5 C 105/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa , země 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 351 892 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 349 892 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 165 000 Kč od 15. 11. 2018 do 29. 12. 2019, z částky 160 000 Kč od 30. 12. 2019 do 14. 11. 2021, z částky 156 000 od 15. 11. 2021 do 18. 5. 2022 a z částky 154 000 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 1. 2019 do zaplacení, se zákonný úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 145 892 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, přičemž v rozsahu plnění poskytnutého jedním z žalovaných zaniká povinnost druhého ze žalovaných.

II. Řízení se zastavuje co do částky 2 000 Kč.

III. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 145 892 Kč od 6. 7. 2019 do 20. 7. 2019.

IV. Žalovaná 1 je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 273 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný 2 je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 40 273 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2022 domáhala na žalovaných zaplacení částky 351 892 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že dle dohody o skončení smlouvy o nájmu a prohlášení o uznání závazku a dohodě o úhradě pohledávky ze dne 1. 4. 2019 mají být veškeré spory vyplývající z dohody a s ní souvisejících právních vztahů, včetně ručitelských závazků řešeny věcně a místně příslušným soudem dle sídla věřitele v ČR. V rámci podnikatelské činnosti došlo mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou 1 jako nájemcem k uzavření Smlouvy o nájmu movité věci s následným odkupem předmětu nájmu, a to dne 20. 8. 2018. Předmětem nájmu byl univerzální kolový traktor – [anonymizována čtyři slova], v. [číslo]. Žalobkyně dodala žalované 1 předmět nájmu, a to dle dohodnutých podmínek. Převzetí stroje stvrdila žalovaná 1 podpisem předávacího protokolu o předání do užívání, kdy mj. stvrdila ujednání o hrazení veškerých provozních náplní do stroje dle platné podepsané nájemní smlouvy. Žalovaná 1 se zavázala hradit nájemné dle smlouvy. Nájem za říjen 2018 byl vyúčtován v souladu se smlouvou daňovým dokladem – fakturou č. [spisová značka], vystavenou dne [datum rozhodnutí], splatnou dne 14.11.2018, na částku 200 000 Kč. Na tuto fakturu byla částečně uhrazena dne 10. 12. 2018 částka 15 000 Kč, dne 11. 12. 2018 částka 10 000 Kč, dne 18. 12. 2018 částka 10 000 Kč. Dlužná částka tak činila 165 000 Kč. Nájem za měsíc listopad 2018 byl vyúčtován v souladu se smlouvou daňovým dokladem – fakturou č. [spisová značka], vystavenou dne [datum rozhodnutí], splatnou dne 14. 12. 2018, na částku 30 000 Kč. Nájem za měsíc prosinec 2018 byl vyúčtován v souladu se smlouvou daňovým dokladem – fakturou č. [spisová značka], vystavenou dne [datum rozhodnutí], splatnou dne 14. 1. 2019, na částku 20 000 Kč. Žalovaná 1 nehradila nájemné, a proto byl sepsán dne 22. 1. 2019 protokol o zadržení vozidla, kdy rovněž byl sepsán stav stroje ke dni zadržení, včetně poškození stroje. Dne 1. 4. 2019 došlo mezi stranami k uzavření dohody o skončení Smlouvy o nájmu a sepisu Prohlášení o uznání závazku a dohodě o úhradě pohledávky, Ručitelské prohlášení. Strany se dohodly na ukončení smlouvy o nájmu ke dni 28. 2. 2019 a žalovaná 1 uznala dluh z titulu dosud neuhrazeného nájemného za měsíce říjen 2018, listopad 2018 a prosinec 2018 ve výši 215 000 Kč a vzniklou škodu na předmětu nájmu ve výši 145 892 Kč. Žalovaná 1 uznala svůj dluh vůči žalobkyni co důvodu a výše ve výši 360 892 Kč včetně příslušenství a byl stanoven dodatečný termín k plnění. Žalovaná však uhradila pouze 5 000 Kč, a to dne 30. 12. 2019 (započteno na fa [spisová značka]). Dle čl. IV dohody žalovaný 2 jako ručitel převzal na sebe vůči žalobkyni povinnost uspokojit dlužnou pohledávku, pokud tuto neuspokojí žalovaná 1. Dne 6. 3. 2020 byl stranami uzavřel dodatek [číslo] k dohodě ze dne 1. 4. 2019, kdy došlo k odsouhlasení dlužné částky 355 892 Kč s tím, že žalovaná 1 uhradí svůj závazek ve lhůtě do 31. 12. 2020. Žalovanou však nebylo plněno ničeho. Následně byli oba žalovaní vyzváni k plnění dluhu (žalovaná 1 jako dlužník a žalovaný 2 jako ručitel). Dne 15. 11. 2021 byla ze strany žalované 1 provedena částečná úhrada ve výši 4 000 Kč, která byla započtena na fakturu č. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byla uzavřena další dohoda, ve které se žalovaná zavázala uhradil dluh 351 892 Kč s přísl. ve splátkách, ani ta však nebyla plněna.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout z toho důvodu, že žalovaná 1 ani žalovaný 2 pronajatý traktor neužívali. Předmětný traktor užíval bratr žalovaného 2 [jméno] [celé jméno žalovaného] ke svému podnikání, přičemž traktor užíval již před podpisem smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou 1. Žalobkyně nechtěla nadále pronajímat traktor [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť dlužil na nájemném. Žalovaný 2 uvedl, že podepsal předmětné smlouvy z toho důvodu, že na něj naléhal pan [příjmení] za žalobkyni (prokurista).

3. Podáním ze dne 23. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 2 000 Kč, která byla po zahájení řízení uhrazena, a to dne 18. 5. 2022. V souladu s návrhem žalobkyně učiněným před zahájením jednání ve věci samé soud řízení výrokem II částečně zastavil co do částky 2 000 Kč, a to dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Výpisy z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku České republiky a žalovaná 1 je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku Slovenské republiky.

6. Žalobkyně jako pronajímatel, zastoupená prokuristou [jméno] [příjmení], a žalovaná 1 jako nájemce, jednající jednatelem (žalovaným 2) podepsaly dne 20. 8. 2018 Smlouvu o nájmu movité věci s následným odkupem předmětu nájmu, na základě které žalobkyně přenechala žalované 1 do užívání předmět nájmu – univerzální kolový traktor [anonymizována čtyři slova], v.č. [anonymizováno] [číslo], použitý (dále jen předmět nájmu). Žalovaná 1 se zavázala, že bude předmět nájmu užívat s péčí řádného hospodáře, a že bude platit žalobkyni nájemné dle rozpisu obsaženého v čl. 3 Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to do 30. 4. 2020. Žalovaná 1 se zavázala vždy do konce měsíce hradit nájemné, a to za měsíce srpen a září 2018 ve výši po 30 000 Kč, za měsíc říjen nájemné ve výši 200 000 Kč, za měsíc listopad 2018 nájemné 30 000 Kč, za měsíc prosinec 2018 nájemné 20 000 Kč a další nájemné dle rozpisu. V čl. 3 bylo dále ujednáno, že v případě, že nájemce nebude v prodlení s platbou nájemného, zavazuje se pronajímatel, že do 30. 4. 2019 prodá předmět nájmu nájemci za 44 500 Kč. V článku 8 smlouvy jsou upraveny způsoby ukončení nájmu s tím, že při skončení nájmu je nájemce povinen předat pronajímateli v den ukončení předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, bez jakéhokoli odstupného. V článku 9 prohlásili žalovaný 2 a [jméno] [celé jméno žalovaného], že společně a nerozdílně uspokojí závazky nájemce (správně pronajímatele) vyplývající z této smlouvy, pokud je neuspokojí a neuhradí nájemce a žalobkyně toto ručení přijala. Smlouvu podepsal za žalobkyni prokurista [jméno] [příjmení], za žalovanou 1 jednatel [celé jméno žalovaného] a dále jako ručitelé [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2) a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný 2 uvedl, že podpis na smlouvě je skutečně jeho podpisem. Uvedené skutečnosti vyplývají ze smlouvy na č.l. 32 až 33 spisu. Předmět nájmu byl předán žalované 1 dne 20. 8. 2018 (viz předávací protokol č.l. 31 spisu).

7. Žalovaná 1 nehradila řádně nájemné, žalovaný 2 požádal o ukončení smlouvy o nájmu (viz e-mail č.l. 6), když současně požádal o splátkový kalendář pro dlužné nájemné ve výši 245 000 Kč. Dne 22. 1. 2019 byl předmět nájmu zadržen pronajímatelem a konstatováno poškození předmětu nájmu (viz protokol č.l. 30 spisu). Následně došlo 24. 1. 2019 k jednání mezi žalobkyní a žalovanou 1, při kterém bylo řešeno splácení dlužného nájemného a současně bylo konstatováno, že předmět nájmu je poškozen (viz zápis č.l. 34 spisu).

8. Dne 1. 4. 2019 podepsali [jméno] [příjmení] za žalobkyni, žalovaný 2 za žalovanou 1 a žalovaný 2 jako ručitel dohodu o skončení smlouvy o nájmu (viz č.l. 18 až 20 spisu), ve které se žalobkyně a žalovaná 2 dohodly na skončení smlouvy o nájmu ze dne 20. 8. 2018 ke dni 28. 2. 2019. Současně žalovaná 1 uznala svůj dluh za nájemné ve výši 215 000 Kč, přičemž se jedná o dlužné nájemné za říjen 2018 ve výši 165 000 Kč (s tím, že na nájemném za měsíc říjen 2018 ve výši 200 000 Kč bylo dosud uhrazeno jen 35 000 Kč), nájemné za listopad 2018 ve výši 30 000 Kč a nájemné za prosinec 2018 ve výši 20 000 Kč. Dále žalovaná 1 uznala svůj dluh z titulu poškození předmětu nájmu ve výši 145 892 Kč. Žalovaná 1 se zavázala celkovou dlužnou částku 360 892 Kč uhradit v měsíčních splátkách specifikovaných v čl. III dohody, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný 2 prohlásil, že uspokojí věřitele (žalobkyni), jestliže žalovaná 1 svůj dluh ve výši 360 892 Kč nesplní. V článku VI předmětné dohody si účastníci písemně sjednali, že veškeré spory vyplývající z této dohody a s ní souvisejících právních vztahů, včetně ručitelských závazků, budou řešeny věcně a místně příslušným soudem dle sídla věřitele v České republice, přičemž práva a povinnost stran se řídí právním řádem České republiky.

9. Dopisem na č.l. 7 spisu vyzvala žalobkyně žalovanou 1 k okamžitému splacení dlužné částky 360 892 Kč do 20. 7. 2019, a to z důvodu neplnění splátkového kalendáře ze dne 1. 4. 2019, dopis byl odeslán žalované 1 a žalovanému 2 dne 9. 7. 2019 – viz č.l. 15 spisu.

10. Následně žalobkyně a žalovaná 1 podepsaly 2 dodatky k dohodě o ukončení nájmu, a to dne 6. 3. 2020 a dne 17. 1. 2022, ve kterých byl ze strany žalované 1 dluh opakovaně uznán a byly dohodnuty nové splátky (když původní splátkový kalendář nebyl dodržen). Ke dni 17. 1. 2022 činil dluh 351 892 Kč (z toho na nájemném 206 000 Kč a z titulu náhrady škody 145 892 Kč). To vyplývá z dodatků na č.l. 9 až 10 spisu a 17 spisu.

11. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaní nijak nezpochybnili, že na dlužnou částku 351 892 Kč byla až po zahájení řízení dne 18. 5. 2022 uhrazena částka 2 000 Kč, ve zbytku zůstal dluh neuhrazen.

12. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť z nich nevyplývaly žádné pro věc významné skutečnosti.

13. Soud zamítl návrh žalovaných na výslech [jméno] [příjmení] (prokurista žalobkyně), [jméno] [celé jméno žalovaného] a pana [příjmení] (zaměstnanec žalobkyně), jakož i návrh na provedení důkazu smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť navržené důkazy považoval soud za nadbytečné. Žalovaný 2 u jednání uvedl, že těmito důkazy mají být prokázána jeho skutková tvrzení o tom, že žalovaná 1 ve skutečnosti předmět nájmu neužívala a že předmět nájmu užíval výlučně [jméno] [celé jméno žalovaného] (bratr žalovaného 2) ke své podnikatelské činnosti. Tato skutková tvrzení jsou však právně bezvýznamná, neboť skutečnost, že žalovaná 1 předmět nájmu neužívala, nemá vliv na posouzení nároku žalobkyně, jak bude blíže vysvětleno níže.

14. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

15. Žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované 1 jako nájemci k dočasnému užívání předmětu nájmu a žalovaná se zavázala hradit nájemné sjednané ve smlouvě a splatné vždy k poslednímu dni v měsíci. [příjmení] jiné nájemné za měsíce srpen a září 2018 činilo 30 000 Kč měsíčně, nájemné za říjen 2018 činilo 200 000 Kč, nájemné za listopad 2018 činilo 30 000 Kč a nájemné za prosinec 2018 činilo 20 000 Kč Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 4. 2020. Dále se strany dohodly tak, že v případě, že nájemce nebude v prodlení s platbou nájemného, zavazuje se pronajímatel, že do 30. 4. 2019 prodá předmět nájmu nájemci za částku 44 500 Kč. Písemnou dohodou stran byl nájem předčasně ukončen ke dni 28. 2. 2019 a současně se žalovaná 1 jako nájemce zavázala uhradit dlužné nájemné ve výši 215 000 Kč (za měsíce říjen až prosinec 2018) a škodu, kterou na předmětu nájmu způsobila, ve výši 145 892 Kč. Žalovaná 1 uznala svůj dluh v celkové výši 360 892 Kč z titulu nájemného a způsobené škody a zavázala se jej zaplatit ve sjednaných splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný 2 písemně prohlásil, že uspokojí žalobkyni, pokud žalovaná 2 svůj dluh ve výši 360 892 Kč neuhradí. Žalobkyně ručitelské prohlášení žalovaného 2 přijala.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1 je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud tím, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost. Dle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 (Brusel I bis), o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech,„ bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.“ Taková dohoda stran o příslušnosti českých soudů je obsažena v článku [příjmení] Dohody o skončení smlouvy o nájmu ze dne 1. 4. 2019, a proto soud dospěl k závěru, že zdejší soud je mezinárodně příslušný k projednání věci. Žádný z účastníků ostatně nevznesl námitku nepříslušnosti.

17. V souladu s čl. VI Dohody o skončení smlouvy o nájmu postupoval soud při právním hodnocení skutkového stavu dle právního řádu České republiky, konkrétně dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), což je v souladu s článkem 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). <i>18. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>19. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.</i> <i>20. Podle § 2205 o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.</i> <i>21. Podle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.</i> <i>22. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.</i> <i>23. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.</i> <i>24. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>25. Podle § 2894 odst. 1 o z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).</i> <i>26. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> 27. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

28. Žalobkyně i žalovaná 1 jsou podnikatelé dle § 421 odst. 1 o. z. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o nájmu dle § 2201 o. z., neboť žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované 1 jako nájemci k dočasnému užívání předmět nájmu a žalovaná 1 se zavázala předmět nájmu užívat s péčí řádného hospodáře a hradit sjednané nájemné. Z ustanovení § 2213 vyplývá povinnost předmět nájmu užívat s péčí řádného hospodáře, to znamená i zajistit, aby nedošlo k poškození věci. Z ustanovení § 2213 nevyplývá, že by nájemce musel předmět nájmu užívat, či že by jej musel užívat výlučně osobně (což u právnické osoby ostatně není ani dost dobře možné). Pokud nájemce předmět nájmu fakticky neužívá, popř. jej přenechá k užívání jiné osobě, nezprošťuje jej to povinnosti hradit nájemné. Obrana žalované 1, že předmět nájmu fakticky neužívala, je tedy právně bezvýznamná. Musí jít k tíži žalované 1, pokud přenechala předmět nájmu do užívání třetí osobě (jedná se o vztah žalované 1 k této třetí osobě, nikoliv o vztah žalobkyně k této třetí osobě). Naopak žalobkyně by se za situace, kdy má uzavřenou smlouvu o nájmu se žalovanou 1, nemohla domáhat plnění ať už nájemného, či bezdůvodného obohacení vůči třetí osobě.

29. Pokud tedy žalovaná 1 jako nájemce převzala předmět nájmu do užívání, byla povinna po dobu trvání smluvního vztahu hradit sjednané nájemné, ať už předmět nájmu užívala či nikoliv. Nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou 1 trval od 20. 8. 2018 (kdy byl předmět nájmu předán žalované 1) do 28. 2. 2018, kdy byl nájemní vztah ukončen písemnou dohodou stran. Žalovaná 1 dosud dluží na nájemném za měsíc říjen 2018 částku 154 000 Kč (nájemné činilo 200 000 Kč, z toho bylo uhrazeno 46 000 Kč), nájemné za listopad 2018 ve výši 30 000 Kč a nájemné za prosinec 2018 ve výši 20 000 Kč. Nájemné bylo splatné vždy do konce příslušného měsíce, a to bez ohledu na vystavené faktury, neboť tato splatnost byla sjednání přímo ve smlouvě o nájmu.

30. Nárok žalobkyně na úhradu dlužného nájemného ve výši 204 000 Kč je tudíž v souladu s ustanovením § 2213 o. z.

31. Žalovaná 1 porušila svou povinnost užívat předmět nájmu s péčí řádného hospodáře, došlo k poškození vozidla, které je zaznamenáno v protokolu o zadržení vozidla, který je podepsán žalovanou 1. Žalovaná 1 uznala písemně svůj dluh z titulu poškození vozidla ve výši 145 892 Kč a zavázala se jej uhradit ve splátkách. Ve smyslu § 2053 o. z. má proto soud za to, že dluh žalované 1 v době uznání v tomto rozsahu existoval. Žalovaná 1 ostatně neuvedla nic právně významného, čímž by existenci a rozsah škody zpochybnila. Nárok žalobkyně na náhradu škody na předmětu nájmu je tak v souladu s ustanovením § 2913 odst. 1 o. z.

32. Žalovaný 2 převzal ručení za závazek žalované 1 ve smyslu § 2018 odst. 1 o. z., když prohlásil, že za žalovanou 1 uhradí dluh ve výši 360 892 Kč, pokud tak neučiní žalovaná 1. Žalobkyně ručitelské prohlášení žalovaného 2 přijala. Žalovaná 1 neuhradila dluh přes opakované výzvy žalobkyně, ani na základě opakovaně uzavíraných dohod o splátkách, a proto se žalobkyně obrátila na žalovaného 2 jako ručitele. Nárok žalobkyně na uhrazení dluhu vůči žalovanému 2 z titulu ručení je důvodný.

33. Žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení. Do prodlení s úhradou částky 165 000 Kč (nedoplatek nájemného za říjen 2018) se žalovaná dostala již dnem 1. 11. 2018, pokud nájemné neuhradila v termínu splatnosti sjednaného ve smlouvě. Do prodlení s úhradou nájemného za listopad 2018 ve výši 30 000 Kč se žalovaná dostala dne 1. 12. 2018 a do prodlení s úhradou nájemného za prosinec 2018 ve výši 20 000 Kč se žalovaná 1 dostala dne 1. 1. 2019. Je věcí žalobkyně, že se domáhá úroku z prodlení až od data pozdějšího. Výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí 9 % ročně za druhé pololetí roku 2018 a 9,75 % ročně za první pololetí roku 2019.

34. Jak vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud jde o povinnost žalované 1 nahradit žalobkyni škodu na předmětu nájmu, zavázala se žalovaná 1 v dohodě o skončení smlouvy o nájmu hradit dluh ve splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek, vzhledem k tomu, že žalovaná 1 dluh nesplácela, vyzvala ji žalobkyně k uhrazení celé částky 360 892 Kč (včetně náhrady škody) do 20. 7. 2019. Výzva se dostala do dispozice žalovaných, neboť jim byla odeslána doporučeně na jejich adresu. Žalovaná 1 tak byla povinna dluh uhradit do 20. 7. 2019, počínaje dnem 21. 7. 2019 je tedy v prodlení s úhradou této části dluhu. K tomuto datu činí úroky z prodlení dle citovaného nařízení vlády 10 % ročně. Pokud se žalobkyně domáhala úroků z prodlení již od 6. 7. 2019, musela být žaloba v tomto rozsahu částečně zamítnuta.

35. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná a současně odeslala oběma žalovaným předžalobní výzvu k plnění, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 595 Kč, odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po 9 740 Kč a 2 půl úkony po 4 870 Kč, když výše odměny vyplývá z ustanovení § 8 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Právní zástupce žalobkyně učinil celkem 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast u jednání) a 2 půl úkony – 2 jednoduché výzvy k plnění, a to vůči žalované 1 jako dlužnici a žalovanému 2 jako ručiteli. Ke každému úkonu právní služby náleží právnímu zástupci náhrada hotových výdajů ve výši 6 x 300 Kč dle § 13 dost. 4 AT. K nákladům řízení patří i náhrada za ztrátu času za cestu ze [obec] do [obec] a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT a cestovné osobním automobilem Škoda Scala, [registrační značka], které činí při celkové vzdálenosti 128 km, průměrné spotřebě 5,7 l na 100 km, vyhláškové ceně benzinu 44,50 Kč za litr a paušální sazbě 4,70 Kč za kilometr celkem 926 Kč. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH ve výši 10 925 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

36. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník. Povinnost nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Vzhledem k tomu, že žalovaní nejsou nerozluční společníci, bylo jim uloženo, aby uhradili náklady řízení rovným dílem.