18 C 268/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 24 179,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 24 179,25 Kč spolu s úrokem z prodlení- z částky 2 965 Kč od 2. 6. 2019 do 3. 9. 2020 ve výši 9,75 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 7. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 7. 2019 do 3. 9. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 1 295 Kč od 4. 9. 2020 do 18. 9. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 441 Kč od 19. 9. 2020 do 19. 10. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 8. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 8. 2019 do 19. 10. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 2 717 Kč od 20. 10. 2020 do 20. 11. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 9. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 9. 2019 do 20. 11. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 1 863 Kč od 21. 11. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 10. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 10. 2019 do 21. 12. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 1 009 Kč od 22. 12. 2020 do 29. 1. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 11. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 11. 2019 do 29. 1. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 155 Kč od 30. 1. 2021 do 25. 2. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 12. 2019 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 12. 2019 do 25. 2. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 1. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 1. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 2 431 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 2. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 3. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 4. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně,- z částky 854 Kč od 2. 5. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 10 % ročně,- z částky 3 130 Kč od 2. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně,- z částky 5 812,25 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně- a z částky 3 416 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně,to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 62 002,68 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se původně žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 46 789 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že je společenstvím vlastníků založeným za účelem zajišťování správy domu a pozemku, a to konkrétně pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, – bytový dům v obci , adresa, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v dotčeném bytovém domě č. p. , Anonymizováno, s podílem na společných částech domu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce uváděl, že žalovaný neplnil svou povinnost hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby, které mu byly v letech 2019 a 2020 stanoveny v celkové měsíční výši 3 984 Kč (3 130 Kč jako příspěvek na správu a 854 Kč jako záloha na služby). Za období roku 2019 a 2020 provedl žalobce vyúčtování služeb, na jejichž základě požadoval po žalovaném zaplacení výše uvedené částky, protože ten dluh ani po opakovaném upomínání neuhradil.

2. Po zahájení řízení vzal v jeho průběhu žalobce opakovaně žalobu v části zpět z důvodu částečného plnění žalovaného. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení 24 179,25 Kč s příslušenstvím specifikovaným shora (zákonné úroky z prodlení z jednotlivých záloh předepsaných za dané období a z vyúčtovaných nedoplatků). Z této částky představuje 14 951 Kč nedoplatek na příspěvcích na správu domu a pozemku a 9 228,25 Kč jako nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 (ve výši 5 812,25 Kč) a za rok 2020 (ve výši 3 416 Kč). Žalobce setrval na tom, že nárok je v celém tomto rozsahu důvodný, neboť příslušná vyúčtování splňují náležitosti stanovené právními předpisy a o výši příspěvku na správu domu a pozemku, jakož i o výši zálohy na služby, řádným způsobem rozhodlo shromáždění SVJ. To tak učinilo i konkrétně ve vztahu k žalovanému, respektive k jím obývané bytové jednotce.

3. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Tvrdil především, že vyúčtování služeb za rok 2019 i 2020 nesplňují všechny zákonné náležitosti, nejsou řádná, přehledná a určitá. Nemohlo tak na jejich základě dojít ke splatnosti jednotlivých nedoplatků za poskytované služby. Z vyúčtování za rok 2019 podle něj dále nevyplývá výpočet rozdílu mezi naměřenou spotřebou vody a stavem vodoměrů, stanovení nákladů na elektřinu a není z něj patrné, jaké částky záloh byly na jednotlivé služby zaplaceny. Obdobné vady spatřoval ve vyúčtování za rok 2020. Žalovaný dále uváděl, že je na žalobci, aby prokázal, že předpis záloh řádně schválilo shromáždění vlastníků jednotek a že byl doručen žalovanému. Co se týče nároku žalobce na zaplacení nedoplatku na příspěvcích na správu domu a pozemku, ponechal věc na úvaze soudu.

4. Soud rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného, aby žalobci zaplatil 24 179,25 Kč s příslušenstvím, uložil mu též povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení ve výši 44 836,89 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalovaný měl jako vlastník jednotky v dotčeném bytovém domě povinnost hradit žalobci měsíčně 3 984 Kč, tuto povinnost však neplnil, a žaloba je proto důvodná co do částky představující měsíční platbu nákladů na správu domu a pozemku, tak i co do vyúčtování nedoplatků za služby za období roku 2019 a 2020. Citovaný rozsudek však byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve , adresa, ze dne 17. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 11. 7. 2024.

5. Odvolací soud především soudu prvního stupně uložil, aby se 1) zabýval tím, zda shromáždění společenství vlastníků rozhodlo o výši příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku za žalované období. Doposud provedené důkazy totiž neskýtaly pro takový závěr oporu. Dále odvolací soud požadoval, aby soud prvního stupně 2) posoudil obsah vyúčtování služeb za rok 2019 z hlediska splnění náležitostí stanovených příslušnými právními předpisy pro tato vyúčtování, a též aby se zabýval konkrétními námitkami žalovaného, která proti vyúčtováním uváděl. K zálohám na služby za leden až duben 2020 3) odvolací soud vyslovil právní názor, že pokud žalovaný dlužil žalobci splatné zálohy na služby, nemůže se již žalobce po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, domáhat zaplacení samotných záloh. Odvolací soud tedy prvostupňovému soudu uložil, aby poučil žalobce o tom, že musí v tomto směru doplnit rozhodné skutečnosti týkající se nároku plynoucího z vyúčtování za rok 2020, jinak nebude možné v této části žalobě vyhovět. Nakonec 4) co se týče úroku z prodlení ze záloh na služby za leden až duben 2020, zde odvolací soud konstatoval, že pokud žalovaný splatné zálohy žalobci dlužil, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení z dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do zaplacení, případně do doby, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z neuhrazených záloh na služby ovšem může být podle odvolacího soudu dán jen tehdy, pokud žalobce obdobně jako v bodě 1) výše prokáže, že shromáždění společenství vlastníků řádně a v souladu se zákonem rozhodlo o výši těchto záloh. I v tomto ohledu je proto potřeba, aby byl žalobce soudem vyzván k doplnění tvrzení a předložení důkazů.

6. Z provedených důkazů, jakož i ze skutečností, které byly mezi účastníky nesporné, soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobce je společenstvím vlastníků založeným za účelem zajišťování správy domu a pozemku, a to konkrétně pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, – bytový dům v obci , adresa, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , přičemž je zároveň také poskytovatelem plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v dotčeném bytovém domě č. p. , Anonymizováno, s podílem na společných částech domu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (nesporné skutečnosti; úplný výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek čl. 15-16, výpis z katastru nemovitostí čl. 30). Do působnosti žalobce náleží mj. rozhodování o výši příspěvků na správu domu a pozemku a o druhu služeb a výši záloh na jejich úhradu, jakož i o způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky; vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku formou pravidelných měsíčních záloh, stejně tak jsou povinni platit měsíční zálohy na jednotlivé služby. Vyúčtování záloh na úhradu za služby se provádí jedenkrát za zúčtovací období, a to nejpozději do 4 měsíců po jeho skončení (stanovy společenství na čl. 19-27). Shromáždění vlastníků jednotek schválilo většinou přítomných vlastníků dne 26. 5. 2016 směrnici na tvorbu příspěvku na správu domu a pozemku a směrnici na rozúčtování služeb, platnost směrnic stanovilo od 1. 1. 2017 (zápis ze shromáždění vlastníků čl. 46-52). Co se rozumí správou domu a pozemku a podle jakých pravidel se vytváří příspěvek na tuto správu, upravuje zmiňovaná směrnice (schválená shromážděním vlastníků dne 26. 5. 2016), z níž také vyplývá, že byt č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného se na správě podílí příspěvkem ve výši 3 130 Kč (směrnice na tvorbu příspěvku na správu domu a pozemku vč. příloh čl. 243-248). Obdobně prostřednictvím směrnice na rozúčtování služeb, schválené shromážděním vlastníků taktéž dne 26. 5. 2016, rozhodl žalobce o pravidlech pro tvorbu a určení výše záloh na služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor, přičemž pro jednotku žalovaného č. , hodnota, byla předepsána záloha ve výši 854 Kč měsíčně (směrnice na rozúčtování služeb vč. přílohy čl. 251-253). Žalobce na základě těchto směrnic stanovil žalovanému měsíční platbu ve výši 3 984 Kč (výpočtový list a předpis plateb platný od 1. 1. 2017 čl. 53 a 54v).

8. Žalovaný však v období roku 2019 a 2020 (počínaje květnem 2019) stanovený příspěvek a zálohy na služby řádně nehradil (vývoj plateb čl. 29 a čl. 82). Žalobce mu vyúčtováním služeb za rok 2019 stanovil nedoplatek za toto a za předcházející období v celkové výši 30 853 Kč, v tomto vyúčtování ho rovněž informoval o orientačním rozpočítání nákladů, stavu měřidel a jeho nákladech na teplo. Vyúčtování za rok 2019 odeslal žalovanému dne 30. 4. 2020 (vyúčtování služeb za rok 2019 čl. 80, rozúčtování 2019 čl. 77 a podací lístek čl. 78). Vyúčtováním služeb za rok 2020 stanovil žalobce žalovanému nedoplatek v celkové výši 71 256 Kč, v tomto vyúčtování ho rovněž informoval o orientačním rozpočítání nákladů, stavu měřidel a jeho nákladech na teplo za dané období (vyúčtování služeb za rok 2020 čl. 81 a rozúčtování 2020 čl. 79). Posledně uvedené vyúčtování bylo žalovanému prostřednictvím jeho zástupce doručeno soudem dne 21. 9. 2021 (doručenka na čl. 83v). Žalobce k úhradě dlužných částek žalovaného opakovaně upomínal (upomínky čl. 28 a 28v), před podáním žaloby ho k zaplacení vyzval dne 15. 10. 2020 (předžalobní výzva s podacím archem čl. 17-18).

9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil níže uvedeným způsobem. Soud se přitom zabýval už jen těmi otázkami, které zůstaly mezi účastníky sporné, přičemž vycházel z usnesení nadřízeného soudu č. j. , spisová značka, , jehož podstatné body rekapituloval výše. V ostatním lze pro stručnost a přehlednost odkázat na obsah spisu a na předcházející soudní rozhodnutí vydaná v této věci.K zaplacení příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku a k nároku na úrok z prodlení ze záloh na služby za leden až duben 2020 [viz body ad 1) a 4) v odstavci 5 výše]

10. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou, zda shromáždění vlastníků jednotek rozhodlo o výši příspěvku na správu domu a pozemku, který pro žalovaného činil 3 130 Kč měsíčně, a o výši záloh na služby, které pro žalovaného v daném období činily 854 Kč měsíčně. Žalobce v tomto směru po vydání usnesení odvolacího soudu a po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), doložil a poukázal na příslušné směrnice o tvorbě příspěvku na správu domu a na rozúčtování služeb, z jejichž příloh se podává i konkrétní výše příspěvku a záloh na služby pro byt č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného. Právě tyto směrnice, schválené na shromáždění vlastníků dne 26. 5. 2016, podle mínění odvolacího soudu ve spisovém materiálu dosud chyběly. Tento nedostatek žalobce v dalším řízení odstranil a soud nemá důvod pochybovat o tom, že z nově doložených směrnic a jejich příloh, ve spojení s důkazy již ve spise založenými (zápis ze shromáždění vlastníků, předpis plateb odkazující na směrnice a výpočtový list pro žalovaného), jednoznačně vyplývá, že žalovanému byly v souladu s § 1208 písm. d) a e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020, stanoveny zálohy na správu domu a pozemku a zálohy na služby v konkrétní (celkové) výši 3 984 Kč (v podrobnostech viz též odstavec 7 výše). Ostatně žalovaný ani netvrdil, že by nevěděl, jakou výši záloh je povinen měsíčně platit, naopak zprvu zálohy v předepsané výši pravidelně hradil (až do května 2019, viz žalobcem doložený vývoj plateb žalovaného), než se dostal s jejich placením do prodlení. V tomto směru nadto žalovaný ponechal věc na úvaze soudu a nevznesl k argumentům žalobce žádné konkurující námitky.

11. Pro úplnost lze dodat, že odvolací soud ve vztahu k příspěvku na správu domu a pozemku výslovně konstatoval, že k posouzení důvodnosti nároku žalobce zbývá právě už jen vyřešení otázky, zda shromáždění vlastníků o jeho výši rozhodlo v souladu se zákonem. Soud prvního stupně opakuje, že je přesvědčen, že k tomu došlo, a to i ve vztahu k zálohám na služby spojené s užíváním bytu. Nárok žalobce na zaplacení nedoplatku na příspěvcích na správu domu a pozemku ve výši 14 951 Kč, jakož i jeho nárok na úrok z prodlení ze záloh na služby za leden až duben 2020, tak má soud za důvodný a plně mu vyhověl.K zaplacení záloh na služby za leden až duben 2020 [viz bod ad 3) v odstavci 5 výše]

12. Soud prvního stupně nikterak nezpochybňuje právní názor, že žalobce se nemůže po žalovaném domáhat zaplacení záloh na služby po datu, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování. Soud má za to, že k vyúčtování záloh na služby za rok 2020 došlo řádně a se všemi podstatnými náležitostmi (k tomu viz níže), avšak zároveň se nedomnívá, že žalobce po žalovaném požaduje zaplacení samotných záloh. Žalobce totiž odpovídající částku, tj. 3 416 Kč, po žalovaném požaduje z titulu nedoplatku z vyúčtování za rok 2020. Soud tak ve shodě s tím, co uvedli na jednání dne 22. 10. 2024 i sami účastníci, kteří v tomto ohledu vůbec nebyli ve sporu, odkazuje na připuštění změny žaloby provedené usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení ze dne 19. 10. 2023, č. j. , spisová značka, . Citované usnesení nabylo právní moci dne 23. 10. 2023. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobce se od dané chvíle mj. v této části žaloby domáhá po žalovaném zaplacení uvedené částky z titulu nedoplatku z vyúčtování za rok 2020. K tomu přitom žalobce již zevrubně a podle názoru soudu správně vysvětlil, že po změně žaloby požaduje částku, která se aritmeticky sice rovná (odpovídá) původně požadovaným čtyřem zálohám za leden až duben 2020 (4 x 854 Kč = 3 416 Kč), ale jedná se skutečně právě o část jistiny z nedoplatku z vyúčtování záloh za rok 2020. Zbytek tohoto nedoplatku pak žalobce požadoval přiznat v jiném soudním řízení (vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ). K doručení vyúčtování záloh za rok 2020 žalovanému přitom došlo nejpozději dne 21. 9. 2021, kdy jej prostřednictvím soudu obdržel jeho zástupce; s ohledem na to požaduje žalobce úrok z prodlení z uvedené jistiny až od 22. 12. 2021 (v podrobnostech viz vyjádření žalobce ze dne 21. 9. 2023 na čl. 168-173 spisu a ze dne 11. 7. 2024 na čl. 236-237). Soud proto dospěl k závěru, že v tomto rozsahu není žalobcem požadovaný nárok v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, zmiňovanou odvolacím soudem v jeho rozhodnutí (rozsudek ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. , spisová značka, ).K zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2020 [viz bod ad 2) v odstavci 5 výše]

13. Jak uvedl soud výše, dospěl k závěru, že žalobce se (po soudem pravomocně připuštěné změně žaloby a jejímu částečnému zpětvzetí) domáhá nejen nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019, ale i nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2020. Obě příslušná vyúčtování žalovaný napadá v zásadě totožnými námitkami s tím, že nejsou řádná a nesplňují zákonné náležitosti. Odvolací soud přitom – ve vztahu k vyúčtování za rok 2019 – soudu prvního stupně uložil, aby se obsahem tohoto vyúčtování a jeho souladu s právními předpisy zabýval. Dovodil, že pokud soud prvního stupně dospěje k závěru, že vyúčtování obsahuje předepsané náležitosti a cena za provedené služby je zde ve správné výši, přivodí takové vyúčtování splatnost nedoplatku z něho plynoucího (srov. zejména odstavec 43 usnesení č. j. , spisová značka, ).

14. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

15. Podle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění účinném do 1. 11. 2021 (dále jen „vyhláška č. 269/2015 Sb.“), ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvedea) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.

16. Co se týče náležitostí podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., soud konstatuje, že vyúčtování služeb za období roku 2019 požadavkům tohoto ustanovení vyhovuje. Z první položky vyúčtování označené jako „Zálohy a náklady na jednotlivé služby“ je patrná jak celková výše předepsaných záloh (10 248 Kč, tj. 854 Kč x 12), tak skutečná výše nákladů na služby (9 228,25 Kč). Pod položkou „Zálohy a náklady souhrnně“ je uveden celkový zůstatek na kontech, který představuje celkovou výši dlužných záloh za všechna předešlá období. Není zde tedy sice uveden dluh pouze za samotné zúčtovací období (zde rok 2019), ale v tomto směru soud přisvědčuje žalobci, že tato okolnost není sama o sobě na újmu zřejmosti a kontrolovatelnosti vyúčtování ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Každé vyúčtování je totiž spjato s vyúčtováními předešlými, přičemž z vývoje tohoto celkového zůstatku na kontech lze logicky snadno zjistit, o kolik se dluh oproti předcházejícímu období zvýšil nebo snížil. V daném případě byl rovněž celkový dluh žalovaného dále správně ponížen o rozdíl mezi předepsanými zálohami a skutečnými náklady na služby, jak také plyne z této položky vyúčtování. Žalovaný má sice pravdu v tom, že z vyúčtování nevyplývá, jaké konkrétní částky záloh byly na jednotlivé služby zaplaceny, ale takový požadavek podle soudu z výše citovaného ustanovení zákona nevyplývá.

17. Podstatné je, že žalovaný mohl z vyúčtování zjistit, jakým způsobem byla celkově zúčtována jemu konkrétně předepsaná měsíční záloha ve výši 3 984 Kč. Za rok 2019 měl žalovaný uhradit na zálohách celkem 47 808 Kč a jestliže jeho dluh činil dle vyúčtování za toto období 31 872 Kč (tzv. celkový zůstatek na kontech), je zřejmé, že na zálohách uhradil pouze 15 936 Kč, což odpovídá čtyřem uhrazeným měsíčním zálohám (viz i vývoj plateb žalovaného na čl. 82 spisu, se kterým jsou údaje ve vyúčtování v souladu).

18. Co se týče dalších náležitostí stanovených vyhláškou č. 269/2015 Sb., konkrétní výpočet skutečných nákladů za jednotlivé poskytované služby vyplývá z položky „Orientační rozpis rozpočítání nákladů“ a z poslední položky vyúčtování „Stavy měřidel“. Za pomoci uvedených vysvětlivek lze z vyúčtování zjistit, jaká byla celková spotřeba čerpaných služeb za celý bytový dům, která je následně poměrně rozpočítána na jednotku žalovaného a skutečný náklad je posléze vypočten podle jednotkově stanovené ceny za příslušnou službu. Pokud jde dále o další náležitosti vztahující se k teplu (vytápění), nelze přehlédnout, že nedílnou součástí vyúčtování bylo „rozúčtování 2019“, které vysvětluje celkové náklady na teplo a další související podrobnosti ve smyslu citované vyhlášky. U nákladů na teplo žalovaný žádné konkrétní výtky neuváděl a nijak neupřesnil, zda a jaké údaje považuje ve vyúčtování, respektive v rozúčtování za nesprávné, popřípadě chybějící. Soud žádné zásadní nedostatky v tomto ohledu nezjistil, z rozúčtování je zřejmé, z čeho se skládají celkové náklady žalovaného na teplo, jaké byly odečty na příslušných měřidlech a jaké byly celkové náklady na teplo u poskytovatele služby (žalobce).

19. Namítal-li konkrétně žalovaný, že z vyúčtování nevyplývá výpočet nákladů na elektřinu nebo výpočet rozdílu mezi naměřenou spotřebou vody a stavem na vodoměru, odkazuje soud na kolonku číslo [022] v položce „Orientační rozpis rozpočítání nákladů“, v níž je proveden výpočet vodného a stočného vycházející z hodnoty odečtu na vodoměru za sledované období. Hodnota odečtu na vodoměru (33 m3) je z vyúčtování naprosto zřetelná a žalovaný si tedy mohl zjištěnou hodnotu snadno zkontrolovat. K tomu lze dodat, že ohřev teplé vody si zajišťoval dle vyjádření žalobce, které žalovaný nijak nezpochybňoval, sám žalovaný, náklady na ohřev tak nejsou součástí vyúčtování. V následující kolonce číslo [024] je proveden výpočet skutečných nákladů na společnou elektřinu. Tyto námitky proto soud důvodnými neshledal.

20. Výše uvedené závěry lze vztáhnout i na posouzení náležitostí vyúčtování služeb za období roku 2020, které je koncipováno stejně a jeho nedílnou součástí opět bylo i „rozúčtování 2020“ týkající se nákladů na teplo. Soud tedy nepovažuje za potřebné tuto argumentaci znovu opakovat i ve vztahu k vyúčtování za rok 2020.

21. S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že obě vyúčtování obsahují předepsané náležitosti a cena za provedené služby je v nich ve správné výši. Nedoplatky plynoucí z těchto vyúčtování jsou tedy splatné a také v této části (tj. nedoplatek z vyúčtování za rok 2019 ve výši 5 812,25 Kč a nedoplatek z vyúčtování za rok 2020 ve výši 3 416 Kč) soud shledal žalobu důvodnou.

22. Nad rámec soud doplňuje, že podle jeho názoru je smyslem a účelem povinnosti uvádět ve vyúčtování služeb náležitosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. seznámení vlastníků bytů či nájemců minimálně s takovými informacemi, na jejichž základě by byli schopni dospět k závěru o tom, zda požadovaná úhrada za vyúčtované služby odpovídá jejich spotřebě či alespoň způsobu výpočtu spotřeby, pokud byl mezi účastníky dohodnut. Soud je přesvědčen, že v tomto ohledu vyúčtování předložená žalobcem obstojí. Ostatně žalovaný nikdy netvrdil, že by vyúčtované služby nečerpal, nebo že je čerpal ve zcela jiném rozsahu, než jak mu byly vyúčtovány. Konkrétní naměřené či spočítané hodnoty věcně nerozporoval, namítal toliko formální vady vyúčtování, navíc tak činil – až na výjimky zmiňované výše – pouze obecně.

23. Soud shrnuje, že žalovaný měl jako vlastník jednotky č. , hodnota, v bytovém domě spravovaném žalobcem povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit stanovené měsíční zálohy na poskytované služby, o nichž žalobce stanoveným způsobem a v souladu se zákonem rozhodl. Protože svoje závazky neplnil, je povinen uhradit žalobci dlužné příspěvky na správu domu i splatné nedoplatky plynoucí z vyúčtování za rok 2019 a 2020. Proto soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou (14 951 Kč jako nedoplatek na příspěvcích na správu domu a pozemku, nedoplatky z vyúčtování 2019 a 2020 celkem 9 228,25 Kč), včetně požadovaného příslušenství (zákonné úroky z prodlení z jednotlivých záloh předepsaných za dané období a z vyúčtovaných nedoplatků). Příspěvky na správu domu a pozemku, a rovněž také vyúčtované nedoplatky záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu byly splatné, proto je podle § 1970 důvodný i nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných plateb příspěvků a záloh v rozhodném období, jakož i z vyúčtovaných nedoplatků (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. Výrok o náhradě nákladů vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci v plném rozsahu úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení se přitom skládají ze soudního poplatku za žalobu 1 872 Kč, dále z mimosmluvní odměny zástupce žalobce vypočtené dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „advokátní tarif“. Zástupce žalobce nejprve učinil v řízení šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, podání repliky k vyjádření žalovaného vč. upřesnění žalobního petitu, účast na jednání dne 10. 6. 2021, vyjádření a částečné zpětvzetí žaloby s ohledem na platby žalovaného), za což mu náleží odměna ve výši 6 x 2 980 Kč (z tarifní hodnoty 46 789 Kč), a dále odměna za jeden úkon právní služby (písemný závěrečný návrh) 2 100 Kč (z tarifní hodnoty 24 345 Kč). Ke každému z těchto úkonů právní služby je třeba připočíst náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem 2 100 Kč (7 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále DPH v příslušné výši (sazba daně 21 %). K tomu je třeba přičíst náklady za promeškaný čas na cestě , adresa, a zpět za celkem , hodnota, půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), a náhradu cestovného za účast při jednání dne 10. 6. 2021 ve výši 734,14 Kč, spolu s DPH v příslušné výši (DPH za všechny výše uvedené položky činí celkem 4 874,97 Kč).

25. Dále se náklady řízení skládají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč, z odměny ve výši 2 100 Kč za podané odvolání a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tento úkon, spolu s náhradou za DPH ve výši 504 Kč. Po prvním odvolacím řízení učinil zástupce žalobce další tři úkony právní služby po 2 100 Kč (účast na jednání před soudem dne 21. 9. 2023, písemné vyjádření ze dne 21. 9. 2023, jednání s protistranou v období od 26. 1. 2024 do 31. 1. 2024) a jeden úkon (návrh na vydání opravného usnesení ze dne 15. 10. 2023), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny, tj. 1 050 Kč. Ke každému z těchto úkonů právní služby je třeba připočíst náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč (4 x 300 Kč), spolu s DPH v příslušné výši. K tomu je třeba přičíst náklady za promeškaný čas na cestě , adresa, a zpět za celkem , hodnota, půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, a náhradu cestovného za účast při jednání dne 21. 9. 2023 ve výši 944,03 Kč, spolu s DPH v příslušné výši (DPH za všechny výše uvedené položky činí celkem 2 077,75 Kč). Dále zástupci žalobce náleží odměna 2 100 Kč za vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 31. 5. 2024 spolu s náhradou hotových výdajů za tento úkon 300 Kč a DPH ve výši 504 Kč.

26. Po druhém odvolacím řízení učinil zástupce žalobce před soudem prvního stupně celkem čtyři úkony právní služby po 2 100 Kč (tři písemná vyjádření ve věci samé a účast na jednání před soudem dne 22. 10. 2024), za které mu dále náleží náhrada hotových výdajů v celkové výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč), spolu s DPH v příslušné výši. K tomu je třeba přičíst náklady za promeškaný čas na cestě , adresa, a zpět za celkem , hodnota, půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, a náhradu cestovného za účast při jednání dne 22. 10. 2024 ve výši 960,16 Kč, spolu s DPH v příslušné výši (DPH za všechny výše uvedené položky činí celkem 2 301,63 Kč).

27. Celková náhrada nákladů řízení žalobce, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho zástupce, činí 62 002,68 Kč.

28. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.