18 C 346/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 671,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 671,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 249,50 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 565,27 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 22 671,50 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 671,50 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 9 329,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 22 671,50 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 18. 10. 2007 k uzavření Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), v níž se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr na sporožirovém účtu (dále jen„ Kontokorent“) do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně a dalšími poplatky za služby dle aktuálního Ceníku. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy nedodržela a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna neprodleně uhradit, což však neučinila přes výzvu. Vhledem k uvedenému dluží žalovaná z výše zmíněné Smlouvy částku 22 671,50 Kč na jistině dluhu, dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.

3. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 24. 2. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

14. Soud má za prokázané, že dne 18. 10. 2007 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr na sporožirovém účtu (dále jen„ Kontokorent“) do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně a dalšími poplatky za služby dle aktuálního Ceníku. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy nedodržela a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna neprodleně uhradit, což však neučinila přes výzvu. Vhledem k uvedenému dluží žalovaná z výše zmíněné Smlouvy částku 22 671,50 Kč na jistině dluhu, dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka nebyla žalovanou uhrazena ani v návaznosti na písemnou upomínku žalobkyně.

15. Soud uzavírá, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 22 671,50 Kč a rovněž na zaplacení smluvených úroků a zákonných úroků z prodlení je v souladu se zákonem.

16. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 908 Kč, odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 2 020 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 2 020 Kč, 3 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 9 329,60 Kč.

17. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

18. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

19. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.