19 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 191 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 191 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to -) ve výši 10 % ročně z částky 362 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 1 211 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 1 211 Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení, -) ve výši 8,25 % ročně z částky 8 407 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 7 825 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2021 domáhá zaplacení částky 11 191 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dlužné nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu [číslo] to dle nájemní smlouvy ze dne 22. 4. 2019 uzavřené na dobu určitou od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019 mezi žalobcem, zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvkovou organizací, a žalovaným. Dne 30. 6. 2019 došlo k ukončení nájemní smlouvy a dále dne 2. 7. 2019 došlo k předání bytu. Dle předávacího protokolu se žalovaný zavázal uhradit nedoplatek nájemného a služeb za období od dubna 2019 do června 2019 v celkové výši 14 560 Kč. Dne 22. 4. 2019 vyúčtoval žalobce žalovanému služby spojené s užíváním bytu, kdy vzniklý nedoplatek v částce 8 407 Kč se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 30. 6. 2020. Ke dni 14. 7. 2021 činil dluh žalovaného částku 11 191 Kč, sestávající z dlužného nájemného za měsíc duben 2019 ve výši 362 Kč, z dlužného nájemného za měsíc květen 2019 ve výši 1 211 Kč, z dlužného nájemného za měsíc červen 2019 ve výši 1 211 Kč a z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 8 407 Kč. Žalobce žalovaného několikrát upomenul k zaplacení dlužné částky, žalovaný ji však neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky, kterou žalovaný převzal dne 31. 5. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 1. 12. 2021, č. j. 19 C 113/2021-36, účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise. Ze smlouvy o nájmu včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace vystupujícím jako pronajímatel a žalovaným vystupujícím jako nájemcem byla dne 22. 4. 2019 uzavřena smlouva o nájmu č. [příjmení] [číslo] 2019 na dobu určitou, a to od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019. Předmětem nájmu byl byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] na ulici [ulice] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výše nájemného činila 6 331 Kč, splatné bylo nejpozději do každého 20. dne daného měsíce. Zálohy na služby měl žalovaný hradit nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období a případné nedoplatky byl žalovaný povinen vypořádat nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování. Z předávacího protokolu bytu ze dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že mezi žalobcem zastoupeným pověřeným správcem [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace a žalovaným jako nájemcem došlo k uzavření dohody o předání bytu a oficiálnímu ukončení nájemního vztahu ke dni 30. 6. 2019. Byl zapsán stav bytových měřidel, předány klíče, žalovaný sdělil adresu pro zaslání konečného vyúčtování, a to [část obce] u [obec]. Žalovaný dále uznal celkový dluh ve výši 32 280 Kč sestávající z jeho dluhu na nájemném a službách ve výši 14 560 Kč a dále z dluhu předchozí nájemkyně [jméno] [příjmení] ve výši 17 720 Kč. Z inventurního soupisu soud zjistil, že žalobce žalovanému předepsal k úhradě částku 22 967 Kč, uhrazeno bylo 11 776 Kč a zůstatek činil 11 191 Kč. Z dopisu ze dne 22. 4. 2020 včetně přílohy soud zjistil, že žalobce prostřednictvím [anonymizováno] [obec], příspěvková organizace, zaslal žalovanému vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019 znějící na částku 8 407 Kč. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o doručování soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 12. 5. 2021 k úhradě dlužné částky 28 911 Kč představující nájemné a vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 nejpozději do 12. 6. 2021. Dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného], zásilka dodána nebyla, adresát se odstěhoval. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o doručování soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 26. 5. 2021 k úhradě dlužné částky 11 191 Kč představující nájemné a vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 nejpozději do 12. 6. 2021. Dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného].

5. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ust. § 2213 o. z., nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

7. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že smluvní vztah žalobce a žalovaného se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, neboť k uzavření smluvního vztahu došlo po 1. 1. 2014. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 22. 4. 2019 uzavřena smlouva o nájmu, na základě které žalobce přenechal nájemci do užívání nemovitou věc, a to byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] na ulici [ulice] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to pouze od 22. 4. 2019 do 30. 6. 2019. Žalovaný se zavázal hradit ke každému 20. dni v měsíci nájemné ve výši 6 331 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tyto zálohy pak měl žalovaný hradit nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období a případné nedoplatky byl žalovaný povinen vypořádat nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování. Žalovaný nehradil nájemné řádně a včas, když na nájemném mu vznikl dluh za měsíce duben – červen 2019 ve výši 2 784 Kč, a dále také nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 8 407 Kč. Žalovaný dlužné nájemné a dlužnou částku za služby spojené s užíváním bytu přes opakovaná upomenutí neuhradil, žaloba je tedy důvodná. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, má žalobce právo na úrok z prodlení z dlužných částek. Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši z žalovaných částek vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti, soud tedy žalobci vyhověl i co do výše úroku z prodlení.

10. K nákladům řízení. Žalobce byl ve sporu úspěšný co do uplatněné pohledávky, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení představují žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.). Tyto náklady sestávají z odměny dle § 8 odst. 1 a § 7 a. t., a to za tři úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby a předžalobní výzva), tedy 4 740 Kč, režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za 3 úkony právní služby, tedy 900 Kč. Dále má nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 1 184,40 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Náklady právního zastoupení tak činí celkovou částku 6 824,40 Kč. Celková náhrada nákladů řízení byla žalobci přiznána ve výši 7 825 Kč.