18 C 53/2018

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění účastníků, které zaniklo dne 3. 5. 2017, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], následující položky: -) zůstatek penzijního připojištění žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne 1. 12. 2007 ve výši 34 370,60 Kč -) zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ve výši 11 948,51 Kč.

II. Ze společného jmění účastníků, které zaniklo dne 3. 5. 2017, se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], následující položky: -) osobní vozidlo Škoda Fabia [registrační značka], rok výroby 2012, v ceně ve výši 60 000 Kč -) majetkového právo týkající se osobního vozidla Škoda Fabia [registrační značka] a osobního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] v rámci leasingu v celkové výši 160 000 Kč -) 3 přívěsné vozíky [registrační značka], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] v ceně v celkové výši 80 000 Kč -) 9 mladých včelstev v ceně v celkové výši 10 800 Kč -) zůstatek úvěru na pořízení osobního vozidla Škoda Fabia [registrační značka], sjednaný smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 24. 2. 2016, ve výši 276 840,26 Kč -) zůstatek úvěru na pořízení osobního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], sjednaný smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 11. 12. 2014, ve výši 135 102 Kč -) debet na běžném účtu č. [bankovní účet] ve výši 81 184,71 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na úplné vypořádání zaniklého společného jmění účastníků žalovanému částku 114 323,04 Kč, do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaného částku 206 771 Kč, do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobou na vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství doručenou zdejšímu soudu dne 26. 2. 2018 se žalobkyně domáhá vypořádání společného jmění manželů tak, jak je zachyceno v žalobě na č. l. 2 spisu.

2. Dle tvrzení žalobkyně bylo manželství s žalovaným, uzavřené dne 9. 7. 2005 v [obec], rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 3. 5. 2017. Tímto dnem zaniklo jejich společné jmění manželů (dále jen„ SJM“), které nebylo ani částečně zúženo a vypořádáno. Předmětem SJM dle tvrzení žalobkyně jsou movité věci tvořící běžné vybavení domácnosti uvedené v žalobě pod bodem A), kdy žalobkyně současně prohlašuje, že k těmto věcem se účastníci vypořádali, dále movité věci uvedené v žalobě pod bodem B) a movité věci uvedené v žalobě pod bodem C), kdy žalobkyně současně požaduje po žalovaném zaplacení částky 350 000 Kč na vypořádání SJM. Žalobkyně k tomu předložila listinné důkazy vedené na č. l. 4-38 spisu.

3. Žalovaný se k předmětné žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 21. 3. 2018, kdy souhlasil s tím, že věci tvořící běžné vybavení domácnosti si účastníci vypořádali, přičemž navíc netvoří předmět SJM. Žalovaný se dále vyjádřil k movitý věcem uvedený v žalobě pod bodem B) a C), kdy u části uvedl jejich hodnoty, část dle jeho vyjádření není předmětem SJM, příp. neexistuje. Podle žalovaného by pak předmětem SJM dále měli být i: úvěr na pořízení osobního vozidla Škoda Fabia [registrační značka] ke dni právní moci rozvodu ve výši 300 000 Kč a osobního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] ke dni právní moci rozvodu ve výši 225 000 Kč, povolený debet na běžném účtu ke dni právní moci rozvodu ve výši 80 000 Kč a dále měsíční úložky stavebního spoření žalobkyně ve výši 236 666 Kč a měsíční úložky stavebního spoření nezletilé dcery účastníků [jméno] ve výši 160 000 Kč.

4. Soud rovněž vycházel z připojeného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o rozvodu manželství účastníků, jež nabyl právní moci dne 3. 5. 2017.

5. Na prvním jednání ve věci konaném dne 19. 6. 2018 učinily obě strany nesporným, že jejich manželství uzavřené dne 9. 7. 2005 v [obec] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 3. 5. 2017. Dále byly obě strany informovány o právním náhledu soudu na problematiku věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti (kdy podle § 698 odst. 1 občanského zákoníku se jedná o soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů), jež zahrnula žalobkyně ve své žalobě pod bodem A) do vypořádání SJM, kdy soud na základě skutečností blíže uvedených v protokolu z jednání spolu se skutečností, že účastníci shodně uvedli, že k těmto věcem se již vypořádali, konstatoval, že v souladu se zněním § 3038 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti uvedené pod bodem A) žaloby nespadají do společného jmění manželů a nejsou tak předmětem jeho vypořádání. Dále žalovaný rozšířil předmět SJM o: měsíční úložky penzijního připojištění žalobkyně vedeného u NN penzijní společnost, ze smlouvy [číslo] ze dne 1. 12. 2007 a to za období od 1. 12. 2007 do dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství a dále o zůstatek na účtu žalobkyně ke dni PM rozsudku o rozvodu manželství č. [bankovní účet]. Žalobkyně k tomu předložila složku obsahující výpisy z účtu vedenou na č. l. 57 spisu. Žalovaný pak předložil listinné důkazy vedené na č. l. 58-66 spisu. Obě strany byly následně poučeny soudem podle § 118b o. s. ř. o koncentraci řízení s tím, že jim současně byla soudem poskytnuta 30 denní lhůta pro případné návrhy na doplnění dokazování.

6. Ve stanovené lhůtě učinil návrh na provedení důkazů žalovaný svým podáním doručeným soudu dne 27. 6. 2018. Návrh rovněž učinila žalobkyně svým podáním doručeným soudu dne 12. 7. 2018. Žalobkyně k tomu předložila listinné důkazy vedené v přílohové obálce na č. l. 129 spisu.

7. Na jednání dne 18. 9. 2018 učinili účastníci nesporným, že předmětem jejich společného jmění manželů jsou mj. následující motorová vozidla a tažná zařízení: Škoda Fabia [registrační značka], rok výroby 2012, [příjmení] [jméno] [registrační značka], rok výroby 1997 (toto zaniklo), [příjmení] [jméno] [registrační značka], rok výroby 2015 a 3 přívěsné vozíky.

8. Na jednání dne 26. 3. 2019 se shodli účastníci na ohodnocení vozidla Škoda Fabia [registrační značka] v částce ve výši 60 000 Kč. Dále byly obě strany informovány o právním náhledu soudu na problematiku měsíčních úložek stavebního spoření sjednaného u [právnická osoba] ve prospěch nezletilé dcery účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně], kdy soud v souladu s rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dospěl k názoru, že peněžní částky, které manželé vynaložili na stavební spoření ve prospěch svého nezletilého dítěte, nepatří do společného jmění manželů. Žalovaný následně podáním doručeným soudu dne 5. 8. 2019 předložil listinné důkazy na č. l. 182-197 spisu.

9. Na jednání dne 30. 1. 2020 informoval soud účastníky o právním náhledu soudu ohledně vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [číslo], které dle údajů od MěÚ [obec] zaniklo dne 11. 4. 2016, tj. před PM rozvodu účastníků (3. 5. 2017), není tedy předmětem vypořádání SJM. Dále soud informoval účastníky o právním náhledu soudu ohledně vozidla Škoda Fabia [anonymizováno] [číslo] a vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [číslo], jež jsou na základě předložených úvěrových smluv ve vlastnictví subjektů odlišných od žalovaného (tzv. leasing), který je provozovatelem těchto vozidel, kdy součástí společného jmění není předmět daného leasingu, ale samotný závazek vyplývající z leasingové smlouvy, tedy že součástí společného jmění manželů je pouze možnost tento automobil užívat na základě dané leasingové smlouvy. Leasing v podstatě představuje určité majetkové právo spočívající v tom, že osoba může např. věc užívat, aniž by byla jeho vlastnictvím, kdy toto právo se musí vypořádat, musí mu být stanovena cena. K výzvě soudu ohledně stanovení práva užívat předmětná vozidla se obě strany shodly na částce 160 000 Kč jakožto ceny majetkového práva obou vozidel v rámci leasingu.

10. Poté podání doručeným soudu dne 28. 2. 2020 (ve znění dle opravy doručené soudu dne 2. 3. 2020) žalovaný doplnil svá skutková tvrzení spolu s přílohou na č. l. 599a-599 spisu. Stejně tak učinila i žalobkyně podáním doručeným soudu dne 9. 4. 2020 spolu s přílohami na č. l. 606-612 spisu.

11. Na jednání dne 21. 5. 2020 soud jednak rozhodl o podání žalobkyně doručeného soudu dne 9. 4. 2020 tak, že k tomuto návrhu nebude ze strany soudu přihlédnuto z důvodu koncentrace řízení učiněné dle § 118b o. s. ř. na jednání dne 19. 6. 2018, resp. z důvodu, že byly soudu předloženy po skončení jednání konaného dne 30. 1. 2020, kdy žalobkyně si na tomto jednání po poučení soudu učiněném dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepožádala o stanovení lhůty. Soud dále nepřipustil z důvodů blíže uvedených v protokolu z jednání žalobkyní navrhované provedení šetření na místě samém (místního ohledání).

12. Na jednání dne 26. 11. 2020 pak soud rozhodl z důvodů blíže uvedených v protokolu z jednání: o žalobkyní navrhované účastnické výpovědi žalobkyně, kterou nepřipustil, dále nepřipustil žalobkyní navrhované doplnění dokazování o výslech prodávajících – jednatele obchodní korporace [právnická osoba] a statutárního zástupce [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] s předložením dokladů o nabytí zboží k prodeji a po jejich prodeji zaúčtování do výsledků hospodaření těchto subjektů a v této souvislosti ustanovení znalce v oboru účetnictví – daně za účelem posouzení daňové evidence a účetnictví obou uvedených subjektů, stejně tak nepřipustil žalobkyní navrhované provedení doplnění dokazování o sdělení a doložení ze strany žalovaného, co s předmětným dřevem, viz [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], žalovaný učinil. Soud dále nepřipustil návrhu žalovaného na provedení dotazu na centrální bankovní registr ohledně jiných účtů žalobkyně než těch, které dosud tvoří předmět SJM a příp. provedení dotazu na jednotlivé bankovní ústavy ohledně zůstatku na takto zřízených účtech ke dni 3. 5. 2017, dále nepřipustil žalobkyní navrhované vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení počtu včelstev v roku 2016 na dříve uvedených pozemcích, případně poškození včelstev nemocemi, které mohly vzniknout a které byly nebo měly být hlášeny žalovaným a dále na ustanovení znalce za účelem stanovení ceny včelstev, výtěžnosti produktu a jeho ceny, nepřipustil, stejně tak nepřipustil žalobkyní navrhované vyžádání zprávy, zda-li v roce 2016 a 2017 byl v oblasti, kde žalovaný chová včely a konkrétně pak u žalovaného, výskyt včelího moru.

13. Jde-li o zůstatek penzijního připojištění žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne 1. 12. 2007, soud vycházel z hodnoty ve výši 34 370,60 Kč určené dle sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 7. 2018.

14. Pokud jde o zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet], soud vycházel z hodnoty ve výši 11 948,51 Kč určené dle sdělení [právnická osoba] ze dne 12. 7. 2018.

15. Pokud jde o osobní vozidlo Škoda Fabia [registrační značka], rok výroby 2012, soud vycházel z hodnoty ve výši 60 000 Kč shodně uvedené oběma účastníky na jednání dne 26. 3. 2019.

16. Pokud jde o osobní vozidlo Škoda Fabia [registrační značka] a osobní vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], soud vycházel jednak z hodnoty majetkového práva týkajícího se uvedených vozidel v rámci leasingu ve výši 160 000 Kč shodně určené oběma účastníky na jednání dne 30. 1. 2020, kdy tato vozidla nebyla ke dni zániku SJM ve vlastnictví ani jednoho z účastníků, a dále z výše zůstatku úvěru na pořízení osobního vozidla Škoda Fabia [registrační značka], sjednaného smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 24. 2. 2016, v částce 276 840,26 Kč určené na základě sdělení příslušné leasingové společnosti – [právnická osoba] ze dne 8. 12. 2020 a dále z výše zůstatku úvěru na pořízení osobního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], sjednaný smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 11. 12. 2014, v částce 135 102 Kč určené na základě sdělení příslušné leasingové společnosti – [právnická osoba] ze dne 11. 12. 2020.

17. Pokud jde o 3 přívěsné vozíky [registrační značka], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo], soud vycházel z hodnoty v celkové výši 80 000 Kč shodně uvedené žalovaným v jeho vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2018 a akceptované žalobkyní v jejím vyjádření doručeném soudu dne 16. 10. 2018.

18. Pokud jde o 9 mladých včelstev, soud vycházel při stanovení počtu a ceny z vyjádření žalovaného ze dne 27. 6. 2018 a na jednáních dne 31. 1. 2020, 21. 5. 2020 a v závěrečném návrhu na jednání dne 26. 11. 2020 v ceně v celkové výši 10 800 Kč, kdy se přes poučení soudu žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat svá tvrzení o počtu včelstev ke dni zániku SJM (dle žaloby a vyjádření doručeného dne 6. 4. 2018 a 12. 7. 2018 celkem 50 ks včelstev a medonosných zařízení /pozn. dle vyjádření žalobkyně na jednání dne 21. 5. 2020 se v případě včelstva a medonosného zařízení jedná o jedno a totéž/, dle vyjádření doručeného dne 16. 10. 2018 a následujících vyjádření celkem 59 ks včelstev v hodnotě 177 000 Kč). S ohledem k uvedenému lze rovněž konstatovat, že v návaznosti na neprokázání počtu včelstev ke dni zániku SJM žalobkyní nebyla z její strany ani prokázána tvrzená roční produkce medu, jež měla činit 2 tuny představující částku v celkové výši 900 000 Kč, kdy ze strany žalobkyně nebyl v tomto směru učiněn ani odpovídající procesní úkon, tj. rozšíření předmětu SJM o tuto položku s příslušnými tvrzeními a předloženými důkazy.

19. Pokud jde o debet na běžném účtu č. [bankovní účet], soud vycházel z hodnoty ve výši 81 184,71 Kč (mínus) určené dle sdělení [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2018.

20. Pokud jde o věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti, tyto nespadají do společného jmění manželů a nejsou tak předmětem jeho vypořádání (blíže viz odstavec 5. tohoto rozsudku).

21. Pokud jde o štípačku dřeva a rypadlový nakladač, soud vycházel z vyjádření žalobkyně v jejím podání doručeném soudu dne 16. 10. 2018, ve kterém tato od vypořádání těchto položek upustila, když žalovaný již předtím ve svém vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2018 u těchto položek uvedl, že nejsou předmětem SJM, kdy předložil rovněž příslušné darovací smlouvy, čímž došlo ke splnění podmínek předvídaných § 709 odst. 1 písm. b) o. z. (jedná se o majetek nabytý darem pouze žalovaným, proto není součástí společného jmění manželů), soud tedy z uvedených důvodů nezahrnul tyto movité věci do vypořádání.

22. Pokud jde o vozidlo [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [číslo], jak již bylo výše zmíněno, toto vozidlo dle údajů od MěÚ [obec] zaniklo dne 11. 4. 2016, tj. před právní mocí rozvodu účastníků (3. 5. 2017), není tedy předmětem vypořádání SJM.

23. Pokud jde o zařízení zajišťující líheň a růst mladých včel, jež mělo být dle tvrzení žalobkyně postaveno na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a mít hodnotu 10 000 Kč, žalobkyni se přes poučení soudu nepodařilo v řízení prokázat svá tvrzení o jeho existenci, kdy žalovaný existenci takovéhoto zařízení ve svém vyjádření k žalobě popřel.

24. Pokud jde o medomet, tento v žalobě neučinila žalobkyně předmětem SJM, první zmínka tak pochází od žalovaného, který na jednání dne 19. 6. 2018 soudu předložil darovací smlouvu ze dne 2. 6. 2016 ohledně darování příslušné peněžní částky na koupi tohoto zařízení uzavřenou mezi žalovaným jako obdarovaným a jeho otcem [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] jako dárcem, a to včetně příslušné faktury [číslo] ze dne 3. 6. 2016 vystavenou za koupi zmíněného zařízení. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že toto zařízení není předmětem vypořádání SJM, neboť čímž došlo ke splnění podmínek předvídaných § 709 odst. 1 písm. b) o. z., kdy se jedná o majetek nabytý darem pouze žalovaným, soud tedy z uvedených důvodů nezahrnul tuto movitou věc do vypořádání.

25. Pokud jde o částku 585 825 Kč, kterou žalobkyně považuje za částku náležející do SJM, kdy dle jejího vyjádření ze dne 12. 7. 2018 měl žalovaný postupně v období od 11. 11. 2015 do 17. 6. 2016 vyčerpat v hotovosti prostřednictvím 11 výběrů z účtu u [právnická osoba] uvedenou částku bez informování žalobkyně, žalobkyni se nepodařilo soudu prokázat své tvrzení, že uvedená částka náleží do SJM, přičemž se mělo jednalo o účelový odklon uvedených finančních prostředků ze SJM za účelem snížení celkové částky objemu SJM k datu vypořádání. Soud v této souvislosti konstatuje, že na základě účetních dokladů předložených jednak žalovaným v podání ze dne 5. 8. 2019, jednak [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] v podání ze dne 4. 2. 2020 a společností [právnická osoba] v podání ze dne 7. 2. 2020, má za prokázané, že uvedená částka v celkové výši 585 825 Kč byla v daném období prokazatelně použita žalovaným při jeho podnikatelské činnosti při platbě v hotovosti za dodané zboží a služby (dřevo, OSSZ- úhrada nedoplatku, orání a kultivátorování) a nejedná se tak o odklon uvedené částky ze SJM ve smyslu § 714 a § 715 o. z., neboť majetková hodnota nepřesáhla míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, navíc žalobkyně nenamítala neplatnost příslušného právního jednání žalovaného a soud tedy nezahrnul uvedenou částku do vypořádání jakožto vnos pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z.

26. Pokud jde o částky 60 313 Kč, 55 224 Kč a 13 302 Kč, které žalobkyně považuje za částky náležející do SJM, kdy dle jejího vyjádření ze dne 12. 7. 2018 byly uvedené částky žalovaným použity ve prospěch jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], žalobkyni se v řízení přes poučení soudu nepodařilo uvedené tvrzení prokázat (zejména pak, že předmětné úhrady byly učiněny žalovaným ze společných prostředků v SJM), kdy tvrzené skutečnosti nevyplynuly ani z žalobkyní předložených listin postrádajících jakoukoliv spojitost s údajnou přítelkyní žalovaného [jméno] [příjmení]. Soud tak dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o případ předvídaný § 714 o. z., kdy nezahrnul do vypořádání jakožto vnos pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z.

27. Pokud jde o pozemky parc. č. st. [rok] se stavbou bez čp/če, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], vzniklých z původních pozemků parc. č. st. [rok], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], resp. o kupní cenu v částce 140 000 Kč, která měla být dle žalobkyně vyplacena žalovaným z peněžních prostředků v SJM, žalobkyni se v řízení přes poučení soudu nepodařilo blíže specifikovat okolnosti svědčící o jejím tvrzení, že její vyjádření jako prohlášení vedlejšího účastníka kupní smlouvy ze dne 13. 12. 2005, na základě níž se žalovaný stal výlučným vlastníkem tam uvedených pozemků, bylo na ní v rozporu s dobrými mravy vylákáno, resp. prokázat, že jí uvedená částka 140 000 Kč vyplacená jakožto kupní cena byla žalovaným uhrazena z výlučných prostředků SJM. Soud k tomu uvádí, že dospěl k závěru, že v tomto případě se v souladu se zněním § 709 odst. 1 písm. d) o. z. jedná o majetek nabytý žalovaným právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, přičemž žalobkyně byla vedlejším účastníkem předmětné kupní smlouvy, s touto se seznámila a rovněž ji podepsala, kdy ve smlouvě předně prohlásila, že její manžel (žalovaný) získal finanční prostředky představující kupní cenu za prodávané nemovitosti v době před uzavřením manželství a tudíž jsou výlučně jeho vlastnictvím, proto nejsou uvedené pozemky, resp. předmětná kupní cena, součástí společného jmění manželů a soud z uvedeného důvodu nezahrnul tyto do vypořádání.

28. Pokud jde o měsíční úložky stavebního spoření žalobkyně ve výši 236 666 Kč, tyto částky měly být dle tvrzení žalovaného čerpány žalobkyní ze SJM a následně prostřednictvím její matky [jméno] [příjmení] vloženy na stavební spoření žalobkyně, žalovanému se přes poučení soudu nepodařilo v řízení prokázat tato svá tvrzení, čehož si je žalovaný ostatně vědom (viz závěrečný návrh na jednání dne 26. 11. 2020), kdy žalobkyně uvedená tvrzení žalovaného popřela a obdobně učinila její matka [jméno] [příjmení] při své svědecké výpovědi. Soud tak dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o případ předvídaný § 714 o. z., kdy nezahrnul do vypořádání jakožto vnos pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z.

29. Pokud jde o měsíční úložky stavebního spoření nezletilé dcery účastníků [jméno] ve výši 160 000 Kč, tyto nespadají do společného jmění manželů a nejsou tak předmětem jeho vypořádání (blíže viz odstavec 8. tohoto rozsudku).

30. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Manželství účastníků zaniklo, přičemž bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 3. 5. 2017. Tímto dnem zaniklo jejich společné jmění manželů (dále jen„ SJM“), které nebylo ani částečně zúženo a vypořádáno.

31. Ke dni zániku manželství účastníků patřily do společného jmění manželů pouze věci specifikované ve výrocích ad I. a II. tohoto rozsudku, kdy aktiva (společný majetek) ke dni vypořádání činí 357 119,11 Kč a pasiva (společné dluhy) ke dni vypořádání činí 493 126,97 Kč.

32. U jednotlivých aktiv a pasiv specifikovaných ve výroku ad I. a II. tohoto rozsudku soud postupoval tak, že zůstatky na účtech uvedených ve výroku ad I. tohoto rozsudku připadly žalobkyni (neboť se jedná o její účty), movité věci uvedené ve výroku ad II. tohoto rozsudku připadly v souladu s vyjádřením účastníků žalovanému, žalovanému rovněž připadlo majetkové právo týkající se uvedených osobních vozidel spolu se zůstatky úvěrů vztahujícím se k těmto vozidlům a dále debet na běžném účtu žalovaného.

33. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce tak, že věc je nutné posoudit dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“).

34. Podle § 708 odst. 1 o. z. se má to, co manželům náleží, majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

35. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

36. Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

37. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

38. Podle § 715 odst. 1 o. z. má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

39. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

40. A podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

41. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že manželství účastníků zaniklo rozvodem a jelikož nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci ani ke schválení smíru ve věci vypořádání společného jmění manželů, o vypořádání tohoto společného jmění manželů rozhodoval soud. Soud přitom především vycházel z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, když soud neshledal důvody pro disparitu podílů.

42. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, spadají do společného jmění manželů věci specifikované ve výrocích ad I. a II. tohoto rozsudku, přičemž aktiva (společný majetek) činí celkem 357 119,11 Kč a pasiva (společné dluhy) ke dni vypořádání činí 493 126,97 Kč. Soud při rozhodování o přikázání jednotlivých aktiv a pasiv vycházel ze závěrů blíže uvedených v odstavcích 31. a 32. rozsudku, kdy žalobkyně tak získala do svého výlučného vlastnictví aktiva v celkové hodnotě 46 319,11 Kč, žalovaný pak získal aktiva v celkové hodnotě 310 800 Kč spolu s pasivy v hodnotě 493 126,97 Kč.

43. Pokud jde o žalobkyní tvrzený vnos ve výši 585 825 Kč v případě čerpání hotovosti žalovaným v období od 11. 11. 2015 do 17. 6. 2016 prostřednictvím 11 výběrů z účtu u [právnická osoba] bez informování žalobkyně, soud učinil závěr, že žalobkyně tento vnos neprokázala (blíže viz odstavec 25. rozsudku) a nezahrnul jej tak do vypořádání pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z. A jde-li o žalobkyní uplatňované vnosy ve výši 60 313 Kč, 55 224 Kč a 13 302 Kč, jež měly být žalovaným použity ve prospěch jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], soud učinil závěr, že žalobkyně tyto vnosy neprokázala (blíže viz odstavec 26. rozsudku) a nezahrnul je tak do vypořádání jakožto vnos pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z.

44. Pokud jde o žalovaným tvrzený vnos ve výši 236 666 Kč v případě čerpání žalobkyní ze SJM a následného vložení prostřednictvím její matky [jméno] [příjmení] na stavební spoření žalobkyně, soud učinil závěr, že žalovaný tento vnos neprokázal (blíže viz odstavec 28. rozsudku) a nezahrnul jej tak do vypořádání pro nesplnění podmínek stanovených v § 742 odst. 1 písm. b) o. z.

45. V dané věci tak celková suma aktiv - majetek v SJM činí celkem 357 119,11 Kč; hodnota majetku k vypořádání tak činí 357 119,11 Kč. Tato hodnota (hodnota majetku v SJM bez pasiv) je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky, tj. 178 559,56 Kč. Žalobkyně v důsledku vypořádání nabyla majetek za 46 319,11 Kč, žalovaný za 310 800 Kč. Protože žalovaný dostal majetek ve výši převyšující jeho vypořádací podíl na majetku, musel by rozdíl zaplatit žalobkyni; ten činí 132 240,45 Kč. V řízení však byly žalovanému přikázány k úhradě ještě společné dluhy ve výši 493 126,97 Kč. Protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem, je žalobkyně povinna nahradit žalovanému částku odpovídající polovině tohoto dluhu, tj. částku 246 563,49 Kč. Žalobkyně dostala majetek za 46 319,11 Kč, její podíl však činí 178 559,56 Kč; takto ze společného majetku dostává žalobkyně o 132 240,45 Kč méně, než činí její podíl. Nicméně žalovaný má nárok na zaplacení poloviny společného dluhu, který mu byl přikázán, tedy 246 563,49 Kč. Vychází tak, že je žalobkyně povinna žalovanému na vyrovnání doplatit 114 323,04 Kč (k celému výpočtu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Lhůta k zaplacení částky ve výši 114 323,04 Kč na vyrovnání podílu vypořádání společného jmění manželů je pak žalobkyni stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. v délce 1 měsíce, a to s ohledem na výši částky.

47. S ohledem na výsledek soudního řízení je patrné, že částečný úspěch ve věci měl žalovaný, kdy výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je v důsledku toho odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud tak žalovanému přiznal částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se přitom skládají z odměny advokáta dle § 8 odst. 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 14 660 Kč a za 18 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, 8 x písemné vyjádření a 8 x účast na jednání) 18 x částka 14 660 Kč, 16 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále DPH v příslušné výši, tedy celkem po zaokrouhlení 325 829 Kč. Faktická úspěšnost žalovaného byla 63,46 %, tj. žalovanému náleží náhrada nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 206 771 Kč Lhůta k zaplacení uvedené částky na náhradu nákladů řízení je pak žalobkyni stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

48. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.