18 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro doručení: stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 32 851,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 852,06 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 048,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 251,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 926,30 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 976,77 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 918,74 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěru a částky ve výši 5 081,19 Kč představující inkasní poplatek, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 9 670,40 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 10. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 32 851,99 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) a žalovaným došlo dne 28. 11. 2016 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Společnost půjčila žalovanému částku 17 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru, což stvrdil podpisem pod smlouvu. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 17 000 Kč a zaplatit částku 13 912 Kč jakožto celkové náklady spotřebitelského úvěru. Částka 13 912 Kč se přitom sestává z: a) úroku ve výši 1 637 Kč, b) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 800 Kč, c) poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 225 Kč a d) inkasního poplatku ve výši 4 250 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku 30 912 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 208 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný měl tak zaplatit 14 měsíčních splátek, a to do 28. 1. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 29. 1. 2018, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Žalovaný na dlužnou částku naposledy ještě uhradila dne 20. 2. 2017 částku ve výši 1 000 Kč, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na: jistině úvěru 12 976,77 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 949,53 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru 3 175,76 Kč, úhradě za vyhodnocení úvěru 918,74 Kč a na inkasním poplatku 5 081,19 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 28. 1. 2018, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 12 976,77 Kč od 29. 1. 2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo rovněž právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo též právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě.

3. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: jistiny úvěru ve výši 12 976,77 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 949,53 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 3 175,76 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěru ve výši 918,74 Kč, úhrady inkasního poplatku ve výši 5 081,19 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 750 Kč, úroku vyčísleného (kapitalizovaného) od 29. 1. 2018 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 5 251,13 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného (kapitalizovaného) od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 3 048,84 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: úroků úvěru ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 976,77 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 13 926,30 Kč (dlužná jistina úvěru a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 21. 5. 2020 do zaplacení.

4. Okresním soudem v Kroměříži byl dne 30. 12. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor s tím, že má za to, že pohledávka je již promlčena.

5. Soud při svém rozhodování vycházel i z připojených listinných důkazů blíže vedených na č. l. 19-36 a [číslo] spisu.

6. Žalobkyně při nařízeném jednání trvala prostřednictvím svého právního zástupce na žalobním návrhu. Žalovaný se z jednání omluvil s tím, nechť je rozhodnuto v jeho nepřítomnosti.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

19. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

20. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

21. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

22. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

23. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno, je tak založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

24. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 28. 11. 2016 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru, což stvrdil podpisem pod smlouvu. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 17 000 Kč a zaplatit částku 13 912 Kč jakožto celkové náklady spotřebitelského úvěru. Částka 13 912 Kč se přitom sestává z: a) úroku ve výši 1 637 Kč, b) poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 800 Kč, c) poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 225 Kč a d) inkasního poplatku ve výši 4 250 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku 30 912 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 208 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný měl tak zaplatit 14 měsíčních splátek, a to do 28. 1. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 29. 1. 2018, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami.

25. Ve smlouvě o úvěru se strany smlouvy dohodly, že pokud žalovaný poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 9 750 Kč.

26. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014) v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku z úvěru, poplatku za sjednání smlouvy (který představuje náklady věřitele na sjednání úvěru), když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o úvěru, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy, příp. že na dluh zaplatil více.

27. K námitce promlčení pohledávky žalobkyně vznesené v průběhu řízení žalovaným pak soud uvádí, že promlčení lhůta činí dle § 629 odst. 1 o. z. tři roky s tím, že počala běžet dne 29. 1. 2018, tj. dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, a skončila dne 29. 1. 2021, přičemž žalobní návrh byl podán u soudu dne 10. 12. 2020. S ohledem k uvedenému tedy soud uvedené námitce žalovaného nevyhověl.

28. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni nevrátil půjčenou jistinu ve výši 12 976,77 Kč, a proto v rozsahu žalované jistiny s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení soud vyhověl (výrok ad I. tohoto rozhodnutí).

29. Pokud se týká části nároku na pevně stanovený smluvní úrok v celkové výši 949,53 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 175,76 Kč, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku a poplatku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, výše těchto nákladů byla žalovanému v den podpisy smlouva známa a dále se nepříčí dobrým mravům, proto i v části žalovaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru bylo soudem vyhověno (výrok ad I. tohoto rozhodnutí).

30. K nároku žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 9 750 Kč soud uvádí, že ujednání o smluvní pokutě soud shledal za odpovídající zákonným ustanovením o smluvní pokutě, výše smluvní pokuty byla shledána za přiměřenou, žalovaný výši smluvní pokuty nezpochybňoval. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části smluvní pokuty ve výši shora uvedené shledal za odůvodněnou, proto byla žalobkyni smluvní pokuta přiznána v plné výši (výrok ad I. tohoto rozhodnutí). Nárok žalobkyně na smluvní pokutu přitom vznikl v důsledku porušení povinností ze strany žalovaného, která se dostala do prodlení s platbami jednotlivých měsíčních splátek.

31. K části žaloby o zaplacení inkasního poplatku ve výši 4 250 Kč a dalšího administrativního poplatku (dle smlouvy uvedeného jako náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 1 225 Kč, soud uvádí, že výše inkasního poplatku činí 25 % jistiny a administrativní poplatek pak představuje další náklady na úvěr, to vše vedle již platně sjednaného poplatku za smlouvu činícího 40 % jistiny), což v daném případě představuje duplicitu takových nákladů. Poplatek za inkaso splátek je sjednán za situace, že vypůjčené peníze dlužník vrací finanční částku v hotovosti výhradně do rukou osoby vedené ve smlouvě v místě bydliště, což se má jevit jako pro dlužníka výhodnější. Úvěry v nebankovním sektoru však využívají lidé, kteří zpravidla nejsou schopni pro svoji tíživou finanční situaci získat finanční prostředky formou úvěru v bankovním sektoru. Takoví lidé mnohdy nemají ani své účty, což je právě v bankovním sektoru nezbytné, neboť forma úhrady splátek úvěru má probíhat právě formou bezhotovostní platby. Soud vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem proto takové ujednání považuje za příčící se dobrým mravům, aby dlužník jenom proto, že vrací dlužnou částku v hotovosti v místě bydliště, platil ještě další náklady (poplatek za hotovostní inkaso splátek). Dle zákona na ochranu spotřebitele smluvní ujednání obsažená ve smlouvě nesmí být diskriminující. Pokud dlužník nemá jinou možnost volby způsobu provádění splátek, pak takové smluvní ujednání je diskriminační. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující odměnu za inkaso splátek v žalobkyní uváděné výši 5 081,19 Kč (diskriminační ujednání) a administrativního poplatku za vyhodnocení úvěru ve zbývající výši 918,74 Kč (pro svoji duplicitu) zamítl pro rozpor s dobrými mravy, příčící se dobrým mravům, tedy pro absolutní neplatnost takového ujednání - právního jednání (výrok ad II. tohoto rozhodnutí).

32. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení převáženě úspěšná a neúspěšná byla toliko v části příslušenství představující poplatek za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení skládající se z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 910 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 500 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 500 Kč, tj. 1 500 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, dále za 2 úkony právní služby (účast na jednání dne 13. 5. 2021 a vyjádření k odporu žalovaného) podle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 2 420 Kč, 2 x RP dle § 13 dost. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 600 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 1 520,40 Kč, tedy celkem 9 670,40 Kč (výrok ad III. tohoto rozhodnutí).

33. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

34. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.