18 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení pohledávky

I. Řízení se zastavuje co do úroků z prodlení ve výši 107 412 Kč, které byly vyčísleny za období od 13. 4. 2017 do 24. 10. 2017 sazbou 8,05 % ročně z částky 2 497 542 Kč.

II. Určuje se, že žalobci náleží pohledávka ve výši 2 497 542 Kč, přihlášená žalobcem do dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum] a zemřelém [datum], posledně bytem [adresa žalobkyně].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhal určení, že mu náleží pohledávka ve výši 2 604 954 Kč (z toho jistina ve výši 2 497 542 Kč) přihlášená do dědického řízení vedeného Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] po zemřelém [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že dne 22. 5. 2017 přihlásil do uvedeného dědického řízení pohledávku ve výši 2 609 461 Kč, která sestává z jistiny 2 501 864 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 107 597 Kč (vyčísleného do 24. 10. 2017). Pohledávka vznikla neoprávněným nakládáním s prostředky [název žalobkyně] (žalobce), zkreslováním výsledků hospodaření SVJ, a to právě jednáním zemřelého [jméno] [příjmení], který v době od 6. 5. 2003 do 12. 4. 2017 vykonával funkci předsedy SVJ. Na posledním jednání SVJ před smrtí zemřelého byla podepsána dohoda s datem 14. 3. 2017, že [příjmení] [příjmení] finanční prostředky vrátí do 1. 5. 2017, [příjmení] [příjmení] však zemřel 12. 4. 2017. Žalobce podal dne 17. 5. 2017 trestní oznámení, když toto bylo usnesením policejního orgánu odloženo, neboť podezřelý ze spáchání trestného činu zemřel. Dne 26. 10. 2017 sdělila notářka JUDr. [jméno] [příjmení], že dědictví bude likvidováno. Dne 22. 1. 2018 přihlásil žalobce do dědictví opětovně pohledávku ve výši 2 501 864 Kč. Následně bylo vydáno usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud jmenoval likvidátorku dědictví [celé jméno žalované] Na výzvu likvidátorky žalobce přihlášku několikrát upravil a doplnil, přičemž svou pohledávku (bez příslušenství) vyčíslil na částku 2 497 542 Kč a příslušenství na částku 107 412 Kč. Dne 10. 1. 2022 vydal Okresní soud v Kroměříži usnesení č.j. [číslo jednací], kterým žalobce vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení podal proti likvidátorce žalobu na určení, že pohledávka uplatněná ve výši 2 604 954 Kč žalobci náleží a v jaké výši.

2. Žalovaná uvedla, že je sporná výše pohledávky. Dále žalovaná uvedla, že žalobce přihlásil do likvidace dědictví nejprve dne 22. 1. 2018 pohledávku ve výši 2 501 864 Kč s úrokem z prodlení ve výši 107 597 Kč, následně podáním ze dne 12. 2. 2019 doplnil a opravil přihlášku na částku 2 497 542 Kč s úrokem z prodlení ve výši 107 412 Kč. Z přihlášky pohledávky a k ní přiložených dokladů je nepochybné, že žalobce měl pohledávku za zesnulým [jméno] [příjmení] z titulu neoprávněně čerpaných finančních prostředků z účtu žalobce, sporná zůstala výše tohoto bezdůvodného obohacení. Z opatrnosti vznesla žalovaná námitku promlčení.

3. Před zahájením řízení vzal žalobce žalobu zpět co do příslušenství pohledávky, a proto soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zastavil (výrok I).

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Z úplného výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vyplývá, že předsedou výboru [název žalobkyně] (žalobce) byl od roku 2003 až do 12. 4. 2017 [příjmení] [příjmení].

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] sodu zjistil, že [příjmení] [příjmení] zemřel 12. 4. 2017 a dědické řízení je vedeno u zdejšího soudu soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byla nařízena likvidace pozůstalosti a věřitelé zůstavitele byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky u JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 měsíců od právní moci usnesení. Usnesení bylo zveřejněno na úřední desce dne 24. 10. 2017. Podáním doručeným soudu dne 7. 2. 2018 podal žalobce přihlášku pohledávky do likvidace ve výši 2 501 864 Kč s příslušenstvím. Na základě výzvy k odstranění vad přihlášky žalobce doplnil, že na základě zjištěných nesrovnalostí a upozornění od dodavatelů na neplacení pohledávek, a na základ zjištění některých členů výboru v březnu 2017, že stav na účtu SJV k 28. 2. 2017 je pouze 27 347 Kč, kdy předpokládaný zůstatek měl být minimálně 2 000 000 Kč, svolala místopředsedkyně výboru paní [příjmení] mimořádnou schůzi výboru. Oprávnění nakládat s účtem SVJ měl dlouhodobě pouze jeho předseda [příjmení] [příjmení], který byl na schůzi výboru v březnu 2017 požádán o podání vysvětlení. K celé záležitosti se nevyjádřil a vzal si čas na rozmyšlenou. Další jednání s členy výboru SVJ se konalo 14. 3. 2017, kdy na tomto jednání pan [příjmení] přislíbil, že peníze na účet SVJ vrátí do 1. 5. 2017 a současně požádal místopředsedkyni výboru o vnitřní kontrolu účetnictví a slíbil dodání všech podkladů. Následně [příjmení] [příjmení] dne 12. 4. 2017 zemřel. Žalobce provedl vnitřní účetní audit a zjistil, že [příjmení] [příjmení] neoprávněně převáděl z účtu žalobce na své účty, případně na účet své dcery [jméno] [příjmení] peněžní prostředky. Po odečtení vrácených finančních prostředků bylo takto vyvedeno z účtu žalobce a dosud nevráceno celkem 2 501 864 Kč. S ohledem na usnesení policejního orgánu, který prověřoval trestní oznámení podané žalobcem na [jméno] [příjmení], upravil žalobce výši své pohledávky na částku 2 497 542 Kč.

7. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení podal proti likvidační správkyni [celé jméno žalované] žalobu na určení, že mu pohledávka uplatněná ve výši 2 604 954 Kč náleží a v jaké výši. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 14. 1. 2022.

8. Z výpisů z běžného účtu žalobce č. [bankovní účet] za období říjen 2010 až únor 2017, jakož i potvrzením [právnická osoba] a [právnická osoba] má soud za prokázané, že za období od října 2009 do konce února 2017 bylo ze shora uvedeného účtu žalobce převedeno na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] celkem 2 230 996 Kč, platby na tento účet nejsou nijak označeny a byly provedeny bez právního důvodu, přičemž z tohoto účtu bylo vráceno žalobci celkem 56 400 Kč. Za stejné období bylo z účtu žalobce na další účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] vyplaceno bez právního důvodu celkem 5 480 Kč. Za stejné období bylo z účtu žalobce použito na splácení kreditní karty [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] celkem 269 210 Kč (to vyplývá jak z výpisů z účtu žalobce, tak ze sdělení [právnická osoba], která je právní nástupkyní [právnická osoba]). Dále bylo na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] vyplaceno z účtu žalobce celkem 114 862 Kč, přičemž z tohoto účtu bylo žalobci vráceno 43 458 Kč. Jak vyplývá z dědického spisu, peněžní prostředky byly převedeny z účtu žalobce na účet [jméno] [příjmení] bez jejího vědomí a bez jakéhokoliv právního titulu, když [jméno] [příjmení] účetnictví pro žalobce nevedla (viz usnesení policejního orgánu ze dne 20. 11. 2017). Pohledávku žalobce za [jméno] [příjmení] ve výši 2 501 864 Kč dědici [jméno] [příjmení] nerozporovali (viz protokol sepsaný dne 19. 10. 2017 JUDr. [jméno] [příjmení]). Ze shora uvedeného vyplývá, že [příjmení] [příjmení], který byl předsedou žalobce, převedl bez právního důvodu na své účty, případně použil na splácení své kreditní karty finanční prostředky žalobce v celkové výši 2 505 686 Kč a dále na účet své dcery [jméno] [příjmení] převedl finanční prostředky ve výši 114 862 Kč [příjmení] [příjmení] vrátil žalobci ze svého účtu celkovou částku 56 400 Kč, z účtu [jméno] [příjmení] byly vráceny finanční prostředky ve výši 43 458 Kč. Neoprávněně čerpány a dosud nevráceny tak byly finanční prostředky ve výši 2 520 690 Kč.

9. Jak dále vyplývá z usnesení policejního orgánu, přístupovými kódy k internetovému bankovnictví k jedinému účtu žalobce č. [bankovní účet] disponoval pouze předseda výboru [příjmení] [příjmení] a člen výboru [jméno] [příjmení], ten však pouze do roku 2013.

10. Pokud jde o ostatní platby na účet [jméno] [příjmení] ve výši 103 980 Kč, specifikované v přehledu pohybů na účtu [jméno] [příjmení], jedná se o platby mzdy vyplácené žalobcem [jméno] [příjmení], kdy tato částka není zahrnuta v částce 2 230 996 Kč. Pokud jde o finanční částku 211 500 Kč, která byla převedena z účtu [jméno] [příjmení] na účet žalobce v průběhu ledna 2010 až prosince 2016, jednalo se o zálohy [jméno] [příjmení] placené pravidelně žalovaným dle evidenčního listu ve výši 4 500 Kč měsíčně. Tyto zálohy nebyly zahrnuty v částce 56 400 Kč.

11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly význam pro posouzení věci.

12. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: 13. [příjmení] [příjmení] vykonával funkci předsedy žalobce nepřetržitě od roku 2003 až do své smrti v dubnu 2017 a z titulu této funkce měl dispoziční právo k účtu žalobce č. [bankovní účet] a rovněž přístupové kódy k internetovému bankovnictví. Za období od října 2010 do února 2017 dal [příjmení] [příjmení] příkaz k převodu finančních prostředků v celkové výši 2 505 686 Kč z účtu žalobce na své dva soukromé bankovní účty u [právnická osoba], na splácení dluhu z kreditní karty u [právnická osoba] a dále dal příkaz k převodu finančních prostředků ve výši 114 862 Kč na účet své dcery [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] vrátil žalobci ze svého účtu celkovou částku 56 400 Kč, z účtu [jméno] [příjmení] byly vráceny finanční prostředky ve výši 43 458 Kč. Neoprávněně čerpány a dosud nevráceny tak byly finanční prostředky ve výši 2 520 690 Kč. <i>14. Podle § 262 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, nebo o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, se podává ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout. Podle odst. 2 žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli.</i> <i>15. Podle § 9 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, orgány společenství jsou</i> <i>a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),</i> <i>b) výbor společenství (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"),</i> <i>c) další orgány podle stanov společenství.</i> <i>16. Podle odst. 13 statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník. Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem pověřený vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.</i> <i>17. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.</i> <i>18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>19. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.</i> <i>20. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.</i> <i>21. Podle § 107 odst. 1obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.</i> <i>22. Podle § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.</i> <i>23. Podle § 1205 odst. 1 věty první a druhé o. z. nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků.</i> <i>24. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>26. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.</i> <i>27. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.</i> <i>28. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.</i> <i>29. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.</i> <i>30. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>31. Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Podle odst. 2 byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.</i> <i>32. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.</i> 33. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

34. Žaloba na určení, že žalobci náleží pohledávka ve výši 2 497 542 Kč byla podána včas ve smyslu § 262 odst. 1 z. ř. s., když usnesení obsahující výzvu k podání žaloby bylo žalobci doručeno dne 14. 1. 2022 a žaloba byla podána u zdejšího soudu dne 14. 2. 2022, tedy v měsíční prekluzivní lhůtě stanovené zákonem. Soud se proto žalobou věcně zabýval.

35. Vzhledem k tomu, že část peněžních prostředků byla převedena [jméno] [příjmení] do 31. 12. 2013, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a část peněžních prostředků byla převedena po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, postupoval soud jednak podle zákona č. 40/1964 Sb. u převodů uskutečněných do konce roku 2013, a jednak podle zákona č. 89/2012 Sb. u převodů uskutečněných po 1. 1. 2014.

36. Předsedou výboru žalobce byl od roku 2003 do dubna 2017 [příjmení] [příjmení], který byl tedy členem statutárního orgánu žalobce dle § 9 odst. 13 zákona o vlastnictví bytů, popř. následně počínaje dnem 1. 1. 2014 dle § 1205 odst. 1 o. z. [příjmení] [příjmení] měl přístupové údaje k internetovému bankovnictví žalobce a zadal v průběhu let 2010 až 2017 příkaz k převodu finančních prostředků z účtu žalobce jednak na své dva soukromé účty vedené u [právnická osoba], jednak z účtu žalobce splácel svůj dluh z kreditní karty vydané [právnická osoba] Takto byly z účtu žalobce čerpány neoprávněně bez jakéhokoliv právního důvodu finanční prostředky ve výši 2 505 686 Kč [příjmení] [příjmení] následně vrátil na účet žalobce částku 56 400 Kč [příjmení] [příjmení] se bez právního důvodu obohatil na úkor žalobce o celkovou částku 2 462 542 Kč ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák. (u částek čerpaných do konce roku 2013), popř. ve smyslu § 2991 o. z. u částek čerpaných po 1. 1. 2014 [příjmení] [příjmení] byl povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení v této výši dle § 451 obč. zák., pořp. § 2991 o. z.

37. Vzhledem k tomu, že [příjmení] [příjmení] zemřel, uplatnil žalobce pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení v dědickém řízení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byla nařízena likvidace pozůstalosti a věřitelé zůstavitele byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky u JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 měsíců od právní moci usnesení. Podáním doručeným soudu dne 7. 2. 2018 podal žalobce přihlášku pohledávky do likvidace ve výši 2 501 864 Kč.

38. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud zabýval tím, zda nárok není promlčen.

39. Podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb. se pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení promlčovaly za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (srovnej § 107 obč. zák.). Z provedeného dokazování vyplynulo, že se další členové výboru žalobce dozvěděli alespoň v hrubých obrysech o bezdůvodném obohacení na straně [jméno] [příjmení] v březnu 2017. Tímto začala běžet dvouletá subjektivní promlčecí lhůta. Přihláška pohledávky do likvidace byla podána dne 7. 2. 2018. Podle § 246 odst. 1 z. ř. s ., podá-li věřitel přihlášku, promlčecí lhůta přestane běžet, a to s účinností ode dne, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu (tj. v tomto případě dnem 24. 10. 2017). Vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení [jméno] [příjmení] bylo zcela jistě úmyslné, činí objektivní promlčecí lhůta 10 let. K prvnímu případu převodu finančních prostředků došlo v roce 2010, objektivní lhůta tedy neskončila před 24. 10. 2017, přičemž tímto dnem došlo ke stavění promlčecí lhůty ve smyslu § 246 odst. 1 z. ř. s .

40. Obdobná právní úprava vyplývá z ustanovení § 621 o. z., pouze subjektivní promlčecí doba je tříletá (§ 629 o. z.) a objektivní promlčecí doba u úmyslného bezdůvodného obohacení je patnáctiletá (§ 638 odst. 2 o. z.). Pohledávka žalobce z titulu bezdůvodného obohacení tak není promlčena.

41. Předseda výboru žalobce [příjmení] [příjmení] měl povinnost vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře (srov. § 159 odst. 1 o. z.) a používat finančních prostředky žalobce, k nimž měl přístup, pouze ve prospěch žalobce. [příjmení] [příjmení] však tuto svou zákonnou povinnost porušil, neoprávněně disponoval s finančními prostředky žalobce ve výši 114 862 Kč, které převedl z účtu žalobce na účet své dcery [jméno] [příjmení] bez jakéhokoliv právního důvodu. Z těchto finančních prostředků bylo vráceno celkem 43 458 Kč. Tím došlo ke snížení majetku žalobce, tedy ke vzniku škody, za kterou [jméno] [příjmení] odpovídá dle § 420 odst. 1 obč. zák., popř. dle § 2910 o. z. Pohledávka žalobce z titulu náhrady škody ve výši 71 404 Kč je po právu.

42. Podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb. se pohledávky z titulu odpovědnosti za škodu promlčovaly za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (subjektivní promlčecí lhůta), nejpozději se právo na náhradu škody promlčelo za tři roky, a šlo-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (objektivní promlčecí lhůta). Z provedeného dokazování vyplynulo, že se další členové výboru žalobce dozvěděli o vzniku škody v březnu 2017. Tímto začala běžet dvouletá subjektivní promlčecí lhůta, ke stavění běhu promlčí lhůty došlo ve smyslu § 246 odst. 1 z. ř. s. dnem 24. 10. 2017. Vzhledem k tomu, že škoda byla [jméno] [příjmení] způsobena úmyslně, činí objektivní promlčecí lhůta 10 let. K prvnímu případu převodu finančních prostředků na účet dcery [jméno] [příjmení] došlo v roce 2010, objektivní lhůta tedy neskončila před 24. 10. 2017, kdy došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty.

43. Obdobná právní úprava vyplývá z ustanovení § 620 o. z., pouze subjektivní promlčecí doba je tříletá (§ 629 o. z.) a objektivní promlčecí doba u škod způsobených úmyslně je patnáctiletá (§ 636 odst. 2 o. z.). Pohledávka žalobce z titulu odpovědnosti za škodu tak není promlčena.

44. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobě, že žalobci náleží pohledávka v celkové výši 2 497 542 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody za [jméno] [příjmení] existuje, vyhověl.

45. Žalobce byl ve sporu převážně úspěšný, jak však vyplývá z ustanovení § 266 odst. 1 z. ř. s., v řízeních o žalobě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.