4 C 134/2018

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 177 630 Kč s příslušenstvím doplňujícím rozsudkem Žaloba se zamítá co do částky 88 815 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 88 815 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2018 domáhala na žalované zaplacení částky 177 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 177 630 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že ze sdělení Policie ČR a ze skutečností zjištěných z policejního spisu PČR ÚO v [obec] sp. zn. KRPZ [číslo] bylo zjištěno, že dne 28. 11. 2014 řídil řidič [jméno] [příjmení] osobní motorové vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], jehož provozovatelkou byla žalovaná, přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla, stavu vozovky a zapříčinil dopravní nehodu, při které kromě škody na majetku, zejména na tam uváděných nemovitých věcech, došlo k těžkému ublížení na zdraví spolujezdce poškozeného [celé jméno svědka]. U řidiče [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v době dopravní nehody řídil osobní motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, kdy mu byla zjištěna hladina 2,51 promile alkoholu. Ze znaleckého posudku z oboru dopravy bylo zjištěno, že ke vzniku dopravní nehody vedly i zcela nezpůsobilé pneumatiky na předmětném vozidle s nevyhovující výškou vzorku pneumatik, přičemž k opotřebení pneumatik nedošlo náhle, ale jednalo se o dlouhodobé opotřebení. Dále žalobkyně uvádí, že dne 23. 7. 2014 byla mezi ní a žalovanou jakožto pojistníkem a provozovatelem vozidla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla. Žalobkyně v rámci pojistného plnění již vyplatila poškozeným částky uvedené v bodu III žaloby, kdy po žalované byla z titulu regresního plnění požadována částka 218 246 Kč, zahrnující mimo jiné i náklady tzv. bolestného ve výši 61 663 Kč poškozenému [celé jméno svědka], přičemž žalovaná tuto částku dvěma platbami ze dne 26. 1. 2016 a 21. 3. 2017 žalobkyni zcela uhradila. Pokud jde o žalovanou částku 177 630 Kč, tato představuje další platbu, kterou žalobkyně vyplatila z titulu pojistného plnění týkající se poškozeného [celé jméno svědka], a je součtem pojistného plnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 152 452 Kč (navíc znalečné ve výši 4 850 Kč, za vypracování znaleckého posudku k ztížení společenského uplatnění) a dále částka ve výši 20 328 Kč představující náklady právního zastoupení [celé jméno svědka]. Původně vyčíslené nároky poškozeného byly pojišťovnou již kráceny na jednu polovinu, a to z důvodu jeho spoluzavinění, kdy nasedl do vozidla k řidiči, který byl pod vlivem alkoholu, porušil tím obecnou prevenční povinnost ve smyslu § 2900 občanského zákoníku. Žalovaná byla vyzvána opakovaně k zaplacení této částky žalobkyni, a to včetně předžalobní výzvy, kdy od 10. 8. 2018 je žalovaná v prodlení.

2. Rozsudkem ze dne 15. 3. 2021, č.j. 4C 134/2018-295 rozhodl Okresní soud v Kroměříži tak, že výrokem I zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 88 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 88 815 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení a výrokem II nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že soud vyhověl žalobě pouze co do částky 88 815 Kč, když dospěl k závěru, že ke vzniku škody přispěly okolnosti na straně poškozeného, a to ve vyšší míře, než tvrdí žalobkyně, neboť poškozený nasedl do vozidla k řidiči zřejmě ovlivněnému alkoholem, a jsou zde pochybnosti, zda byl poškozený připoután bezpečnostním pásem. Zavinění poškozeného je tak vyšší než poloviční. Dále soud snížil přiměřené zadostiučiněný na částku, kterou považoval za přiměřenou, a to s ohledem na zdravotní stav poškozeného, jeho rodinný a sociální status, majetkové poměry poškozeného v době před a po předmětné nehodě. Soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalované za plnění, které bylo poskytnuto v souvislosti se šetřenou událostí poškozenému, je v maximálně poloviční výši oproti tvrzení žalobkyně. Poškozený již před vytýkanou událostí žil v zásadě sociálně neukotveným životem, žil sám, nežil rodinným životem, naopak byl trestně stíhán a posléze odsouzen za neplacení výživného, v tomto se jeho život nezměnil po dopravní nehodě. Naopak z důvodu nevedení řádného života byl až po předmětné dopravní nehodě opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobody. Z provedeného dokazování je dále zřejmé, že v době dopravní nehody nebyl ekonomicky aktivní osobou, nebyl trvale zaměstnán, předchozí živnost ukončil a stejná situace je i po vytýkané události. Rovněž se podává z provedeného dokazování, že před i po vytýkané události poškozený ve zvýšené míře požívá alkoholické nápoje, což se nejen že nezměnilo, ale byl po předmětné dopravní nehodě za řízení pod vlivem alkoholu i pravomocně odsouzen. Z výslechu samotného poškozeného pak neplyne, že by se mu změnil po dopravní nehodě životní styl k horšímu, uvádí sice, že má problémy při některých sportovních činnostech, ale soud této okolnosti, i pokud by byla pravdivá, přisuzuje jen malý dopad do skutečné kvality života poškozeného. Pokud tedy znalec z oboru nemajetkové újmy na zdraví hovoří o dopadech do sfér, jako je péče o sebe samého, život v domácnosti, získání a udržení zaměstnání či sféry mezilidských vztahů (včetně mezilidského života), považuje soud za potřebné náhradu škody, za kterou má nést odpovědnost žalovaná, z důvodů zvláštního zřetele hodných snížit a určit zadostiučinění ve výši přiměřené. Je zřejmé, že poškozený je omezen do jisté míry v oblasti své pohyblivosti, kdy sice je schopen většiny běžných pohybů a prací, ale bez pochyb s bolestivostí a nutností odpočinku a jiných omezení zejména v oblasti pohyblivosti a v této oblasti tedy soud považuje omezení poškozeného za relevantní. Těmto závěrům nebrání ani to, že poškozený s bolestivostí některé práce vykonává ani to, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazen, ostatně se jednalo o spíše lehčí úklidové práce. Soud tedy požadovanou náhradu škody, respektive pojistného plnění z titulu ztížení společenského uplatnění a souvisejících nároků poškozeného, které vynaložil při uplatnění tohoto nároku, snížil na polovinu, tedy na částku 88 815 Kč. Dále v souladu s ustanovením § 1968 občanského zákoníku přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení od data prodlení, tedy od 10. 6. 2018, do zaplacení 3. Ze shora uvedeného vyplývá, že soud opomněl zamítnout žalobu co do částky 88 815 Kč, přestože zamítnutí částky řádně odůvodnil.

4. Podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

5. Vzhledem k tomu, že proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná, nenabyl rozsudek dosud právní moci. Soud proto v souladu s ustanovením § 166 odst. 1 o. s. ř. rozhodl doplňujícím rozsudkem o části předmětu řízení, o které nebylo rozhodnuto, tj. o předmětu řízení ve výši 88 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 88 815 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení. Pokud jde o důvody tohoto rozhodnutí, odkazuje soud v celém rozsahu na odůvodnění rozsudku ze dne 15. 3. 2021, č.j. 4C 134/2018-295, neboť v tomto rozsudku bylo obsáhle odůvodněno, proč nebylo žalobě co do částky 88 815 Kč s příslušenstvím vyhověno.

6. Se souhlasem účastníků soud rozhodl bez jednání, jak to umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v původním rozsudku.