18 C 281/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 415 494 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 415 494 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 415 494 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů částku 45 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou ze dne 4. 12. 2020, doručenou soudu dne 6. 12. 2020, ve znění doplnění ze dne 17. 10. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo uhradit žalovanou částku s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uhradit vzniklé náklady řízení. Ve své žalobě žalobce tvrdil, že má právo hospodařit k majetku ve vlastnictví České republiky, v daném případě na nemovitostech zapsaných u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , a to: p.č. , Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře 1 953 785 m2, p.č. , hodnota, , lesní pozemek o výměře 78 994 m2, p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře 4 749 802 m2, p.č. , hodnota, , lesní pozemek o výměře 42 810 m2, p.č. , Anonymizováno, lesní pozemek o výměře 1 126 443 m2.

2. Uvedené pozemky jsou ve smyslu § 2 písem. f) a e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti), honebními pozemky a tvoří honitbu vlastní , právnická osoba, . , adresa, , uznanou rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne 14. 3. 2023, o celkové výměře 897 ha.

3. Uživatelem honitby , adresa, byl žalovaný na základě smlouvy o nájmu honitby č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2013, kterou uzavřel s pronajímatelem honitby – žalobcem. Předmětem nájmu byl výkon práva myslivosti v této honitbě pro žalovaného a nájemní smlouvy byla uzavřena na dobu určitou na 10 let ode dne podpisu této smlouvy.

4. Žalovaný, jako uživatel honitby je dle § 52 zákona o myslivosti v platném znění povinen uhradit žalobci veškeré škody vzniklé na lesních pozemcích v právu hospodařit žalobce, v souvislosti s právem práva myslivosti. Současně bylo ve smlouvě o nájmu honitby ujednána povinnost žalovaného na výzvu pronajímatele účastnit se veškerých škod, včetně škod zvěří, potvrdit rozsah zjištěných škod a uhradit pronajímateli veškeré škody vzniklé v souvislosti s prováděním práva myslivost na honebních pozemcích, na lesních porostech a na ostatních nemovitostech a věcech ve vlastnictví státu, s nímž má pronajímatel právo hospodařit, včetně škody způsobených zvěří.

5. Žalobce vůči žalovanému uplatnil škody způsobené zvěří v částce 415 494 Kč vzniklé na pozemcích p.č. , Anonymizováno, v honitbě , adresa, v období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020.

6. V souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 55/199 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích ve znění pozdějších předpisů byla škoda vyčíslena na 408 598 Kč a škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří na částku 6 896 Kč.

7. Dle tvrzení žalobce měla být škoda způsobena zničením sazenic z podzimního a jarního zalesnění černou zvěří, kterou tato vytrhala z půdy a okousala jejich kořeny. Škoda měla vzniknout v období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. K výši škody žalobce soudu předložil důkaz znaleckými posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a další listinné důkazy, které dle žalobce osvědčovaly, že žalovanou stranu několikrát vyzývali ke zvýšenému odlovu černé zvěře, přičemž žalovaná strana na jeho výzvy nereagovala.

8. Škodu způsobenou snížením přírustku v důsledku okusu pak žalobce osvětlil předložením soupisu poškozených sazenic a způsobem výpočtu vzniklé škody (č.l. 255v).

9. Žalovaný navrhl ve svém vyjádření a závěrečném návrhu zamítnutí žaloby, přičemž zpochybnil jednak výši způsobené škody, přičemž poukázal na to, že znalecké posudky předložené žalobcem trpí zásadními vadami a jako takové jsou v řízení nepoužitelné. Znaleckým posudkům především vytýkal to, že znalec použil nesprávnou metodu vedoucí ke zjištění skutečné výše škody, kdy namísto spočítání všech poškozených sazenic zvolil statistickou metodu výpočtu z vymezených zkusných ploch.

10. Dále zpochybnil to, že by byly škody způsobeny černou zvěří a tvrdil, že tyto byly způsobeny hlodavci. Zpochybnil také výpočet výše škody ze snížení přírůstku lesního porostu a zpochybnil nepodjatost znalce, kdy doložka ve smyslu § 127a o.s.ř. byla v rámci řízení doplněna až při výslechu znalce u jednání soudu, tedy čtyři roky poté, co byly znalecké posudky na zadání žalobce vypracovány. Ve svých vyjádřeních také uváděl, že žalobce je minimálně spoluzodpovědný za event. výši způsobené škody, neboť vhodným způsobem nezamezil jejímu vzniku, kdy jako vhodný způsob označil použití tzv. pachových ohradníků, nebo zřízení tzv. oplocenek.

11. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce má právo hospodařit k majetku ve vlastnictví České republiky, a to k lesním pozemkům specifikovaným v žalobě a shora, které tvoří honitbu , adresa, , na základě rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, (č.l. 21v spisu) a že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva k této honitbě ve smyslu § 33 zákona o myslivosti (č.l. 13 spisu), kterou byly obě strany v době, kdy měla dle žaloby vznikat škoda na lesních porostech, vázány. Mezi účastníky také nebylo sporné to, že škody byly u žalovaného uplatněny v rámci prekluzivních lhůt stanovených ustanovení § 55 zákona o myslivosti.

12. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního sodu v Kroměříži ze dne 23. 11. 2023, č.j. , spisová značka, , který byl usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve , adresa, ze dne 5. 3. 2024, č.j. , spisová značka, zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

13. Soud poté provedl dokazování listinnými důkazy, kterými byly informace o pozemku z katastru nemovitostí (č.l. 8, 9, 10, 11, 12), smlouva o nájmu honitby č. , hodnota, (č.l. 13-21), rozhodnutí MěÚ , adresa, č.j. , Anonymizováno, (č.l. 21v-24), myslivecký záměr – příloha č. , hodnota, na (č.l. 25-26), myslivecký záměr 2013-2023 (č.l. 26v-33), rozhodnutí MěÚ , adresa, č.j. , Anonymizováno, č.l. 34-37), výpis z , jméno FO, firmy , Jméno žalovaného, a.s. (č.l. 38-39) výpis z , jméno FO, ČR (č.l. 4043), fakturace škody zvěří na lesních porostech – honitba ze dne 9.7.2020 (č.l. 44), faktura č. , hodnota, (č.l. 45), náhrady škody způsobených zvěří (č.l. 46), zápis z uplatnění škody zvěří + doklady (č.l. 47-49), škody způsobené zvěří na lesních porostech – zničení porostu (vytloukání, černá zvěř) ze dne 30.6.2020 (č.l. 50), škody způsobené zvěří na lesních porostech (snížení přírůstku – okus) ze dne 30.6.2020 (č.l. 51), faktura č. , hodnota, (č.l. 52), dopis – intenzivní odlov černé zvěře (č.l. 53), upozornění č.l. (53v), návrh termínu sčítání škod černou zvěří (č.l. 54), oznámení o vzniku škody černou zvěří (č.l. 54), vyjádření k oznámení o vzniku škody černou zvěří ze dne 16.4.2020 (č.l. 55), oznámení termínu sčítání škody černou zvěří (č.l. 56), stanovisko k oznámení vzniku škody černou zvěří (č.l. 57), škody na lesních porostech způsobených zvěří ze dne 2.6.2020 (č.l. 58-59), vrácení faktury č. , hodnota, (č.l. 60), stanovisko nájemce honitby (č.l. 61-62), škody na lesních porostech – honitba , adresa, (č.l. 63), ZP výpočet škody způsobené na lesích č. , Anonymizováno, – , tituly před jménem, , adresa, (č.l. 64-87), ZP výpočet škody způsobené na lesích č. , Anonymizováno, – , tituly před jménem, , adresa, (č.l. 88-112), předžalobní výzva (č.l. 112), doručenka do DS k předžalobní výzvě (č.l. 113), výpis z , jméno FO, , Jméno žalovaného, (č.l. 114), zápis ze dne 24.4.2020 (č.l. 132), výpis z KN (č.l. 165-171), výpis z , jméno FO, ČR (č.l. 172-176), výpis z , jméno FO, , Jméno žalovaného, (č.l. 177), rozhodnutí Okresního úřadu Kroměříži ze dne 25. 3. 1993 (č.l. 188-182), odborné stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 197-199), detailní rozpracování ke , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, Ing, , jméno FO, (č.l. 201-202), dohoda o ukončení smlouvy o nájmu honitby , Anonymizováno, (č.l. 213214), zápis z hodnocení škod způsobených zvěří v honitbě , Anonymizováno, (č.l. 215), zápis o provedení náhradního zalesnění (č.l. 216), přehled zvěře (č.l. 217), náklady na škody podle honiteb (č.l. 218-220), škody způsobené zvěří na lesních porostech (snížení přírůstku – okus) ze dne 30. 6. 2020 (č.l. 237), náhrady škod zvěří (č.l. 258), výpis ze seznamu znalců a tlumočníků (č.l. 263), fotografie – příklady škod vzniklých hlodavci (č.l. 264265), návrh na uvedení vlastních honiteb LČR do souladu se zákonem o myslivosti (č.l. 279), specifikace pachového odpuzovače (č.l. 283), hlášení o odlovu spárkaté zvěře (č.l. 284).

14. Soud provedl výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 269v-272) ve kterém znalec plně odkázal na zjištění uvedená ve znaleckých posudcích s tím, že u výslechu uvedl, že je si vědom trestněprávních následků podání nepravdivého znaleckého posudku. Znalec popsal zvolený způsob a důvod výpočtu vzniklé škody způsobené zničením sazenic, potvrdil, že škoda byla způsobena především černou zvěří a popsal jakým způsobem lze výsadbu před černou zvěří chránit. Byl konfrontován se zjištěními , tituly před jménem, , jméno FO, předloženými žalovanou a jednoznačně setrval na svém závěru, přičemž soudu předložil fotografie, ze kterých je patrno, jak vypadá škoda způsobená hlodavci.

15. Z tabulek zpracovaných revírníkem , jméno FO, (č.l. 51), jeho svědecké výpovědi, výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a způsobu výpočtu (č.l. 255v) má soud za zjištěný vznik škody způsobené snížením přírůstku v důsledku okusu zvěří. Svědek i znalec popsali způsob výpočtu, znalec sice uvedl, že toto nebylo součástí jeho znaleckého úkolu, ale ze svých zkušeností ví, že výsledná škoda zjištěná dle programu a vzorce použitého žalobkyní odpovídá skutečnosti. Žalovaný se ani v rámci místních šetření proti této škodě nijak nevymezil.

16. Soud dále provedl dokazování výslechy navržených svědků:

17. Svědek , jméno FO, (č.l. 206v-207 a č.l. 272-273v) uvedl, že škody na výsadbách začaly vznikat již od listopadu 2019, kdy také na tyto upozornil telefonicky žalovaného a žádal o zvýšení odlovu zvěře. Popsal také jakým způsobem se žalobce pokoušel předejít škodám na výsadbách. Ve své výpovědi jednoznačně potvrdil, že škody byly způsobeny černou zvěří, potvrdil také, že zpracovával podle zjištěných skutečností tabulky, ve kterých jsou vyčísleny škody (č.l. 50 a násl.).

18. Ve své svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 273v-274v) mimo jiné uvedl, že upozornil žalovaného na tlak zvěře na honitbu v důsledku zvýšeného odlovu v sousední honitbě. Dále uvedl, že ještě na konci prosince 2019 bylo odloveno jen 25 % z plánovaného počtu zvěře a také na to byl žalovaný upozorněn. Uvedl, že podle toho, co osobně viděl, byly škody způsobeny černou zvěří, kdy popsal rozdílný mechanismus poškození a uvedl, že na místech, kde škoda vznikla, byly pobytové stopy a trus.19. , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 274v-275v) ve své svědecké výpovědi uvedl, že z toho, co viděl je jisté, že se jednalo o škody způsobilé zvěří. Dále se vyjádřil k používání chemických odpuzovačů a uvedl, že ze strany žalobce se jedná v daném případě o nadstandard.

20. Svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jsou zaměstnanci žalobce.

21. Soud dále vyslechl svědka , jméno FO, (č.l. 288v-291), který je již 14 let zaměstnancem žalovaného, a který ve své výpovědi uvedl, že pracuje jako odborní lesní hospodář a lesník, jehož náplní práce je i myslivost. Svědek ve své výpovědi uvedl, že z toho, co na místě viděl je přesvědčen o tom, že škoda byla způsobena hlodavci. Dále uvedl, že se účastnil místních šetření při vyhotovování znaleckých posudků. Na místě nijak nerozporoval způsob výpočtu vzniklé škody.

22. Skutkově má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem lesa a žalovaný byl od roku 2013 do roku 2021 (č.l. 213) uživatelem (nájemníkem) honitby, která se rozprostírá na území žalobcem vlastněném. Soud má také za prokázané, že od podzimu roku 2019 do jara 2020 vznikaly na vysazených porostech žalobce škody. Soud má za prokázáno, že vznikly minimálně dva druhy škod, a to škody způsobené úplným zničením výsadby a škoda způsobená snížením přírůstku v důsledku okusu. Z listinných důkazů, které jsou založeny ve spise, svědeckých výpovědí zaměstnanců žalobce, a zejména ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, , má soud za prokázané, že škoda vznikla, přičemž v těchto znaleckých posudcích je přímo uveden způsob výpočtu vzniku škody na zničených sazenicích. Ze znaleckých posudků i výslechu svědků bylo zjištěno, že co se týká ochranných opatření pro lesní porosty, tyto na inkriminovaných místech prakticky nebyly použity, resp. nebyly použity v takové míře, aby zabránili škodě na sazenicích způsobené černou zvěří. Z výslechu svědků, a především ze znaleckých posudků a výslechu znalce má soud za prokázáno, že škody na sazenicích byly způsobeny černou zvěří. Znalec u jednání jednoznačně uvedl, že všechny znaky na místě odpovídaly škodám, které by způsobila černá zvěř a po konfrontaci s odborným stanoviskem , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že na svých závěrech si jednoznačně stojí a nemá, co by na nich měnil. K tomu skutkovému zjištění odpovídají také počty odlovené zvěře, kdy z těchto je zřejmé, že počty zvěře, které měl žalovaný odlovit v rámci honebního roku sice byly naplněny, ale naplněny byly až na jaře roku 2020, ještě v zimě na přelomu roku 2019 a 2020 splněny byly pouze částečně.

23. Dále má soud za prokázáno, že žalobce opakovaně upozorňoval žalovaného na vznik škod (výslechy svědků a např. listina na č.l 52), žádal o zvýšený odlov zvěře a předložil situaci ze sousedních honiteb, kde byly obdobné problémy způsobované černou zvěří, tyto škody se však řešily po dohodě mezi smluvními stranami. Žalovaný byl také upozorněn na to, že v sousedních honitbách probíhá zvýšený odlov černé zvěře a v inkriminovaném období tak bude zvýšený tlak na zvěř, která se bude přesouvat do honitby , adresa, a tam způsobovat škody na výsadbách.

24. Dále soud zjistil z doložených listin (č.l. 218 a násl.) a výpovědi svědka , jméno FO, , že žalobce činil opatření k zamezení škod zvěří, a to jak zřizováním oplocenek, tak chemickou ochranou nových výsadeb. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by kterákoli ze stran účinně chránila výsadby proti jejich poškození černou zvěří. Ze skutkových tvrzení žalobce doložených tabulkami a způsoby výpočtu (č.l. 257 a násl. spisu) má soud za prokázanou škodu způsobenou úbytkem nebo snížením přírůstku lesních porostu v důsledku okusu, přičemž tato škoda byla způsobena spárkatou zvěří.

25. Podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

26. Podle ustanovení § 53 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

27. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.

28. Podle ustanovení § 55 odst. 3 zákona o myslivosti poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

29. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejménaa) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.

30. Podle ustanovení § 32 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, vlastníci lesů, uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.

31. Podle ustanovení § 32 odst. 11 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa proti škodlivým činitelům.

32. Podle ustanovení § 5 odst. 1 z. č. 101/1996 Sb. o opatření k ochraně lesa k omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření:a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostech,b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha,c) sleduje početní stavy zvěře,d) využívá pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby,e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody,f) ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě.

33. Podle ustanovení § 5 odst. 2 z. č. 101/1996 Sb. o opatření k ochraně lesa, způsob, rozsah a umístění ochranných opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) a f) určuje vlastník lesa, pokud smlouva o nájmu honitby nestanoví jinak.

34. Podle ustanovení § 5 odst. 3 z. č. 101/1996 Sb. o opatření k ochraně lesa, opatření uvedená v odstavci 1 se považují za přiměřená.

35. V dané věci má soud za prokázané, že nárok žalobce je důvodný. Bylo prokázáno a mezi účastníky to nebylo sporné, že žalobce včas uplatnil nároky ze škod způsobených na lesních porostech.

36. Jako spornou mezi sebou účastníci vyjevili to, zda škoda vůbec vznikla a kým nebo čím byla způsobena. Soud má za to, že bylo dostatečně prokázáno, že škoda na zničených výsadbách byla způsobena černou zvěří. Toto vyplývá ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, , stejně tak jako ze svědeckých výpovědí zaměstnanců žalobce. Pokud se žalovaný dovolává svědecké výpovědi svého zaměstnance , tituly před jménem, , jméno FO, a odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , které tento závěr zpochybňují, soud těmto námitkám nemůže přisvědčit. Výslech znalce spolu s výslechy zaměstnanců žalobce na soud působily konzistentně, zapadaly do sebe a nebyly v žádném rozporu. Znalec jasně a srozumitelně vysvětlil jakým způsobem dospěl k závěru o vzniku škody na sazenicích, o jejím výpočtu a o tom, kým byla způsobena. Znalec , tituly před jménem, , adresa, se jasně vymezil proti odbornému stanovisku , tituly před jménem, , jméno FO, a ve své výpovědi jednoznačně potvrdil to, že škody byly způsobeny černou zvěří, nikoli hlodavci. Pouze v marginální části byly škody způsobeny zvěří spárkatou, k tomuto se však znalecké posudky nijakým způsobem nevyjadřovaly, neboť toto nebylo v době jejich zadání sporné.

37. Soud nemohl vycházet ze svědecké výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť tato byla v rozporu s ostatními skutkovými zjištěními dalších svědků a znalce. Tato výpověď sice odpovídá zjištění , tituly před jménem, , jméno FO, , vyjádřeném v jeho odborném posudku, tato odborná vyjádření však dostatečně zpochybnil znalec, který je znalcem zapsaným v seznamu soudních znalců. Soud tak má skutkově i právně uzavřenu otázku o tom, zda byly škody způsobeny – odpověď zní: ano, a kým byly škody způsobeny – odpověď zní: převážně černou zvěří.

38. Co se týká samotného výpočtu vzniklé škody, žalovanou částku je třeba rozdělit na dva základní díly, a to na částku 408 598 Kč, což odpovídá škodě za zničení lesního porostu a částku 6 896 Kč, což je škoda za snížení přírůstku lesního porostu v důsledku okusu lesní zvěří. Pokud se jedná o částku 408 598 Kč, má soud za prokázán a jasně osvětlen způsob, jakým žalobce za pomoci znalce k této částce dospěl. Znalec ve svých dvou ZP a ve své výpovědi u soudu jasně uvedl, jakým způsobem výpočtu k této částce dospěl a jakou metodu při tom použil. Co se týká výtky žalovaného stran použité metody výpočtu a metody zjišťování skutečných škod, má soud metodu zvolenou znalcem za odpovídající s tím, že tato byla v jeho odborné kompetenci, na základě které mohla být zjištěna škoda. Zvolaná metoda je běžnou metodou používanou v rámci statistických měření (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2013, sp.zn. , spisová značka, , který se mj. vyjadřuje k tomu, do jaké míry má být přesně zjišťována skutková škoda).

39. Žalovaný uvedl, že se znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, staly znaleckými posudky až u jednání soudu dne 16. 10. 2024, kdy znalec v rámci své výpovědi uvedl, že je si vědom následků podání nepravdivého znaleckého posudku. K tomu soud podotýká, že je pravdou, že znalecké posudky v době svého vyhotovení opatření tzv. doložkou dle § 127a o. s. ř., nicméně tato skutečnost je i dle dosavadní zaběhlé judikatury (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. 2ÚS 3020/08, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ) plně zhojitelná a soud nevidí důvod, proč by po doplnění poučení znalce neměl ke znaleckému posudku přistupovat stejně jako k jiným znaleckým posudkům zadaným soudem nebo opatřeným doložkou dle § 127a o. s. ř.

40. V rámci řízení byl žalované straně zamítnut návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem a opakovaným výslechem zaměstnance žalobce, kdy má soud za to, že revizní znalecký posudek v dané fázi řízení nemůže přinést žádné nové skutečnosti než ty, které byly zjištěny. , tituly před jménem, , adresa, dostatečně osvětlil svůj znalecký posudek, vypořádal se s odborným posouzením předloženým žalovaným a revizní znalecký posudek po čtyřech letech od vzniku škodu, kdy není možné provést relevantní místní šetření a kdy by znalec musel vycházet pouze z fotografií založených ve spise, nedává žádný smysl. Naopak je s podivem, že zaměstnanec žalovaného, který byl účasten při místních šetřeních v rámci vypracování znaleckých posudků a nesouhlasil se závěry znalce a tyto vyjádřil v rámci místního šetření do protokolu o místním šetření, přičemž tento nesouhlas se týkal především toho, čím byla škoda způsobena, nikoli metodou výpočtu, nepřistoupil žalovaný k tomu, aby si nechal žalovaný vypracovat vlastní znalecký posudek v době, kdy by tento posudek mohl vést k relevantním závěrům. Pokud si žalovaný nechal zpracovat pouze odborné stanovisko v dubnu 2022, tedy dva roky poté, co škoda vznikla a co s ní žalovaný ústy svého zaměstnance nesouhlasil, a toto odborné stanovisko vycházelo pouze z posudků , tituly před jménem, , jméno FO, , zápisů z místního šetření, vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjádření žalovaného, k tomuto odbornému vyjádření je nutno přistupovat právě s tou váhou, která vyplývá z doby, kdy bylo zpracováno a na základě jakých podkladů bylo zpracováno. Jedná se také pouze o listinný důkaz, nikoli o znalecký posudek.

41. Jako podstatná a sporná se mezi účastníky jevila také otázka toho, kdo a v jaké míře nese povinnost ochrany nových výsadeb před jejich poškozením zvěří. Jak vyplývá z citovaných zákonných ustanovení, odpovědnost žalovaného je budována na objektivním principu. Za určitých okolností je možné uvažovat o tom, že by za vzniklou škodu žalovaný v tomto případě nebyla zodpovědná v případě, že by zde byly dány podmínky pro spoluzavinění a případné rozdělení vzniklé škody mezi oba účastníky. Soud má za to, že z provedeného dokazování zde nejsou dány podmínky pro to, aby se žalovaný zodpovědnosti liberoval, případně, aby zde byla dána spoluodpovědnost za vzniklou škodu. Žalobce prokazoval, že v rámci svých povinností pro ochranu lesa stanovených citovanou vyhláškou, plnil vše, co mu vyhláška ukládá. Byly zřizovány tzv. oplocenky, byly používány chemické přípravky pro odpuzení zvěře apod. Jak uvádí zákon ústy své prováděcí vyhlášky a dále rozvádí judikatura (např. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2022, sp.zn. , spisová značka, ), je třeba k povinnostem vlastníka lesa přistupovat restriktivně. Soud si zákon spolu s judikaturou vykládá tak, že nelze rozšiřujícím způsobem přenášet povinnosti a odpovědnost za ochranu lesa na vlastníka lesa. I v rámci smlouvy uzavřené mezi účastníky bylo uvedeno, že žalovaný má za povinnost chránit les proti vzniklým škodám a za tímto účelem může požadovat dokonce součinnost od žalobce. Soud by jistě nahlížel na celou věc jinak, pokud by žalovaný tvrdil a prokazoval, že učinil veškerá myslitelná opatření, nebo alespoň některá, pro to, aby bylo škodě zabráněno. Z písemné komunikace mezi účastníky a ze svědeckých výpovědí zaměstnanců žalobce však vyplývá, že žalovaný neprojevil žádný reálný zájem na tom, aby bylo škodám zabráněno. Domnívá-li se žalovaný, že žalobce měl splnit své povinnosti k ochraně lesa použitím chemických odpuzovačů, např. , Anonymizováno, , má soud za to, že v žádném právním předpisu bylo stanoveno, že by takto učinit musel a pokud se žalovaný dovolává toho, že takto být učiněno mělo, je potom otázkou, proč toto opatření po konzultaci s žalobcem neprovedl sám. Smlouva i zákony předpokládají různé druhy kompenzací pro použití ochranných prostředků a trvání na tom, pouze a jedině žalobce měl tento přípravek využít, je mylná.

42. Mezi účastníky nebylo sporné, že by přípravek na odpuzování černé zvěře byl účinně použit. Pouze v jednom případě bylo učiněno tzv. zapachování, které však nebylo obnovováno, a proto po krátké době (cca 14 dní) ztratilo účinnost. S ohledem na to, že toto nebylo sporné, soud zamítl žalované návrh na provedení dokazování evidenčními listy přípravku , Anonymizováno, , neboť tyto by nemohly přinést do skutkových zjištění žádné nové podstatné skutečnosti.

43. Je nutno zopakovat, že na celou právní věc a odpovědnost obou stran by bylo nahlíženo jinak, pokud by žalovaný vyvinul alespoň nějakou snahu a součinnost, aby zabránil vzniku škod. Naopak bylo prokázáno, že byl několikrát upozorňován na zvýšení počtu i černé zvěře v důsledku zvýšeného odlovu v sousedních honitbách a byl několikrát žádán o zvýšení odlovu či učinění jiných preventivních opatření. Žalovaný si byl vědom své objektivní odpovědnosti, v rámci předcházení škodám však neučinil žádná opatření. Zákon o myslivosti i smlouva uzavřená mezi účastníky přitom předpokládají řešení sporů dohodou a smírnou cestou. Nebylo zjištěno, že by žalobce nějak porušil smlouvu nebo zákon, naopak žalovaný nijak preventivně nepůsobil.

44. Žalovaný učinil sporným také výpočet škody způsobené úbytkem přírůstku způsobeným okusem spárkaté zvěře. Soud má za dostatečně určenou metodu výpočtu, kterou předložil žalobce v rámci svých tvrzení a listinných důkazů. V rámci provádění dokazování se k této metodě vyjádřil také znalec, který uvedl, že sice tento výpočet nebyl obsahem jeho znaleckého posudku, nicméně metoda výpočtu učiněná žalobcem se běžně využívá a metodicky je správně provedena a jako taková dospěla k odpovídajícím závěrů. Revírník žalobce uvedl, že tabulky pro výpočet škody zpracovával na základě zjištěného stavu.

45. Je také zřejmé, že v rámci protokolů o místním šetření, které byly učiněny při šetření pro znalecké posouzení, nebyla tato skutečnost žalovaným nijak rozporována. Soud tedy má za to, že i tato dílčí škoda byla dostatečně prokázána a odůvodněna.

46. Je skutečností, že tzv. plán odlovu zvěře (i černé) byl k danému období mysliveckého roku 20192020 splněn. Z listinných důkazů však vyplývá, že v období, kdy vznikaly škody, o které se v rámci tohoto řízení jedná (tzn. přelom roku 2019 a 2020), nebyl plán odlovu plněn ani z poloviny, tzn. v rámci zimních měsíců měla především černá zvěř klid na to, aby nerušeně způsobovala škody na majetku žalobce. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí zaměstnanců žalobce i výpovědi znalec u jednání a jak je také soudu obecně známo, v případě, že je zvěř nerušena ve svých přirozených teritoriích, nic jí nebrání, aby se na svá oblíbená místa, kde má dostatek pohodlné potravy vracela a dále tak způsobovala škodu. V dané věci je zřejmé, že plochy výsadeb nemohly být zničeny v průběhu jednoho nebo několika málo dnů, ale byly „vyžírány“ systematicky, kdy černá zvěř neměla důvod své návyky měnit. Žalovaný tedy mohl a měl v rámci své myslivecké činnosti na to reagovat. Na tuto skutečnost a na možný tlak zvěře ze sousedních honiteb byl žalovaný upozorněn, nebyly učiněny žádné preventivní opatření.

47. Námitka žalovaného, že část škody byla způsobena také tím, že sazenice stromků nebyly po vyrytí zašlápnuty zpět do země, je dle názoru soudu také lichá. Je obecně známo, že pokud je sazenice vytažena z půdy a zanechána na slunci bez přísunu vody, byť jen několik hodin, výrazně se snižuje její možnost dalšího uchycení i v případě jejího „zašlápnutí“ do země, a to i v případě, že nejsou poškozeny kořeny. Stranou soud nechává ekonomickou nákladnost tohoto opatření, kdy procházení sazenic a jejich „zašlapávání“ do země s rizikem jejich nevzejití představuje náklady by několikanásobně převyšovaly novou výsadbu. K tomuto však nebylo prováděno žádné dokazování a jedná se tak pouze o úvahu bez reálného dopadu na samotné rozhodnutí ve věci.

48. Pokud se žalovaný v rámci řízení dovolával rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. , spisová značka, , ani toto rozhodnutí nemění nic na právním a skutkovém hodnocení věci. Žalobkyně dle soudu učinila dostatečná preventivní opatření proti vzniku škody, žalovaný naopak na toto zcela rezignoval.

49. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 20 775 Kč, zaplaceném soudním poplatku za odvolání ve výši 20 775 Kč, náhradě nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v paušální výši 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 13 úkonů á 3 900 Kč (podání žaloby, odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti, vyjádření ze dne 3. 5. 2021, doplnění žaloby ze dne 6. 4. 2023, doplnění tvrzení ze dne 22. 11. 2023, odvolání proti rozsudku ze dne 5. 1. 2024, doplnění tvrzení ze dne 29. 7. 2024, závěrečný návrh v písemné podobě ze dne 9. 12. 2024 a 5 x účast u jednání soudu ve dnech 14. 9. 2023, 23. 11. 2023, 16. 10. 2024, 27. 11. 2024, 11. 12. 2024).

50. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.