19 C 79/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem pro řízení JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem Soudní číslo , PSČ obec o vyklizení a odevzdání bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] nacházející se v domě [adresa] stojícím na pozemku p.č.st. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, pracoviště [obec], a ten zcela vyklizený odevzdat žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 6 200 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 24. 7. 2020 domáhala toho, aby žalovaný vyklidil ve výroku označený byt, a ten aby zcela vyklizený odevzdal žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedla mimo jiné, že je právnickou osobou založenou [územní celek] na základě rozhodnutí Městského zastupitelstva [obec] XV. ze dne 6. 9. 2001, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dne 3. 12. 2012 žalobkyně uzavřela s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo pronajímateli do výpůjčky mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice], který je součástí pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] zapsaný v [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, pracoviště [obec]. V tomto domě se nachází byt [číslo] o velikosti 0+1 s příslušenstvím. Na základě usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 8. 2. 2016 uzavřela žalobkyně (jako pronajímatel) s žalovaným (jako nájemcem) nájemní smlouvu, na základě které, přenechala žalovanému do užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 24. 2. 2016 do 28. 2. 2017 Nájemní smlouva byla několikrát prodloužena, naposledy od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. Žalovaný tento byt užívá od 24. 2. 2016, kdy mu byl předán. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 byla žalovanému dne 17. 2. 2020 doručena výpověď poslední nájemní smlouvy ze dne 5. 6. 2019, a to z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu předcházejících 5 měsíců (září 2019 až leden 2020). Zároveň žalobkyně žalovaného vyzvala, aby byt opustil a předal žalobci do 3. 3. 2020. Žalovaný však předmětný byt stále užívá. Žalobkyně uvádí, že ke dni 22. 7. 2020 neuhradil nájemné za období od září 2019 až červenec 2020 v celkové výši 32 558 Kč. Ke dni 8. 4. 2021 činilo dlužné nájemné částku 70 663 Kč.

2. Usnesením soudu ze dne 22. 12. 2020, č. j. 19 C 79/2020-46 byl žalovanému ustanoven k ochraně jeho zájmů opatrovník, advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soud k tomuto kroku přistoupil na žádost žalovaného, po zjištění, že žalovaný má po prodělané mozkové příhodě sníženou vyjadřovací schopnost, obtíže navázat a vést spontánní hovor.

3. Opatrovník žalovaného navrhl žalobu zamítnout nebo vyklizení vázat na zajištění náhradního bytu. Uvedl, že dle smlouvy o výpůjčce není dána aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby a výpověď je neplatná, ačkoliv žalobu o neplatnost nepodal. Nájemné nehradil, neboť neměl dostatek financí, žádá soud o zohlednění jeho sociální a zdravotní situace. Do února 2020 pobíral sociální dávky ve výši 2 300 Kč měsíčně, od dubna 2020 nepobírá příspěvek na bydlení a nemohl tak nájemné platit. Dle lékaře není schopen pracovat více jak 4 hodiny denně, invalidní důchod nepobírá. V případě vyhovění návrhu žalobkyně pak navrhl vázat povinnost vyklizení bytu na poskytnutí náhradního bydlení.

4. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu, nemá zájem o splátkový kalendář, byt nadále užívá. Odkázala na šetření ze sociálního odboru, že žalovaný nemá zájem jakkoliv svoji sociální situaci řešit. K legitimaci k podání návrhu pak uvedla, že jako vypůjčitel nemovitostí dle smlouvy ze dne 3. 12. 2012 má právo bezplatně nemovitosti užívat, zajišťovat jejich správu, přenechat je k užívání třetím osobám a řešit spory s třetími stranami. Nájemní vztah pak vzniká mezi žalobkyní jako pronajímatelem a třetím subjektem jako nájemcem.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Z informace o stavbě soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti, a to stavby [adresa] nacházející se na pozemku [číslo] je [územní celek]. Stavba slouží jako objekt k bydlení.

7. Ze smluv o nájmu bytu soud zjistil, že dne 24. 2. 2016 a dne 5. 6. 2019 byly mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřeny smlouvy o nájmu předmětného bytu.

8. Z přehledu rozdílů v úhradách objektu soud zjistil, že za období od 9/ 2019 do 6/ 2020 činí rozdíl mezi jednotlivými předpisy plateb a jednotlivými úhradami celkovou částku 31 528 Kč. Dále za období od 9/ 2019 do [číslo] tento rozdíl činil částku 70 663 Kč.

9. Z hlášenky změn soud zjistil, že předmětný byt byl odevzdán do užívání žalovanému dne 24. 2. 2016.

10. Z výpovědi nájmu bytu včetně listiny o sledování zásilky soud zjistil, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu ze dne 5. 6. 2019 týkající se předmětného bytu z důvodu neplacení nájemného a služeb za období předchozích 5 měsíců (září 2019 až leden 2020). Žalovaný byl vyzván k odevzdání bytu nejpozději do 3. 3. 2020. Současně bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného poučila ve smyslu ust. § 2286 občanského zákoníku o možnosti vznést proti výpovědi námitky. Výpověď byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2020.

11. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o výpůjčce nemovitosti soud zjistil, že tento byl uzavřen dne 1. 8. 2014 ke smlouvě o výpůjčce ze dne 3. 12. 2012 a jeho obsahem je mimo jiné dohoda, že žalobkyně (ve smlouvě jako vypůjčitel) bude zajišťovat řešení sporů se třetími osobami, s nimiž je uzavřen smluvní vztah týkající se předmětu výpůjčky (zejména nájem bytu atp.).

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že společnost vznikla dne 5. 3. 2002, jejím předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jediným společníkem je [územní celek].

13. Ze sdělení žalovaného, ze zprávy o logopedické intervenci a z lékařské zprávy soud zjistil, že žalovaný má problémy s vyjadřováním po prodělané cévní mozkové příhodě, mluvenému slovu rozumí dobře. Od dubna 2014 dochází do ambulance klinické logopedie, v jeho řeči jsou přítomny parafráze, agramatismy a opakování slov, obtíže mu činí porozumět složitějším otázkám a instrukcím, navázat a vést hovor, zčásti je narušena informační hodnota sdělení. Stav žalovaného je trvalý, ke zlepšení nedojde.

14. Z vyjádření sociálního odboru [územní celek] soud zjistil, že sociální situaci žalovaného začal odbor sociálních věcí a zdravotnictví řešit v prosinci 2015, kdy mu byla pro neplacení nájemného ukončena nájemní smlouva, úsilím pracovníků odboru mu byl přednostně přidělen předmětný byt a s žalovaným byla vedena sociální práce. Žalovanému bylo poskytováno poradenství, několikrát u něj proběhlo sociální šetření, často však došlo pouze k pokusu o toto šetření. Žalovaný byl opakovaně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neprokázal, zda je osobou v hmotné nouzi, neměl zájem o spolupráci, nechtěl řešit žádost o přiznání invalidního důchodu, dlužné nájemné taktéž řešit nechtěl. Poslední sociální šetření bylo u žalovaného provedeno dne 4. 3. 2021 s tím, že tento odmítl svoji bytovou situaci řešit, odmítl jít na ubytovnu i na azylový dům. Z telefonického záznamu mezi sociální pracovnicí a pracovnicí Úřadu práce v [obec] ze dne 30. 5. 2018 pak bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příspěvek na bydlení a tento byl zasílán k rukám žalobce. Z dávky doplatku na bydlení pak pracovnice žalovanému vyplácela pouze částku 500 Kč. Pracovnice ÚP dále sdělila, že má pro žalovaného nabídku práce, ale očekává, že do práce nenastoupí nebo předloží pracovní neschopnost. Ze záznamu z jednání z data 4. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný se dostavil na sociální odbor [územní celek], o dluhu ví, nemá žádný problém, situaci zvládá sám, vydělává si příležitostně na brigádách. Podal si žádost o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný odmítl řešit svůj zdravotní stav včetně kontaktu se svojí ošetřující lékařkou a nové žádosti o přiznání invalidního důchodu. Závěrem uvedl, že je od 16. 10. 2019 v evidenci uchazečů o zaměstnání.

15. Z uděleného písemného souhlasu žalovaného soud zjistil, žalovaný dal souhlas k vyžádání zprávy k jeho zdravotnímu stavu od MUDr. [jméno] [příjmení].

16. Z přehledu vyplacených dávek soud zjistil, že pro období od [číslo] do [číslo] byl žalovanému vyplácen příspěvek na bydlení, přičemž pro některé měsíce byl poukazován přímo pronajímateli (žalobkyni). Žalovaný o tento příspěvek žádal ještě od 7/ 2020 a od 10/ 2020, ale žádosti byly zamítnuty pro nesplnění podmínek.

17. Ze sdělení ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný má potíže s vyjadřováním, zejména před cizími osobami, opakovaně mu nebyl přiznán invalidní důchod.

18. Ze sdělení [stát. instituce] soud zjistil, že žalovaný není veden jako zaměstnavatel, není přihlášen k pojistné činnosti, není veden jako OSVČ, nepobírá dávky nemocenského ani důchodového pojištění. Dále bylo zjištěno, že žalovaný podal žádost o přiznání invalidního důchodu v roce 2018 a tato byla zamítnuta s tím, že není invalidní.

19. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně je právnickou osobou na základě rozhodnutí [anonymizováno] zastupitelstva [obec] XV. ze dne 6. 9. 2001, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z nich odpovědnost. Dne 3. 1. 2012 uzavřela žalobkyně s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo žalobkyni jako pronajímateli do výpůjčky mimo jiné nemovitost - dům [adresa] na ulici [ulice] v [obec], který stojí na p.č.st. [číslo] jehož je součástí, v k.ú. a obci [obec]. Dům zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž. [příjmení] předmětných nemovitostí je [územní celek] a žalobkyně je na základě smlouvy o výpůjčce oprávněna za vlastníka uzavírat nájemní smlouvy s nájemci, kterým je i žalovaný. Se žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 5. 6. 2019, a to na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020. Předmětem nájmu byl byt, jež je specifikovaný ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně žalovanému doručila výpověď popsané nájemní smlouvy z důvodu jejího porušení zvlášť závažným způsobem, a to pro neplacení nájemného a služeb, přičemž ke dni sepsání výpovědi se jednalo o dlužné nájemné za období předchozích 5 měsíců (září 2019 až leden 2020). Výpověď ze dne 12. 2. 2020 byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván k odevzdání předmětného bytu a byl řádně poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky. Žalovaný však nadále byt bez právního titulu užívá.

21. Žalovaný je fyzickou osobou, po prodělané cévní mozkové příhodě má problémy s vyjadřováním, nicméně mluvenému slovu rozumí dobře. Od konce roku 2015 řeší sociální odbor [územní celek] bytovou i zdravotní situaci žalovaného. Bylo mu tak zajištěno předmětné bydlení, několikrát bylo učiněno sociální šetření, několikrát pouze pokus o šetření, neboť žalovaný opakovaně odmítá spolupráci, odmítá řešit svůj zdravotní stav a stejně tak i svoji bytovou situaci. Žalovaný dlouhodobě nepracuje, z evidence uchazečů o zaměstnání byl několikrát vyřazen, invalidní důchod mu nebyl přiznán, neboť není invalidní. Dle svého tvrzení je schopen si vydělat peníze na příležitostných brigádách. Žalovaný v minulosti neprokázal, že je osobou v hmotné nouzi, proto sociální dávky pobíral pouze příležitostně.

22. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

23. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

25. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

26. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

27. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti, ke kterému dochází ze strany žalovaného ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobkyně prokáže, že je vlastníkem předmětné nemovitosti a že současně dochází ze strany žalovaného k zásahu do jejího vlastnického práva tím, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti, aniž mu k tomu svědčí právní titul.

28. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně jako vlastník domu, v němž se nachází předmětný byt, přenechala předmětný byt k bydlení žalovanému na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 o. z. ve spojení s § 2235 o. z. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 30. 6. 2020, přičemž byla vyloučena aplikace ustanovení § 2285 o. z. (tedy obnovení nájmu bytu sjednaného na dobu určitou při nečinnosti pronajímatele). Žalovaný nehradil nájem a náklady na služby za dobu od září 2019 do ledna 2020. Výpověď v souladu s ustanovením § 2291 o. z. ze dne 12. 2. 2020 byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2020. Žalovaný však byt ve lhůtě stanovené žalobkyní (do 3. 3. 2020) neodevzdal a užívá předmětný byt bez právního důvodu. Dle § 1012 o. z. a dle § 1040 o. z. má žalobkyně právo na ochranu svého vlastnického práva, zejména má právo domáhat se vyklizení bytu. Žalovaný svoji argumentaci opírá o svůj zdravotní stav. V řízení nebylo prokázáno, že by jeho zdravotní stav vylučoval vyklizení z předmětného bytu nebo by vyklizení bylo v rozporu s dobrými mravy. Po žalobkyni nelze ani spravedlivě požadovat, aby bylo vyklizení žalovaného z bytu vázáno na zajištění náhradního bydlení. Žalovaný dlouhodobě odmítá řádnou spolupráci sociálního odboru, svoji situaci vlastně řešit nechce. Nepracuje, ačkoliv invalidní není, je však schopen příležitostných brigád. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného předmětný byt vyklidit, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Dle tohoto ustanovení uložil-li soud v rozsudku povinnost k vyklizení bytu, je třeba ji splnit do 15 dnů od právní moci rozsudku, avšak že soud může určit delší lhůtu k plnění. Lhůta jednoho měsíce byla stanovena s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žalovaného, za souhlasu žalobkyně, a tato se soudu jeví jako dostatečná.

29. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč dle položky 4 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a dále náklady nezastoupeného účastníka. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni náklady soudního řízení (představující zaplacený soudní poplatek) a náklady nezastoupeného účastníka ve výši 1 200 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění, 2 x účast u soudního jednání) dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 1 odst. 3 této vyhlášky), a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k úhradě těchto nákladů byla stanovena rovněž do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.