18 C 71/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 300,72 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 300,72 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 10 310,60 Kč od 25. 5. 2022 do 22. 8. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 10 310,60 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 300,72 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 10 944,97 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud obec dne 14. 2. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 12 300,72 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.

2. Podle tvrzení žalobkyně je tato právním nástupce právnická osoba s.r.o., tj. společnosti poskytující finanční produkty pod značkou anonymizováno. Na základě projektu fúze ze dne 4. května 2021 došlo k fúzi sloučením právnická osoba bank a.s., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto společnosti zanikající. Jmění zanikající právnická osoba s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba, a to dne 1. 12. 2021, kdy došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 1. 11. 2020 Smlouvu o hotovostním úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 2. 11. 2020 finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 26 splátkách po 934 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč. Žalobkyně přitom dle svých tvrzení v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace poskytnuté žalovanou ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Tento postup posvětil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí, sp. zn. 1As 30/2015, kdy označuje právě výpisy z účtu žadatele jako jeden ze způsobů, jakým by měl poskytovatel úvěru dostát požadavku na vynaložení odborné péče při ověřování tvrzení žadatele při posuzování jeho úvěruschopnosti. Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. příjmení úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru příjmení. Co do výše příjmů žalované vycházela žalobkyně ze žalovanou tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaná předložila. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovanou s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru příjmení.

3. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 02/ 2022 a 03/ 2022) neuhradila splátku, respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 25. 5. 2022 zesplatněn. V části 5. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná se zavázala, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalované a zesplatnění úvěru bylo žalované dne 25. 5. 2022 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 12 300,72 Kč. Tato částka se skládá z: dlužné jistiny ve výši 10 310,60 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 490,12 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (jako pokuty za pozdní úhradu splátky za únor, březen a duben 2022). Dlužná částka tak ke dni podání žaloby činí celkem 12 300,72 Kč. Žalobkyně spolu s dlužnou částkou požaduje rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné dlužné částky ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení, a dále smluvní úrok z prodlení po dobu 90 dnů ode dne zesplatnění, tj. od 25. 5. 2022 do 22. 8. 2022 ve výši 15,49 % p.a. a následně ode dne 23. 8. 2022 úrok dle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 11,75 % p.a. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, byla jí právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva dle ust. §142a odst. 1 o. s. ř.

4. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy vedené ve spisu na č. l. 7-48, zejména pak smlouvu o hotovostním úvěru vč. splátkového kalendáře na č. l. 19-23.

5. Žalobkyně na jednání nařízené soudem na den 4. 4. 2023 trvala na žalobním návrhu s tím, že navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, kdy vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto.

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 1. 11. 2020 s žalobkyní (kdy zde došlo k fúzi sloučením právnická osoba bank a.s. jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o. jakožto společnosti zanikající) Smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 2. 11. 2020 finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 26 splátkách po 934 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %, Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč a rovněž smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb.

17. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnuté úvěry řádně a včas, žalobkyně využila své oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně žalované v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaná ji však ke splacení nevyužila.

18. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od ní požadovala nejenom zaplacení dlužné částky, ale rovněž zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení. Soud tak zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky (vč. sjednaných úroků a zákonných úroků z prodlení) tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. rozhodnutí. Přitom jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, které stanoví prováděcí předpis, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 až odst. 3 o. s. ř., soud rozhodl ve věci žalované rozsudkem pro zmeškání.

20. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 1 620 Kč a za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh, výzva k zaplacení a účast u jednání dne 4. 4. 2023) 4 x částka 1 620 Kč, 4 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky číslo Sb, 1/3 náhrady za promeškaný čas a cestovného na soudní jednání a zpět ve výši 652,17 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH v příslušné výši, tedy celkem 10 944,97 Kč.

21. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

22. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodoval vyloučený soudce, soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ l53a, l53b o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.