18 C 311/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 206,78 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 740 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 475,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 740 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a částku 4 466,78 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 506,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 466,78 Kč od 20. 1. 2017 do zaplacení a s náhradou nákladů řízení ve výši 7 195,20 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 900 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u [název soudu] dne 1. 9. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 13 206,78 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne 25. 10. 2010 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 508 Kč představující součet jistiny ve výši 8 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 5 808 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 9. 2011. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 6 331,40 Kč a na poplatku částku 2 408,60 Kč, spolu s příslušenstvím. Dle žalobkyně dále došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou dne 21. 5. 2010 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 524 Kč představující součet jistiny ve výši 9 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 7 524 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 279 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 15. 7. 2011. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 4 466,78 Kč, spolu s příslušenstvím.

3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.

4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené ve spisu.

5. Žalovaná se k žalobnímu návrhu vyjádřila v podání doručeném [název soudu] dne 20. 10. 2020, ve kterém vznesla námitku promlčení celé dlužné částky, v důsledku čehož žádala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

6. K tomuto se následně vyjádřila žalobkyně s tím, že ani jedna z žalovaných pohledávek není promlčena, neboť žalovaná podepsala dne 8. 11. 2011 uznání dluhu (jež bylo přílohou podání) ve smyslu § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy uznala pohledávky z obou smluv o půjčce uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně co do důvodu i výše a zavázala se je splatit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč počínaje měsícem listopadem 2011 a to maximálně do 12 měsíců, což však neučinila a pohledávky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně závěrem vyjádřila ochotu přistoupit k úhradě dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 900 Kč, pod ztrátou výhody splátek.

7. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak uvedený soud vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena po právní moci usnesení [název soudu], k čemuž následně došlo dne 29. 10. 2021.

8. K jednání nařízenému soudem na den 24. března 2022 se dostavila právní zástupkyně žalobkyně, naopak žalovaná podáním doručeným soudu elektronicky dne 23. 3. 2022 ve 22.35 hod. sdělila, že se nedostaví na jednání, neboť jí není dobře a trpí nevolností z důvodu těhotenství. Soud uvedené sdělení žalované nepovažoval za řádnou a včasnou omluvu z nařízeného jednání, kdy jednal a rozhodl ve věci v její nepřítomnosti.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smluv o půjčce nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. A podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 558 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

15. A podle § 110 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

18. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky postoupeny na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, je tak založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

19. Soud má za prokázané, že dne 25. 10. 2010 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 508 Kč představující součet jistiny ve výši 8 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 5 808 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 9. 2011. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 6 331,40 Kč a na poplatku částku 2 408,60 Kč, spolu s příslušenstvím.

20. Soud má dále za prokázané, že dne 21. 5. 2010 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 524 Kč představující součet jistiny ve výši 9 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 7 524 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 279 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 15. 7. 2011. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 4 466,78 Kč, spolu s příslušenstvím.

21. A soud má rovněž za prokázané, že žalovaná podepsala dne 8. 11. 2011 uznání dluhu, kdy uznala pohledávky z obou výše zmíněných smluv o půjčce uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně co do důvodu i výše a zavázala se je splatit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč počínaje měsícem listopadem 2011 a konče měsícem říjnem 2012.

22. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony (§ 34 a násl. občanského zákoníku) je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše, neboli má-li mít písemné uznání práva dlužníkem právní důsledky uvedené v § 558 občanského zákoníku (tj. důsledky v podobě přetržení promlčení), je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v listině obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný, např. poukazem na upomínku o zaplacení dluhu, v níž je důvod dluhu výslovně obsažen. Stejně tak uznání práva co do jeho výše musí být vyjádřeno tak, aby výše byla objektivně určitelná. Protože uznání dluhu je právním úkonem, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma (§ 40 odst. 1 občanského zákoníku), musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3100/2007).

23. Soud tedy uzavírá, že lze přisvědčit žalobkyni, že uznání dluhu ze dne 8. 11. 2011 splňuje náležitosti uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku. Jak z označení této listiny, tak z jejího obsahu nepochybně vyplývá, že žalovaná činí vůči žalobkyni uznávací projev, v němž se zavazuje k plnění svého dluhu ze dvou předmětných smluv o půjčce. Účinky uznání dluhu z hlediska běhu a délky promlčecí doby upravuje § 110 odst. 1 občanského zákoníku tak, že uznání dluhu zakládá běh nové promlčecí doby v důsledku jejího přetržení (přerušení). Namísto doposud uběhlé promlčecí doby počíná běžet nová, a to desetiletá promlčecí doba ode dne, kdy k uznání došlo, příp. od uplynutí lhůty k plnění, je-li v uznávacím projevu uvedena. Protože v posuzovaném případě došlo k uznání dluhu ke dni 8. 11. 2011, a žaloba byla podána dne 1. 9. 2020, nemůže bez dalšího obstát závěr, že právo žalobkyně je promlčeno.

24. S ohledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, kdy žalobkyni vznikl nárok požadovat po žalované vrácení dlužné částky, kdy žalovaná tak dosud neučinila, přestože svůj dluh uznala co do důvodu i výše, přičemž soud současně žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení skládající se z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále z odměny advokáta dle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 1 660 Kč a za 2 úkony právní služby (replika k vyjádření žalované a účast na jednání dne 24. 3. 2022) 2 x částka 1 660 Kč, 2 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH v dané výši, tedy celkem 7 195,20 Kč.

26. Lhůta k plnění pak byla soudem stanovena v souladu s vyjádřením žalobkyně, ve kterém tato souhlasila s plněním dlužné částky ve splátkách, a dále v souladu s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud může určit lhůtu delší, příp. stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud při stanovení výše jednotlivých splátek vycházel z vyjádření žalobkyně, která navrhla měsíční splátky ve výši 900 Kč a z výše dlužné částky a náhrad nákladů řízení, přičemž dospěl k názoru, že částka jednotlivé měsíční splátky 900 Kč odpovídá splatnosti celé dlužné částky včetně náhrady nákladů a mělo by být v možnostech žalované tuto splátku měsíčně hradit.