18 C 84/2023
č. j. 18 C 84/2023-39
V PLATNOSTIOkresní soud v Kroměříži rozhodl o zaplacení částky 2 612 Kč s úroky z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaná je povinená zaplatit náklady na převoz do protialkoholní záchytné stanice, které byly vyúčtovány podle vyhlášky o náhradách za dopravu. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády. Náklady řízení a soudní poplatek byly uloženy žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 612 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku v celkové výši 2 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 060 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 552 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svým žalobním návrhem doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 24. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 2 612 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.
2. Dle tvrzení žalobce tento dne 25. 12. 2021 provedl převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec. U žalované pak byl zjištěn obsah alkoholu 3,07 promile. Dlužná částka za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec činila 552 Kč při ujetí celkem 80 km. Dále dle tvrzení žalobce tento provedl: a) dne 11. 9. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť žalovaná ohrožovala život a zdraví - ležela u pozemní komunikace, b) dne 30. 9. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť žalovaná budila veřejné pohoršení - válela se na schodech obchodního domu příjmení a c) dne 30. 12. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec, neboť žalovaná budila veřejné pohoršení - válela se na zemi v budově nádraží ČD, přičemž byl u žalované zjištěn obsah alkoholu: a) dne 11. 9. 2021 - 2,32 promile, b) dne 30. 9. 2021 - 2,98 promile a c) dne 30. 12. 2021 - 4 promile. Dlužná částka za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v obec činila: a) při převozu dne 30. 9. 2021 - 721 Kč při ujetí celkem 108 km, b) při převozu dne 30. 9. 2021 - 808 Kč při ujetí celkem 122 km a c) při převozu dne 30. 12. 2021 - 531 Kč při ujetí celkem 80 km. Žalobce výši nákladů vyčíslil dle ust. § 1 a § 4 vyhlášky 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Přes následnou předžalobní výzvu žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila.
3. Protialkoholní záchytná stanice je ve smyslu § 89a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Taková osoba je podle § 89b odst. 1 téhož zákona povinna podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba.
4. Žalobce soudu předložil listinné důkazy vedené ve spisu na č. l. 9 - 29.
5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 6. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž celou věc právně posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kdy žalobci vznikla za žalovanou pohledávka v žalované výši 2 612 Kč (výrok ad I. tohoto rozsudku).
7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu (pohledávky žalobce), žalobce od ní požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. tohoto rozsudku).
9. Úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. v paušální částce ve výši 4 x 100 Kč, tedy celkem 400 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku).
10. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
11. A vzhledem k tomu, že žalobce je v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudních poplatků, je tedy povinností žalované zaplatit podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, předmětný soudní poplatek ve výši 400 Kč (výrok ad III. rozsudku).
12. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.