18 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 4. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 4 000 Kč tak, jak je blíže stanoveno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně byla dne 2. 2. 2015 a 23. 9. 2015 mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Jak je výslovně uvedeno v prohlášení umístěném v dolní části formuláře Smlouvy, podpisem Smlouvy žalovaná prohlásila, že se seznámila a souhlasí s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] (dále jen„ VOP“), tyto obdržela a vzala na vědomí, že jsou součástí této Smlouvy, a současně se zavázala VOP a pravidla v nich uvedená dodržovat. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze Smlouvy tím, že ve smyslu čl. 2 [číslo] VOP soustavně neplatila řádně poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací. V souladu s § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a čl. 2 [číslo] VOP, právní předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený Smlouvou odstoupením přípisem ze dne 6. 5. 2016. Postup pro vzájemné doručování mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl dohodnut v čl. 2 VOP. Vzájemnou dohodou stran tak byla vymezena předpokládaná sféra žalované a související způsob doručení pro případ, kdy by o řádném doručení vznikaly pochybnosti zejména v důsledku porušení povinnosti žalované sdělovat případné změny významné pro řádné doručování ve smyslu čl. 3 VOP. Žalované byla zmíněným přípisem současně poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku a vrátit poskytnuté zařízení. Dle čl. 7 VOP je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení právního předchůdce žalobkyně nejpozději do 7 dnů od data ukončení Smlouvy. Dle čl. 7 VOP jestliže účastník nevrátí zařízení Poskytovatele ve lhůtě uvedené v odstavci 7.4. nebo jej vrátí ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat účastníkovi jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila právnímu předchůdci žalobkyně předmětná zařízení – [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], jež jí byla zapůjčena za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy, nárokuje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. K zaplacení dlužné částky za služby poskytnuté ze strany právního předchůdce žalobkyně, vrácení zařízení a nakonec i k samotnému zaplacení dlužné částky z titulu smluvní pokuty byla žalovaná opakovaně žalobkyní vyzývána a upomínána.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy tato změna byla žalované oznámena dopisem. Z uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla rovněž vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 25. 5. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-35 spisu.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a tím je dána její aktivní věcná legitimace.

8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

9. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 2. 2. 2015 a 23. 9. 2015 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytoval žalované služby a také zapůjčil žalované zařízení – [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], která jí žalovaná nevrátila. Z důvodu neplacení odstoupila žalobkyně dne 6. 5. 2016 od smlouvy s žalovanou. Žalovaná předmětná zařízení nevrátila. Soud tak shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku představující smluvní pokutu pro případ nevrácení předmětného zařízení dle ceníku.

10. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 1 489 Kč.

11. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

13. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.