18 C 76/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 220 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 2 393 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 29. 11. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 23 520 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v návrhu.

2. Žalobkyně dle svých tvrzení zjistila, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [příjmení] vozidla [anonymizováno], č. technického průkazu: [anonymizováno], je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaná je pak evidována jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalovaná neměla od 8. 5. 2020 do 1. 2. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 270 dní, žalovaná se tímto jednáním dostala do rozporu se zákonem. S ohledem na uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 23 520 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 86 Kč denně, která je násobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999, kterou se provádí zák. č. 168/1999 Sb.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 18. 4. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Nárok žalobkyně na úhradu předmětné částky se opírá především o § 4 odst. 1, 3, 4, 6, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když v době od 8. 5. 2020 do 1. 2. 2021 neměla uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná na výzvu žalobkyně neuhradila příspěvek do garančního fondu zřízeného dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 23 220 Kč a z poplatku za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč (vyhl. č. 205/1999 Sb.).

10. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od ní požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z., jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 941 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 393 Kč.

12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

14. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.