18 C 99/2021
č. j. 18 C 99/2021-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Kroměříži rozhodl ve prospěch žalobkyně o výši pohledávky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. března do splacení. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a uznal, že žalovaný je povinen zaplatit náklady za ošetření a pobyt v zařízení provozovaném žalobkyní. Rozsudek přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně DPH a odměny advokáta. Soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 občanského zákoníku, že povinnost splatit se vykoná do tří dnů od právní moci rozsudku.
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud Kroměříž dne 19. 2. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.
2. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný dne 4. 2. 2020 ošetřen a pobýval v anonymizována tři slova ulice, obec a číslo, která je provozována žalobkyní (dále jen„ anonymizováno“). K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v anonymizováno mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad číslo ze dne 4. 2. 2020, znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne 5. 3. 2020. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 15. 6. 2017. Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn právním zástupcem předžalobní upomínkou, žalovaný přesto svůj dluh do dnešního dne neuhradil. V případě uvedené částky 3 000 Kč se jedná o nutné náklady, které žalobkyně vynaložila od příjmu po propuštění žalovaného na anonymizována tři slova, a kterou žalobkyně požaduje po žalovaném.
3. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy vedené ve spisu na č. l. 10 - 13.
4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 22. 7. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dopravu, vyšetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí, pokud se prokáže přítomnost alkoholu, ošetřená osoba.
6. Po provedeném dokazování soud shledal, že žaloba je důvodná, přičemž celou věc právně posoudil ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, kdy žalobkyni vznikla za žalovaným pohledávka v žalované výši 3 000 Kč (výrok ad I. tohoto rozsudku).
7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu (pohledávky žalobkyně), žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. tohoto rozsudku).
10. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku).
11. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
13. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.