19 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 790 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 395 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 395 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení), který činí 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [příjmení] fond České republiky uzavřel se žalovaným dne 20. 3. 2008 nájemní smlouvu [číslo]. Na základě uvedené smlouvy přenechal žalovanému do užívání pozemek par. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], za účelem nezemědělského využití. Roční nájemné činilo 1 395 Kč a bylo splatné vždy dopředu, vždy k 1. 10. běžného roku. Žalovaný neuhradil nájemné splatné k 1. 10. 2019 a k 1. 10. 2020, dluží tedy celkem částku ve výši 2 790 Kč. Dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 14. 10. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 19. 4. 2021, č.j. 19 C 13/2021-22 účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to výpisem z [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], ze kterého zjistil, že žalobkyně je vlastníkem také pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra]. Z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 20. 3. 2008, jejíž součástí je také příloha [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřeli žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Jejím předmětem byl nájem pozemku parc. č. st. [číslo], zaspaném na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], za účelem nezemědělského využití. Cena nájmu byla sjednána částkou ve výši 1 395 Kč, splatnou vždy ročně dopředu, k 1. 10. běžného roku. Z upomínky ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a tuto doručovala žalovanému na adrese [adresa žalovaného].

5. S ohledem na skutečnost, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena do 31. 12. 2013, postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a tuto posuzoval dle zákonných ustanovení účinných v době jejího uzavření.

6. Dle ustanovení § 671 občanského zákoníku, nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

7. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci řízení platně uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem pozemku žalobkyně, kdy se žalovaný jako nájemce zavázal hradit žalobkyni nájemné v roční výši 1 395 Kč. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil nájemné splatné ve dnech 1. 10. 2019 a 1. 10. 2020. Nárok žalobkyně je tak zcela důvodný. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek vždy od data jejich splatnosti do zaplacení, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení.

8. Výrok II. o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., když soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívající v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, a to dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v rozsahu požadovaném žalobkyní za dva úkony po 100 Kč.

9. Výrok III. je pak odůvodněn dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je v tomto řízení od placení soudních poplatků osvobozena, přičemž poplatková povinnost vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, žalovaný od placení soudních poplatků osvobozen není a tak jej soud zavázal k jeho úhradě. V daném případě byl soudní poplatek vyměřen dle položky 1 bod 1 písm. a), v částce 1 000 Kč.