4 C 128/2019

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se obtěžování imisemi

I. Žaloba, kterou by byla žalovaná povinna zdržet se obtěžování žalobkyně na jejích pozemcích p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo] a [parcelní číslo], k. ú. [obec], hlukem vznikajícím kokrháním, resp. zvukovými projevy drůbeže chované na pozemcích žalované p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo], k. ú. [obec], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 28 279,58 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2019 domáhá uložení povinnosti zdržet se obtěžování imisemi, a to hlukem vznikajícím zvukovými projevy drůbeže na pozemcích žalované. Uvedla, že od roku [rok] vlastní tyto nemovité věci: pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec]. Původní stavby byly zbourány a žalobkyně s partnerem zde postavili rodinný dům, který od roku [rok] trvale obývají. Žalovaná má ve výlučném vlastnictví pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [parcelní číslo], pozemek p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, pro obec a k. ú. [obec]. [adresa] není obýván, od roku [rok] je dvůr u domu spolu s částí zahrady užíván panem [jméno] [příjmení] jako prostor pro chov drůbeže, který na místo dojíždí. Pozemky žalobkyně a žalované tvoří jednotlivé celky a bezprostředně spolu sousedí. Chov drůbeže je provozován ve značně větším rozsahu, a sice cca 100 ks s velkým množstvím kohoutů, a žalobkyně je tak vystavena intenzivnímu hluku, někdy též výraznému zápachu a přelétání drůbeže. Drůbež se nachází na pozemcích p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] ve volném výběhu a v klecích umístěných zhruba [číslo] metrů od domu. Sousedící pozemky jsou odděleny cihlovou zídkou a navazujícím plotem z pletiva, přičemž některé klece jsou přímo u tohoto plotu. [obec] drůbeže podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemků žalobkyně a je zcela nepřiměřený místním poměrům. Žalobkyně se pokoušela řešit věc s chovatelem panem [příjmení] i s žalovanou, ale bezúspěšně.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout v celém rozsahu. Uvedla, že se na jejím pozemku nachází kolem stovky slepic, většina je ve voliérách, asi čtvrtina je na volno. Pan [anonymizováno] (dále chovatel [příjmení]) je držitel řady ocenění za chov zdrobnělé drůbeže, je řádně organizován, jde o předního chovatele v republice. Nejde o žádný velkochov, jde o chov obvyklý venkovským poměrům, ostatně v [obec] jsou i další chovatelé drůbeže, včetně velkochovu krůt a drůbeže, který přímo navazuje na pozemky žalobkyně i žalované. Místním poměrům tak odpovídá drobný chov i velkochov drůbeže. Navrhovaným přesunutím drůbeže pouze do vnitřních prostor by došlo k postupnému znehodnocení chovu. Zvířata jsou chována ve voliérách dle jednotlivých plemen, nelze je na noc pouštět do budovy a ráno vypouštět ven. Stejně tak občasné přelétnutí drůbeže na pozemek žalobkyně považuje za přiměřené venkovským poměrům. [územní celek] je malá obec vesnického typu čítající zhruba [anonymizováno] obyvatel, převážná část obce je tvořena rodinnými domy s hospodářskými staveními. V době pořizování nemovitosti musela žalobkyně zaregistrovat, že jde o pozemek s hospodářskými budovami, když chlévy tvoří většinu zastavěné plochy. [příjmení] vyšel vstříc žalobkyni, nelíhl chovatel v loňském roce žádná kuřata. Ohledně kokrhání kohoutů pak uvádí, že jde o chov zdrobnělé drůbeže, jejíž zvukové projevy jsou slabší než u klasického plemene. Ke kokrhání dochází zejména v brzkých ranních hodinách, přičemž si lze stěží představit, že v tuto dobu se žalobkyně nachází na zahradě, aby ji to omezovalo v obvyklém užívání pozemků.

3. V závěrečném návrhu žalobkyně soudu navrhla vyhovění žalobě a přiznání náhrady nákladů řízení, a to pro takřka nepřetržitý hluk způsobený stále se opakujícím kokrháním kohoutů, který se ozývá několikrát za každou minutu, někdy jde i o dlouhotrvající úseky několika sekund. Zvuk kohouta má vyšší hladinu akustického tlaku a je pro něj charakteristická rušivá impulzivita zvuku. Na pozemcích žalobkyně se nachází cca 150 slepic a 40 kohoutů, když většina drůbeže je chována ve vzdálenosti cca 20 až 30 metrů od domu žalobkyně. Dle výsledku měření nelze argumentovat zdrobnělou drůbeží, když hluk odpovídá běžnému plemeni, příp. je ještě hlučnější. Kokrhání dosahuje hodnot hraničících s hygienickým limitem. Dům a zahradu tak žalobkyně nemůže běžně užívat. Žalovaná odmítla přesunout chov do zadní části zahrady do stodoly. Žalobkyně je vystavena stresovému faktoru a to má vliv na její zdraví, zejména na její psychiku. Chov na předmětném pozemku není chovem běžným, a tak podstatným způsobem omezuje obvyklé užívání pozemku.

4. V závěrečném návrhu žalovaná navrhla, nechť je žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalobkyně neprokázala, že by hluk z pozemků žalované byl nepřiměřený místním poměrům, když [územní celek] je nutné považovat za vesnici vyznačující se chovem hospodářských zvířat včetně drůbeže. Dle odborného měření je hygienický limit překročen pouze v brzkých ranních hodinách, tedy v době ranního kuropění, což je zcela přirozený jev ptactva, a žalobkyně neprokázala, že by v tomto čase jí bylo znemožněno užívání jejích nemovitostí. Z provedeného měření vyplývá, že jeden kohout normálního vzrůstu na pozemku, se kterým žalobkyně také sousedí, vydává v čase 6.00 hod až 7.00 hod. stejnou intenzitu hluku jako drobní kohouti na pozemcích žalované. Hygienický limit překročen nebyl, v domě kokrhání kohoutů slyšet není vůbec, v zahradě jsou pak místa, kde je méně slyšitelné. Právní závadnost imisí prokázána nebyla. Žalovaná již učinila dostatek omezení, aby byla intenzita kokrhání co nejnižší. Ochrana prostřednictvím podané soudní žaloby by měla směřovat k odstranění závadného stavu a nikoliv být preventivním způsobem ochrany. Závěrem pak žalovaná odkazuje na kulturní bohatství, které lze v zájmových chovech nalézt a také poukazuje na zahraniční rozhodovací praxi, která směřuje právě k ochranám kulturních hodnot venkova.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 3. 1. 2020, č. j. 4 C 128/2019-34, právní moc ke dni 9. 1. 2020, soud zjistil, že účastníkům bylo nařízeno první setkání s mediátorem [celé jméno mediátora] a řízení bylo přerušeno na dobu 2 měsíců od právní moci.

7. Ze sdělení mediátora ze dne 24. 4. 2020 a ze dne 13. 5. 2020 soud zjistil, že obě strany měly snahu a ochotu věc řešit, na dalším setkání dne 4. 5. 2020 byl přítomen i chovatel pan [příjmení], přičemž nevyřešeným tématem se staly imise hlukem, kde představy obou strany byly naprosto rozdílné, mediace tak byla ukončena.

8. Z lékařské zprávy žalobkyně soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktická lékařka, předepsala od února [rok] žalobkyni antidepresiva, neboť tato si stěžovala na úzkosti a deprese vyvolané sousedskými vztahy.

9. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že provozuje [anonymizována tři slova] v [obec] a zřídil zde voliéry s různými druhy slepic a přibližně dvaceti kohouty, přičemž kokrhání nikoho neobtěžuje, naopak se chov pozitivně odráží na psychice seniorů. S chovatelem [příjmení] dlouhodobě spolupracuje.

10. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], soud zjistil, že chov drůbeže i ve větším množství v obci [obec] je obvyklý, sám chová přibližně 30 kachen a 25 slepic.

11. Z kopie sdělení Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (zdroj: webové stránky KHS) soud zjistil, že k poškození zdraví může dojít vlivem krátkodobého vystavení organismu hodnotám hluku přesahující hodnotu 130 dB nebo častému a dlouhodobému působení hluku při hodnotě nad 85 dB.

12. Z novinového článku (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že hluk na člověka působí, aniž by si to uvědomoval, tedy i pokud člověk hluk zařadí do svého běžného zvukového pozadí a pokud jej hluk již neobtěžuje, nicméně dlouhodobě působí na nervový nebo cévní systém. Zpravidla lidé hůře usínají a dříve se budí, přičemž záleží na intenzitě a frekvenci zvuku a individuálních vlastnostech každého člověka.

13. Z informací o vlivu zvuku na zdraví (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že hluk má významný vliv na psychiku jednotlivce, často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.

14. Z příkladů zvuku a informací o působení hladiny hluku doložených žalobkyní soud zjistil, že kohoutí kokrhání má hladinu intenzity zvuku 85 dB, přičemž jde o tzv. absolutní hluk, jehož obdobou je zvonění telefonu či tramvaj.

15. Z internetového článku Pomoc můj soused nenávidí moje slepice (zdroj: [webová adresa]) soud zjistil, že kohouti kokrhají nejen ráno, když vidí slunce, ale i uprostřed noci, pokud je probudí nějaká aktivita. Ideální je mít na dvoře jen jednoho kohouta, čím větší počet jich chovatel má, tím mají tendenci kokrhat navzájem. Dále se z článku podává, jak lze kokrhání kohouta omezit, a to vybrat plemeno, které je tišší než ostatní, pořídit mu samostatný kurník, provést kastraci kohouta či umístění na noc do nízké klece. Dále bylo z článku zjištěno, jak lze omezit létání slepic, přičemž tak lze učinit zastřihnutím křídel (tzv. letek), pořízením těžšího druhu slepic, poskytnutím dostatku prostoru a pořízením vysokého plotu.

16. Z čestného prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou rodiče partnera žalobkyně, běžně k nim jezdili na návštěvy, ale po započetí s chovem slepic na sousedícím pozemku nebylo možné, a to zejména v letních měsících, pro nesnesitelný zápach a hluk, sedět pod pergolou domu. [jméno] jsou chovatelé drůbeže, ale v omezené míře, aby neobtěžovali sousedy.

17. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl po dobu návštěv u žalobkyně opakovaně svědkem silného zápachu a hluku pocházejícího z chovu slepic na sousedním pozemku. Několikrát napočítal přes 250 kusů slepic a přes 50 kusů kohoutů, přičemž počet mohl být vyšší. Sám žije a vyrůstal na vesnici, respektuje malochov domácích zvířat, přičemž chov žalované za něj nepovažuje. Dle něj je nedostatečně zabezpečena péče o chov, když ta je prováděna nepravidelnými návštěvami a není tak zajištěn pravidelný úklid, což způsobuje v letních měsících a před deštěm zesílení zápachu.

18. Z čestného prohlášení [jméno] [celé jméno původní účastnice] ze dne [datum] soud zjistil, že před umístěním chovu drůbeže na pozemky žalované bylo místo klidné, příjemné, často tam jezdila odpočívat, s narůstajícím počtem drůbeže byla situace neúnosná. Při návštěvách byla vystavena zápachu a v letních měsících nekonečnému celodennímu kokrhání kohoutů. Tato situace se odrazila i na stavu žalobkyně, která byla smutná a plačtivá. Před časem byla vybita většina drůbeže v chlévě, většina klecí, které byly volně na pozemku, byly odstraněny. Nicméně stav hluku je stále srovnatelný.

19. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od doby chovu drůbeže na pozemku žalované shledává situaci týkající se kvality a komfortu bydlení za výrazně horší. Dříve se jednalo o klidné místo, nyní je slyšet kokrhání a kdákání desítek či stovek drůbeže a tato je také cítit zápachem.

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je partnerem žalobkyně a žijí spolu ve společné domácnosti na adrese [adresa], asi 80 kusů slepic, 7 klecí měl hned za drátěným plotem u pozemku žalobkyně, zbytek měl v hospodářské budově s otevřenými dveřmi. Loni měl tak 250 kusů drůbeže, z toho asi 80 kohoutů. Aktuálně je počet nižší, asi 100 kusů slepic a 40 kusů kohoutů, z čehož asi 1/4 chovu je v hospodářských budovách a zbytek v klecích u plotu s žalobkyní a po obvodu pozemku žalované. [obec] je intenzivní zejména na zahradě, ale vnímají ho i uvnitř domu. Drůbež je aktivnější od jara do podzimu, hluk začíná zhruba kolem třetí hodiny ráno a končí zhruba o půl desáté večer, v zimě je intenzita hluku menší. Nejprve věc řešili s chovatelem [příjmení], navrhovali výstavbu zídky a přesun klecí, což bylo odmítnuto, s žalobkyní bylo komunikováno jen písemně. V obdobné velikosti se chov v obci [obec] nevyskytuje, ve vztahu k areálu firmy [příjmení] pak sdělil, že tento je neruší, drůbež lze slyšet až při průchodu přímo kolem areálu. Sám pochází z vesnice, pokud by chov čítal několik kohoutů, věc by tak nevnímal.

21. Ze sdělení [územní celek] soud zjistil, že první stížnost žalobkyně a pana [celé jméno žalobce] ohledně chovu drůbeže v předmětné nemovitosti přijali v březnu [rok]. Po projednání na obecním zastupitelstvu se obrátili na [územní celek], neboť obec nemá oddělení na řešení občansko-právních přestupků. [územní celek] je odkázalo na Krajskou veterinární správu. Pan [celé jméno žalobce] dále žádal obec o vyjádření k nepřiměřenému chovu drůbeže ve vztahu k obci, kdy stížnost byla projednána na zasedání obecního zastupitelstva dne [datum]. Po konzultaci s právním zástupce bylo stěžovateli sděleno, že obec není schopna se k danému problému vyjádřit a věc posoudit. V obci se vyskytuje celá řada chovatelů drůbeže i dalších hospodářských zvířat, veřejné prostory daným chovem nejsou postiženy.

22. Z protokolu Zdravotnického ústavu v [obec], Centrum hygienických laboratoří soud zjistil, že v rozmezí 24. 3. 2021 až 25. 3. 2021 bylo v čase 23.30 hod. až 10.00 hod. provedeno měření hluku z chovu na pozemcích žalované, a to za stavu meteorologických podmínek jasno, beze srážek, povrch terénu suchý. V průběhu noci kohouti občas kokrhali, ráno kokrhání zesílilo a v průběhu dne se postupně snižovalo. Kohouti byli rozděleni do dvou skupin: na ty, kteří jsou venku na zahradě žalované v přímé viditelnosti z rodinného domu žalobkyně (kohouti [číslo]) a ty, kteří jsou na zahradě žalované mimo přímou viditelnost nebo ve vnitřním prostoru rodinného domu [adresa] (kohouti [číslo]). Pro výsledné hodnocení pak byli sloučeni do jedné skupiny. V průběhu měření byly zachyceny všechny typické hlukové situace, v čase 6.00 hod. až 7.00 hod. byl také v rámci měření porovnán kohout souseda z druhé strany pozemku žalobkyně, přičemž tento je v podstatě stejně hlasitý jako kohouti [číslo]. Hygienický limit hluku pro chráněný venkovní prostor staveb je upraven § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V čase 4.00 hod. až 5.00 hod. byla naměřena hodnota 45,5 dB a v čase 5.00 hod. až 6.00 hod. byla naměřena hodnota 48,6 dB. Výsledné hodnoty hluku tedy překračují hygienický limit pouze v čase 4.00 hod. až 6.00 hod., tedy v čase ranního kuropění, když pro tuto část dne je stanoven limit 40 dB. V průběhu dne není pravděpodobné, že by hygienický limit byl překročen. Z protokolu pak vyplývá závěr, že hluk z kohoutů v klecích umístěných venku je rušivější než zvuk okolí včetně jiných zvířat, zatímco hluk kohoutů umístěných ve vnitřních prostorách je méně rušivý. Lze přijmout tato opatření: přemístit klece s kohouty, zvýšit neprozvučnost zvuku či jej utlumit např. uzavřením dvoru do písmene U, umísit kohouty na noci do vnitřních prostor, neprovozovat chov v zastavěné části obce. Jelikož je kohout běžnou situací v zástavbě vesnického typu, je vhodné zohlednit vzdálenost od nejbližší obytné zástavby.

23. Z ohledání na místě samém ze dne 16. 4. 2021 v čase 8.00 hod. až 8.00 hod. a ze dne 31. 8. 2021 v čase 9.00 hod. do 9.30 hod. soud zjistil faktický stav a byla pořízena fotodokumentace zadní části domu a pergoly žalobkyně, soudkyní byl zvukově vyslechnut přítomný zvuk chované drůbeže z předmětného pozemku, a to uvnitř domu žalobkyně i venku na zahradě žalobkyně v části pergoly. Dále pořízena fotodokumentace cihlové zídky a pohled přes tuto zídku na předmětný pozemek včetně umístění hospodářské budovy, kde je zhruba 40 kusů mladé drůbeže bez možnosti výběhu ven, dále voliér s drůbeží. Pořízena fotodokumentace také z pozemku žalované, zadní části zahrady s klecemi u hranice pozemku, dále fotodokumentace dalších voliér, dále zahrady v části, kde je oplocena drátěným pletivem a vstupu do ní, dále voliér s drůbeží umístěné u hraničního plotu i dále od něj. Dále pořízena fotodokumentace pohledu z uliční strany na domy účastníků. Z místního šetření je patrno, že žalobkyně má při vstupu z domu na zahradu postavenou pergolu s posezením; pozemek žalobkyně je s předmětným pozemkem v části, kde je hospodářská budova, oddělen zídkou; v zadní části zahrady žalované se nachází většina voliér se slepicemi a s kohouty, většina není umístěna u hranice pozemku žalobkyně. Většina voliér byla ke dni 31. 8. 2021 umístěna v zadní části zahrady žalované, dispozičně až za hranicí hospodářské budovy, tedy dle odhadu více než 40 metrů vzdušnou čarou od pergoly žalobkyně. V hranici pozemků účastníků na straně žalobkyně, dispozičně za cihlovou zídkou, se nachází také kotce pro psy, které chová žalobkyně.

24. Ze sdělení Českého svazu chovatelů (dále také ČSCH) soud zjistil, že tato sdružuje zájmové drobnochovatele, kteří pak spadají pod jednotlivé základní organizace. Chovatelská činnost včetně prodeje produktů z vlastní produkce není živností, ČSCH nemá přehled o jednotlivých kusech drůbeže jejich členů. Chovatel může požádat o status rozmnožovacího, plemenného či šlechtitelského chovu drůbeže. Dále také o genetický zdroj drůbeže, kde se jedná o státem podporovaný chov národních plemen. Chovatel pan [příjmení] je takto veden v organizaci Českého svazu chovatelů [část obce], okres [okres] nemá evidovaný žádný rozmnožovací, plemenný, šlechtitelský chov drůbeže, ani genetický zdroj drůbeže. Ve Zlínském kraji je evidováno pět šlechtitelských chovů kura domácího, a to v okrese [obec]. V Jihomoravském kraji je evidováno pět plemenných chovů kura domácího, jeden genetický zdroj kura domácího plemene česká slepice zlatá kropenatá, přičemž ani jeden není v obci [obec].

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že chovu drůbeže se věnuje zhruba [anonymizováno] let, v [obec] je od roku [rok]. Postupně provádí na domě rekonstrukci, časem by tam chtěl bydlet. Asi 2/3 chovu jsou ve vnitřních prostorách, zbytek je venku ve voliérách, kterých je asi 45. Maximálně choval zhruba 250 kusů drůbeže, aktuálně má asi 130 až 140 kusů, z čehož 1/3 jsou vždy kohouti. Na základě stížností žalobkyně a pana [příjmení], také po žádosti žalované, snížil počty volně chované drůbeže, část byla přesunuta do vnitřních prostor, neboť docházelo mimo jiné k přelétání drůbeže na pozemek žalobkyně, přičemž k tomu nyní dochází minimálně. Kohouti se nejvíce hlasově projevují při rozednívání, při krmení, případně s menší intenzitou v průběhu dne. Reagují také na přítomnost jiných zvířat. Dle názoru svědka nejde o nestandartní chov, chov je registrován u Českého chovatelského svazu, nad 500 kusů drůbeže je nutné hlásit na veterinární správu. Případným opatřením by bylo přesunout chov až do zadní části zahrady, ale to svědek odmítá, hluku by to nezabránilo. Přesunutí chovu pouze do vnitřních prostor by mělo vliv na kvalitu chovu a zdravotní stav, drůbež by nebyla ve svém přirozeném prostředí. Celý objekt je veden jako hospodářský objekt se stájemi a objekt k bydlení, bylo by tam tak možné chovat např. prasata.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je rodinným známým žalobkyně, podílel se na projektu novostavby. Za žalovanou jezdí pravidelně zhruba 2x do měsíce po dobu celého roku. Předmětný chov drůbeže nepovažuje za běžný malochov. Zhruba od července roku 2020 si všiml, že počet drůbeže klesl, což se projevilo na intenzitě hluku. Psi žalobkyně se volně po zahradě pohybují jen za přítomnosti lidí.

27. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je chovatelem asi 80 slepic a 19 kohoutů, tento chov má v obytné zóně rodinných domů na předměstí [obec], částečně ve voliérách, částečně na volno, přičemž voliéry jsou zhruba 70 metrů od jeho domu a od domu sousedů ještě více. Z počátku jeho sousedům, kteří žádná zvířata nechovali, vadilo, že slepice občas přeletěly na jejich pozemek, s kohouty žádný problém neměli. Je registrován u Českého svazu chovatelů, ví, že pan [příjmení] chová podobný druh slepic.

28. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že do nemovitosti se spolu s partnerem [celé jméno žalobce] nastěhovali v roce [rok], vedlejší nemovitost obývala starší paní. Asi v roce [rok] zahájil pan [příjmení] chov drůbeže, zpočátku zhruba 25 kohoutů a 3x až 4x větší počet slepic. Chov byl nejprve venku, pak ve voliérách a v klecích. Nyní je většina v klecích nebo v hospodářské budově, venku je 5 až 7 kohoutů a malá část slepic. Žalobkyně odhaduje, že v roce 2020 tam bylo 50 až 60 kohoutů a 200 až 250 slepic. Od léta [rok] byl snížen stav drůbeže v hospodářské budově, venku byly odstraněny mobilní klece. Aktuální stav je odhadem 40 až 50 kohoutů a asi 150 slepic. Obtěžující je zejména hluk, tj. kokrhání kohoutů v různých tóninách a v různé intenzitě téměř po celý den. V letních měsících začíná zhruba kolem třetí hodiny ráno, končí při setmění, v zimních měsících kolem čtvrté nebo páté hodiny, zhruba hodinu před rozedněním. Někdy jsou kohouti slyšet i v noci. Intenzita pak závisí na ročním období, v zimě je kokrhání trochu klidnější. Intenzitu zvuku by žalobkyně přirovnala ke zvonění budíku, přičemž největší je na zahradě a žalobkyně s partnerem jsou tak rušeni při všech aktivitách na zahradě, nemůžou relaxovat, sedět pod pergolou. Uvnitř domu je hluk nižší, při otevřených oknech hluk stejně proniká. Sousedící pozemky jsou odděleny v části zhruba 20 až 25 metrů cihlovou zídkou o výšce přibližně 160 centimetrů, ve zbytku je pak drátěný plot. Dle jejího názoru nejde o přiměřený chov. Žalovaná má ještě jedny sousedy, ale jsou v jiné situaci, nachází se až za hospodářskou budovou žalované. K žalobkyni se pozemek žalované svažuje. Věc jsme nejprve řešili s chovatelem [příjmení], bez výsledku, poté proběhla písemná komunikace s žalovanou. Ve vztahu k areálu spol. [příjmení] pak sdělila, že tento je nijak neruší, maximálně příležitostný zápach při vyvážení hnoje. Ve vztahu ke svým psům pak sdělila, že tito jsou na noc zavření, venku volně pobíhají jen pod dozorem, jinak jsou v kotcích. Nemyslí si, že by psi kohouty dráždili či rušili.

29. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že chovatel pan [příjmení] je jejím bývalým manželem. V rámci mediace se podařila vyřešit otázka zápachu a přelétání drůbeže, navrhovala také přemístění chovu do zadní části do stodoly, ale toto žalobkyně odmítla. Ve zděné budově v přední části předmětného pozemku jsou již jen mladé kusy drůbeže, které nekokrhají, starší kusy jsou umístěny v zadní části zahrady ve voliérách. Pro zmírnění hluku nelze, dle jejího názoru více udělat. Chovatel pan [příjmení] chová zdrobnělou drůbež, která není tak hlasitá, jako klasická drůbež. Dle jejího názoru je život na vsi zejména o vzájemné toleranci. V době, kdy se žalobkyně stěhovala na vesnici, věděla, že na předmětném pozemku jsou hospodářské budovy a mohla očekávat, že tam budou chována zvířata. Žalovaná vidí celý problém také v tom, že žalobkyně pochází města. Žalované je známo, že žalobkyně má také slepice.

30. Z video nahrávek žalobkyně (provedeny k důkazu u jednání soudu dne 1. 9. 2021) soud zjistil, resp. si učinil představu, o intenzitě hluku drůbeže v různých denních dobách a ročních obdobích v letech 2019 a zejména 2020.

31. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

32. Žalobkyně společně s partnerem od roku [rok] trvale obývají rodinný dům v obci [obec], který po zbourání původních staveb postavili na pozemku bezprostředně sousedících s pozemky žalované (předmětné pozemky). Na pozemcích žalované se nachází rodinný dům a směrem do zahrady navazuje zemědělská stavba (chlévy). Pozemky jsou odděleny nejprve cihlovou zídkou v délce 25 až 30 metrů a dále na ni navazuje drátěný plot potažený sítí. Žalobkyně má na pozemku bezprostředně navazujícím na dům umístěnou pergolu s posezením. Na předmětných pozemcích žalované má chov zdrobnělé drůbeže pan [příjmení], bývalý manžel žalované, přičemž tento druh drůbeže je méně hlasitý než klasický druh. Původně jeho chov čítal až 250 kusů drůbeže, z čehož zhruba 80 kusů kohoutů, přičemž drůbež se nacházela volně na pozemcích nebo byla umístěna v klecích či voliérách rozmístěných po pozemcích, někdy u samé hranice pozemků. Žalobkyně chová slepice a má pět psů většího vzrůstu. Žalobkyni, potažmo jejího partnera, chov drůbeže obtěžuje, a to zejména zápach, hluk a přelétání slepic, tento chov nepovažuje za běžný. Žalobkyně z tohoto důvodu nemůže řádně užívat zahradu, relaxovat zde či posedět pod pergolou. Dle jejího tvrzení je hluk slyšet i uvnitř domu při otevřených oknech. Žalobkyně spolu s partnerem věc řešili podáním stížností na obecním úřadě v [obec], kdy obec je odkázala na [územní celek], to následně na Krajskou veterinární správu. K druhé stížnosti se pak obec vyjádřila tak, že není kompetentní se ve věci vyjádřit a věc posoudit. Věc řešili i s chovatelem panem [příjmení], ale bez výsledku, stejně tak nedošlo k dohodě mezi žalobkyní a žalovanou, proto se žalobkyně obrátila na soud.

33. V rámci navržené mediace se podařilo odstranit problémy mezi účastníky spočívající v přelétání slepic na pozemek žalobkyně a učinit kroky k odstranění zápachu. Nadále zůstala sporná otázka hluku, a to zejména kokrhání kohoutů. Tito se nejvíce hlasově projevují při rozednívání, dále při krmení a v průběhu dne, kdy je intenzita menší, v noci kohouti zakokrhají občas. Vliv na kokrhání má i roční období, kdy intenzivnější je v letních měsících, to začíná velmi brzy ráno, zhruba kolem třetí hodiny a trvá do setmění; v průběhu zimních měsíců je slabší, začíná kolem čtvrté až páté hodiny ranní. V průběhu vedení sporu, někdy v létě roku [rok], došlo ke snížení počtu chované drůbeže, s tím, že aktuálně (ke dni místního šetření [datum]) se zde nachází asi do 150 ks slepic a 40 kohoutů, a dále došlo k omezení volného pohybu tak, že část chovu byla přesunuta do vnitřních prostor hospodářské budovy (mladá drůbež) a část drůbeže je venku v klecích nebo voliérách. Dle měření hygienických limitů hluku provedeného dne 24. 3. 2021 až 25. 3. 2021 jsou limity překročeny pouze v čase od 4.00 hod. do 6.00 hod., tedy v čase ranního kuropění, a to o 5,5 až 8,6 dB. Při měření byly zachyceny všechny typické hlukové situace a bylo zjištěno, že hluk kohoutů je rušivější než běžný zvuk z okolí a jiná zvířata. V rámci měření byl hodnocen i jeden kohout souseda žalobkyně, když tento je stejně hlučný jako kohouti umístění uvnitř hospodářské budovy nebo mimo viditelnost z pozemku žalobkyně. V obci [obec] jsou další chovatelé drůbeže, a to pan [příjmení], který provozuje domov pro seniory, kde vystavěl voliéry se slepicemi a asi 20 kohouty, s chovatelem [příjmení] dlouhodobě spolupracuje. Dále pan [příjmení], který chová zhruba 25 slepic a 30 kachen. V obci se dále nachází velkochov drůbeže, který navazuje v zadní části zahrady na pozemky žalobkyně. Dle sdělení žalobkyně i jejího partnera je tento chov nijak neruší.

34. Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

35. Dle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

36. Dle ustanovení § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

37. Právní hodnocení.„ Posouzení, zda jde v konkrétní věci o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, proti které je třeba poskytnout ochranu podle § 1013 odst. 1 o. z., je do značné míry věcí soudcovského uvážení“, a to dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 636/2014. Posuzování imisí a jejich hodnocení je tak sice z velké části věcí soudcovského uvážení, přičemž uvedené hodnocení a posuzování má stanoven zákonný rámec. Nesmí se jednat o obtěžování v míře nepřiměřené místním poměrům a nesmí v podstatné míře omezovat obvyklé užívání pozemku. Prvním hlediskem jsou tedy místní poměry, přičemž v daném sporu se jedná o pozemky nacházející se na území malé obce Prasklice s 250 obyvateli, která je z převážné části zastavěna rodinnými domy s hospodářskými staveními. Jak se podává z žaloby, i na pozemku žalobkyně byl dříve starý dům a stodola. Z obecného pohledu je pro život na vesnici, na rozdíl od života ve městě, charakteristický chov hospodářských zvířat včetně drůbeže. Ze sdělení obce Prasklice, prohlášení pánů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a při šetření na místě samém bylo prokázáno, že chov drůbeže je obvyklý i pro obec Prasklice, když se zde nachází několik dalších běžných chovatelů, jeden velkochov a sama žalobkyně má na svém pozemku slepice a také pět velkých psů. Soud se tedy dále zabýval, do jaké míry je chov drůbeže typický pro danou lokalitu pozemků žalované. Jelikož se hospodářské budovy (dříve evidentně chlévy a stáje) na pozemcích žalované nacházely již v době, kdy žalobkyně své nemovitosti pořizovala, šlo již v tuto dobu usuzovat, že zde v budoucnu mohou být chována hospodářská zvířata. Lze tak konstatovat, že chov drůbeže je běžný jak pro obec Prasklice, tak pro místo, kde se nachází pozemky žalobkyně a žalované. Soud souhlasí s tvrzením žalobkyně, že chov na pozemcích žalované čítající původně až 250 kusů drůbeže, z čehož 80 kusů byli kohouti, byl zjevně chovem větším, než je většina běžných malochovů. V průběhu soudního řízení ale byly ze strany žalované učiněny kroky, na základě kterých došlo k podstatnému snížení počtu drůbeže a chov byl přesunut do vnitřních prostor (mladá drůbež, která nekokrhá) nebo do voliér rozmístěných dále od domu žalobkyně, a to dle posledních zjištění ve vzdálenosti nejméně 40 metrů vzdušnou čarou od pergoly žalobkyně (tedy myšleno kokrhající drůbež). Nad to soud musí přihlédnout také k tomu, že sama žalobkyně je chovatelkou 5 velkých psů, jejichž pohyb po pozemku zcela jistě také vyvolává interakci ze strany drůbeže. Je totiž obecně známo, že zvířata na sebe navzájem reagují, což je patrno například u štěkajících psů, kdy hlas jednoho vyvolává reakce ostatních v okolí. Nejinak je tomu jistě i v posuzované věci. Skutečnost, že došlo k zamezení přelétání drůbeže a byl eliminován také další problém spočívající v zápachu drůbeže, svědčí o snaze žalované vyjít žalobkyni vstříc. Všechna tato opatření považuje soud za dostatečná k tomu, aby byla naplněna podmínka, že již nedochází k obtěžování v míře nepřiměřené místním poměrům.

38. Pro posouzení druhého kritéria, tedy že vlastník pozemku nesmí být omezen v obvyklém užívání svého pozemku, vycházel soud zejména z měření hygienických limitů provedených odborným ústavem a z ohledání pozemků na místě samém.„ Posouzení míry hluku v řízeních o zdržení se obtěžování hlukem je otázkou odbornou, k níž soud zpravidla nemá dostatek odborných znalostí, a proto je třeba v rámci dokazování provést důkaz znaleckým posudkem či odborným vyjádřením.“, dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3799/2015. Z odborného měření Zdravotnického ústavu v [obec] jednoznačně vyplynulo, že hygienické limity byly překročeny pouze v brzkých ranních hodinách a pouze v nepatrné míře (překročení o 5,5 dB a 8,6 dB). Limity tedy byly překročeny pouze v rámci dvou hodin z celého dne. Nutno zdůraznit, že jde o část dne, kdy se drůbež, resp. kohouti projevují nejvíce, neboť jde o dobu ranního kuropění. Lze si stěží představit, že v tuto dobu bude žalobkyně své pozemky využívat k relaxaci či posezení s rodinnou nebo přáteli, ostatně tuto skutečnost ani netvrdila. Kokrhání kohoutů je jejich přirozeným projevem, kterému nejde zabránit ani jej nijak omezit. Z měření soud také zjistil, že jeden kohout nacházející se na sousedícím pozemku žalobkyně (z druhé strany než žalovaná) je v ranní hodině mezi 6.00 hod. – 7.00 hod. stejně hlučný jako část zdrobnělých kohoutů na pozemku žalované. Soud má tak za prokázané, že při posuzování míry hluku je nutné brát v potaz i druh chované drůbeže, v daném sporu zdrobnělé kohouty, kteří se projevují méně hlasitěji než kohouti běžné velikosti. Během místního šetření nebylo prokázáno, že by hluk pocházející z kohoutů byl natolik intenzivní a obtěžující, že by znemožňoval užívání zahrady i domu. Soud na místě samém zjistil, že uvnitř domu hluk slyšitelný není. Žalobkyně ve sporu také neprokázala přímou souvislost mezi tvrzeným zhoršením svého zdravotního stavu a nastěhováním do [obec], resp. zahájením chovu drůbeže panem [příjmení]. Žalobkyně sice soudu doložila lékařskou zprávu (č. l. 84), ta byla však vystavena praktickým lékařem, nikoliv specialistou, a podává se z ní pouze informace, že si žalobkyně od února [rok] stěžuje na stavy úzkosti a deprese vyvolané neuspokojivými sousedskými stavy spojenými s hlukem. Následně jí byla nasazena antidepresiva. Z uvedeného se nedá jednoznačně vyvodit, že tyto stavy byly zapříčiněny pouze a jedině hlukem z pozemků žalované. Dle názoru soudu se tak jedná zejména o subjektivní vnímání ze strany žalobkyně. Taktéž soud hodnotil také prohlášení ze strany rodinných příslušníků či přátel žalobkyně, neboť i v jejich případě jde o jejich subjektivní vnímání, které zcela logicky bude nakloněno vnímání žalobkyně. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně se do malé [územní celek] přestěhovala z města, kterému je zcela jistě vlastní jiný styl života. Uvedené je třeba brát také v potaz, kdy vesnice, obzvláště ty malé, jsou zcela jiným prostředím, vykazujícím odlišné podmínky pro život, ovlivněné např. také častějšími a většími chovy domácích a také hospodářských zvířat. Kam jinam, než právě na vesnice, by se měl takový styl života soustředit.

39. Nad rámec uvedeného by chtěl soud doplnit, že zcela obdobným směrem, tedy vnímáním specifik venkova a malých vesnic se ubírá také rozhodovací praxe v jiných evropských zemích. Např. mediálně známý spor„ o kokrhání kohouta [jméno]“ ve Francii, viz webový odkaz: Nechte kokrhat [jméno]. Francouzský soud se zastal hlučného kohouta před novousedlíky — ČT24 — Česká televize [webová adresa]). Tato země šla v rámci obdobných sporů tak daleko, že zde byla schválena legislativní úprava chránící život na venkově se všemi jeho aspekty tak, že byl přijat zákon na ochranu zvuků venkova. To je dle názoru zdejšího soudu cesta, jak na obdobnou problematiku nahlížet a kterou se ubíraly jeho úvahy při celkovém hodnocení posuzovaného sporu.

40. Soud tak po celkovém zhodnocení však důkazů a podrobné úvaze o předmětu sporu uzavřel, že zvukové projevy drůbeže vycházející z pozemků žalované neznemožňují žalobkyni obvyklé užívání pozemků a zejména pak nejsou nepřiměřené místním poměrům. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě nebyla žalobkyně s žalobou úspěšná, soud proto přiznal náhradu nákladů žalované. Náklady byly přiznány dle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 1 úkon po 300 Kč – písemné podání ze dne 4. 12. 2019. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení představující odměnu podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), a to za 9 úkonů právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava, doplnění vyjádření ze dne 21. 12. 2020, účast u soudního jednání dne 6. 1. 2021, 17. 2. 2021, 1. 9. 2021 (2 úkony – jednání delší než 2 hodiny), 13. 10. 2021, účast na místním šetřením dne 16. 4. 2021 a 31. 8. 2021), 9 x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené úkony právní služby. Dále má právní zástupce nárok na náhradu jízdného k soudním jednání dne 6. 1. 2021, 17. 2. 2021, 1. 9. 2021, 13. 10. 2021 podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a prováděcí vyhláškou č. 589/2020 Sb. z [obec] do [obec] a zpět (2 x 70 km, tj. 140 km x 4 jednání = 560 km) při užití [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km, tj. 27,44 l a ceně nafty ve výši 27,20 Kč a při základní sazbě 4,40 Kč za 1 km jízdy (4,40 x 560) v celkové výši 3 210,36 Kč. Dále má nárok na náhradu jízdného na místní šetření dne 16. 4. 2021 a dne 31. 8. 2021 dle shora uvedených právních předpisů za cestu z [obec] do [obec] a zpět (2 x 55 km, tj. 110 km x 2 šetření = 220 km) při užití [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km, tj. 10,78 l a ceně nafty ve výši 27,20 Kč a při základní sazbě 4,40 Kč za 1 km jízdy (4,40 x 220) v celkové výši 1 261,20 Kč. Dále má nárok na náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a 3 a. t. ve výši 400 Kč za celkem 4 započaté půlhodiny strávené cestou na každé soudní jednání, tj. 16 započatých půlhodin celkem z [obec] do [obec] a zpět á 100 Kč, tj. 16 x 100 Kč a za celkem 4 započatých půlhodin strávených na cestě na každé místní šetření, tj. 8 započatých půlhodin celkem z [obec] do [obec] a zpět á 100 Kč, tj. 8 x 100 Kč. Dále má nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 4 908 Kč, tj. 21 % z částky 23 371,56 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Soud tedy žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28 279,58 Kč.