5 C 1/2018

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 7 161 614,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 081 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 081 731 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 079 883,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 079 883,70 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 524 665 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení ve výši 302 117 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení ve výši 95 405 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 29. 12. 2017. Žalobce se (po částečném zpětvzetí žaloby o 1 439 449 Kč) domáhal na žalované zaplacení 7 161 614,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 161 614,70 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem budovy bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. a obci adresa a která byla přebudována na výrobní a skladovací prostory. Oba účastníci jsou podnikatelé. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 18. 3. 2011 smlouvu o dílo č. hodnota s předmětem plnění Úprava nemovitosti adresa, a to ohledně shora popsané budovy. Dílo bylo předáno předávacím protokolem ze dne 12. 6. 2015, záruční doba na předmětu díla činí dle čl. XIII smlouvy o dílo 60 měsíců. Již před předáním díla proběhlo vytýkání vad ze strany žalobce, které však žalovaná dosud neodstranila. Jedná se o následující vady:

2. I. Střešní krytina měla mít dle projektové dokumentace tloušťku 120 mm, střecha je však osazena materiálem s tloušťkou 100 mm, navíc dodaná střecha nesplňuje hodnotu U (součinitel prostupnosti tepla) = 0,18 W/m2K. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek jméno FO. jméno FO a na základě tohoto posudku zjistil další vady střešní krytiny, a to nespolehlivé a nefunkční osazení střešních panelů (kolem uvolněných šroubů zatéká, kotvení je provedeno méně četně, než je potřeba, vinou špatné montáže jsou střešní panely deformované), narušení střešní krytiny a zatékání, vadné klempířské konstrukce (přesah 1,3 až 1,5 cm nesplňuje potřebný přesah 3 cm, nevyspádované střešní žlaby, špatné kotvení střešních žlabů). Žalobce reklamoval vady díla a požaduje z titulu odpovědnosti za vady částku 5 586 758 Kč (sleva z ceny). Pokud by sleva z ceny byla znaleckým posudkem stanovena nižší částkou, žádá žalobce po žalovaném uhradit zbývající částku z titulu náhrady škody.

3. II. Vadná betonová podlaha. Podlaha ve II. NP objektu A není dobře provedena, v podlaze se začaly objevovat trhliny, beton praská a podlaha vykazuje nerovnosti a vystupují z ní drátky. Dále se ukázalo, že žalovaný neužil dilatační podložky pro kari sítě, že dilatační spáry jsou od sebe vzdáleny více, než stanoví norma a tloušťka betonu neodpovídá výšce dle projektu. Žalobce uplatňuje z titulu odpovědnosti za vady částku 1 154 400 Kč jako slevu z ceny. Pokud by sleva z ceny nedosáhla této výše, nárokuje žalobkyně zbývající částku z titulu náhrady škody. Vzhledem k tomu, že kari sítě nejsou umístěny správně (leží buď přímo na tepelné izolaci nebo ne více jak 2 cm od líce spodní hrany betonu), požaduje žalobce z tohoto titulu zaplacení částky 260 910,83 Kč (jako slevu z ceny odpovídající hodnotě těchto kari sítí).

4. III. Špatné dveře. Žalovaná měla dodat dveře, které by z jedné poloviny měly výplň sklo. Žalovaná však dodala dveře plné (bez skleněné výplně). Žalobce nárokuje slevu z ceny za 6 dveří (tři na jižní fasádě, tři na severní fasádě objektu A) ve výši 30 784,20 Kč. Pokud by sleva z ceny byla znaleckým posudkem stanovena nižší částkou, žádá žalobce po žalovaném uhradit zbývající částku z titulu náhrady škody.

5. IV. Uvolněné objímky svodů dešťové vody. Objímky držící vnější svody dešťové vody nejsou pevně uchyceny ke zdi a provedená montáž tak vykazuje vady. Vzhledem k tomu, že žalovaný vadu neodstranil, požaduje žalobce slevu z ceny ve výši 37 104,28 Kč. Pokud by sleva z ceny byla znaleckým posudkem stanovena nižší částkou, žádá žalobce po žalovaném uhradit zbývající částku z titulu náhrady škody.

6. V. Chybějící geigery. Na díle chyběla připojení okapů do svodů dešťové vody (tzv. geigery = lapače splavenin). Namísto žalovaného provedl dílo (dodal chybějící geigery) sám žalobce. Z důvodu, že žalovaný vady díla ve stanovené lhůtě neodstranil, požaduje slevu z ceny ve výši 10 346,73 Kč.

7. VI. Chybějící nátěry. Na kovových střešních konstrukcích (jak vnějších, tak vnitřních), chybí finální vrchní nátěr a na skrytých konstrukcích v interiéru chybí i základní nátěr. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto vadu neodstranil, požaduje žalobce slevu z ceny ve výši 50 000 Kč. Pokud by sleva z ceny byla znaleckým posudkem stanovena nižší částkou, žádá žalobce po žalovaném uhradit zbývající částku z titulu náhrady škody.

8. VII. Chybějící nebo vadné klempířské olemování. V rámci vnějších stěn mělo být provedeno soklové klempířské olemování a jiné klempířské prvky, přičemž toto nebylo kompletně provedeno (zejména římsa kolem budovy, nedostatečně přesahující klempířské prvky) a kde tyto prvky jsou, mají nedostatečný – neefektivní přesah. Z důvodu neodstranění vady žalovaným požaduje žalobce slevu z ceny ve výši 31 310,66 Kč. Pokud by sleva z ceny byla znaleckým posudkem stanovena nižší částkou, žádá žalobce po žalovaném uhradit zbývající částku z titulu náhrady škody.

9. Žalobce vytknul shora popsané vady při předání díla a požadoval jejich odstranění. Žalovaná vady neodstranila, a proto žalobce nadále uplatňoval slevu z ceny díla. Dále žalobce uvedl, že podpis předávacího protokolu ze dne 2. 1. 2012, ani ze dne 1. 11. 2012 nepokládal za předání díla, ale pouze předání doposud provedených prací za účelem proplacení faktur.

10. Po poučení soudem žalobce podáním ze dne 17. 5. 2019 upřesnil, že součástí žalovaných částek jsou i tyto nároky na náhradu škody: 1. nárok na úhradu nákladů v souvislosti s posouzením vad střechy na vypracování znaleckého posudku jméno FO. jméno FO ve výši 32 500 Kč a ve výši 2 500 Kč, 2. nárok na úhradu nákladů v souvislosti s posouzením vad betonové podlahy na odborný posudek jméno FO. jméno FO ve výši 20 000 Kč. Žalobce vznesl tímto podáním další hypotetické nároky na náhradu škody: 1. žalobce uhradil cenu díla a za tuto cenu nedostal odpovídající protiplnění, snížil se tak jeho majetek, 2. náklady, které bude žalobce muset vynaložit na nápravu závadného stavu, 3. náklady na vytápění, které však nebyly nijak specifikovány ani doloženy, ani nemohly být stanoveny znaleckým posudkem z důvodu nedostatku podkladů, 4. škody budoucí, které nebyly blíže specifikovány ani doloženy.

11. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z následujících důvodů. Na uzavření smlouvy o dílo navazovala spousta písemných dodatků, požadavků a nesjednaných změn, které byly buďto žalobcem vyžádány, nebo jím samotným dokonce svémocně provedeny. Dne 18. 3. 2011 byla podepsána smlouva o dílo, již dne 21. 3. 2011 byl však podepsán Dodatek č. hodnota, dne 30. 1. 2012 další Dodatek č. hodnota, kterým se měnil rozsah původně sjednaného díla tak, že jeho část (2. a 3. NP objektu B, část zdi a podpůrné konstrukce v 1. NP pro vyšší podlaží objektu B) nebude provádět žalovaná, ale provede je sám žalobce. Žalovaná žalobce opakovaně upozorňovala na to, že v důsledku svémocných a nekontrolovatelných zásahů do díla ztrácí moc nad plnohodnotným řízením akce. Dne 21. 6. 2012 byl sepsán zápis z jednání účastníků, ve kterém je konstatováno, že žalobce vlastními silami vstupuje do úprav konstrukce příhradových nosníků 2. NP objektu právnická osoba, žalovaná upozornila žalobce, že úpravou mění statiku celé konstrukce objektu právnická osoba a žalobce přebírá kompletní odpovědnost za konstrukci objektu právnická osoba, jeho střešního plášť a světlíky. Dne 26. 7. 2012 uzavírají účastníci další dodatek ke smlouvě o dílo, kterým bylo dohodnuto další omezení rozsahu díla prováděného žalovanou s tím, že zhotovení zbývající části díla zajistí žalobce sám. Dne 20. 9. 2012 uzavírají účastníci další dodatek, kterým došlo k vynětí části díla (tj. 2. a 3. NP objektu B stavby) s tím, že toto dílo má dále dokončit žalobce a odpovídá tak i za kvalitu provedených prací. Žalobce tedy neoprávněně, samovolně, bez vědomí žalované zasahoval do díla vlastními silami a pracovníky, v důsledku toho měla žalovaná fakticky kontrolu nad 1/3 celého projektu, kterou však řádně dokončila a žalobci předala. Zbývající část díla realizoval sám žalobce. Žalovaná vznesla námitku promlčení. K vadám ad I žalovaná uvedla, že střešní krytina měla sice tloušťku 100 mm, ale splňovala požadavky na prostupnost tepla, když hodnota U této střešní krytiny činila dle údajů výrobce 18 W/m2K. Pokud jde o zatékání do objektu, může být způsobeno zásahy žalobce do nosné konstrukce zastřešení objektu právnická osoba pokud by soud shledal, že prostupnost tepla je vyšší, než požadoval žalobce, nebyla to žalovaná, kdo vadu způsobil, neboť žalovaná se spolehla na tvrzení výrobce ohledně prostupnosti tepla. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť předala část díla – střechu – již 2. 1. 2012 bez vad a žalobce následně reklamoval vady střechy již 3. 5., 5. 6. a 30. 8. 2012 a dále 4. 10. a 25. 10. 2013. K vadám ad II žalovaný uvedl, že poškození podlah je důsledkem neopatrného a neodborného počínání vlastních pracovníků žalobce. Dilatační podložky nebyly v projektu předepsány, betonová plocha byla prováděna odbornou firmou (subdodavatelem), která zajistila úpravu úrovně osazení kari sítí technologií splňující požadavky na provedení a konečný stav dle projektu. Dále žalovaná namítala, že parametry podlahy obsažené v jednotlivých podkladech jsou pokaždé jiné a nelze z nich vůbec objektivně dovodit jakékoliv smysluplné zadání, které by si vzájemně neodporovalo, a podle něhož by bylo možné betonovou podlahu zhotovit (k tomu žalovaná odkázala na vyjádření autorizovaných inženýrů jméno FO. jméno FO a jméno FO. jméno FO, jakož i vyjádření znalce jméno FO. jméno FO a přizvaného odborníka jméno FO. jméno FO. Na konečných parametrech zhotovované betonové desky se účastníci dohodli teprve dne 8. 3. 2012, kdy společně podepsali změnový list č. hodnota, a podle tohoto změnového listu byla podlaha provedena v průběhu měsíce března 2012. Dále žalovaná tvrdila, že vada zhotovené podlahy v podobě trhlin vznikla pouze a jen v důsledku svévolných zásahů žalobce do konstrukce stavby objektu A a samotné podlahy. Rovněž ohledně této vady vznesla žalovaná námitku promlčení, když k předání části díla – betonové podlahy – došlo již dne 1. 11. 2012 a žalobce reklamoval vady díla již dne 21. 6. 2012. K vadám III – dveře byly dodány dle projektu a v souladu s následnými pokyny žalobce. K předání části díla – dveří – došlo 1. 11. 2012, přičemž k reklamaci těchto vad došlo již 4. 10. 2013. I v tomto případě je nárok promlčen. K vadám IV, V – při realizaci stavby žalovanou byly dešťové svody v pořádku, u svodů nebyly dokončeny pouze spodní části (tj. osazení tzv. geigerů), ty byly součástí kanalizace kolem objektu, kterou si prováděl sám žalobce. Manipulací s nasazováním geigerů a jejich napojením na kanalizaci zjevně došlo v některých místech k uvolnění. K vadám VI – žalovaná provedla nátěr konstrukcí. Nenatřená konstrukce (ani základem) je pouze v místě, kde žalobce dělal zásahy mimo projekt. V rámci těchto zásahů pracovníci žalobce odstranili zděnou vstupní část ze schodiště do 2. NP objektu, přičemž tak odhalili původně zazděné konstrukce, které dle projektu měly zůstat nezazděné a nenatřené. K vadám VII žalovaný uvedl, že klempířské prvky jsou provedeny správně. V místech, kde tyto prvky nebyly dokončeny, nebylo jejich dokončení objektivně možné, neboť byly dotčeny stavbou navazujícího patrového objektu (stavba B), kterou zhotovoval sám žalobce.

12. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

13. Výpisy ze živnostenského a obchodního rejstříku bylo prokázáno, že oba účastníci jsou podnikatelé v oboru provádění staveb.

14. Žalobce je výlučným vlastníkem budovy bez č.p./č.e., zemědělské stavby, stojící na pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území a obci adresa (viz informace o pozemku č.l. 26 spisu).

15. Smlouvou o dílo na č.l. 29 a násl. spisu bylo prokázáno, že žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel podepsali smlouvu o dílo (dle shodných tvrzení účastníků se tak stalo 18. 3. 2011), a to oba jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná se zavázala zhotovit komplexní stavbu – úprava nemovitosti adresa – dle přiložené technické dokumentace, a to dle projektové dokumentace pro výběr dodavatele (dále jen zadávací dokumentace), a dle veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby č.j. MV č. účtu. Jednalo se o 2 stavební objekty – objekt A (výrobní hala), objekt B (administrativní budova) a o úpravu stávajících venkovních ploch. Předmětem plnění zhotovitele bylo i zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Žalovaná se zavázala zhotovit a předat žalobci dokumentaci skutečného provedení díla, doložit atesty, certifikáty, prohlášení o shodě apod. Účastníci se dohodli, že objednatel je oprávněn nařizovat prostřednictvím oprávněné osoby, která bude jmenována zápisem ve stavebním deníku, změny díla. Žádné změny díla nebudou započaty ani prováděni bez předchozího písemného pokynu oprávněné osoby. Evidence změn bude prováděna formou změnových listů. Z čl. 2.1 smlouvy vyplývá, že zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným zhotovením a předáním objednateli. Provedením díla se rozumí řádné, včasné a úplné dokončení díla a jeho předání objednateli, dále vyklizení a předání staveniště, předání dohodnutých dokladů a atestů, event. provedení požadovaných zkoušek. Cena za dílo včetně DPH byla stanovena na 67 769 539 Kč včetně DPH. Strany se dohodly, že zhotovitel bude vystavovat a objednatel bude hradit faktury za práce a dodávky provedené v uplynulém kalendářním měsíci s tím, že podkladem k vystavení faktury je soupis skutečně provedených prací a dodávek v uplynulém kalendářním měsíci. V čl. IX smlouvy bylo upraveno předání díla, které mělo probíhat jako řízení, jehož předmětem je šetření o skutečném stavu dokončeného díla (případně jeho části) na staveništi za účasti TDI, objednatele a zhotovitele. Zhotovitel dílo odevzdá a objednatel převezme formou zápisu o předání a převzetí zhotoveného díla, přičemž byl stanoven podrobný postup přejímacího řízení, jakož i doklady, které je zhotovitel povinen objednateli předat. Dále byl zhotovitel povinen sepsat protokol o předání a převzetí díla, který by obsahoval: označení díla, označení objednatele a zhotovitele, číslo a datum uzavření smlouvy o dílo, datum zahájení a datum ukončení prací na zhotovovaném díle, prohlášení objednatele o převzetí díla, datum a místo sepsání protokolu, jména a podpisy zástupců zhotovitele a objednatele, seznam předané dokumentace, soupis nákladů od zahájení do dokončení díla, termín vyklizení staveniště, datum ukončení záruky za dílo, soupis vad a nedodělků s termínem jejich odstranění. Podle čl. XIII smlouvy dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá projektu a podmínkám této smlouvy. Záruční doba počíná běžet ode dne předání a převzetí části díla. Záruční doba na provedení předmětu plnění činí 60 měsíců. Nejpozději ke dni zahájení protokolárního předání a převzetí díla, resp. jeho poslední části, předá zhotovitel objednateli jako jistotu na splnění povinnosti zhotovitele z jeho odpovědnosti za vady bankovní záruku ve výši 5 mil. Kč. Součástí smlouvy o dílo (dále jen SOD) byla i technická zpráva na č.l. 189 až 190 spisu. Z textu smlouvy nevyplývá, že by si účastníci dohodli plnění díla po částech, které by od sebe oddělili a přesně je specifikovali. Z článku XI smlouvy - Předání díla - naopak vyplývá, že by dílo mělo být předáno jako celek.

16. Soud má za prokázané, že následně došlo k podpisu dodatků (viz č.l. 130 až 131 spisu) ke smlouvě o dílo, když žalovaná opakovaně upozorňovala žalobce, že z důvodu chování žalobce na staveništi (provádění prací vlastními pracovníky žalobce, firmami najatými žalobcem, zasahování do statiky, neoznamování změn apod.) není schopna dostát svým závazkům ze smlouvy o dílo (viz čl. 132 až 135 spisu). Prvním dodatkem ze dne 21. 3. 2011 (již tři dny po podpisu smlouvy o dílo) došlo ke změně článku IV bodu 4.2 týkajícího se ceny díla (jednalo se o drobné změny), bodu 4.4 týkajícího se schválení a ocenění změn díla. Dodatkem č. hodnota ze dne 30. 1. 2012 bylo ujednáno, že dokončení a předání díla jako celku se z důvodu požadavků objednatele na změny, a to zejména na změnu většího rozsahu na objektu B, upravuje na 30. 7. 2012. Dohodou smluvních stran se snižuje rozsah díla v části objektu B o konstrukce, jejichž provedení objednatel nepožaduje, přičemž se jedná o část díla spočívající ve zhotovení 2. a 3. nadzemního podlaží pro vyšší podlaží objektu B. Cena díla byla snížena na částku 49 290 509 Kč s tím, že konečná cena díla bude dohodnuta do 30 dnů po předložení nového ocenění díla zhotovitelem. Dodatkem č. hodnota ze dne 26. 7. 2012 (č.l. 136 spisu) se strany dohodly na postupu dokončení díla tak, že žalovaná bude pokračovat a dokončí fasádu objektu A, sádrokartony ve 2. NP objektu A, průmyslové podlahy v 1. NP objektu A, výtah objektu A. Dodatkem č. hodnota ze dne 20. 9. 2012 (č.l. 137 spisu) strany potvrdily, že žalobce vyjmul a vyjímá z předmětu díla práce a dodávky, které jsou součástí části rozpočtu ceny díla, která je označována jako nedotovaná část díla, tj. obecně 2. a 3. NP objektu B. Tyto práce a dodávky zhotovuje a zhotoví objednatel vlastními silami. Následně žalovaná navrhla pozastavit stavební práce (v srpnu 2013) z důvodu nepřehledné situaci na staveništi – viz č.l. 138 až 139 spisu.

17. K tvrzením žalované, že část díla byla předána již dne 2. 1. 2012, soud zjistil následující skutečnosti:

18. Z předávacího protokolu ze dne 2. 1. 2012 a soupisu prací (č.l. 186 až 188 spisu) vyplývá, že tento předávací protokol se týkal 1. etapy díla. Na předávacím protokole je podpis žalobce (objednatele) a stavbyvedoucího jméno FO. jméno FO (s razítkem žalované), nikoliv však jednatele žalované, ani technického dozoru investora. V protokolu je uvedeno, že zhotovitel předává a objednatel přebírá dnem 2. 1. 2012 práce dle výše uvedené SOD a dodatků a změnových zařízení s tím, že práce budou pokračovat na 2. etapě stavby. Přílohou č. hodnota, na níž se nachází razítko žalované a podpis jméno FO. jméno FO, nikoliv však podpis žalobce, je popis prací 1. etapy (1. etapa zahrnovala rovněž montáž střešních panelů, montáž střešních světlíků). V protokolu je rovněž uvedeno, že v 1. etapě nejsou předávány žádné doklady. V protokolu chybí rovněž datum ukončení záruky za dílo (což je dle smlouvy o dílo povinnou náležitostí protokolu o předání díla), tudíž z protokolu nevyplývá, že by předání části díla mělo za následek započetí běhu záruční doby v délce 60 měsíců. Soud má za to, že z uvedeného protokolu nevyplývá, že by se jednalo o předání relativně samostatné části díla, neboť chybí podpis jednatele žalované, chybí podpis technického dozoru investora, chybí datum ukončení záruky za dílo. Za částečné převzetí díla nepovažoval protokol ze dne 2. 1. 2012 ani svědek jméno FO. adresa (který protokol podepsal), který uvedl (viz č.l. 520 spisu), že „u žalované vykonával funkci právnická osoba stavbyvedoucí, řídil a koordinoval stavbu. Smluvní věci neměl na starosti. Dílo prováděla do konce roku 2012 žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců a subdodavatelů. Od roku 2013 to prováděl pan jméno FO. K celkovému předání díla došlo až v době, kdy tam už nebyl, tj. někdy v r. 2014. Za jeho působení nedocházelo k částečnému předání díla, docházelo jen k měsíčním fakturacím, kdy byl sestaven soupis prací.“ Předávacím protokolem byl pouze vymezen soupis prací, které byly provedeny do 31. 12. 2011. Soud proto nepřisvědčil námitce žalované, že dílo bylo částečně předáno (se všemi důsledky, tedy i započetím běhu záruční doby) již 2. 1. 2012. Nad rámec toho ani v Předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015 (č.l. 70 až 73 spisu) nepoukazuje žalovaná, že by k předání části díla došlo již dne 2. 1. 2012. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobce upozorňoval na některé vady díla (zejména vady střechy) již v průběhu kontrolních dnů na stavbě, např. dne 3. 5. 2012 (č.l. 191 až 193 spisu), dne 5. 6. 2012 (č.l. 194 až 195 spisu), dne 21. 6. 2012 (č.l. 196 až 197 spisu), dne 30. 8. 2012 (č.l. 198 až 201 spisu). Dále ze zjišťovacích protokolů, soupisů provedených prací a faktur č.l. 278 až 285, č.l. 426 až 474 spisu vyplývá, že po provedení určitého objemu prací (zpravidla za jeden měsíc) byl sepsán zjišťovací protokol a soupis provedených prací, který sloužil jako podklad pro fakturaci (nejednalo se o částečné předání díla).

19. Soud má za prokázané, že dopisem ze dne 10. 5. 2012 požádala žalovaná žalobce o posunutí termínu dokončení díla s ohledem na dodatečné změny smlouvy. Následně byl termín dokončení stavebních prací posunut na červen 2014 (viz č.l. 204 až 205 spisu).

20. Z listiny na č.l. 134 spisu vyplývá, že dne 21. 6. 2012 žalobce prohlásil, že vstupuje do úprav konstrukce příhradových nosníků 2. objektu A s tím, že práce nebyly v projektu a nejsou třeba. Naopak žalovaná byla toho názoru, že se touto úpravou mění statika celé konstrukce. Žalobce prohlásil, že přebírá kompletní odpovědnost za konstrukci, střešní plášť a světlíky.

21. K tvrzením žalované, že část díla (mimo jiné zhotovení podlah a dveří) byla předána již dne 1. 11. 2012, soud zjistil následující skutečnosti:

22. Z předávacího protokolu ze dne 1. 11. 2012 a soupisu prací (č.l. 338 až 339 spisu) vyplývá, že tento předávací protokol se týkal 2. etapy díla. Na předávacím protokole je podpis žalobce (objednatele) a stavbyvedoucího jméno FO. jméno FO (s razítkem žalované), nikoliv však jednatele žalované, ani technického dozoru investora. V protokolu je uvedeno, že zhotovitel předává a objednatel přebírá dnem 1. 11. 2012 práce dle výše uvedené SOD a dodatků a změnových řízení s tím, že práce budou pokračovat na 3. etapě stavby. Přílohou č. hodnota je popis prací 2. etapy, která zahrnovala mimo jiné provedení klempířských prvků oken ve 2. NP a venkovních parapetů v 1. NP, osazení plastových vstupních dveří a oken, betonáž II. NP, nátěry ocelových konstrukcí střechy, provedení klempířských prvků střechy (vše na budově A). V protokolu je rovněž uvedeno, že ve 2. etapě nejsou předávány žádné doklady. V protokolu chybí rovněž datum ukončení záruky za dílo (což je dle smlouvy o dílo povinnou náležitostí protokolu o předání díla), tudíž z protokolu nevyplývá, že by předání části díla mělo za následek započetí běhu záruční doby v délce 60 měsíců. Soud má za to, že z uvedeného protokolu nevyplývá, že by se jednalo o předání relativně samostatné části díla (chybí podpis jednatele žalované a technického dozoru investora, chybí datum ukončení záruky za dílo). Za částečné převzetí díla nepovažoval protokol ze dne 1. 11. 2012 ani svědek jméno FO. adresa, jak bylo uvedeno shora, který ve své svědecké výpovědi výslovně prohlásil, že za jeho působení (jako stavbyvedoucího) nedocházelo k částečnému předání díla, docházelo jen k měsíčním fakturacím, kdy byl sestaven soupis prací.“ Ani v Předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015 (č.l. 70 až 73 spisu) nepoukazuje žalovaná, že by k předání části díla došlo již dne 1. 11. 2012. Soud proto nepřisvědčil námitce žalované, že dílo bylo částečně předáno již 1. 11. 2012.

23. Soud má za to, že oba předávací protokoly ze dne 2. 1. 2012 a ze dne 1. 11. 2012 sloužily jako podklad k proplacení dotací, když takto uvedené protokoly chápal jak žalobce, tak stavbyvedoucí jméno FO. adresa, který za žalovanou protokoly vyhotovil a podepsal. Rovněž svědek Jméno žalobce, syn žalobce, uvedl (č.l. 355 spisu), že „dílo bylo financováno prostřednictvím dotací. Dílo bylo rozděleno na 3 části. Musela se prostavět první část, pak se udělal součet a zažádalo se o dotaci. Ta byla vyplacena, a pak se pokračovalo dál.“ 24. Ze zápisů z kontrolních dnů na č.l. 191 až 203 spisu vyplývá, že zpočátku (tj. v roce 2011 a 2012) vykonávala alespoň formálně funkci technického dozoru investora jméno FO. jméno FO, to potvrdil kromě žalobce také jméno FO. adresa (viz jeho výpověď na č.l. 520 spisu). jméno FO. jméno FO slyšená jako svědkyně uvedla, že se účastnila kontrolních dnů až do konce července 2012, fakticky ale funkci TDI nevykonávala, neboť kontrolní činnost prováděl sám žalobce.

25. Soud má za prokázané, že k předání díla (jako celku) došlo až dne 12. 6. 2015, kdy byl oběma účastníky podepsán předávací protokol na č.l. 70 až 73 spisu. Z protokolu vyplývá, že dne 12. 6. 2015 proběhlo předávací a přejímací řízení za účasti žalobce, jednatele žalované jméno FO. jméno FO a právních zástupců účastníků. V předávacím protokolu je konstatováno, že „pan jméno FO má za to, že mu je dílo od právnická osoba předáváno k 12. 6. 2015 a k tomuto datu jej přejímá. Společnost právnická osoba má naproti tomu za to, že dílo bylo panu jméno FO předáno k 31. 12. 2014.“ Ve spise se ovšem nenachází žádný protokol o předání díla, který by byl podepsán již dne 31. 12. 2014. V předávacím protokolu byly konstatovány tyto vady: střešní krytina má namísto tloušťky 120 mm tloušťku pouze 100 mm, do objektu A na více místech zatéká, vadné klempířské olemování (nedostatečný přesah), případně chybějící klempířské prvky, objímky držící svody dešťové vody jsou uvolněné, chybí geigry, podlaha 2. NP v objektu A není dobře založena/provedena (špatně uložená kari síť, beton praská a vykazuje nerovnosti, tloušťka betonu neodpovídá projektu, vystupují drážky, dilatační spáry jsou od sebe vzdáleny více, než stanoví norma), všechny dveře v 1. NP měly mít z 1/3 jako výplň sklo, ale všechny jsou plné, chybí část izolace střechy, na kovových střešních konstrukcích chybí finální vrchní nátěr a na skrytých konstrukcích v interiéru chybí i základní nátěr, stékání vody na řádně nekrytou ani nijak neošetřenou hranu PUR panelů na střeše objektu A (hrany jsou navíc vystaveny zvýšené degradaci a rizika poškození od létající fauny).

26. Dopisem ze dne 12. 12. 2017 vyzval žalobce žalovanou k odstranění vad díla vytknutých shora, jakož i dalších údajných vad, a pro případ, že k odstranění vad nedojde ve stanovené lhůtě, požadoval žalobce namísto odstranění vad přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 7 230 191 Kč do 28. 12. 2017 (viz dopis č.l. 100 až 101, včetně podacího lístku č.l. 102 spisu).

27. K vadám I - vady střechy soud učinil tato skutková zjištění:

28. Vady střechy byly vytknuty již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015 (nesprávná tloušťka krytiny, zatékání, stékání vody na řádně nekrytou ani jinak neošetřenou hranu PUR panelů). Až v žalobě byla dále uplatněna vada spočívající v tom, že střešní panely jsou vinou vadné montáže deformované. Z technické zprávy (č.l. 47 až 48 spisu) ve spojení se znaleckým posudkem jméno FO. jméno FO i revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu vyplývá, že objednatel stanovil tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů, když u střešní konstrukce stanovil, že musí jít o 120 mm desky s výplní právnická osoba hodnotou U=0,18 W/m2K. To potvrdil rovněž jméno FO. jméno FO, projektant, slyšený jako svědek. Z uvedeného je zřejmé (a rovněž to vyplývá z revizního znaleckého posudku), že dle smlouvy o dílo měly mít střešní panely tloušťku 120 mm a součinitel prostupu tepla měl činit 0,18 W/m2K. jméno FO vyplynulo z revizního znaleckého posudku, střešní panely mají tloušťku pouze 100 mm (tato skutečnost ostatně není mezi účastníky sporná a vyplývá i z dodacího listu firmy RUUKKI č.l. 206 až 224 spisu, popř. znaleckých posudku jméno FO. jméno FO a společnosti právnická osoba.) a součinitel prostupu tepla činí 0,233 W/m2K (tato hodnota byla zjištěn až měřením, které provedl znalecký ústav). Střešní panely tak neodpovídají smlouvě o dílo. Vzhledem k tomu, že předpokládaná životnost panelů je 25 let, musí být součinitel prostupu tepla za tuto dobu stejný (tzn. stejný by měl být v roce 2012 i v roce 2021) – viz výpověď znalce jméno FO. jméno FO, tituly za jménem 29. Dle názoru soudu se znalec jméno FO. jméno FO vypořádal i s námitkou žalované, že do výpočtu součinu prostupu tepla nebyly zahrnuty plechy, které PUR panel obklopují z obou stran. Znalec při výslechu uvedl, že „hlavní materiál, který má na výpočet prostupnosti tepla největší vliv, je PUR izolace a dopad plechu by byl minimální. Použité plechy mají tepelný odpor, který je tak malý, že v rámci výpočtu to výsledek neovlivní.“ 30. Z revizního znaleckého posudku dále vyplývá, že kotvení střešních panelů je provedeno v souladu s doporučením výrobce (firma právnická osoba) a kladečským plánem. Při šroubování jednotlivých vrutů, pomocí kterých bylo provedeno kotvení sendvičových střešních panelů, nebylo vždy postupováno s největší pečlivostí, některé vruty jsou mírně přetaženy a ne všechny vruty jsou zašroubovány zcela přesně. Po estetické stránce to nevypadá dobře, ale nemá to vliv na funkci střechy. Přes některé vruty se do vnitřních prostor dostává voda, přičemž při místním šetření (v roce 2020) bylo na podlaze nalezeno 149 skvrn. Vady střechy spojené s nedotaženými nebo přetaženými šrouby s nejvyšší pravděpodobností vznikly při montáži střešního pláště. U jednání zástupce znaleckého ústavu jméno FO. jméno FO, tituly za jménem uvedl, že 1x za rok by měla být prováděna kontrola střechy a klempířských prvků, pokud se kontrola a údržba neprovádí, tak to má vliv na to, že se srážková voda může dostat do konstrukce střechy. Nicméně z výpovědi jméno FO. jméno FO také vyplývá, že zhotovitel je povinen předat objednateli instrukce k provádění údržby střechy. Žalovaná netvrdila, že by jakékoliv instrukce v tomto směru žalobci předala. Skutečnost, že do střechy v místech šroubů kotvících PUR panely zatéká, byla zjištěn rovněž znalecký ústavem právnická osoba. a znalcem jméno FO. jméno FO.

31. Z revizního znaleckého posudku vyplývá, že cena opláštění střechy budovy A v provedení dle zadávací dokumentace (tedy střešními panely tloušťky 120 mm) činila 3 616 447,80 Kč, zatímco cena opláštění střechy budovy A při použití střešních panelů tloušťky 100 mm činila 3 507 954,40 Kč. Tudíž rozdíl ceny (včetně DPH) činil 108 493,40 Kč.

32. Tepelně technické vlastnosti použitých střešních PUR panelů neodpovídají požadovaným vlastnostem určeným v zadávací dokumentaci, i když splňují požadavek technické normy. Výše slevy z ceny díla činí dle znaleckého posudku 20 % až 30 % z ceny střešního pláště podle nabídky zhotovitele (včetně DPH), tj. 723 290 Kč až 1 084 934 Kč. Výše slevy je určena odborným odhadem a měla by se blížit nákladům na opravu.

33. Zatékání v místech vadného kotvení střešního pláště lze v ceně zohlednit snížením ceny za montáž panelů v rozsahu výměry střechy odpovídající počtu kusů vadného kotvení. Podle kladečského plánu střešních panelů mělo být na střeše celkem hodnota kotevních míst, vadných míst bylo (dle zatékání) zjištěno 149, což představuje 2,5 % z celkového počtu. Snížení ceny (sleva z ceny) za vadnou montáž včetně DPH by tak měla činit 15 480 Kč.

34. Dle revizního znaleckého posudku by náklady na opravu střešního pláště (konkrétně na opravu vadného kotvení, náklady na úpravu střechy tak, aby splňovala tepelně technické vlastnosti dle zadávací dokumentace) činily v cenách roku 2015 celkem 1 797 269 Kč (z toho náklady na opravu kotvení by činily včetně DPH 31 818 Kč). Pro dosažení požadovaného součinitele prostupu tepla U = 0,18 W/m2K střešního pláště bude zapotřebí provést dodatečné zateplení střešního pláště pomocí minerální vlny vložené do SDK podhledu. S tímto způsobem opravy bylo počítáno při vyčíslení nákladů na opravu. Soud podotýká, že náklady na opravu střechy nebyly dosud vynaloženy.

35. K vadám II – vady betonové podlahy ve 2. NP v budově A byly zjištěny následující skutečnosti:

36. Vady byly vytknuty již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015 (v protokolu je uvedeno, že podlaha nebyla dobře založena, provedena, když nebyly použity dilatační podložky pro kari sítě, 5 mm kari síť místo 6 mm, kari sítě leží přímo na polystyrenu a neplní svou funkci, beton praská a vykazuje nerovnosti). Z revizního znaleckého posudku vyplývá, že skutečné provedení betonové podlahy odpovídá položkovému rozpočtu ze dne 1. 3. 2012, přičemž zadání objednatele (žalobce) bylo několikrát měněno. V podstatě není možné reálně a objektivně posoudit, zda se skutečné provedení podlahy shoduje s požadavky danými ve smlouvě o dílo a ostatních dokumentech, protože nejsou k dispozici výkresy tvarů, ze kterých by bylo možné jednoznačně stanovit požadované tloušťky desky, typ výztuže a uložení výztuže. To, že technické parametry podlahy nebyly jednoznačně zadány, ostatně vyplývá i z odborných vyjádření na č.l. 298 až 300 spisu. Skutečně stanovené tloušťky desky se pohybují od 83 do 160 mm a vzhledem k tomu, že se jednalo o rekonstrukci staré podlahy, je takový rozptyl tlouštěk možný. Průměrná pevnost betonu v tlaku odpovídá požadované pevnostní třídě C 20/25, průměrná zjištěná hmotnost ocelových vláken pak dávce uvedené v položkovém rozpočtu. Uložení KARI sítě od dolního líce desky kolísá, což je sice v rozporu s požadavkem statického výpočtu, ovšem i přes tuto odchylku na konstrukci betonové podlahy nejsou zjevné statické poruchy, ani to nemělo vliv na vznik smršťovacích trhlin. Za vady podlahy lze však dle znaleckého posudku považovat trhliny vzniklé v ploše posuzované desky. Celková délka trhlin rozevřených od 0,2 do 2 mm je 130,54 m. Jedná se o trhliny, které vznikly při smršťování betonu při jeho zrání, nejsou způsobeny statickým působením. Jsou tím vyloučeny námitky žalované, že trhliny byly způsobeny činností žalované. I při výslechu znalec vyloučil, že by trhliny mohly být způsobeny skladováním tvárnic (dle fotografie) na podlaze v srpnu 2012. Za vadu podlahy nelze považovat nepoužití dilatačních podložek (nebyly požadovány), ani nerovnoměrné uložení kari sítě, když toto nemá vliv na statiku, ani na vznik trhlin. Rovněž velikost dilatačních celků odpovídá normě ČSN 74 4505. U jednání slyšený znalec profesor adresa uvedl, že jedinou zjištěnou vadou podlahy byly smršťovací trhliny. Pokud jde o uložení výztuže, žádná norma nestanoví, jak má být výztuž uložena, nevyplývá to ani ze statického posudku jméno FO. jméno FO. Znalec upozornil na to, že se nejedná o klasickou průmyslovou podlahu, ale o stropní konstrukci s využitím stávajících nosných prvků (viz statický posudek), neměla by se tudíž uplatňovat žádná norma. V postupu žalované žádné další pochybení neshledal. Na závěrech znaleckého ústavu nemění nic ani žalobcem doložený výňatek z technické normy (č.l. 900), ostatně znalecký ústav ve svém revizním znaleckém posudku vycházel podpůrně z technické normy pro podlahy.

37. Sleva za vadné provedení podlahy by se měla blížit nákladům na opravu, výše slevy dle znaleckého ústavu by měla činit 10 % až 15 %, tj. 148 653 Kč až 222 098 Kč. Náklady na opravu by v roce 2015 činily 177 778 Kč včetně DPH. Opravy nebyly dosud realizovány.

38. Závěry znaleckého ústavu ohledně vyčíslení nákladů na opravu nemohou být zpochybněny ani žalovanou doloženými cenovými nabídkami, neboť cenová nabídka sama o sobě nemůže mít takovou váhu, jako posudek znaleckého ústavu.

39. K vadě III – dodání dveří bez skleněné výplně namísto dveří se skleněnou výplni v rozsahu ½, soud učinil následující skutková zjištění:

40. Vada byla vytknuta již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015. V doplnění projektové dokumentace ze dne 26. 1. 2011 (č.l. 89 až 90 spisu) je požadavek, aby vstupní dveře v počtu 3 ks (jižní fasáda) byly dvoukřídlé, sklo ½ plochy, ve skutečnosti se však na jižní straně nacházejí 3 ks dvoukřídlých dveří s nadsvětlíkem. V doplnění projektové dokumentace ze dne 26. 1. 2011 (č.l. 89 až 90 spisu) je požadavek, aby vstupní dveře v počtu 3 ks (severní fasáda) byly dvoukřídlé, sklo ½ plochy, ve skutečnosti se však na severní straně nacházejí 2 ks dvoukřídlých dveří s nadsvětlíkem. To vše vyplývá z revizního znaleckého posudku.

41. Žalovaná se bránila tím, že došlo ke změně výplně dveří na pokyn žalobce, což dokládá zápisem z 27. kontrolního dne stavby (č.l. 202 až 203 spisu). Z tohoto důkazu však nevyplývá, že by ke změně díla došlo písemně na základě změnového listu, jak to předpokládá smlouva o dílo. Rovněž ve smlouvě o dílo je v článku 7.10 výslovně uvedeno, že „zápisy ve stavebním deníku ani zápisy z kontrolních dnů se nepovažují za změnu smlouvy, ani nezakládají nárok na změnu smlouvy.“ 42. Vzhledem k tomu, že cena dveří prosklených a cena dveří s plnými křídly je srovnatelná, měla by sleva z ceny za jiné dveře činit 10 % až 20 % z ceny dveří. jméno FO vyplývá z nabídkového rozpočtu zhotovitele, cena 1 ks dveří činila 21 000 Kč, cena 5 ks dveří tudíž činila 105 000 Kč, sleva by se tudíž měla pohybovat v rozmezí od 10 500 Kč do 21 000 Kč. Náklady na opravy by činily v roce 2015 včetně DPH 15 738 Kč.

43. K vadě IV - uvolněné objímky svodů dešťové vody soud učinil následující skutková zjištění:

44. Vada byla vytknuta již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015. Dle revizního znaleckého posudku bylo zjištěno 5 kusů objímek volných, špatně připevněných k fasádě. Náklady na opravu činí 600 Kč, tato částka by měla představovat slevu z ceny díla. Náklady na opravu klempířských prvků (tudíž jako uvolněných objímek svodů, tak oplechování římsy) by činily v roce 2015 celkem 2 455 Kč.

45. K vadě V – chybějící geigery (lapače nečistot) soud učinil tato skutková zjištění: 46. jméno FO vyplývá z revizního znaleckého posudku, v cenové nabídce zhotovitele není s montáží geigerů počítáno, geigery dodal sám žalobce. Geigery tudíž nebyly předmětem smlouvy o dílo.

47. K vadě VI – chybějící nátěry soud učinil tato skutková zjištění:

48. Tato vada byla vytknuta již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015 (v předávacím protokolu je uvedeno, že na kovových střešních konstrukcích chybí finální vrchní nátěr a na skrytých konstrukcích v interiéru chybí i základní nátěr). Z revizního znaleckého posudku vyplývá, že nátěry nebyly řešeny v technické zprávě ani ve výkresové části tendrové (zadávací) dokumentace. V položkovém rozpočtu (nabídce zhotovitele) jsou nátěry řešeny ve stavebním díle 783 Nátěry, nelze však rozklíčovat, kterých konstrukcí se jednotlivé položky nabídkového rozpočtu týkaly. Při místním šetření bylo zjištěno, že viditelné ocelové konstrukce střechy v interiéru jsou opatřeny lesklým bílým nátěrem. U ocelových konstrukcí v 2. NP (příhradových ocelových vazníků) opláštěných sádrokartonem (tudíž skryté konstrukce) jsou tyto ocelové konstrukce opatřeny základním matným nátěrem, který je bez viditelných známek koroze. Na přesazích střechy v exteriéru je na ocelových konstrukcích viditelný bílý matný základní nátěr, u kterého je viditelná koroze. Za vadu považuje znalecký ústav nekvalitně provedené nátěry na přesazích ocelové konstrukce střechy z exteriéru. Cena řádně provedených nátěrů kovových konstrukcí střechy v exteriéru bez vad by podle cen uvedených v položkovém rozpočtu měla činit 34 358,10 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že nátěry v exteriéru nebyly řádně provedeny, sleva by se měla rovnat účtované ceně nátěrů, tj. částce 34 358,10 Kč. Náklady na provedení opravy nátěrů jsou stanoveny v cenách z roku 2015 částkou 53 411 Kč včetně DPH.

49. K vadě VII – chybějící nebo vadné klempířské olemování, soud učinil následující skutková zjištění:

50. Tato vada byla vytknuta již v předávacím protokolu ze dne 12. 6. 2015, ve kterém je uvedeno, že „v rámci vnějších stěn mělo být provedeno soklové klempířské olemování a jiné klempířské prvky – toto nebylo kompletně provedeno (římsa kolem budovy, nedostatečně přesahující klempířské prvky) a kde tyto prvky jsou, mají nedostatečný – neefektivní přesah. Dle revizního znaleckého posudku je oplechování plně funkční a oprava není nutná. I když na severní straně fasády je v jedné části přesah okapního plechu jen 15 mm, čímž není dodrženo doporučení dle ČSN 73 3010 na minimální přesah 30 mm, přesto nejsou patrné žádné skvrny po zatékání dešťové vody. V položkovém rozpočtu je v položce č. hodnota uvedena rozvinutá šířka oplechování z pozinkovaného plechu 250 mm. Tato šířka je dodržena. Na jižní fasádě chybí oplechování v délce 2,77 m. Cena oplechování patrové římsy bez vad odpovídá ceně uvedené v nabídkovém rozpočtu. Cena neprovedené části oplechování činí 988 Kč, o tuto částku by měla být snížena cena za dílo (sleva z ceny).

51. Listinami na č.l. 393 až 398 bylo prokázáno, že žalobce vynaložil v souvislosti se zjišťováním vad střechy částku 2 500 Kč a částku 32 500 Kč uhrazenou jméno FO. jméno FO za zpracování znaleckého posudku a dále že vynaložil částku 20 000 Kč v souvislosti se zjišťováním vad betonové podlahy, která byla vyplacena jméno FO. právnická osoba za odborné vyjádření.

52. Důkazy na č.l. 77 až 80 a č.l 184 až 185 a č.l. 188 až 190, 225 až 227, 257 až 277 spisu, jakož i fotografie, výpisy ze stavebního deníku a další přílohy žalobce a žalované (zejména technického rázu) soud samostatně nehodnotil, neboť měly význam pro zpracování revizního znaleckého posudku a znalecký ústav z nich ve svém posudku vycházel.

53. Listiny na č.l. 81 až 88, 91 až 99, 227 až 233, 245 až 256 spisu soud rovněž nehodnotil, neboť z nich nebyly zjištěny žádné pro věc právně významné skutečnosti.

54. Soud zamítl návrh žalované na výslech svědka jméno FO. jméno FO a na místní šetření, když považoval tyto návrhy za nadbytečné, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn ostatními provedenými důkazy, zejména revizním znaleckým posudkem. Ze stejného důvodu soud zamítl návrh účastníků na provedení doplňku revizního znaleckého posudku.

55. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu fakturami za vytápění objektu, když tyto nebyly soudu doloženy, stejně tak návrh na doplnění posudku ohledně zvýšených nákladů na vytápění, neboť pro to nebyly ze strany žalobce dodány žádné podklady.

56. Pokud jde o důkazní návrhy žalobce protokolem o zkoušce č. Anonymizováno ze dne 14. 11. 2022 a znaleckým posudkem na slevu z ceny díla ohledně skrytých vad podlahy, jednalo se důkazní návrhy uplatněné žalobcem až po koncentraci řízení, tudíž nepřípustné. Další skryté vady podlahy (viz podání ze dne 21. 11. 2022) byly uplatněny až po koncentraci řízení (po skončení dokazování), rovněž důkazy prokazující tyto vady byly pro opožděnost zamítnuty, a proto se soud dalšími tvrzenými vadami nijak nezabýval, když tyto ostatně nebyly dosud žalované ani řádně vytknuty.

57. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

58. Žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel (oba jako podnikatelé a v souvislosti se svou podnikatelskou činností) podepsali dne 18. 3. 2011 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést komplexní zhotovení stavby – úpravu nemovitosti adresa ve vlastnictví žalobce, a to v rozsahu dle projektové dokumentace pro výběr dodavatele a položkového rozpočtu, a současně zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby, to vše za cenu dle rozpočtu v maximální výši 67 769 539 Kč. Následně byl zejména dodatkem ze dne 30. 1. 2012 změněn rozsah díla (zúžen předmět díla zejména o práce na objektu B) a cena za dílo byla snížena na částku 49 290 509 Kč bez DPH. Na dílo byla poskytnuta záruka v trvání 60 měsíců o předání díla (popř. jeho části). Žalovaná dílo dokončila a předala žalobci dne 12. 6. 2015 a současně žalobce vytkl žalované vady, které jsou předmětem tohoto řízení, a požádal o jejich odstranění. Žalovaná vady neodstranila, a proto žalobce požaduje slevu z ceny za dílo. Dílo trpí těmito vadami zjištěnými v průběhu řízení:

1. Žalovaná dodala namísto střešních panelů tloušťky 120 mm s výplní právnická osoba hodnotou prostupu tepla U=0,18 W/m2K střešní panely tloušťky 100 mm s výplní právnická osoba hodnotou prostupu tepla U = 0,233 W/m2K a přes některé vruty zatéká (na 149 místech).

2. V betonové podlaze ve 2. nadzemním podlaží v budově A (výrobní hala) se objevily v záruční době trhliny šířky 0,2mm až 2 mm o celkové délce 130,54 m.

3. Žalovaná dodala 5 ks plastových dvoukřídlých dveří (3 ks na jižní fasádě, 2 ks na severní fasádě), které oproti požadavku žalobce neměly z jedné poloviny výplň sklo.

4. Objímky svodů dešťové vody v počtu 5 ks jsou uvolněné, špatně připevněné k fasádě.

5. Nátěry na přesazích ocelové konstrukce střechy z exteriéru nebyly provedeny kvalitně, jsou patrné známky koroze.

6. Na jižní fasádě chybí oplechování v délce 2,77 m.

59. Pokud jde o vadu spočívající v chybějících geigerech (lapačích nečistot), tyto měl dodat a dodal sám žalobce v rámci zhotovení kanalizace, když lapače nečistot nebyly zahrnuty v položkovém rozpočtu zhotovitele, nebyly tedy předmětem smlouvy o dílo.

60. Revizní znalecký posudek nesouhlasí se závěry znalce jméno FO. jméno FO, který ve svém posudku uvedl, že některé okraje střešních panelů jsou narušené a není tak zajištěna těsnost, kvůli čemuž do objektu zatéká. Při místním šetření bylo nalezeno jen jedno místo s lokálně poškozeným okrajem střešního panelu (to je zahrnuto v revizním znaleckém posudku) a z interiéru nebyla zjištěna netěsnost mezi střešními panely, tudíž do interiéru nepronikala dešťová voda mezi panely (viz revizní posudek na straně 144). Navíc vadu spočívající v poškození střešních panelů vadnou montáží nevytkl žalobce bezodkladně po převzetí, či po zpracování znaleckého posudku jméno FO. jméno FO, ale až žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2017.

61. Ani ostatní tvrzené vady (špatné uložení kari sítě, jiná tloušťka kari sítě, vystupování drátků, nerovnost podlahy či vadné klempířské olemování) nebyly revizním znaleckým posudkem zjištěny.

62. S ohledem na dobu uzavření smlouvy o dílo (18. 3. 2011) soud věc posuzoval podle právní úpravy platné a účinné k tomuto datu, tedy konkrétně podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obch. zák.“, a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“.

63. Podle § 536 odst. 1 obch. zák. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Podle odst. 2 dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle odst. 3 cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

64. Podle § 560 odst. 1 obch. zák. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Podle odst. 2 zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Podle odst. 3 zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

65. Podle § 561 obch. zák. zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit. Podle § 563 odst. 1 obch. zák. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Podle odst. 2 pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431.

66. Podle § 562 odst. 1 obch. zák. objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Podle odst. 2 soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Podle odst. 3 ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.

67. Podle § 564 obch. zák. při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

68. Podle § 436 odst. 1 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad, b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné, c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

69. Podle odst. 2 volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Jestliže se však ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zboží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 3 neoznámí-li kupující volbu svého nároku ve lhůtě uvedené v odstavci 2, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy. Podle odst. 4 vedle nároků stanovených v odstavci 1 má kupující nárok na náhradu škody, jakož i na smluvní pokutu, je-li sjednána.

70. Podle § 437 odst. 1 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami smlouva porušena nepodstatným způsobem, může kupující požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 dokud kupující neuplatní nárok na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy podle odstavce 5, je prodávající povinen dodat chybějící zboží a odstranit právní vady zboží. Ostatní vady je povinen odstranit podle své volby opravou zboží nebo dodáním náhradního zboží; zvoleným způsobem odstranění vad však nesmí způsobit kupujícímu vynaložení nepřiměřených nákladů. Podle odst. 3 požaduje-li kupující odstranění vad zboží, nemůže před uplynutím dodatečné přiměřené lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomuto účelu prodávajícímu, uplatnit jiné nároky z vad zboží, kromě nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu, ledaže prodávající oznámí kupujícímu, že nesplní své povinnosti v této lhůtě. Podle odst. 4 dokud kupující nestanoví lhůtu podle odstavce 3 nebo neuplatní nárok na slevu z kupní ceny, může prodávající sdělit kupujícímu, že vady odstraní v určité lhůtě. Jestliže kupující bez zbytečného odkladu po obdržení tohoto sdělení neoznámí prodávajícímu svůj nesouhlas, má toto oznámení účinek stanovení lhůty podle odstavce 3. Podle odst. 5 neodstraní-li prodávající vady zboží ve lhůtě vyplývající z odstavce 3 nebo 4, může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit, jestliže upozorní prodávajícího na úmysl odstoupit od smlouvy při stanovení lhůty podle odstavce 3 nebo v přiměřené lhůtě před odstoupením od smlouvy. Zvolený nárok nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího měnit.

71. Podle § 439 odst. 1 obch. zák. nárok na slevu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění.

72. Podle § 440 odst. 1 odst. 1 nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje. Podle odst. 2 uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu.

73. Podle § 373 obch. zák., kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

74. Podle § 379 obch. zák. nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

75. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

76. Ze skutkových zjištění vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 536 odst. 1 a násl. obch. zák., ve které se žalovaná jako zhotovitel zavázala k provedení určitého díla a žalobce jako objednatel se zavázal k zaplacení ceny za jeho provedení, a to ve výši stanovené dle rozpočtu. V průběhu provádění díla byl zúžen rozsah díla a snížena cena za dílo na částku 49 290 509 Kč bez DPH. Žalovaná dílo prováděla a průběžně byla na základě soupisů provedených prací proplácena cena za dílo.

77. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že dílo bylo předáváno po částech, kdy část díla měla být předána předávacím protokolem ze dne 2. 1. 2012 a část díla měla být předána předávacím protokolem ze dne 1. 11. 2012. Podmínky pro předání díla vyplývají ze smlouvy o dílo, a to konkrétně z článku XI, podle kterého předání díla probíhá jako řízení, jehož předmětem je šetření o skutečném stavu dokončeného díla, případně jeho části, na staveništi za účasti technického dozoru investora, objednatele a zhotovitele či jimi písemně zmocněných osob. Byl rovněž stanoven seznam dokumentů, které měly být předány, přičemž zhotovitel měl sepsat protokol o předání a převzetí díla, který měl obsahovat: označení díla, označení objednatele a zhotovitele, číslo a datum uzavření smlouvy o dílo, datum zahájeni a ukončení prací, prohlášení objednatele o převzetí díla, datum a místo sepsání protokolu, jména a podpisy zástupců zhotovitele a objednatele oprávněných dílo předat a převzít, seznam předané dokumentace, seznam nákladů od zahájení do dokončení díla, termín vyklizení staveniště, datum ukončení záruky za dílo, soupis vad a nedodělků s termínem jejich odstranění.

78. Předávací protokoly ze dne 2. 1. 2012 a 1. 11. 2012 však neobsahují shora uvedené náležitosti, zejména z nich nevyplývá, že by proběhlo přejímací řízení, nejsou předávány žádné doklady, chybí datum ukončení záruky za dílo, chybí podpis jednatele žalované, podpis technického dozoru investora (kdy přinejmenším k datu 2. 1. 2012 zastávala funkci technického dozoru investora jméno FO. jméno FO). Především však za částečné převzetí díla nepovažoval oba protokoly ani svědek jméno FO. adresa, tedy stavbyvedoucí, který protokol za žalovanou podepsal, ani sám žalobce. jméno FO. adresa tak žalobce považovali protokoly pouze za podklad pro proplácení dotací. Soud tedy dospěl k závěru, že dílo bylo jako celek předáno až 12. 6. 2015.

79. Žalovaná vznesla námitku pozdního uplatnění vad. Soud dospěl k závěru, že žalobce uplatnil většinu shora popsaných a zjištěných vad již v den předání díla, tudíž bezodkladně. Pouze vadu spočívající v poškození střešních plášťů jejich vadnou montáží vytkl žalobce až v žalobě, tj. více než dva roky po předání díla, ačkoliv tuto tvrzenou vadu zjistil již na základě znaleckého posudku jméno FO. jméno FO, který byl zpracován v srpnu 2015. jméno FO vyplývá z ustanovení § 562 odst. 2 obch. zák., bylo povinností žalobce oznámit vadu bez zbytečného odkladu poté, kdy ji mohl zjistit při vynaložení odborné péče. jméno FO uvádí sám žalobce, vadu zjistil na základě znaleckého posudku jméno FO. jméno FO, uplatnil ji však až o více než dva roky později, tedy nikoliv bezodkladně, a soud k ní proto ani nemohl přihlížet. Současně se nejedná o vadu, o které by žalovaná věděla nebo musela vědět v době předání díla.

80. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Ve smyslu § 393 odst. 1 obch. zák. u práv z vad věcí běží promlčecí doba ode dne jejich předání oprávněnému nebo osobě jím určené nebo ode dne, kdy byla porušena povinnost věc převzít. U nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby a u nároků z právních vad od uplatnění práva třetí osobou. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pokud k předání díla došlo až dne 12. 6. 2015, započala tímto dnem běžet pětiletá záruka. Žalobce vytkl vady, které jsou předmětem tohoto řízení, již dne 12. 6. 2015, tímto dnem začala běžet čtyřletá promlčecí doba ve smyslu § 393 odst. 1, která by skončila až dne 12. 6. 2019. K zahájení řízení však došlo dnem 29. 12. 2017, tedy před uplynutím promlčecí doby. Nárok žalobce tak není promlčen.

81. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo celkem hodnota vad:

1. Žalovaná dodala namísto střešních panelů tloušťky 120 mm s výplní právnická osoba hodnotou prostupu tepla U=0,18 W/m2K střešní panely tloušťky 100 mm s výplní právnická osoba hodnotou prostupu tepla U = 0,233 W/m2K a přes některé vruty v místě ukotvení střešních panelů zatéká (na 149 místech).

2. V betonové podlaze ve 2. nadzemním podlaží v budově A (výrobní hala) se objevily v záruční době trhliny šířky 0,2mm až 2 mm o celkové délce 130,54 m.

3. Žalovaná dodala 5 ks plastových dvoukřídlých dveří (3 ks na jižní fasádě, 2 ks na severní fasádě), které oproti požadavku žalobce neměly z jedné poloviny výplň sklo.

4. Objímky svodů dešťové vody v počtu 5 ks byly špatně připevněné k fasádě.

5. Nátěry na přesazích ocelové konstrukce střechy z exteriéru nebyly provedeny kvalitně, jsou patrné známky koroze.

6. Na jižní fasádě chybí oplechování v délce 2,77 m. Tyto vady vytkl žalobce žalované při předání díla dne 12. 6. 2015 a požadoval odstranění vad. Následně žalobce stanovil dodatečnou lhůtu k odstranění vad v dopise ze dne 12. 12. 2017 s upozorněním, že pokud vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, požaduje zaplatit přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 7 230 191 Kč, a to do 28. 12. 2017.

82. Dle ustanovení § 439 odst. 1 ve spojení s § 564 obch. zák. je výše slevy určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla a časovým okamžikem pro určení těchto hodnot je uskutečnění plnění (dodání). jméno FO vyplývá ze všech znaleckých posudků, nelze určit obvyklou cenu části díla (s vadami a bez vad), neboť s částmi díla se neobchoduje. V rozsudku sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud uvedl, že „výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu, obvykle proto nelze slevu ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad. Přitom je však třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je, aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Výše slevy je obvykle stanovena dohodou stran nebo znaleckým posudkem.“ Soud proto při určení výše slevy z ceny za dílo vycházel z revizního znaleckého posudku a s přihlédnutím ke shora uvedeným judikatorním závěrům dospěl k následujícímu určení výše slevy.

83. Z provedeného dokazování je zřejmé, že vadou střechy je zejména dodání jiných než zhotovitelem stanovených PUR panelů, jak bylo podrobně vysvětleno shora, a dále zatékání do objektu. Znalecký ústav dospěl k závěru, že při šroubování jednotlivých vrutů nebylo vždy postupováno s největší pečlivostí a některé vruty jsou mírně přetažené, jiné nejsou zašroubovány zcela přesně, tudíž přes některé vruty proniká voda do vnitřních prostor na 149 místech. Zatékání jinými místy, než přes vruty, znalecký ústav neshledal. Pokud žalobce dne 21. 6. 2012 (po zhotovení střechy) prohlásil, že vstupuje do úprav konstrukce příhradových nosníků 2. objektu A a že tímto přebírá kompletní odpovědnost za konstrukci, střešní plášť a světlíky, nedospěl soud k závěru, že by se žalobce vzdal práva odpovědnosti za vady, které vznikly činností žalované. Z předmětného prohlášení vyplývá pouze to, že pokud by žalobce svou další činností způsobil poškození střechy, přebírá za to odpovědnost. jméno FO uvedl jméno FO. jméno FO, je možné, že zatékání bylo způsobeno i nedostatečnou údržbou střechy, nicméně žalovaná nepředala žalobci žádnou instrukci, jakým způsobem a jak často případnou údržbu a kontrolu střechy provádět, nemůže tak nyní nedostatky údržby ze strany žalobce namítat.

84. Podle revizního znaleckého posudku byly PUR panely tloušťky 100 mm o 108 943 Kč levnější, než panely požadované tloušťky 120 mm. Znalecký posudek dále stanovil odhad výše slevy za dodání panelů s jinými tepelně technickými vlastnostmi 827 264 Kč až 1 208 908 Kč. Náklady na opravu spočívající v kontrole a dotažení všech vrutů, případně ve výměně těsnící podložky a v dodatečném zateplení střechy minerální vatou by činily v roce 2015 dle kvalifikovaného odhadu 1 797 269 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vědomě použila panely jiné tloušťky, než požadoval objednatel, má soud za to, že je spravedlivé, aby se v tomto případě výše slevy rovnala odhadovaným nákladům na opravu, která spočívá mimo jiné v dodatečném zateplení objektu, tj. částce 1 797 269 Kč. Je pravdou, že žalovaná zřejmě vycházela z chybného ujištění výrobce PUR panelů, že prostupnost tepla u PUR panelů tloušťky 120 mm je stejná, jako u PUR panelů tloušťky 100 mm, to však na věci nic nemění, neboť odpovědnost za vady je objektivní, tedy bez ohledu na zavinění žalované. Soud má za to, že zjištěná vada je závažná, neboť zhotovená střecha má jiné tepelně izolační vlastnosti, než žalobce požadoval, a výše slevy je přiměřená závažnosti zjištěné vady.

85. Žalobce se domáhal z titulu vad střechy zaplacení částky 5 586 758 Kč s tím, že pokud výše slevy z ceny díla nebude dosahovat této částky, požaduje ve zbývajícím rozsahu tuto částku z titulu náhrady škody. Přes poučení soudu však žalobce neupřesnil, o jakou škodu by se mělo jednat (s výjimkou nákladů na zjištění vad). Pokud žalobce tvrdil, že škoda spočívá v tom, že uhradil cenu díla a za tuto cenu nedostal odpovídající protiplnění, snížil se tak jeho majetek, jedná se tak o nárok, který se odčiňuje v rámci slevy z ceny za dílo. To stejné platí i pro náklady, které bude žalobce muset vynaložit na nápravu závadného stavu, když odhadované náklady na odstranění vad díla jsou podkladem pro určení výše slevy z ceny díla.

86. Vyšší náklady na vytápění, které rovněž považuje žalobce za škodu, nebyly nijak konkretizovány, ani nebyly doloženy přes poučení soudem žádné podklady (faktury za vytápění), proto výši takto zvýšených nákladů nemohl stanovil ani znalecký ústav v rámci revizního znaleckého posudku, ani nebylo možné nechat zpracovat další znalecký posudek, a proto byl tento důkazní návrh zamítnut. 87. jméno FO vyplývá z rozsudku sp. zn. spisová značka, jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z ceny díla odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody. Citované rozhodnutí se dle názoru soudu týká nákladů, které byly objednatelem skutečně vynaloženy na odstranění vad díla (jedná se o skutečnou škodu). Žalobce však vady díla neodstranil ani sám, ani prostřednictvím třetí osoby, tudíž žádné náklady z tohoto titulu zatím nevynaložil. Z ust. § 379 obch. zák. se podává, že se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Lze konstatovat, že žalobci dosud žádná škoda nevznikla, neboť žádné náklady na odstranění vad nevynaložil. Pokud by tedy žalobce skutečně vady střechy odstranil sám, nebo prostřednictvím třetí osoby, a takové náklady (účelně a předvídatelně vynaložené) by převyšovaly výši určené slevy, měl by žalobce nárok na jejich reparaci z titulu náhrady škody. Pokud jsou uplatňovány pouze hypotetické náklady na odstranění vad, ty byly již zohledněny v rámci slevy za dílo, když výše slevy vycházela především z nákladů na odstranění vad odhadnutých znaleckým ústavem.

88. Z revizního znaleckého posudku i výslechu znalce profesora adresa bylo zjištěno, že betonová podlaha ve 2. nadzemním podlaží budovy A odpovídá položkovému rozpočtu zhotovitele (žalované). Tloušťka betonu se pohybuje od 83 do 160 mm a vzhledem k tomu, že se jednalo o rekonstrukci staré podlahy, je tento rozptyl tlouštěk možný. Průměrná pevnost betonu v tlaku odpovídá požadované pevnostní třídě C 20/25, průměrná zjištěná hmotnost ocelových vláken pak dávce uvedené v položkovém rozpočtu. Ani uložení KARI sítě v úrovni od 3 do 101 mm od dolního líce desky není vadou, neboť neexistuje žádná norma na uložení výztuže. Výztuž je uložena v různých výškách, což je sice neobvyklé, ale nemá to vliv na statiku desky. Navíc uložení výztuže neřeší eliminaci vzniku smršťovacích trhlin (trhliny jsou smršťovací, nikoliv statické). Za vady podlahy tak lze považovat pouze trhliny šířky 0,2 mm až 2 mm v 130,54 m. Jedná se o trhliny, které vznikly smršťováním betonu při jeho zrání. Jejich vznik je v některých místech podporován změnou tloušťky průřezu desky. Takto byl vytvořen vrub, kdy se v daném místě liší hodnoty smršťování. Detaily podobných míst provedení betonové podlahové desky měly být řešeny v prováděcí dokumentaci (kterou ovšem měla zpracovat a nezpracovala žalovaná – pozn. soudu). Zde měly být detailně řešeny velikosti dilatačních celků, včetně rozmístění smršťovacích spár, dále dovyztužení v místech přechodů ve změnách tloušťky desky, ale i půdorysných tvarů. Zcela bylo opomenuto řešení objektové dilatace. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv podklady pro zhotovení podlahy ze strany žalobce nebyly jednoznačné, bylo povinností žalované vyplývající ze smlouvy o dílo vypracovat prováděcí projektovou dokumentaci. Dle znaleckého ústavu právě v této prováděcí projektové dokumentaci měly být řešeny detaily, které mohly zabránit vzniku trhlin v betonu. Pokud žalovaná svou povinnost nesplnila, nemůže se nyní dovolávat nedostatků v zadávací dokumentaci, vady podlahy totiž způsobila žalovaná porušením smluvní povinnosti.

89. Revizní znalecký posudek se vypořádal rovněž s posudky znaleckých ústavů právnická osoba. a právnická osoba. a s tam uvedenými závěry. Z toho důvodu soud vycházel ze závěrů revizního znaleckého posudku, který má nejvyšší váhu. Znalecký ústav se v revizním znaleckém posudku vypořádal i s technickou normou pro zhotovení podlah (ze které ostatně vycházel), a proto ji soud samostatně nehodnotil, neboť se jedná o odbornou otázku.

90. Sleva za vadné provedení betonové podlahy by měla činit dle revizního znaleckého posudku 10 % až 15 %, tj. 148 653 Kč až 222 098 Kč a měla by se blížit nákladům na opravu, které by v roce 2015 činily 177 778 Kč. S ohledem na shora uvedené soud proto určil výši slevy za tuto vadu těmito náklady na opravu, tedy částkou 177 778 Kč. Soud nemá pochybnosti o správnosti revizního znaleckého posudku, když závěry znaleckého posudku jsou logické a nejsou vnitřně rozporné. Znalec právnická osoba. jméno FO u jednání přesvědčivě zdůvodnil, proč je v rozpočtu na provedení oprav podlahy uvažováno s tím, že se „tam dá dilatační lišta, která bude zatmelena pružným tmelem. Provedené opravy na podlaze budou vidět. Sjednotit povrch je sice možné, ale naprosto v jiné (cenové) kategorii.“ Z toho důvodu rozpočet se sjednocením podlahy nepočítá. Současně soud nemá důvod vycházet z cenové nabídky dokládané žalovanou, neboť závěry revizního znaleckého posudku považuje za objektivní a pouhá cenová nabídka nemůže tyto závěry zpochybnit.

91. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že 5 ks dveří nebylo dodáno se skleněnou výplní, ale bez této výplně, což je v rozporu se zadáním objednatele. Soud vycházel z nákladů na opravu oceněných znaleckým ústavem ve výši 15 738 Kč.

92. Pokud jde o uvolněné objímky svodů dešťové vody, soud určil výši slevy dle revizního znaleckého posudku na částku 600 Kč.

93. Z revizního znaleckého posudku vyplývá, že vady nátěrů střešních konstrukcí byly shledány jen na „přesazích střechy z exteriéru“, kde je na ocelových konstrukcích viditelný bílý matný základní nátěr, u kterého je viditelná koroze. Dle položkového rozpočtu lze usuzovat, že nátěr měl chránit kovové konstrukce po dobu 7 až 15 let, což na přesazích ocelové konstrukce střechy z exteriéru není splněno. Nátěr vnitřních ocelových konstrukcí je bez známek koroze a lze předpokládat, že bude i po 7 letech po předání stavby. Podle znaleckého ústavu by se sleva z ceny díla měla rovnat účtované ceně nátěrů, tj. 34 358 Kč, a proto soud stanovil jako přiměřenou slevu z ceny díla tuto částku. Dle názoru soudu neodpovídá závažnosti vady, aby výše slevy byla v tomto případě určena částkou 53 411 Kč, která představuje odhadované náklady na opravu, když v takovém případě by výše slevy převyšovala cenu za dílo dopadající této části nátěrů, což je dle názoru soudu nepřiměřené.

94. Dle závěrů revizního znaleckého posudku je oplechování funkční a oprava není nutná, pouze na jižní straně fasády chybí oplechování v délce 2,77 m. Tomuto chybějícímu oplechování odpovídá sleva ve výši 988 Kč. Takovou výši slevy soud považoval za adekvátní.

95. Žalobce vynaložil náklady v souvislosti se zpracováním znaleckých posudků, eventuelně odborných vyjádření, když znalci jméno FO. jméno FO uhradil částku 35 000 Kč za vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení vad střechy. Znalci jméno FO. jméno FO žalobce uhradil za odborné posouzení betonové podlahy částku 20 000 Kč. Jedná se o náklady účelně vynaložené za účelem zjištění vad, a jako takové tvoří příslušenství pohledávky ve smyslu § 121 odst. 3 obč. zák.

96. Soud proto přiznal žalobci celkovou částku 2 081 731 Kč (sestávajících ze slevy za vady střechy ve výši 1 797 269 Kč, ze slevy za vady podlahy ve výši 177 778 Kč, ze slevy za nesprávné dveře 15 738 Kč, ze slevy za vadně uchycené svody ve výši 600 Kč, ze slevy za vadně provedené nátěry ve výši 34 358 Kč, ze slevy za chybějící oplechování ve výši 988 Kč a z nákladů na posouzení vad ve výši 35 000 Kč a 20 000 Kč, když tyto částky byly uhrazeny znalcům jméno FO. jméno FO a jméno FO. jméno FO). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

97. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalované došlo dnem 29. 12. 2017, když neuhradila požadovanou slevu z ceny díla ve lhůtě stanovené v dopise na č.l. 100 spisu, tj. do 28. 12. 2017.

98. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze v rozsahu 24 %, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 76 %, a proto úspěšnější žalovaná má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 %, a to dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Náklady žalované jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení advokátem, která činí dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) 42 740 Kč, a to za dobu od podání žaloby do částečného zastavení řízení, kdy předmět řízení činil 8 601 063,70 Kč. Za tuto fázi řízení učinil právní zástupce žalované celkem hodnota úkony právní služby po 42 740 Kč, a to 1. úkon - převzetí a přípravu zastoupení, 2. úkon - podání odporu včetně odůvodnění odporu, 3. úkon - účast na prvním setkání s mediátorem, 4. a 5. úkon – účast na jednání dne 13. 3. 2019 v rozsahu právnická osoba započaté hodiny, 6. úkon - vyjádření ze dne 23. 4. 2019, 7., 8. a 9. úkon – účast na jednání dne 29. 4. 2019 trvající 3 započaté dvouhodiny, 10. úkon – vyjádření ze dne 16. 5. 2019, 11., 12. a 13. úkon – účast na jednání dne 3. 6. 2019, 14. a 15. úkon – účast na jednání dne 5. 8. 2019 trvající 2 započaté dvouhodiny. Za tyto úkony právní služby náleží advokátovi 15 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT.

99. Po částečném zastavení řízení byla předmětem řízení částka 7 161 614,70 Kč, tudíž odměna za úkon právní služby činila 36 980 Kč. V této fázi řízení učinil advokát žalované celkem hodnota úkonů po 36 980 Kč, a to 1. úkon – vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 22. 12. 2019, 2. a 3. úkon – účast na jednání dne 18. 5. 2020 trvající 2 započaté dvouhodiny, 4. úkon – účast na jednání dne 15. 6. 2020, 5. úkon - vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne 9. 5. 2022, 6. a 7. úkon – účast na jednání dne 17. 10. 2022 trvající 2 započaté dvouhodiny a 8. úkon – účast na jednání dne 23. 11. 2022. K těmto 8 úkonům právní služby byl připočten 8 x 300 Kč režijní paušál.

100. Dále se advokát žalované účastnil jednání dne 1. 8. 2018, které však bylo odročeno bez zahájení za účelem mimosoudního jednání účastníků, a proto za tento úkon právní služby náleží advokátovi žalované odměna ve výši ½ dle § 14 odst. 2 AT, tj. ve výši 21 370 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč.

101. Advokát vynaložil náklady na cestu z Anonymizováno do Anonymizováno a zpět, kdy celková vzdálenost tam i zpět činí 534 km, a to vždy osobním automobilem Škoda Superb, reg. zn. SPZ průměrnou spotřebou 6,3 l na 100 km motorové nafty. Advokátovi žalované proto náleží cestovné k jednání dne 1. 8. 2018 ve výši 3 139 Kč (534 km x 6,3 l/100 km x 29,80 Kč za litr + 4 Kč x 534 km) a náhrada za ztrátu času za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT. Za cesty k jednání dne 13. 3. 2019, dne 29. 4. 2019, dne 3. 6. 2019 a dne 5. 9. 2019 náleží advokátovi žalované cestovné ve výši 4 x 3 319 Kč (534 km x 6,3 l na 100 km, x 33,60 Kč za litr + 534 x 4,10 Kč) a 4 x 1 000 Kč náhrada za ztrátu času. Za cesty k jednání dne 18. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020 náleží advokátovi cestovné ve výši 2 x 3 313 Kč (534 km x 5,3 l/100 km x 31,80 Kč a litr + 534 x 4,20 Kč) a náhrada za ztrátu času 2 x 1 000 Kč. Za cestu k jednání dne 17. 10. 2022 a dne 23. 11. 2022 náleží advokátovi cestovné ve výši 2 x 4 094 Kč (534 km x 6,3 l/100 km, x 47,10 Kč + 4,70 Kč x 534 km) a náhrada za ztrátu času 2 x 1 000 Kč.

102. Za cestu k mediátorovi z adresa a zpět náleží advokátovi žalované cestovné ve výši 2 433 Kč (414 km x 6,3 l/100 km x 29,80 Kč + 4 Kč x 414 km) a náhrada za ztrátu času za 8 půlhodin po 100 Kč.

103. Ostatní náklady vynaložené žalovanou nepovažoval soud za účelně vynaložené. Jednalo se převážně o opakovaná vyjádření k předmětu řízení, případě reakce na vyjádření žalobce (např. vyjádření ze dne 24. 4. 2019, replika ze dne 20. 5. 2019, shrnutí ze dne 29. 7. 2019, případně písemný závěrečný návrh, který mohl být učiněn už u jednání, nicméně účastníci sami požádali, aby jej mohli učinit písemně).

104. Náklady žalované tak činí celkem 1 008 972 Kč, z toho 52 % činí 524 665 Kč, přičemž tato částka byla uložena k úhradě žalobci.

105. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

106. Soud nedospěl k závěru, že by výše plnění závisela jen na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, a to s ohledem na povahu nároků vznášených žalobcem i s ohledem na skutečnost, že žalobce výši svých nároků značně nadhodnotil.

107. Státu vznikly náklady na svědečné proplacené svědkovi jméno FO. jméno FO ve výši 512 Kč, dále náklady na znalečné proplacené znaleckému ústavu právnická osoba. se státních prostředků, a to ve výši 4 586 Kč a 3 519 Kč, dále náklady na znalečné proplacené znaleckému ústavu adresa učení technické v Brně ve výši 377 178 Kč a ve výši 11 727 Kč. Celkové náklady státu tak činí 397 522 Kč. Žalobce byl neúspěšný v rozsahu 76 %, a proto je povinen v tomto rozsahu uhradit státu náklady řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve výši 302 117 Kč. Žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 24 %, a proto je povinna v tomto rozsahu uhradit státu náklady řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve výši 95 405 Kč.

108. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může být po jeho právní moci podán návrh na výkon rozhodnutí u soudu, popř. návrh na exekuci.