18 C 39/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 51 073 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 4 652 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 652 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení b) částku ve výši 46 421 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 421 Kč od 25. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 14 676,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 7. 10. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 51 073 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.

2. V návrhu žalobkyně uvedla, že od dne 14. 10. 2021 dodával žalovanému v souladu s ust. § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jako dodavatel poslední instance elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, kdy v souladu s tím zaslala žalobkyně žalovanému fakturu číslo ze dne 10. 5. 2022 na částku 46 421 Kč za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 se splatností dne 24. 5. 2022 a dále opravnou fakturu číslo ze dne 7. 6. 2022 na částku 4 652 Kč za uvedené období se splatností dne 21. 6. 2022. Žalovaný na tyto pohledávky žalobkyně přes její písemnou výzvu ze dne 20. 9. 2022 ničeho neuhradil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalobkyně i žalovaného předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 4. 5. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 13-38 spisu.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, že mezi žalobkyní jakožto dodavatelem poslední instance podle § 12a energetického zákona a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona. Tato smlouva má charakter smlouvy kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu, v důsledku čehož žalovanému vznikla povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu a za související služby dle platných ceníků. Žalovanému byly za spotřebovanou elektřinu a související služby vystaveny výše uvedené faktury, jejichž neuhrazením vznikl žalovanému dluh ve výši 46 421 Kč a 4 652 Kč.

7. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu a je v souladu s § 50 odst. 2 energetického zákona i v souladu s § 2079 občanského zákoníku, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti faktury.

8. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 2 044 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 3 180 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) 3 x částka 3 180 Kč, 3 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 14 676,40 Kč.

9. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

10. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.