18 C 375/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 460,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 460,90 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 292,79 Kč od 28. 3. 2015 do 10. 8. 2018, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 820,33 Kč od 11. 8. 2018 do 4. 2. 2020, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 9 460,90 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 460,90 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 6 934 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podanou u soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 460,90 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v žalobním návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně byla dne 28. 3. 2015 mezi žalovaným a žalobkyní elektronicky uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] (dále Smlouva), jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky úvěru (dále Podmínky). Žalovaný stvrdil svým podpisem, že záležitosti výslovně ve Smlouvě neupravené, se řídí Podmínkami a Sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen Sazebník). Podpisem Smlouvy žalovaný potvrdil, že byla s Podmínkami a Sazebníkem seznámena, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat (Smlouva § 5). Dle § 1 odst.

1. Smlouvy, byl žalobkyní žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 48 měsíčních anuitních splátek po 886,01 Kč. Dle § 5 odst.

1. Smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 9,90 % p.a. Žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovaného k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně odstoupila od Smlouvy ke dni 10. 8. 2018. K témuž dni se celý dluh ve výši 9 460,90 Kč s příslušenstvím stal splatným. Dopisy žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 4. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. A podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

12. Dne 28. 3. 2015 byla mezi žalovaným a žalobkyní elektronicky uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] (dále Smlouva), jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky úvěru (dále Podmínky). Žalovaný stvrdil svým podpisem, že záležitosti výslovně ve Smlouvě neupravené, se řídí Podmínkami a Sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen Sazebník). Podpisem Smlouvy žalovaný potvrdil, že byla s Podmínkami a Sazebníkem seznámena, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat (Smlouva § 5). Dle § 1 odst.

1. Smlouvy, byl žalobkyní žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 48 měsíčních anuitních splátek po 886,01 Kč. Dle § 5 odst.

1. Smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 9,90 % p.a. Žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovaného k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně odstoupila od Smlouvy ke dni 10. 8. 2018. K témuž dni se celý dluh ve výši 10. 8. 2018 splatným. Dopisy žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu. Specifikace dlužné částky: nesplacená jistina 9 460,90 Kč, zkapitalizovaný smluvní úrok 292,79 Kč a 2 820,33 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

13. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční částku shora uvedenou. Žalovaný však řádně splátky nehradil, proto žalobkyně využila své právo a od smlouvy o úvěru odstoupila. Ke dni odstoupení činila dlužný nedoplatek na úvěru, a to částku shora uvedenou.

14. Za tohoto stavu soud proto žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že je důvodná. V důsledku prodlení pak žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat zákonný úrok z prodlení.

15. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 1 500 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a za 3 úkony (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), 3 x 1 500 Kč, 3 x RP á 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH, celkem tedy 6 934 Kč.

16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

18. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.