tedy konalo dne 12. 4. 2022.

8. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o zřízení práva stavby a smlouvy budoucí kupní ze dne 6. 6. 2017, výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], výzvy k uzavření budoucí smlouvy ze dne 4. 6. 2021 vč. doručenky a kupní smlouvy ze dne 16. 4. 2020.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

10. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a společnost [právnická osoba], [IČO], podepsaly dne 6. 6. 2017 smlouvu o zřízení práva stavby a smlouvu budoucí kupní, ve které společnost [právnická osoba], zřídila pro žalobkyni právo stavby mimo jiné na předmětném pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], přičemž právo stavby bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, že o to projeví žalobkyně zájem, je [právnická osoba] [anonymizováno] povinna s ní uzavřít nejpozději v den, kdy dojde k zániku práva stavby, kupní smlouvu na pozemek, který je tímto zaniklým právem stavby zatížen. Kupní cena převáděného pozemku bude činit 990 Kč za m2 včetně DPH a je splatná do 90 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. V případě, že k uzavření kupní smlouvy nedojde z důvodů na straně [právnická osoba], je společnost [právnická osoba] povinna uhradit žalobkyni náhradu ve výši tržní hodnoty stavby či staveb, k nimž právo stavby zanikne.

11. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že žalovaní koupili na základě kupní smlouvy ze dne 16. 4. 2020 od [právnická osoba], [IČO], předmětný pozemek parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], za kupní cenu 581 880 Kč, což našlo svůj odraz i ve výpisu z katastru nemovitostí, v němž jsou jako vlastníci uvedeného pozemku uvedeni oba žalovaní.

12. Z výzvy k uzavření budoucí smlouvy ze dne 4. 6. 2021 vč. doručenky pak soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce obrátila na právního zástupce žalovaných s výzvou k uzavření smlouvy o koupi pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], nejpozději k datu 12. 6. 2021 s tím, že žalobkyně má zájem o koupi uvedeného pozemku za podmínek daných smlouvou o zřízení práva stavby a smlouvu budoucí kupní ze dne 6. 6. 2017.

13. Po provedeném dokazování soud a učinění závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

14. Při právním hodnocení soud dospěl k názoru, že je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., o. z. (dále jen„ o. z.“).

15. Podle § 1785 o. z. (s ) mlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

16. Podle § 1786 o. z. (z) avázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

17. Podle § 1787 odst. 1 o. z. (n) esplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odstavce 2. tohoto ustanovení (o) bsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

18. Podle § 1788 odst. 1 o. z. (n) evyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Podle odstavce 2. tohoto ustanovení (z) mění-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

19. Podle § 1106 o. z. (k ) do nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

20. Podle § 1107 odst. 1 (k ) do nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Podle odstavce 2. tohoto ustanovení (z) ávady, které nepřejdou, zanikají.

21. A podle § 2006 odst. 1 o. z. (s ) tane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Podle odstavce 2. tohoto ustanovení (n) emožnost plnění prokazuje dlužník.

22. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako budoucí kupující a společnost [právnická osoba], [IČO], jako budoucí prodávající uzavřely mimo jiné smlouvu o budoucí smlouvě kupní podle § 1785 o. z., ve které se budoucí prodávající zavázala na výzvu žalobkyně uzavřít ve sjednané době kupní smlouvu na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] za kupní cenu 990 Kč za m2 včetně DPH. Jako podstatnou pak soud vnímá tu skutečnost, že zavázanou z uvedené smlouvy byla společnost [právnická osoba], nikoliv žalovaní. Soud k tomu dále uvádí, že smlouva o smlouvě budoucí je účinná jen mezi jejími účastníky a jestliže některý účastník této smlouvy převede vlastnické právo k věci, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1505/97, resp. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2001 sp. zn. 33 Cdo 2390/2000, kdy tato rozhodnutí jsou použitelná i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 4097/2019).

24. Soud k tomu dodává, že podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy (pactum de contrahendo) spočívá v tom, že si její účastníci písemně ujednají, že spolu do sjednané doby uzavřou budoucí smlouvu, na jejíchž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Povinnému subjektu tím vznikne kontraktační povinnost; znamená to, že je zavázán přijmout návrh na uzavření budoucí smlouvy předložený druhou smluvní stranou. Nebude-li do dohodnuté doby zamýšlená smlouva uzavřena, protože povinný subjekt nepřijme návrh na uzavření budoucí smlouvy obsahující sjednané podstatné náležitosti, může se oprávněný subjekt do jednoho roku ode dne, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena, domáhat žalobou, aby soud svým rozhodnutím nahradil prohlášení vůle povinného subjektu (§ 161 odst. 3 o. s. ř.). Pravomocné rozhodnutí, jímž soud vyhoví takové žalobě, nahrazuje smluvní prohlášení povinného subjektu, který porušil převzatý smluvní závazek, a mezi subjekty vznikne budoucí smlouva. Uvedené právní závěry ovšem platí pouze v případě, že práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí nezanikly. Jak již bylo uvedeno výše, Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1505/97, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 22/98 vyslovil právní závěr, že smlouva o smlouvě budoucí je účinná jen mezi jejími účastníky. Jestliže účastník této smlouvy převede věc, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, platnou smlouvou na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění a na jejich místo nastupují odpovědnostní vztahy mezi účastníky smlouvy. Smlouva o smlouvě budoucí totiž nepůsobí absolutně a její porušení jedním z účastníků nemůže mít samo o sobě vliv na právní postavení třetí osoby a na platnost kupní smlouvy, kterou účastník smlouvy o smlouvě budoucí převádí nemovitosti, o než ve smlouvě o smlouvě budoucí šlo, na třetí osobu (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod C 534/6, ze dne 11. 10. 2001, sp. zn. 33 Odo 538/2001, ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 26 Odo 1469/2005, a ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 508/2007).

25. Z uvedené tedy vyplývá, že jedním z předpokladů, aby žalobě o nahrazení prohlášení vůle bylo možno vyhovět, je závěr, že práva a povinnosti účastníků řízení ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní nezanikly pro nemožnost plnění, přičemž v řízení, v němž se účastník smlouvy o smlouvě budoucí domáhá nahrazení prohlášení vůle, soud jako předběžnou posoudí otázku platnosti smlouvy, kterou druhý účastník smlouvy o smlouvě budoucí převedl věc, jež je předmětem zamýšlené smlouvy, na třetí osobu, která je jako vlastník věci zapsána v katastru nemovitostí.

26. Převedla-li tedy společnost [právnická osoba] předmětný pozemek na žalované kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2020, přičemž následně došlo k vkladu vlastnického práva žalovaných k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, zanikly tímto převodem práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění ve smyslu výše citovaného § 2006 o. z. z důvodu ležícího na straně právního předchůdce žalovaných (tedy společnosti [právnická osoba]) a na jejich místo nastupují odpovědnostní vztahy mezi účastníky smlouvy (tj. mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]). Žalovaní tak v tomto sporu nejsou pasivně věcně legitimovaní, soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok ad I. tohoto rozsudku).

27. K žalobkyní odkazovaných ustanoveních § 1106 a § 1107 o. z. pak soud konstatuje, že zmíněná ustanovení na donou kauzu nedopadají, neboť zákon zde používá formulaci„ závady váznoucí na věci“, která je typická pro závady věcněprávní. V zásadě jsou tedy závadou váznoucí na věci, která přechází na nabyvatele za podmínek § 1107, věcná práva (zástavní právo, věcná břemena, právo stavby, věcné předkupní právo apod. – srov. Pipková in Beck s. 1179, Dobrovolná in Spáčil 2018 s. 80). Obligační práva tedy závadami nejsou a na nabyvatele přecházejí jen tehdy, stanoví-li tak zákon. To se týká například nájemního práva – § 2221 a násl., podle kterého přecházejí na nového vlastníka práva a povinnosti z nájmu již přímo ze zákona, bez ohledu na to, zda o této skutečnosti nový nabyvatel věděl nebo nevěděl, nebo ujednání odkladu zrušení spoluvlastnictví (§ 1154 odst. 2). Na povaze nájemního práva jako práva relativního nic nemění ani to, že bylo nájemní (případně i pachtovní) právo zapsáno se svolením pronajímatele či propachtovatele do veřejného seznamu (Dobrovolná in Spáčil 2018 s. 80). (cit. DOBROVOLNÁ, Eva. § 1107 (Vliv převodu vlastnického práva na závady váznoucí na věci). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 401.). Soud zde uzavírá, že závazek týkající se povinnosti uzavřít budoucí kupní smlouvu tak nepřešel ze společnosti [právnická osoba] na žalované, naopak tento závazek k okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětné nemovitosti žalovanými zanikl.

28. V důsledku evidentní nedůvodnosti žaloby z důvodu, že žalovaní v tomto sporu nejsou pasivně věcně legitimovaní, se soud dalšími námitkami žalovaných (k tomu blíže viz odstavec 2. a 4. tohoto rozsudku) nezabýval.

29. Žalovaní byli ve sporu plně úspěšní, proto jim soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud vycházel z tarifní hodnoty 738 450 Kč (což je kupní cena dle budoucí smlouvy kupní), smluvní odměna připadající na jeden úkon právní služby za jednoho žalovaného tak činí dle § 7 zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), částku 11 260 Kč. Právní zástupce zastupoval dva žalované, tudíž za každého z nich mu náleží odměna 11 260 Kč snížená dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %, tj. ve výši 9 008 Kč, za 2 žalované tak odměna ve výši 18 016 Kč. Právní zástupce žalovaných učinil v řízení celkem 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření k žalobě, doplňující vyjádření k žalobě, účast u jednání), za což mu náleží odměna ve výši 4 x 18 016 Kč, tj. 72 064 Kč. Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každého žalovaného, tj. celkem 2 400 Kč (2 x 4 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Náklady žalovaných tak činí celkem 74 464 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku).

30. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

31. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.