18 C 73/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 66 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 34 380 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 852,85 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 808,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 32 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a) částku ve výši 12 283,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 970,25 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 105,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 283,30 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 283,30 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč a 3 666,70 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 18 159,40 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobním návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 66 970 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu.

2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 23. 2. 2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 440 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 8. 2019. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 32 000 Kč a na poplatcích částku 19 020 Kč, spolu s příslušenstvím. Dále dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 17. 10. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 11. 2018. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 12 283,30 Kč a na poplatcích částku 3 666,70 Kč, spolu s příslušenstvím.

3. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže ve spisu.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 4. 2. 2022, vyslovil předmětný soud svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 19. 5. 2022. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

17. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

18. Soud má za prokázané, že dne 23. 2. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 32 000 Kč a zaplatit poplatky. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 8. 2019. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 32 000 Kč a na poplatcích částku 19 020 Kč, spolu s příslušenstvím. Dále má soud za prokázané, že dne 17. 10. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč a zaplatit poplatky. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 11. 2018. Ke dni podání žaloby po započítání částečné úhrady ze strany žalované však žalovaná nadále dluží žalobkyni na jistině částku 12 283,30 Kč a na poplatcích částku 3 666,70 Kč, spolu s příslušenstvím 19. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byly platně uzavřeny výše zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku, administrativního poplatku ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem předána vždy v den podpisu smlouvy o zápůjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy či že by na dlužnou částku zaplatila více, než uvedla žalobkyně v podané žalobě. Za tohoto stavu soud v části jistiny ve výši 32 000 Kč, administrativního poplatku ve zbývající výši 2 380 Kč spolu s příslušenstvím žalobě vyhověl, stejně tak vyhověl žalobě v části jistiny ve výši 12 283,30 Kč spolu s příslušenstvím (výrok ad I. tohoto rozsudku).

20. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč a 3 666,70 Kč soud uvádí, že sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání jak v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaná si půjčila částku ve výši 32 000 Kč a 20 000 Kč, kdy byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky. Vedle toho měla žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující odměny za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a 4 000 Kč, dále za hotovostní inkaso splátek ve výši odpovídající cca 52 % a 40 % jistiny (v daném případě 16 640 Kč a 8 000 Kč). Zápůjčky/úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení zápůjčky/úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč a 3 666,70 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání (výrok ad II. tohoto rozsudku).

21. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v části nároku na jistinu, úrok a administrativní poplatek. Neúspěšná toliko v části příslušenství představující poplatek za hotovostní inkaso splátek, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení skládající se ze soudního poplatku ve výši za žalobní návrh ve výši 3 349 Kč, odměny advokáta dle § 7.5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 3 780 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 3 780 Kč, tj. 11 340 Kč, 3 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 900 Kč a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 18 159,40 Kč (výrok ad III. tohoto rozsudku).

22. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

23. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

24. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.