18 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 266 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 868,16 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 099,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 716,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 264,85 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 6 974,55 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč počínaje prvním měsícem po právní moci tohoto rozhodnutí, vždy do každého 25. dne toho kterého měsíce, až do úplného zaplacení a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 794,53 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěru a částky ve výši 2 603,31 Kč představující inkasní poplatek, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 6 995,20 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 350 Kč počínaje prvním měsícem po právní moci tohoto rozhodnutí, vždy do každého 25. dne toho kterého měsíce, až do úplného zaplacení a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 10. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 13 266 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) a žalovanou došlo dne 21. 3. 2016 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Společnost půjčila žalované částku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru, což stvrdila podpisem pod smlouvu. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 20 000 Kč a zaplatit částku 20 766 Kč jakožto celkové náklady spotřebitelského úvěru. Částka 20 766 Kč se přitom sestává z: a) úroku ve výši 2 324 Kč, b) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, c) poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 2 442 Kč a d) inkasního poplatku ve výši 8 000 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 40 766 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 398 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná měla tak zaplatit 17 měsíčních splátek, a to do 21. 8. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 22. 8. 2017, tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Žalovaná následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradila dne 19. 11. 2018 částku ve výši 500 Kč, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na: jistině úvěru 6 974,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 290,30 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru 2 603,31 Kč, úhradě za vyhodnocení úvěru 794,53 Kč a na inkasním poplatku 2 603,31 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 21. 8. 2017, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 6 974,55 Kč od 22. 8. 2017 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo rovněž právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo též právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě.

3. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: jistiny úvěru ve výši 6 974,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 290,30 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 2 603,31 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěru ve výši 794,53 Kč, úhrady inkasního poplatku ve výši 2 603,31 Kč, úroku vyčísleného (kapitalizovaného) od 22. 8. 2017 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 3 716,03 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného (kapitalizovaného) od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 2 099,96 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: úroků úvěru ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 974,55 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 7 264,85 Kč (dlužná jistina úvěru a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 21. 5. 2020 do zaplacení.

4. Okresním soudem v Kroměříži byl dne 22. 12. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor s žádostí s splátkový kalendář s měsíčními splátkami ve výši max. 1 000 Kč.

5. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů blíže vedených na č. l. 18-35 a [číslo] spisu.

6. Žalobkyně při nařízeném jednání trvala prostřednictvím svého právního zástupce na žalobním návrhu. Žalovaná se z jednání omluvila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

18. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, je tak založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

19. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 21. 3. 2016 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které uvedená společnost poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru, což stvrdila podpisem pod smlouvu. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 20 000 Kč a zaplatit částku 20 766 Kč jakožto celkové náklady spotřebitelského úvěru. Částka 20 766 Kč se přitom sestává z: a) úroku ve výši 2 324 Kč, b) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, c) poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 2 442 Kč a d) inkasního poplatku ve výši 8 000 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 40 766 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 398 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná měl tak zaplatit 17 měsíčních splátek, a to do 21. 8. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 22. 8. 2017, tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami.

20. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014) v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku z úvěru, poplatku za sjednání smlouvy (který představuje náklady věřitele na sjednání úvěru), když finanční částka byla žalované právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o úvěru, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy, příp. že na dluh zaplatila více.

21. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaná žalobkyni nevrátila půjčenou jistinu ve výši 6 974,55 Kč, a proto v rozsahu žalované jistiny s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení soud vyhověl (výrok ad I. tohoto rozhodnutí).

22. Pokud se týká části nároku na pevně stanovený smluvní úrok v celkové výši 290,30 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 603,31 Kč, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku a poplatku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, výše těchto nákladů byla žalované v den podpisy smlouva známa a dále se nepříčí dobrým mravům, proto i v části žalovaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru bylo soudem vyhověno (výrok ad I. tohoto rozhodnutí).

23. K části žaloby o zaplacení inkasního poplatku ve výši 8 000 Kč a dalšího administrativního poplatku (dle smlouvy uvedeného jako náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 2 442 Kč, soud uvádí, že výše inkasního poplatku činí 40 % jistiny a administrativní poplatek pak představuje další náklady na úvěr, to vše vedle již platně sjednaného poplatku za smlouvu činícího 40 % jistiny), což v daném případě představuje duplicitu takových nákladů. Poplatek za inkaso splátek je sjednán za situace, že vypůjčené peníze dlužník vrací finanční částku v hotovosti výhradně do rukou osoby vedené ve smlouvě v místě bydliště, což se má jevit jako pro dlužníka výhodnější. Úvěry v nebankovním sektoru však využívají lidé, kteří zpravidla nejsou schopni pro svoji tíživou finanční situaci získat finanční prostředky formou úvěru v bankovním sektoru. Takoví lidé mnohdy nemají ani své účty, což je právě v bankovním sektoru nezbytné, neboť forma úhrady splátek úvěru má probíhat právě formou bezhotovostní platby. Soud vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem proto takové ujednání považuje za příčící se dobrým mravům, aby dlužník jenom proto, že vrací dlužnou částku v hotovosti v místě bydliště, platil ještě další náklady (poplatek za hotovostní inkaso splátek). Dle zákona na ochranu spotřebitele smluvní ujednání obsažená ve smlouvě nesmí být diskriminující. Pokud dlužník nemá jinou možnost volby způsobu provádění splátek, pak takové smluvní ujednání je diskriminační. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující odměnu za inkaso splátek ve zbývající výši 2 603,31 Kč (diskriminační ujednání) a administrativního poplatku za vyhodnocení úvěru ve zbývající výši 794,53 Kč (pro svoji duplicitu) zamítl pro rozpor s dobrými mravy, příčící se dobrým mravům, tedy pro absolutní neplatnost takového ujednání - právního jednání (výrok ad II. tohoto rozhodnutí).

24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení převáženě úspěšná a neúspěšná byla toliko v části příslušenství představující poplatek za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení skládající se z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, dále za 2 úkony právní služby (účast na jednání dne 13. 5. 2021 a vyjádření k odporu žalované) podle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 1 660 Kč, 2 x RP podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 600 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 1 075,20 Kč, tedy celkem 6 995,20 Kč (výrok ad III. tohoto rozhodnutí).

25. Lhůta k plnění pak byla soudem stanovena v souladu s žádostí žalované, ke které neměl právní zástupce žalobkyně výhrady, a dále v souladu s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud může určit lhůtu delší, příp. stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud při stanovení výše jednotlivých splátek vycházel z vyjádření žalované, která žádala o měsíční splátky ve výši max. 1 000 Kč a konečně i z výše dlužné částky a náhrad nákladů řízení, přičemž dospěl k názoru, že částka jednotlivé měsíční splátky 1 000 Kč odpovídá splatnosti celé dlužné částky včetně náhrady nákladů a je přitom v možnostech žalované tuto splátku měsíčně hradit.

26. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.