19 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 329 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 329 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 329 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 1 329 Kč s příslušenstvím, když dne 10. 9. 2020 zajistila hlídka žalobce žalovanou v prostorách anonymizována dvě slova v místě obec, a to ve stavu silné podnapilosti, kdy byla následně na doporučení přivolaného lékaře převezena vozidlem hlídky žalobce do protialkoholní záchytné stanice anonymizováno nemocnice. Žalobce vyčíslil náklady na převoz v částce 1 329 Kč, když se tato částka skládá z cestovní náhrady ve výši 529 Kč a nákladů na čištění interiéru vozidla ve výši 800 Kč. Celkovou dlužnou částku vyúčtoval žalobce fakturou číslo ze dne 14. 9. 2020, se splatností dne 29. 9. 2020, jež byla žalované zaslána poštou. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslaných výzev ze dnů 13. 10. 2020 a 4. 2. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 3. 5. 2021, č.j. 19 C 54/2021-21, účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Protože se žalobce ani žalovaná k uvedenému usnesení soudu nevyjádřili, soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to hlášením Městské policie obec ze dne 10. 9. 2020, Žádostí o umístění osoby do PZS ze dne 10. 9. 2020, výpočtem cestovních náhrad spojených s převozem do protialkoholní stanice, velkým technickým průkazem k vozidlu žalobce registrační značka, fakturou za provedené čištění a dezinfekci vystavenou právnická osoba, ulice a číslo, obec, číslo znějící na částku 800 Kč, dále fakturou žalobce vystavenou žalované číslo znějící na částku 1 329 Kč, s datem splatnosti 29. 9. 2020 a dodejkou ze dne 14. 9. 2020 zaslanou žalované na adresu adresa žalované. Dále soud provedl dokazování výzvou Městské policie obec ze dne 13. 10. 2020 a výzvou žalobce ze dne 4. 2. 2021, obě zaslané žalované na adresu adresa žalované.

5. Dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

6. Podle ustanovení § 89c odst. 1 z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná byla dne 10. 9. 2020 v čase od 20:00 hod. hlídkou Městské policie žalobce nalezena v podnapilém stavu na anonymizována dvě slova obec, kdy byla ve stavu neschopném podrobit se orientačnímu vyšetření na místě. Po následném doporučení přivoleného lékaře byla převezena do záchytné stanice anonymizováno nemocnice, a to vozidlem Městské policie žalobce. Žalobce vyúčtoval převoz do uvedeného zařízení žalované fakturou splatnou dne 29. 9. 2020, znějící na částku 1 329 Kč. V souladu se shora citovanými ustanoveními bylo tedy povinností žalované uhradit žalobci tuto částku, žalovaná tak ale neučinila, a to ani přes opakované výzvy, žaloba je tedy důvodná. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, má žalobce nárok také na úhradu úroků z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši, soud tedy žalobci vyhověl i co do výše úroku z prodlení.

8. Výrok II. o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., když soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, a to vyhláškou č. 254/2015 Sb., v rozsahu dvou úkonů, každý po částce 300 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.