Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

19 C 18/2021

č. j. 19 C 18/2021-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2021:19.C.18.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kroměříži rozhodl o zaplacení částky 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. října do zaplacení. Soud se opřel o § 17a odst. 1 zákona o obecní policii, který umožňuje použití technického prostředku k zamezení odjezdu vozidla na místě, kde je stání zakázáno. Dluh byl žalovaným písemně uznán, a proto soud rozhodl o úhradě úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Náklady řízení ve výši 200 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč byly žalovanému přisouzeny podle § 142 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích.

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení), který činí 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že žalovaný neuhradil částku ve výši 400 Kč, odpovídající ceně za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV“). Ten byl žalovanému namontován strážníky obecní policie dne 7. 10. 2020 na jeho vozidlo registrační značka, v místě ulice a číslo, obec. Žalovaný dlužnou částku téhož dne písemně uznal co do důvodu i výše, ve lhůtě 14 dnů ji však neuhradil., ostatně ani později na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 14. 4. 2021, č.j. 19 C 18/2021-17 účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se nevyjádřili. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to uznáním dluhu série A číslo ze dne 7. 10. 2021, nařízením číslo žalobce, předžalobní upomínkou ze dne 30. 11. 2020 a kopií doručenky od zásilky odeslané dne 30. 11. 2020 žalovanému na adresu adresa žalovaného.

5. Dle ustanovení § 17a odst. 1, 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství e) a jeho řidič není na místě přítomen. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.

6. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaný se dne 7. 10. 2020 dopustil dopravního přestupku, když ponechal své osobní vozidlo v místě, kde to není dovoleno a byl mu tak strážníky obecní policie žalobce namontován TPZOV. Po jeho následném odstranění žalovaný uznal svůj dluh odpovídající přiložení a odstranění TPZOV, co do důvodu i výše, dlužnou částku však neuhradil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobce právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši z částky 400 Kč za období od 22. 10. 2020 do zaplacení, soud tedy žalobci vyhověl i co do výše úroku z prodlení.

8. Výrok II. o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., když soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívající v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, a to dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v rozsahu požadovaném žalobcem za dva úkony po 100 Kč.

9. Výrok III. je pak odůvodněn dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce je v tomto řízení od placení soudních poplatků osvobozen, přičemž poplatková povinnost vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, žalovaný od placení soudních poplatků osvobozen není a tak jej soud zavázal k jeho úhradě. V daném případě byl soudní poplatek vyměřen dle položky 1 bod 1 písm. a), v částce 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žaloce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.