2 T 50/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soud v senátě složeném z předsedy senátu a JUDr. Karla Rašína a přísedících Martiny Chytilové a Ing. Radovana Kojeckého v hlavním líčení konaném dne datum , <b>Obžalovaný</b> [celé jméno obžalovaného], [datum narození] ve [obec], okr. [obec], starobní důchodce, bytem trvale [ulice a číslo], [obec], okr. [okres], <b>je vinen, že</b> dne [datum] v době kolem 07:50 hodin v [obec], okres [okres], v budově [stát. instituce], Útvaru územního plánování, při odchodu z úředního jednání, které vedl za svou dceru, Ing. [jméno] [příjmení], s referentkou tohoto útvaru [celé jméno svědkyně], oprávněnou úřední osobou, o záměru změny účelu užívání stavby občanské vybavenosti, bývalé prodejny potravin na adrese [adresa], parc. [číslo] k. ú. [obec], dle [list vlastnictví] ve vlastnictví Ing. [jméno] [příjmení], na nemovitost s bytovými jednotkami, v úmyslu docílit schválení změny územního plánu a současně urychlení řízení o schvalování změny Územního plánu [obec] související se zamýšleným stavebním záměrem, vtíravou formou přes opakované odmítnutí [celé jméno svědkyně], zanechal na pracovním stole v její kanceláři čokoládu, v jejímž obalu byla ukryta finanční hotovost ve výši 50.000 Kč, přičemž poté, co z její kanceláře odešel, telefonicky jmenovanou ještě téhož dne kolem 9:00 hodin kontaktoval a v průběhu rozhovoru ji upozornil na to, aby si čokoládu otevřela až doma, v reakci na uvedené sdělení pojala [celé jméno svědkyně] podezření stran obsahu čokolády, proto obal čokolády otevřela a vzápětí zjistila, že se v obalu od čokolády vyjma samotné tabulky čokolády nacházejí rovněž bankovky, a to patnáct kusů bankovek o nominální hodnotě 2.000 Kč a čtyři kusy bankovek o nominální hodnotě 5.000 Kč, o čemž neprodleně vyrozuměla svého nadřízeného, vedení [stát. instituce] a v návaznosti na to byla věc oznámena Policii České republiky, když pak blíže nezjištěným způsobem téhož dne [celé jméno obžalovaného] zjistil, že je výše popsaná skutečnost řešena pracovníky úřadu, dne [datum] v čase 13:55 hodin [celé jméno svědkyně] opět telefonicky kontaktoval se sdělením, zda by se nemohl na úřadě zastavit, že jí dal něco, co jí nepatří, přičemž zmínil čokoládu, že ji chce vyměnit za jinou a současně se dotázal, zda [celé jméno svědkyně] ví, co v čokoládě bylo, čímž poskytl [celé jméno svědkyně], o které věděl, že je v její pravomoci vydávat stanoviska k podaným návrhům na pořízení změny územního plánu, finanční plnění ve výši 50.000 Kč, sledujíc tím ovlivnění volního rozhodování a postup [celé jméno svědkyně] při vydávání takového stanoviska ve prospěch majitelky stavby [adresa], kterážto je jeho dcerou, <b>tedy</b> jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, <b>čímž spáchal</b> zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, <b>a za to se odsuzuje</b> Podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 67 odst. 1, 3, § 68 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 300 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 300 000 (třista tisíc korun českých) Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věcí, a to finanční hotovosti ve výši 50 000 Kč tvořené 15 kusy bankovek v nominální hodnotě 2 000 Kč, 4 kusy bankovek v nominální hodnotě 5 000 Kč, kdy bankovky v nominální hodnotě 5 000 Kč jsou série B19 [číslo] vzor 1999, série C19 [číslo] vzor 2009, série B41 [číslo] vzor 1999, série B35 [číslo] vzor 1999, bankovky v nominální hodnotě 2 000 Kč jsou série F03 [číslo] vzor 2007, série C88 [číslo] vzor 2007, série C01 [číslo] vzor 2007, série K16 [číslo] vzor 2007, série Z50 [číslo] vzor 2007, série D05 [číslo] vzor 2007, série D82 [číslo] vzor 2007, série K41 [číslo] vzor 2007, série C50 [číslo] vzor 2007, série D89 [číslo] vzor 2007, série D75 [číslo] vzor 2007, série K48 [číslo] vzor 2007, série F07 [číslo] vzor 2007, série D80 [číslo] vzor 2007, série D74 [číslo] vzor 2007 a jednoho kusu tabulkové čokolády značky„ BARON Delica Dore 70“ Cocoa Dark Chocolate Orange.

1. Provedeným dokazováním u hlavního líčení vzal soud za prokázaný a zjistil skutkový děj popsaný ve výroku tohoto rozsudku.

2. Obžalovaný [celé jméno obžalovaného] uvedl u hlavního líčení, že se nedopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Po dohodě s dcerou a jejím manželem se rozhodl zastupovat je při jednání, které bylo vedeno s Ing. [celé jméno svědkyně], kdy šlo o změnu účelu užívání stavby dcerou. První jednání proběhlo dne [datum] v dopoledních hodinách. Tehdy mu Ing. [celé jméno svědkyně] řekla, že to bude běh na dlouhou trať a rozhodnutí lze očekávat v horizontu jednoho až dvou let. [příjmení] měl dřívější zkušenost z [anonymizováno], kde to trvalo dokonce 4 roky. S ohledem na to, že šlo o drobnou změnu bylo mu řečeno, že může podat žádost ve zrychleném řízení. Sám se ji ptal, zda může nějakým způsobem přispět k tomu, aby věc byla vyřízena co nejdříve. Dále se dozvěděl, že v tomto případě by řízení mohlo trvat cca 6 měsíců s ohledem na blížící se volby do zastupitelstva by se to mohlo posunout na 8 měsíců. Toto první jednání trvalo zhruba 15 minut. Dále se dozvěděl, že žádost musí odeslat na Krajský úřad a teprve poté o ni budou rozhodovat na městě. Odpověď z Krajského úřadu přišla cca do 2 týdnů, kdy z ní nebyly příliš moudří. Dne [datum] se žádostí i odpovědí z Krajského úřadu opět vyrazil za Ing. [celé jméno svědkyně], aby ji materiály ukázal a zeptal se, jak celou věc má chápat. Druhý pobyt na úřadě trval přesně 12 minut a 6 vteřin. Vlastní jednání s Ing. [celé jméno svědkyně] trvalo zhruba 8 minut. Byl ujištěn, že žádost je v pořádku a stanovisko Krajského úřadu je kladné. Dále byl vyzván, aby žádost odnesl na podatelnu úřadu, to učinil. Jako výraz vděku položil na stůl tabulku čokolády, Ing. [anonymizováno] mu ji vrátila zpět, že si ji nemůže vzít, proto ji uchopil a dal do složky. U prvního jednání na úřadě byl přítomen rovněž kolega Ing. [celé jméno svědkyně], u druhého jednání ho zahlédl odcházet z kanceláře. Čokoládu znovu vytáhl ze složky a chtěl ji strčit pod pracovní desku, kdy výslovně řekl, aby si čokoládu s kolegou vzala ke kávě. Ihned na to kancelář opustil. [jméno] čokoládu vzal doma při odchodu, kdy přemýšlel, jakou věc vzít. Vyloučil kávu a bonboniéru, které jsou objemné a nechtěl, aby si toho každý všiml. Vedle trezoru na baru ležela čokoláda, kterou tedy vzal s sebou. Nebylo patrné, že by do této čokolády kdokoliv něco vložil. Obal byl zalepen. Čokoláda byla v domě od jejich návratu ze Slovenska, tedy od [datum] do [datum]. Mladší sestra manželky na Slovensku každý rok organizuje rodinnou oslavu, kam se jich schází zhruba [číslo] osob, oni se snaží každý rok přispět jí na náklady spojené s organizací akce částkou okolo 10 000 Kč. Manželka mimo to chystá občerstvení, pití apod. Na té oslavě byla řeč o tom, že syn manželčiny sestry má v úmyslu stavět dům a projevil zájem o odkoupení pozemku, který patří jeho manželce. Nakonec se zde domluvili na tom, že mu manželka pozemek daruje, kdy zhruba za 5 dní znovu přijedou na Slovensko a vyřídí to úředně. Jednání proběhlo dne [datum] a bylo úspěšné. [příjmení] sám cca 2 týdny před cestou na Slovensko vybral v bance částku 50 000 Kč, kdy část byla určena jako příspěvek na oslavu a část chtěl poskytnout jako výpomoc na opravu nemovitosti, kterou na Slovensku hodlali provádět. [příjmení] peníze odmítala přijmout, kdy hodnota darovaného pozemku byla několik milionů korun a proto zdůrazňovala, že si peníze vzít nemůže. [příjmení] ty peníze přivezl v obálce, kdy trval na tom, aby si je nechala. Čokoláda, o které byla řeč, tak tu na Slovensko přivezl také on jako součást občerstvení. Během oslavy čokoládu otevřel, a to vnější obal, kdy uvolnil rovněž alobal, aby si kdokoliv mohl čokoládu vzít. Nevšiml si, že by někdo z té čokolády část zkonzumoval. Během oslavy něco vypil a těsně před odjezdem švagrová tu čokoládu vzala a hodila do košíku v jejich autě. V tomto košíku byla část občerstvení, které se na oslavě nezkonzumovalo a rozdělilo se mezi příbuzné. Manželka od švagrové věděla, že v čokoládě jsou peníze, on to neslyšel. Po návratu domů manželka čokoládu položila před trezor. Když šel na jednání na úřadě, tu čokoládu vzal a vložil do složky s papíry. Takovéto drobné prezenty při jednání s různými úředníky předával nesčetněkrát, kdy zpravidla se tito tvářili, že si je vzít nemohou, ale reálně mu nikdo tyto věci nevrátil. [příjmení] zjistil, že na úřadě nedal originál listu z Katastrálního úřadu, ale toliko kopii, proto znovu volal paní [příjmení] a tázal se, zda je nutno přinést originál. Ona jej ujistila, že stačí kopie. Během řeči dále uvedla, že je v kanceláři sama, že kolega tam již nebude. [příjmení] ji na to řekl, aby si čokoládu vzala domů a otevřela ji až doma s manželem. Poté, co se vrátila manželka od holiče, tak ji řekl o té cestě na úřad a o tom, že tam nechal tu čokoládu jako prezent. Manželka si uvědomila, že jde o čokoládu, ve které bylo těch 50 000 Kč, kdy od holiče mohla dorazit okolo 11 hodiny dopoledne. Pokoušel se znovu na úřad volat, a to několikrát, ale nepodařilo se mu tam dovolat. Nejprve se celé věci smál, ale následně mu došlo, jak by věc mohla být vnímána. Dovolal se až ve 13:55 hodin, kdy Ing. [celé jméno svědkyně] řekl, že by se rád na úřad zastavil a odnesl si čokoládu, kterou tam nechal, která tam nepatří, že by ji dal čokoládu jinou. Ona mu odvětila, že celá věc již byla předána policii, ptal se jí, co by mu radila a ona ho odkázala na právničku města, ta ho pak odkázala na policii. Policisté mu řekli, že věc byla předána kriminální policii. [příjmení] po Ing. [celé jméno svědkyně] nechtěl nic, co by měla konkrétně udělat nad rámec své pracovní náplně. Domnívá se, že tu čokoládu nepovažovala za úplatek. U dalšího hlavního líčení v rámci závěrečné řeči obžalovaný dále uvedl, že při cestě na úřad si vzal nejprve kafe, které však neměl kam dát, a proto ho následně vyměnil za čokoládu. Dále uvedl, že když vstupoval do kanceláře Ing. [celé jméno svědkyně], z této odcházel její kolega, který byl přítomen jednání při první návštěvě, kdy později zjistil, že nešlo o kolegu, ale o vedoucího, který má kancelář vedle kanceláře Ing. [celé jméno svědkyně]. Dále uvedl, že když pak telefonoval Ing. [celé jméno svědkyně] na úřad, ta se zmínila o tom, že ji tam tu čokoládu neměl nechávat. Dále uvedla, že kolega má ten den dovolenou, proto ji řekl, aby si čokoládu vzala domů a otevřela si ji ke kávě s manželem. Poté, co zjistil, že došlo k záměně čokolády, což bylo okolo 11 hodiny, snažil se opakovaně Ing. [celé jméno svědkyně] dovolat, kdy tam volal nejméně 8x a dovolal se až v 11:55 minut.

3. Trestná činnost obžalovaného byla dle názoru soudu prokázána zejména výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], svědkyně [celé jméno svědkyně] u hlavního líčení, protokolem o ohledání místa činu s dokumentací č.l. 15-37, návrhem na pořízení změny územního plánu č.l. 42-50, výpisem z listin vlastnictví č.l. 350, žádostí o změnu územního plánu č.l. 351, žádostí o vydání územně plánovací informace č.l. 352, stanoviskem k žádosti č.l. 353 a odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie č.l. 399-400 a dále přílohou [číslo] – tabulkovou čokoládou značky Baron Delica Dore 70. Dále měl soud k dispozici výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] u hlavního líčení, výpis z katastru nemovitostí č.l. 67, kopie darovací smlouvy č.l. 79-82, zprávy o bankovních informacích č.l. 135-150, 154, [číslo], [číslo], [číslo], zprávu [právnická osoba] č.l. 207-209, zprávu Allianz penzijní společnosti č.l. 228, výpisy z katastru nemovitostí č.l. 279-288, výpis z Živnostenského rejstříku č.l. 289, výpis z registru vozidel č.l. 290, 293, výpis z obchodního rejstříku č.l. 291-292, zpráva ČSSZ č.l. 298-299, rozhodnutí OS Senica č.l. 354-355, plánek č.l. 356, vyjádření ke stanovisku státní ochrany přírody SR č.l. 357-358, emailová komunikace č.l. 359-360, fotodokumentace č.l. 361-366, kopie darovací smlouvy č.l. 368-370.

4. Vycházeje z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu vzal za prokázané, že obžalovaný [celé jméno obžalovaného] svým jednáním naplnil po stránce objektivní i subjektivní skutkovou podstatu zločinu podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kdy jinému v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu poskytl úplatek a takovýto čin spáchal vůči úřední osobě, kdy při jednání s [celé jméno svědkyně], jakožto oprávněnou úřední osobou o záměru změny účelu užívání stavby občanské vybavenosti, a to bývalé prodejny potravin na adrese [adresa]. [jméno] [příjmení] na nemovitost s bytovými jednotkami v úmyslu docílit schválení změny územního plánu a současně urychlení řízení o schvalování změny Územního plánu [obec], související se zamýšlením stavebním záměrem přes opakované odmítnutí [celé jméno svědkyně] zanechal na pracovním stole čokoládu v jejímž obalu byla ukryta finanční hotovost ve výši 50 000 Kč. Po odchodu z její kanceláře ji znovu telefonicky téhož dne v době okolo 09:00 hodin kontaktoval a upozornil v průběhu hovoru na to, aby si čokolád otevřela až doma, kdy takto činil s vědomím, že v pravomoci [celé jméno svědkyně] je vydávat stanoviska k podaným návrhům na pořízení změny územního plánu. Obžalovaný jednal v úmyslu přímém (§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku). Společenská škodlivost v jednání obžalovaného spočívá v porušení zájmu chráněného zákonem na ochraně zdraví jiných osob a dále ochraně řádného, nestranného, nezištného a zákonného obstarávání věcí obecného zájmu.

5. Obhajobu obžalovaného dle názoru soudu spolehlivě vyvrací výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] u hlavního líčení, která uvedla, že obžalovaný ji navštívil v její kanceláři celkem dvakrát, a to cca s týdenním odstupem. Měl zájem o změnu územního plánu, kdy šlo o nějaký objekt na sídlišti, ze kterého chtěli udělat bytový dům. Dala mu u prvního jednání žádost na vyplnění, informovala ho o tom, jaké přílohy k žádosti musí vyplnit a žádost měl podat u jejich úřadu na podatelně. Jedna z příloh bylo i stanovisko Krajského úřadu, které si obžalovaný opatřil a při druhé návštěvě ho vyzvala, aby tyto materiály odnesl na podatelnu. Informovala ho o tom, že takovéto žádosti se projednávají v časovém horizontu 1 až 2 let. Tázal se, zda je možno rozhodnutí urychlit, obžalovaný při hovoru vytáhl čokoládu, kterou ji položil na stůl s tím, aby si ji nechala. Ona ji uchopila a podala mu ji zpět. Chvíli ji měl u sebe, po chvíli ji znovu položil na stůl a ona mu řekla, že ji opravdu nechce, kdy čokoládu nechal ležet na šuplíku či stole. Zhruba po hodině ji znovu volal a tázal se, zda nevadí, že přinesl toliko kopii stanoviska Krajského úřadu, kdy originál si ponechal, ujistila ho, že to nevadí, on na to prohodil, že čokoládu si má otevřít až doma. Naprosto vylučuje, že by obžalovaný v době, kdy čokoládu v kanceláři nechal, hovořil o tom, že by byla určena i někomu jinému mimo ni. Rozhodně si nevzpomíná, že by při první návštěvě obžalovaného v jejím kanceláři byl přítomen její kolega a nevybavuje si, že by se s ním měl obžalovaný setkat během té druhé návštěvy. Obal čokolády působil neporušeně a nepůsobil dojmem, že by čokoládu někdo předtím otevřel či ji přinesl otevřenou. Po tom telefonátu ji napadlo čokoládu otevřít a zjistila, že se v ní nachází bankovky. Nebyly přehnuté. Okamžitě s čokoládou i bankovkami šla za svým vedoucím, kde informovali právničku, tajemníka i starostu a následně se obrátili na policii. Nemyslí si, že by obžalovanému jakkoliv naznačila, že může podniknout kroky k urychlení rozhodnutí ve věci. Domnívá se, že čokoláda v alobalu byla netknuta, tedy nerozbalena. Dále obhajobu obžalovanému vyvrací výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] u hlavního líčení, který uvedl, že pracuje u [stát. instituce] jako vedoucí odboru stavebního řádu a územního plánování. Ing. [celé jméno svědkyně] je jeho podřízená. Dne [datum] se na něj obrátila Ing. [celé jméno svědkyně] okolo 09:00 hodin, kdy sdělila, že toho dne ji navštívil muž, který se představil jako pan [celé jméno obžalovaného]. Ten projevil zájem o změnu územního plánu. Následně měl jít na podatelnu, kam ho poslala, řekla že ji vnutil nějakou čokoládu, poté ji měl informovat, že ji dal toliko kopii nějakého dokladu a následně ji měl říci, aby čokoládu otevřela až doma. Kolega Ing. [celé jméno svědkyně], který s ní sedí v kanceláři měl toho dne dovolenou a nebyl na pracovišti. Do kanceláře mu přinesla čokoládu, která byla otevřená a uvnitř byly bankovky. Řekla, že po tom telefonátu ji napadlo čokoládu otevřít a ihned šla celou věc oznámit jemu. Následně informovali jejich právničku, tajemníka i starostu, ten se obrátil na policii. Ing. [celé jméno svědkyně] pak uvedla, že od toho muže má několik zmeškaných hovorů. Čokoládu měl údajně položit pod pracovní desku stolu, kdy se marně snažila ho přesvědčit, aby si ji odnesl. Má kancelář hned vedle Ing. [celé jméno svědkyně]. Dále obhajobu obžalovaného vyvrací výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] u hlavního líčení, která uvedla, že manžel vedl jednání za dceru u úřadu, a to s Ing. [celé jméno svědkyně], ona sama se v této věci nikterak neangažovala. Byli na návštěvě u rodiny na Slovensku, kdy se vrátili den před jednáním manžela na úřadě, ona ten den byla u kadeřnice, od které se vrátila v dopoledních hodinách. Manžel prohodil, že byl na úřadě a nechal tam čokoládu. Na její dotaz, o jakou čokoládu šlo, odvětil, že tu, která ležela na baru. Čokoládu si přivezli ze Slovenska. Její sestra jim při odjezdu vracela nějaké peníze, vhodila do košíku, který byl v autě čokoládu a doslova řekla, že„ [jméno] vrací dárek“. Nehovořila přímo o penězích. Peníze tam vezli jako kompenzaci toho, co rodina vynaložila na organizaci takovéhoto setkání. S ohledem na to, že syn její sestry měl v úmyslu stavět, rozhodla se, že mu daruje pozemek, který tam vlastnila, a proto se sestra rozhodla, že jim peníze, které přivezli, vrátí. Čokoládu z košíku vytáhla a položila na bar, neví, zda byla otevřená či zavřená. Ležela tam pouze ten jeden den, kdy ji manžel hned odnesl na úřad. Poté, co se manžel dozvěděl, že v čokoládě byly peníze, ihned několikráte volal na úřad, kde se následně dozvěděl, že věc byla předána dál. Proč tam nešel osobně, netuší. Ve skříňce, kde je bar, je i trezor, kdy tam hážou vše od čokolád, bonboniér, peněz apod. Z oslavy se vrátili v neděli, kdy kadeřníka měla určitě v pondělí ráno, na oslavu dorazili v sobotu a domů odjížděli v neděli. Dále obhajobu obžalovaného vyvrací odborné vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví daktyloskopie, vypracované policií ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertízy. Zpracovateli byla předložena tabulková čokoláda v oranžovohnědém obalu s nápisem Baron Delica Dore 70% Cocoa Dark Chocolate Orange a dále finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč, kdy šlo o 4 kusy bankovek v nominální hodnotě 5 000 Kč a 15 ks bankovek v nominální hodnotě 2 000 Kč. Současně byly zaslány daktyloskopické karty s otisky prstů a dlaní obžalovaného [celé jméno obžalovaného], dále [celé jméno svědkyně], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Zkoumáním bylo zjištěno, že bylo zviditelněno celkem 9 daktyloskopických stop, kdy stopa D1 je totožná s otisky prstů obžalovaného [celé jméno obžalovaného], a to s otiskem prostředníku a prsteníku jeho levé ruky a tato byla zviditelněna a zajištěna na bankovce v nominální hodnotě 5 000 Kč, série B41, [číslo] vzor 1999. [příjmení] D2, D3, D4, D5, D6 a D7 nesplňují parametry v porovnání systému AFIS, u stop D8 a D9 nebyla zjištěna shoda v systému AFIS. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla u hlavního líčení, že výslovně nevyužívá svého práva ve věci nevypovídat, kdy je sestrou manželky obžalovaného. Dále uvedla, že v měsíci srpnu se rodina scházívá u nich na Slovensku. Při návštěvě obžalovaného a její sestry tehdy její syn řešil, že chce stavět rodinný dům a uvedl, že je problém sehnat nějaký pozemek. Byla řeč o pozemku, který patří její sestře. Již při předchozí návštěvě, tedy zhruba před 2 měsíci před tím srpnem byla řeč o tom, že by její syn od její sestry pozemek vykoupil. V srpnu přijeli na otočku, kdy se stejný den vraceli domů. Dorazili někdy během dopoledne a odjížděli ve večerních hodinách. Sestra tehdy přišla s nápadem, že by pozemek jejímu synovi darovala. Sestra s manželem přivezla auto plné občerstvení, kdy šlo o nápoje, potraviny, maso, sladkosti, bonbóny, čokolády apod. Obžalovaný přivezl nějaké peníze v obálce, které z této obálky sama nevytahovala a neví, kolik peněz tam bylo. Obálku ji předal v kuchyni, kdy ji vzala a vložila do kredence. Peníze vytáhla z obálky těsně před jejich odjezdem, rozlepila obal od čokolády a peníze vložila dovnitř, s penězi i v obálce šla za obžalovaným a sestrou, že jim je vrátí, ale oni o tom nechtěli ani slyšet. Proto je dala do té čokolády, alobal u čokolády byl nerozbalený. Čokoládu přelepila lepidlem, které měla v domácnosti. Sestře řekla doslova„ dala jsem vám tam dáreček“. Využila toho, že čokoláda byla rozbalená, a to vnější obal, a proto do ní ty peníze dala. Sestra o vhození čokolády do auta nemusela vědět, seděla za volantem, obžalovaný si zřejmě toho nevšiml. Obhajobu obžalovaného uplatněného u hlavního líčení považuje soud za nevěrohodnou a účelovou. Obžalovaný poukazoval na to, že u prvního jednání, které vedl s Ing. [celé jméno svědkyně] byl přítomen její kolega, kterého následně viděl opouštět kancelář Ing. [celé jméno svědkyně] v době, kdy tam přicházel ke druhému jednání, následně upřesnil, že tímto kolegou měl být vlastně nadřízený Ing. [celé jméno svědkyně] Ing. [příjmení] [příjmení]. Z vyjádření Ing. [celé jméno svědkyně] i Ing. [příjmení] během výpovědi u hlavního líčení vyplynulo, že v žádném případě Ing. [příjmení] nebyl přítomen prvnímu jednání, které vedla s obžalovaným a že nevycházel z kanceláře Ing. [celé jméno svědkyně] v době, kdy tam přicházel obžalovaný ke druhému jednání. Obžalovaný argumentoval tím, že v době, kdy čokoládu zanechal v kanceláři Ing. [celé jméno svědkyně], této řekl, aby se o čokoládu podělila ke kávě se svým kolegou. Tuto skutečnost svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] během výpovědi u hlavního líčení jednoznačně vyloučila. Dále obžalovaný uvedl, že Ing. [celé jméno svědkyně] volal během dopoledne, kdy se sama zmínila o tom během hovoru, že je v kanceláři sama, načež ji řekl, aby si čokoládu vzala domů a podělila se o ni s manželem. Rovněž tuto skutečnost svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] během své výpovědi u hlavního líčení jednoznačně vyloučila kdy uvedla, že v žádném případě nehovořila o tom, že by v kanceláři byla sama. Naopak to byl obžalovaný, kdo ji měl vyzvat k tomu, aby si čokoládu otevřela až doma. Dle vyjádření obžalovaného měla předmětná čokoláda být přivezena ze Slovenska, kam ji přivezli příbuzným manželky jako součást občerstvení. Z této návštěvy se vrátili dne [datum], kdy čokoláda až do [datum] zůstala ležet na baru. Z vyjádření manželky obžalovaného [celé jméno svědkyně] u hlavního líčení ovšem vyplynulo, že z oslavy na Slovensku se vrátili [datum] kdy manžel měl jednání na úřadě s Ing. [celé jméno svědkyně] hned následujícího dne a ona ten den byla u kadeřnice, od které se vrátila někdy dopoledne. Výpověď manželky obžalovaného je tedy v rozporu s výpovědí obžalovaného, dle něhož manželka byla u kadeřnice a on navštívil svědkyni [příjmení] [celé jméno svědkyně] až po 3 dnech po návratu ze Slovenska. Obžalovaný během své výpovědi u hlavního líčení uvedl a demonstrativně na čokoládě, kterou s sebou k hlavnímu líčení přinesl, převedl, že čokoládu, kterou následně přinesl jako prezent Ing. [celé jméno svědkyně] po přivezení k příbuzným své manželky rozbalil, a to jak vnější obal, tak alobal, aby si přítomní z této čokolády mohli nabídnout. Předmětná čokoláda, jakožto příloha byla následně u hlavního líčení zkoumána, kdy bylo konstatováno, že samotná čokoláda v alobalu je nerozbalena, tudíž tvrzení obžalovaného se nezakládá na pravdě. Pokud obhajobu obžalovaného měla potvrdit svědkyně [jméno] [příjmení], tato během své výpovědi u hlavního líčení nejprve uvedla, že se rozhodla vrátit obžalovanému a sestře peníze, které jim přivezli, proto rozbalila čokoládu, která se nacházela na stole, do této vložila peníze a následně čokoládu zalepila. Během výpovědi následně již uvedla, že využila možnosti, že je čokoláda rozbalena a peníze do této vložila. Věc tedy popisuje odlišně a během jedné výpovědi je nutno konstatovat zásadní rozpor ve výpovědi. [jméno] svědkyně dále uvedla, že i s obálkou s penězi, které původně uložila do kredence, šla za obžalovaným a svou sestrou, kterým se snažila peníze vrátit, ti to odmítli, proto čokoládu využila jako možnost vrácení peněz, kdy i s penězi ji vhodila do košíku v autě obžalovaného a sestry. Svědkyně [příjmení] se zmiňovala během své výpovědi o tom že v době, kdy vkládala bankovky do čokolády a tuto čokoládu vhazovala do auta, měla nasazené gynekologické gumové rukavice, a to z toho důvodu, že byla pandemie. Dle názoru soudu je naprosto nelogické, aby svědkyně v době, kdy má v době odjezdu příbuzných v úmyslu vrátit takovýmto způsobem peníze si z hygienických důvodů nasadila gumové rukavice toliko za účelem vložení peněz do čokolády a následného vložení čokolády do košíku v autě obžalovaného a své sestry. Svědkyně evidentně takto vypovídala za situace, kdy soud jednoznačně uvedl, že hodlá zkoumat otisky prstů na čokoládě i na zajištěných bankovkách a tudíž poté, co obžalovaný, jeho manželka [celé jméno svědkyně] i svědkyně [příjmení] poskytli soudu prostřednictvím techniky PČR otisky svých prstů a dlaní, kdy se takto snažila vysvětlil absenci svých otisků na čokoládě či bankovkách, kde by jinak logicky otisky svědkyně měly být zachyceny. Odborným vyjádřením bylo naopak zjištěno, že z uvedených osob nachází na jedné z bankovek toliko otisky prstů obžalovaného. Výpověď obžalovaného je tedy v rozporu s výpovědí svědků [příjmení] [celé jméno svědkyně] i Ing. [příjmení], přičemž ve výpovědích těchto dvou svědků soud neshledal žádné rozpory či nejasnosti, pro které by měl důvod hodnotit tyto výpovědi jakožto nevěrohodné. Naopak obžalovaný sám ve své výpovědi, kterou učinil u hlavního líčení a následně ve vyjádření u dalšího hlavního líčení v rámci závěrečné řeči svoji výpověď mění, kdy u závěrečné řeči zmiňuje, že Ing. [celé jméno svědkyně] nejprve vzal jako prezent kávu, kdy si to následně rozmyslel s ohledem na její velký objem a vyměnil kávu za čokoládu. U hlavního líčení přitom hovořil toliko o čokoládě, kdy kávu či bonboniéru předem vyloučil s ohledem na jejich velikost. Ač původně uvedl, že u čokolády rozbalil i alobal, následně výpověď změnil a trval na tom, že rozbaloval toliko vnější obal čokolády. Výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] i [jméno] [příjmení] je dle názoru soudu vedena snahou pomoci obžalovanému a potvrdit tak jeho verzi výpovědi. Soud má za to, že ve výpovědích obou těchto svědkyň jsou natolik zásadní rozpory, že je nutno obě tyto výpovědi hodnotit jako nevěrohodné. Pokud svědkyně [příjmení] dospěla k závěru, že hodlá obžalovaném ua své sestře vrátit peníze, kdy tak měla učinit takovým způsobem, že bezprostředně před odjezdem tyto vhodila do košíku, který se nacházel na zadním sedadle vozidla společně s dalšími vrácenými věcmi v rámci občerstvení, které nebylo zkonzumováno. Nic svědkyni nebránilo v tom, aby do tohoto košíku vložila celou obálku, kdy evidentně obžalovaný měl být ve stavu, kdy s ohledem na konzumaci alkoholu nevnímal pořádně, co se děje a sestra svědkyně seděla za volantem vozidla a v žádném případě nezkoumala, co měla svědkyně údajně do košíku vhodit. Dle obžalovaného měla jeho manželka vědět o tom, že v čokoládě se nachází peníze, které na Slovensko přivezli. [jméno] svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že pouze zaslechla vyjádření sestry, která měla hovořit o vrácení dárku [jméno]. Svědkyně [příjmení] se zmiňovala o tom, že měla říci, že jim tam dala dáreček. I v tomto směru jsou výpovědi obžalovaného i obou těchto svědkyň v rozporu. Při úvaze o druhu a výši trestu přihlédl soud k okolnostem případu, osobním poměrům obžalovaného, možnosti její nápravy, stupni společenské škodlivosti tr. činu. Soud vzal v potaz povahu a závažnost tohoto trestného činu. Obžalovanému polehčovalo, že vedl před spáchání trestného činu řádný život (§ 41 písm. p) tr. zákoníku). Přitěžujících okolností soud neshledal. Bylo přihlédnuto k osobním a majetkovým poměrům obžalovaného, stejně tak k jeho dosavadnímu způsobu života. Z místa bydliště k obžalovanému sdělili, že nebyl v poslední době postižen ve správním řízení. Obžalovaný je osobou, na kterou se hledí jako by byla soudně netrestána. S přihlédnutím k těmto skutečnostem i k samotnému účelu trestu uložil soud obžalovanému peněžitý trest ve výměře 300 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 300 000 Kč. Počet denních sazeb soud určil s přihlédnutím k povaze až závažnosti spáchaného trestného činu. Výše jedné denní sazby peněžitého trestu pak byla stanovena se zřetelem na osobní a majetkové poměry obžalovaného. Přitom soud vycházel z vysokého majetku obžalovaného, jež byl předmětem širšího finančního šetření. Soud dále obžalovanému uložil trest propadnutí věcí, a to finanční hotovosti ve výši 50 000 Kč tvořené 15 kusy bankovek v nominální hodnotě 2 000 Kč, 4 kusy bankovek v nominální hodnotě 5 000 Kč, kdy bankovky v nominální hodnotě 5 000 Kč jsou série B19 [číslo] vzor 1999, série C19 [číslo] vzor 2009, série B41 [číslo] vzor 1999, série B35 [číslo] vzor 1999, bankovky v nominální hodnotě 2 000 Kč jsou série F03 [číslo] vzor 2007, série C88 [číslo] vzor 2007, série C01 [číslo] vzor 2007, série K16 [číslo] vzor 2007, série Z50 [číslo] vzor 2007, série D05 [číslo] vzor 2007, série D82 [číslo] vzor 2007, série K41 [číslo] vzor 2007, série C50 [číslo] vzor 2007, série D89 [číslo] vzor 2007, série D75 [číslo] vzor 2007, série K48 [číslo] vzor 2007, série F07 [číslo] vzor 2007, série D80 [číslo] vzor 2007, série D74 [číslo] vzor 2007 a jednoho kusu tabulkové čokolády značky„ BARON Delica Dore 70“ Cocoa Dark Chocolate Orange.