18 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 7 slov , IČO sídlem adresa doručovací adresou: adresa , PSČ obec o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč ode dne 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 9. 3. 2021 se žalobce domáhal proti [země] – [stát. instituce] [anonymizována tři slova] při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem v celkové výši 208 541 Kč s příslušenstvím; svůj nárok přitom opírá o zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“).

2. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 26. 4. 2021 se k žalobnímu návrhu vyjádřila žalovaná s tím, že dle jejího zjištění žalobce uplatnil dne 27. 8. 2020 (přípisem ze dne 10. 8. 2020) u žalované nárok na náhradu škody – náhrada obhajného ve výši 102 300 Kč, nárok na náhradu škody – náhrada nákladů za zpracování znaleckého posudku ve výši 4 000 Kč, nárok na náhradu škody – uhrazené paušální náklady trestního řízení ve výši 4 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě provedeného šetření pak bylo ze strany žalované mimosoudně žádosti žalobce o náhradu škody – náhradu obhajného částečně vyhověno, a to co do částky 72 406,40 Kč; žádosti žalobce o náhradu škody – nákladů za znalecký posudek, resp. odborné vyjádření ve výši 4 000 Kč bylo vyhověno zcela; žádosti žalobce o náhradu škody – uhrazené paušální náklady trestního řízení ve výši 4 000 Kč nebylo vyhověno, a to ani částečně a žádosti o náhradu nemajetkové újmy bylo vyhověno částečně, když žalovaná poskytla žalobci jednak zadostiučinění ve formě omluvy a jednak finanční zadostiučinění ve výši 20 000 Kč. Uvedené bylo žalobci sděleno stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [jednací číslo MSP]. Celková mimosoudně žalovanou žalobci přiznaná částka ve výši 96 406,40 Kč, resp. po zaokrouhlení 96 407 Kč, pak byla poukázána k rukám žalobce prostřednictvím poštovní poukázky. Žalovaná dále konstatovala, že s ohledem na skutečnost, že trestní stíhání žalobce skončilo v plném rozsahu zproštěním obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu, je v daném případě dán odpovědnostní titul spočívající dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu v existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za něž je považováno usnesení o zahájení trestního stíhání (v daném případě pak lze za nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. považovat s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] i rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v jeho odsuzující části a části týkající se uložených trestů) a usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v jeho části, jímž byl ponechán beze změny rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Žalovaná k tomu dodala, že: a) co se týče požadavku žalobce na náhradu škody – nákladů trestního řízení (náklady obhajného, vč. nákladů cestovného a náhrady za promeškaný čas) vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], byl tento ze strany žalované v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku uznán částečně důvodným co do částky 72 406,40 Kč. Po prostudování příslušných podkladů byla žalovanou žalobcem požadovaná náhrada škody spočívající v nákladech předmětného trestního řízení v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku snížena a přepočítána tak, aby odpovídala učiněným zjištěním a příslušné právní úpravě, kdy další žalobcem požadovanou částku ve výši 28 134,60 Kč (100 541 – 72 406,40 = 28 134,60) považuje žalovaná za neopodstatněnou a nemající oporu v příslušných právních předpisech; b) co se týče požadavku žalobce na náhradu škody – nákladů za znalecký posudek, resp. odborné vyjádření ve výši 4 000 Kč, konstatuje žalovaná, že tento požadavek byl v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku uznán po provedeném šetření zcela důvodným a žalobci byla na tomto nároku přiznána celá požadovaná částka 4 000 Kč; c) co se týče požadavku žalobce na náhradu škody – paušální náhrady nákladů trestního řízení ve výši 4 000 Kč, které žalobce zaplatil na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konstatuje žalovaná, že tomuto požadavku nebylo lze v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku vyhovět, a to ani částečně, neboť předmětná částka byla žalobci Okresním soudem v Kroměříži po vydání usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], již vrácena, kdy dle sdělení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 15. 1. 2021 se tak stalo dne 11. 6. 2020, kdy si žalobce tuto částku dle poštovní poukázky převzal; d) co se týče požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, která měla být žalobci způsobena v souvislosti se zahájením a vedením trestního stíhání v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], tak dle žalované se vznik nemajetkové újmy presumuje pouze v případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Pokud se jedná o nemajetkovou újmu v případě nezákonného rozhodnutí či jiného nesprávného úředního postupu, je na žalobci, aby vznik újmy, jakož i její závažnost, tvrdil a též svá tvrzení prokázal. S ohledem na výsledek trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná již dříve konstatovala, že ve věci je dán odpovědnostní titul, a to existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., existenci daného odpovědnostního titulu tak činí nespornou. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání daného nároku po prostudování věci, s přihlédnutím ke zjištěním učiněným v rámci prováděného šetření, dospěla s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu k závěru, že v daném případě došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zároveň dospěla s ohledem na konkrétní okolnosti věci k závěru, že jsou splněny předpoklady k tomu, aby bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění v peněžní formě, byť nikoli ve výši žalobcem požadované, přičemž za přiměřené zadostiučinění považuje částku ve výši 20 000 Kč, která byla zaslána k rukám žalobce. Zároveň se žalovaná žalobci panu [celé jméno žalobce] za vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] omluvila. Toto žalovanou žalobci v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku poskytnuté zadostiučinění považuje žalovaná i nadále za přiměřené a odpovídající všem okolnostem daného případu.

3. Poté žalobce ve svém podání doručeném soudu dne 14. 5. 2021 sdělil, že žalovaná dne 28. 4. 2021 uhradila k rukám žalobce částku 96 407 Kč, přičemž žalobce vzal žalobu v rozsahu uvedené částky spolu s příslušenstvím z částky 4 000 Kč zpět, kdy soud řízení usnesením ze dne 25. 5 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 11. 6. 2021, v této části zastavil.

4. Žalobce v uvedeném podání doručeném soudu dne 14. 5. 2021 rovněž uznal, že jím požadovaná částka 4 000 Kč vynaložená na náklady řízení, nebyla uplatněna po právu, neboť již před podáním žaloby tato byla zaplacena a žalobce tento nárok uplatnil opomenutím této skutečnosti, v důsledku čehož vzal žalobu zpět i v částce 4 000 Kč odpovídající požadované náhradě škody spojené se zaplacením nákladů trestního řízení soudem, kdy uvedené částečné zpětvzetí žaloby však nenašlo svůj odraz v procesním návrhu žalobce, potažmo v rozhodnutí soudu uvedeném v předchozím odstavci rozsudku. O předmětném částečném zpětvzetí tak bylo soudem rozhodnuto (v této části bylo řízení zastaveno) až ve výroku I. jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 14. 1. 2022. Uvedeným rozhodnutím soud dále vyhověl výše uvedené žalobě co do částky 79 999,40 Kč s příslušenstvím, co do částky 28 134,60 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná (do jeho výroku II. a IV.) odvolání. Rozhodnutím Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tento soud rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II. a IV. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Soud poté nařídil jednání na den 1. 11. 2022, na kterém žalobce upřesnil svou žalobu s tím, že jejím předmětem zůstává částka ve výši 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 3. 2021 do zaplacení, přičemž žalobce vzal současně svou žalobu zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 407 Kč za období od 1. 3. 2021 do 28. 4. 2021 a žalovaná s tím souhlasila, kdy soud o předmětném částečném zpětvzetí rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 11. 2022, tak, že v této části bylo řízení zastaveno. Soud taktéž poučil v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveného v usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobce podle § 118a odst. 1. a 3. o. s. ř., aby doplnil svá skutková tvrzení obsažená v podání ze dne 7. 11. 2021, konkrétně: a) že se mu v důsledku trestního řízení zhoršily příznaky tvrzeného kožního onemocnění – lupénky, b) upřesnil a konkretizoval tvrzení, že došlo k zásahu do pracovního života žalobce, přičemž je nezbytné uvést, v čem tento zásah spočíval, čím konkrétně a jakým způsobem došlo trestním stíháním k zásahu do pracovního života žalobce, c) upřesnil a konkretizoval tvrzení, že došlo k zásahu do rodinného života žalobce, přičemž je nezbytné uvést, v čem tento zásah spočíval, čím konkrétně a jakým způsobem došlo trestním stíháním k zásahu do rodinného života žalobce, d) upřesnil a konkretizoval tvrzení, že v důsledku trestního stíhání čelil psychickým problémům, přičemž je nezbytné uvést, v čem tyto psychické problémy spočívaly a jak se projevovaly. Dále soud na tomto jednání poučil žalobce podle § 118a odst. 1. a 3. o. s. ř., aby za účelem dosažení požadavku judikatury, aby výše zadostiučinění přiznaného dle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby v celém rozsahu, odpovídala požadovaná výše zadostiučinění žalobcem, výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shoduje: tvrdil srovnatelný případ (označil konkrétní rozhodnutí obecného soudu), který se shoduje s posuzovaným případem v podstatných znacích, a dále doplnil skutková tvrzení týkající se dalšího obviněného [jméno] [příjmení] v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], kdy tento uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, jak vyplývá z listiny na č. l. 2131, přičemž na přiměřeném zadostiučinění požadoval částku 50 000 Kč, zda tato částka byla [jméno] [příjmení] přiznána, případně jakým způsobem byl tento nárok [jméno] [příjmení] vyřešen.

6. Žalobce na základě výše zmíněné výzvy soudu učinil dne 15. 12. 2022 podání, ve kterém doplnil svá tvrzení k projevům lupénky a jako důkaz navrhl provést svůj účastnický výslech a lékařské zprávy, dále doplnil svá tvrzení k zásahům do rodinného života a jako důkaz navrhl provést svůj účastnický výslech a opakovaný výslech svého otce, rovněž doplnil svá tvrzení k zásahům do pracovního života a jako důkaz navrhl provést svůj účastnický výslech, dále doplnil svá tvrzení k psychickým problémům a jako důkaz navrhl provést svůj účastnický výslech a opakovaný výslech svého otce, a dále se vyjádřil k otázce srovnatelného případu a k otázce nároků [jméno] [příjmení], kdy již při soudním jednání označil za srovnatelný případ rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka], navazující na rozsudek Okresního soudu v Písku sp. zn. [spisová značka].

7. K uvedenému podání žalobce se následně dne 10. 1. 2023 vyjádřila žalovaná s tím, že nelze přistoupit na tvrzení žalobce, že spouštěčem zhoršení stavu lupénky bylo zahájení trestního řízení žalobce, kdy navíc není vyloučeno, že stres v rodině byl vyvolán v souvislosti s onkologickým onemocněním otce žalobce. Dále žalovaná uvedla, že je nucena odmítnout tvrzení žalobce ve vztahu k zásahům do rodinného života, kdy naopak sám žalobce uvedl, že jeho rodina se mu snažila pomoci a po celou dobu trestního řízení jej podporovali, přičemž nebylo prokázáno žádné narušení vztahu žalobce s jeho rodiči. Žalovaná je rovněž přesvědčena, že ani zásah do pracovní sféry žalobce nebyl prokázán, kdy tento i nadále vykonával pracovní pozici předáka a trestní stíhání ani nijak neovlivnilo v negativním slova smyslu přátelství s panem [příjmení]. Za neprokázané považuje žalovaná rovněž i tvrzení žalobce ve vztahu k jím tvrzeným psychickým problémům. Závěrem žalovaná poukázala (s odkazem na rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 27. 2. 2008 a na rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne 11. 4. 2017) na skutečnost, že v případě žalobce se nejedná o osobu bezúhonnou, neboť již byl v minulosti trestně stíhán a pravomocně odsouzen. Ohledně nároků [jméno] [příjmení] pak žalovaná navrhla vyžádání si spisu sp. zn. [spisová značka] od Obvodního soudu pro Prahu 2.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

9. Soud vzal v souladu s provedenými důkazy za prokázané, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] podal dne 28. 4. 2017 obžalobu na [celé jméno žalobce] (žalobce) a další dva obviněné, kdy vinil žalobce ze dvou skutků, ve kterých spatřoval naplnění skutkové podstaty, a to zločinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku (dále jen„ skutek související s hypotečním úvěrem“) a přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku (dále jen„ skutek související s úvěrem na rekonstrukci“. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným ze spáchání obou skutků. Tento rozsudek nenabyl právní moci a k odvolání všech obžalovaných bylo vydáno Krajským soudem v Brně, pobočkou ve [obec], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl napadený rozsudek ve výroku o vině žalobce za skutek související s hypotečním úvěrem a ve výrocích o trestech zrušen. Ve výroku o vině žalobce za skutek související s úvěrem na rekonstrukci nedošlo ze strany odvolacího soudu k žádnému zásahu. Následným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce opětovně uznán vinným ze spáchání skutku souvisejícího s hypotečním úvěrem a došlo k uložení trestů. Tento rozsudek nenabyl právní moci a k odvolání všech obžalovaných byl vydán Krajským soudem v Brně, pobočka ve [obec] rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl napadený rozsudek zrušen, a obžalovaní byli pro skutek související s hypotečním úvěrem zproštěni obžaloby. Dále odvolací soud uložil tresty za skutek související s úvěrem na rekonstrukci. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým zrušil rozsudky soudů obou stupňů v té části, ve které byl žalobce uznán vinným ze spáchání skutku souvisejícího s úvěrem na rekonstrukci, jakož i ve výroku, kterým byl žalobci uložen trest. Následným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby i za skutek související s úvěrem na rekonstrukci.

10. Soud vzal v souladu s provedenými důkazy dále za prokázané, že [celé jméno žalobce] (žalobce) podáním doručeným dne 28. 8. 2020 Ministerstvu spravedlnosti ČR (žalovaná) uplatnil svůj nárok dle zákona č. 82/1998 Sb. na náhradu majetkové a nemajetkové újmy ve výši celkem 210 330 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] a odvolacím řízením vedeným u Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], pod sp. zn. [spisová značka]). O tomto podání bylo rozhodnuto stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ve kterém bylo mimo jiné konstatováno, že jsou splněny předpoklady k poskytnutí částečné náhrady škody (nákladů trestního řízení ve výši 72 406,40 Kč), dále, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., kdy jsou splněny předpoklady k poskytnutí částečného zadostiučinění v peněžní formě (přiznaná nemajetkové újma ve výši 20 000 Kč) spolu s písemnou omluvou, ve zbytku nebyla žádost žalobce uznána.

11. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne 20. 5. 2020 bylo soudem zjištěno, že [celé jméno žalobce] (žalobce) má ve svém trestním rejstříku celkem 3 záznamy, a to: 1) rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], obecně prospěšné práce – 50 hodin, výkon 30. 7. 2009; 2) rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], úmyslný trestný čin, odnětí svobody podmíněně - 5 měsíců, zákaz činnosti – 24 měsíců, zákaz řízení motorových vozidel, osvědčení se 28. 11. 2019; 3) rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zrušen trest (trestní opatření).

12. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo soudem zjištěno, že žalobce (pozn. [jméno] [příjmení]) se žalobou podanou původně dne 2. 3. 2021 u Okresního soudu ve [obec] domáhal po žalované ([země] - [stát. instituce]) zaplacení částky 90 959,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení coby odškodnění za majetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a to z titulu vynaložených nákladů na obhajobu v trestním řízení vedeném posléze u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], kdy dle žalobce bylo v tomto řízení vydáno nezákonné rozhodnutí, neboť byl poté pro žalované skutky obžaloby zproštěn částečně rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a částečně rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Podáním ze dne 4. 10. 2021 žalobce vzal podanou žalobu v rozsahu celé jistiny zpět, neboť mu žalovaná dne 12. 8. 2021 na náhradě majetkové újmy uhradila částku 66 698,83 Kč s tím, že zbylou jistinu ve výši 24 260,76 Kč žalobce z důvodu procesní ekonomie nepožaduje.

13. Po provedeném dokazování a učinění závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

14. Při právním hodnocení soud dospěl k názoru, je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a dále podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle odstavce 3 stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

17. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Podle odstavce 2 je úřadem podle odstavce 1 a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. A podle odstavce 6 úřad určený podle odstavců 1 až 5 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

19. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odstavce 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. A podle odstavce 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii.

22. Podle § 10 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým.

23. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

24. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odstavce 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odstavce 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

28. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. A podle odstavce 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

29. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. A podle odstavce 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

30. A podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odstavce 3 nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

31. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

32. Na úvod soud uvádí, že dle sdělení odvolacího soudu (viz rozhodnutí ze dne 4. 7. 2022) upozornil Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi, že Ministerstvo spravedlnosti ČR uveřejnilo seznam rozhodnutí odvolacích soudů, kterými bylo žalobcům přiznáno právo na peněžité zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, členěný podle charakteru trestné činnosti, jež byla stíhané osobě kladena za vinu, a podle soudem zjištěných dopadů do osobnostních práv, zvyšujících nebo naopak snižujících intenzitu nemajetkové újmy způsobené žalobci. Uvedený seznam je veřejně dostupný na internetové stránce: [webová adresa]. Podstatou judikatury dovolacího soudu je naplnění zásady důvodného očekávání podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li jeho právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Jak již bylo výše uvedeno, při stanovování přiměřeného zadostiučinění (formy i výše) by tato výše měla odpovídat individuálním okolnostem případu, ale zároveň i výši přiznaného zadostiučinění v jiných případech, jež se s projednávanou věcí shodují v podstatných znacích. Za tímto účelem by mělo být provedeno srovnání odškodňovaného případu s jiným dalším případem tak, aby výše soudem přiznaného zadostiučinění v důsledku odpovídala výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřováno s ohledem na již výše zmíněná kritéria) shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jádrem provedení srovnání odškodňovaného případu s jiným dalším případem je nalezení takového jiného případu, který se bude s projednávanou věcí shodovat v co nejvíce podstatných znacích a z jehož závěrů bude následně možné dovodit přiměřenou výši zadostiučinění v posuzovaném případě. Dovolací soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že požadavek srovnání výše žalované částky s jinými případy primárně tíží žalobce, je však i v zájmu žalovaného, aby soudu obdobně předestřel srovnatelný případ, jež naopak podpoří jeho argumentaci; ostatně není vyloučeno, jak již bylo uvedeno i výše, aby srovnatelný případ předestřel soud, který s poznatky známými soudu z jeho úřední činnosti účastníky řízení před vydáním rozhodnutí seznámí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud v roli arbitra by měl argumentaci účastníků řízení posoudit, své úvahy osvětlit a zdůvodnit své závěry (§ 157 odst. 2 o. s. ř.) tak, aby byla vyloučena libovůle a závěry soudu byly přezkoumatelné (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Soud dále konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] podal dne 28. 4. 2017 obžalobu na [celé jméno žalobce] (žalobce) a další dva obviněné, kdy vinil žalobce ze dvou skutků, ve kterých spatřoval naplnění skutkové podstaty, a to skutku souvisejícího s hypotečním úvěrem a skutku souvisejícího s úvěrem na rekonstrukci. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným ze spáchání obou skutků. Tento rozsudek nenabyl právní moci a k odvolání všech obžalovaných bylo vydáno Krajským soudem v Brně, pobočkou ve [obec], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl napadený rozsudek ve výroku o vině žalobce za skutek související s hypotečním úvěrem a ve výrocích o trestech zrušen. Ve výroku o vině žalobce za skutek související s úvěrem na rekonstrukci nedošlo ze strany odvolacího soudu k žádnému zásahu. Následným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce opětovně uznán vinným ze spáchání skutku souvisejícího s hypotečním úvěrem a došlo k uložení trestů. Tento rozsudek nenabyl právní moci a k odvolání všech obžalovaných byl vydán Krajským soudem v Brně, pobočka ve [obec] rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl napadený rozsudek zrušen, a obžalovaní byli pro skutek související s hypotečním úvěrem zproštěni obžaloby. Dále odvolací soud uložil tresty za skutek související s úvěrem na rekonstrukci. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým zrušil rozsudky soudů obou stupňů v té části, ve které byl žalobce uznán vinným ze spáchání skutku souvisejícího s úvěrem na rekonstrukci, jakož i ve výroku, kterým byl žalobci uložen trest. Následným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby i za skutek související s úvěrem na rekonstrukci.

34. V řízení bylo dále prokázáno, že [celé jméno žalobce] (žalobce) podáním doručeným dne 28. 8. 2020 [stát. instituce] (žalovaná) uplatnil svůj nárok dle zákona č. 82/1998 Sb. na náhradu majetkové a nemajetkové újmy ve výši celkem 210 330 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] a odvolacím řízením vedeným u Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], pod sp. zn. [spisová značka]). O tomto podání bylo rozhodnuto stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ve kterém bylo mimo jiné konstatováno, že jsou splněny předpoklady k poskytnutí částečné náhrady škody (nákladů trestního řízení ve výši 72 406,40 Kč), dále k poskytnutí náhrady škody (nákladů za znalecký posudek, resp. odborné vyjádření ve výši 4 000 Kč), a dále, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., kdy jsou splněny předpoklady k poskytnutí částečného zadostiučinění v peněžní formě (přiznaná nemajetkové újma ve výši 20 000 Kč) spolu s písemnou omluvou, ve zbytku nebyla žádost žalobce uznána.

35. S ohledem k uvedenému a vyjádření žalované, která s ohledem na výsledek trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], kdy trestní stíhání žalobce skončilo v plném rozsahu zproštěním obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu, konstatovala, že je v daném případě dán odpovědnostní titul spočívající dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu v existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se soud zabýval posouzením, zda žalovanou poskytnutou náhradu škody - nákladů trestního řízení ve výši 72 406,40 Kč, a dále žalovanou poskytnuté zadostiučinění v částce 20 000 Kč spolu s písemnou omluvou, lze považovat za přiměřené a odpovídající všem okolnostem daného případu.

36. Soud přitom ve shodě se závěry obou účastníků dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce má nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kdy v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje náklady řízení účelně vynaložené poškozeným (žalobcem) na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž dle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

37. Při posouzení otázky stanovení výše nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí pak soud vycházel především z právní úpravy obsažené v § 31 zákona č. 82/1998 Sb. a plně přisvědčil tvrzením žalované učiněným v souvislosti se stanovením výše nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, kdy žalovaná odlišně od žalobce dospěla k náhradě škody - nákladů předmětného trestního řízení (náklady obhajného vč. nákladů cestovného a náhrady za promeškaný čas) v částce 72 406,40 Kč, přičemž ve zbývající, žalobcem požadované částce ve výši 28 134,60 Kč (100 541 Kč - 72 406,40 Kč = 28 134,60 Kč) spolu s příslušenstvím, žalobu zamítl v důsledku její neopodstatněnosti chybějící opoře v příslušných právních předpisech. Předmětný výrok III. rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak nabyl právní moci dne 14. 1. 2022.

38. Soud dále posuzoval, zda žalovanou poskytnuté zadostiučinění žalobci, tj. přiznaná nemajetkové újma ve výši 20 000 Kč spolu s písemnou omluvou, odpovídá znění § 31a zákona č. 82/1998 Sb. a zjištěným skutečnostem.

39. Zákon zakládá nárok na tzv. přiměřené zadostiučinění, způsobilé kompenzovat vznik nemajetkové újmy, a to bez ohledu na to, zda zároveň vznikla škoda (skutečná škoda, ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Nemajetková újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného (není spojena se snížením majetkového stavu či jeho nezvýšením, ač bylo předpokládáno) a nárok na její odškodnění je zcela nezávislý na tom, zda vznikne škoda. [příjmení] pojem nemajetkové újmy pak zákon blíže nedefinuje a jednoznačnou definici nepodává ani občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), avšak z jeho ustanovení § [číslo] lze dovodit, že nemajetková újma má jak objektivní stránku spočívající v porušení objektivního práva poškozeného, tak subjektivní stránku spočívající ve způsobených duševních útrapách. Odpovědnostní titul přitom může mít negativní dopady na osobnost člověka, jeho psychiku, čest, rodinný a společenský život, pracovní uplatnění apod. Přitom tyto obtíže se mohou projevovat ve vnějším světě (zejména v případě vztahů okolí k poškozenému), ale nemusejí (v případě úzkosti, nejistoty, stresu). Je zřejmé, že tam, kde se následky porušení práva ve vnějším světě neprojevují (jedná se o stav mysli), je prakticky nemožné takové následky prokazovat (ostatně často je to obtížné i v případech, kdy se projevují). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. kupř. rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. V souvislosti s tím soud konstatuje, že v daném případě se žalobci přes poučení soudu učiněné v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat svá tvrzení, že v důsledku předmětného trestního řízení se mu zhoršily příznaky tvrzeného kožního onemocnění (lupénky) a čelil psychickým problémům, a dále, že došlo k zásahu do jeho pracovního života a rovněž tak k zásahu do jeho rodinného života. Soud je zde nucen konstatovat, že bez příslušných lékařských zpráv není možno dospět k závěru, že spouštěčem zhoršení stavu lupénky u žalobce bylo zahájení jeho trestního řízení. Rovněž tak nelze bez příslušných lékařských zpráv považovat za prokázané tvrzení žalobce o jeho psychických problémech vzniklých v souvislosti s jeho trestním stíháním, přičemž v této souvislosti lze přijmout i úvahu žalované o tom, že není vyloučeno, že stres v rodině byl vyvolán v souvislosti s onkologickým onemocněním otce žalobce. Žalovanému se též nepodařilo prokázat zásah jeho trestního stíhání do rodinného života nad obvyklou míru (pozn. dle soudu téměř každé trestní stíhání člena rodiny má svůj odraz v životě jeho rodiny), kdy nebylo prokázáno žádné narušení vztahu žalobce s jeho rodiči, naopak tito jej po celou dobu podporovali a snažili se mu pomoci. Taktéž zásah trestního stíhání žalobce do jeho pracovní sféry nad míru obvyklou nebyl v řízení prokázán, kdy svědkem [jméno] [příjmení] uváděné příznaky žalobce, který dle jeho výpovědi začal být v souladu s počátkem trestního řízení nevyspalý, nervózní, podrážděný, soud považuje za běžné příznaky trestně stíhané osoby.

41. Soud dále vycházel ze zjištění, že žalobci bylo kladeno za vinu spáchání zločinu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, kdy zvyšuje i stíhání pro druhý skutek, v němž bylo orgány činnými v trestním řízení spatřováno naplnění skutkové podstaty přečinu úvěrového podvodu dle ustanovení § 211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, takto byl žalobce ohrožen trestní sazbou v rozmezí dvou až osmi let. Uznání viny ze spáchání stíhaných skutků by však u žalobce mělo své následky i ve smluvních vztazích s financující bankou (tato by mj. byla oprávněna uplatnit smluvní sankce a rovněž zesplatnit závazky žalobce u ní), což by znamenalo pro žalobce povinnost jednorázově doplatit uvedené nároky banky s tím, že by s ohledem na záznam v trestním rejstříku bylo velmi obtížné zaplacení těchto nároků z jiného úvěru.

42. Soud při rozhodování přihlédl i ke skutečnosti, že žalobce v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil dne 28. 8. 2020 svůj nárok na náhradu škody u příslušného orgánu, tedy Ministerstva spravedlnosti České republiky, jako organizační složky žalované, kteréžto začala plynout šestiměsíční lhůta k tomu, aby vznesený nárok žalobce projednala a o tomto také rozhodla. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla schopna ve stanovené lhůtě projednat a rozhodnout o předmětném nároku žalobce (k rozhodnutí došlo až stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]), byl žalobce nucen se obrátit s příslušnou žalobou na zdejší soud. Soud vzhledem k uvedenému přičítá k tíži žalované, že tato prostřednictvím moci zákonodárné stanoví prostřednictvím příslušného zákona č. 82/1998 Sb. lhůtu pro projednání a rozhodnutí o nároku poškozeného prostřednictvím orgánu moci výkonné - Ministerstva spravedlnosti ČR, a tento není s to v dané lhůtě učinit příslušné úkony, v důsledku čehož v podstatě donutí poškozeného podat žalobu na příslušný soud.

43. Jako zásadní pro posouzení, zda žalovanou poskytnuté zadostiučinění žalobci, tj. přiznaná nemajetkové újma ve výši 20 000 Kč spolu s písemnou omluvou, odpovídá znění § 31a zákona č. 82/1998 Sb. a zjištěným skutečnostem, pak soud považuje tu skutečnost, že v případě žalobce se nejedná o osobu bezúhonnou, neboť již byl v minulosti trestně stíhán a pravomocně odsouzen (k tomu blíže viz odstavec 11. rozsudku).

44. Pokud se jedná o žalovanou předložená rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potažmo Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tato soud shledal nepřiléhavými na danou kauzu, zejména pak na skutkové okolnosti daného případu (trestní čin zvýhodňování věřitele dle § 256a odst. 1, 2, tr. zákona, kdy dle závěrů soudu se měl předmětného jednání skutečně dopustit, byť následně toto jednání nenaplnilo veškeré znaky skutkové podstaty předmětného trestného činu).

45. V případě žalobcem uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka], navazující na rozsudek Okresního soudu v Písku sp. zn. [spisová značka], soud toto rovněž shledal nepřiléhavým na danou kauzu, zejména pak s ohledem na to, že žalobkyni se jednak nedostalo formální omluvy, jednak žalobkyně dosud nebyla trestně stíhána. Závěrem soud upozorňuje, že v žalobcem uvedeném případě měly soudy za prokázané, že trestní stíhání žalobkyně se negativně dotklo jejího osobního (rodinného) života, projevilo se i ve zdravotní rovině (nespavost, nervozita atd.) a negativně se dotklo i její pověsti (cti), kdy jako odpovídající se zde jevila částka ve výši 50 000 Kč.

46. A pokud se jedná o případ [jméno] [příjmení], tj. spoluobžalovaného v předmětném trestním řízení, tak z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (k tomu blíže viz odstavec 12. rozsudku), bylo soudem zjištěno, že tento se žalobou podanou dne 2. 3. 2021 původně u Okresního soudu ve [obec] domáhal po žalované (Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti ČR) zaplacení částky 90 959,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení coby odškodnění za majetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a to z titulu vynaložených nákladů na obhajobu v trestním řízení vedeném posléze u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka]. Podáním ze dne 4. 10. 2021 žalobce vzal podanou žalobu v rozsahu celé jistiny zpět, neboť mu žalovaná dne 12. 8. 2021 na náhradě majetkové újmy uhradila částku 66 698,83 Kč s tím, že zbylou jistinu ve výši 24 260,76 Kč žalobce z důvodu procesní ekonomie nepožaduje.

47. S ohledem k výše uvedenému soud učinil závěr, vycházející přitom z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání, z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, z postupu žalované při vyřizování žádosti žalobce ohledně jeho nároku na náhradu škody, dále ze skutečnosti, že se v případě žalobce nejedná o osobu bezúhonnou (blíže viz odstavec 11. a 43. rozsudku) a z faktu, že v průběhu řízení žalovaná poskytla žalobci na náhradu nemajetkové újmy jednak zadostiučinění ve formě omluvy a jednak finanční zadostiučinění ve výši 20 000 Kč, že přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci odpovídá částce 20 000 Kč, která již dříve (dne 28. 4. 2021) byla žalovanou uhrazena žalobci. V důsledku toho tak nebylo možné vyhovět žalobě ve zbývající částce 80 000 Kč s příslušenstvím a žaloba tak byla zamítnuta.

48. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy z tohoto důvodu soud nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků. Žalobní návrh přitom zněl na částku 208 541 Kč (s příslušenstvím), kdy z této částky byl žalobce úspěšný co do částky 96 407 Kč (skládající se z: a) náhrady obhajného ve výši 72 406 Kč, b) nákladů za odborné vyjádření ve výši 4 000 Kč a c) náhrady nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč, kdy tato částka byla žalovanou uhrazena žalobci v průběhu řízení), neúspěšný pak byl ve zbývající částce 112 134 Kč (skládající se z: a) náhrady obhajného ve zbývající výši 28 134 Kč, kdy žaloba byla v této části zamítnuta - viz výrok ad III. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], b) náhradu škody - uhrazené paušální náklady trestního řízení ve výši 4 000 Kč, kdy řízení bylo v důsledku zpětvzetí žalobce v této části zastaveno - viz výrok ad I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 30. 11. 2021 a c) náhrady nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč). Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná byla v řízení nepatrně úspěšnější (výsledný poměr činí 7,54 %), soud však při rozhodování přihlédl rovněž k povaze věci, kdy výše náhrady (přiměřeného zadostiučinění) za nemajetkovou újmu záleží na úvaze soudu a při stanovení výše náhrady nákladů řízení tak nelze vycházet pouze z částky nemajetkové újmy, která byla žalobcem uplatněna v žalobě.