5 C 211/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 84 489 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 632 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 632 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení a částku 12 857 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 63 143 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení ve výši 15 496 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2021 a změněnou se souhlasem soudu podáním ze dne 8. 2. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení a) částky 71 633 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 633 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení, a zaplacení b) částky 12 857 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 12. 9. 2019 smlouvu o dílo, jejímž předmětem a účelem bylo provedení auditu ze strany žalobkyně po žalovaného ([územní celek]) jako objednatele. Dílo bylo řádně, včas a objektivně provedeno. Závěrečnou zprávu žalobkyně adresovala tajemnici [stát. instituce] (dále jen [anonymizováno]), neboť právě paní tajemnice již od prvopočátku se žalobkyní stran této záležitosti jednala. Žalobkyně tak považovala tajemnici za kontaktní osobu. Závěry auditu předala žalobkyně v souladu se zaběhnutou praxí stran tajemnici [anonymizováno], nikomu dalšímu. Následně žalobkyně dne 20. 1. 2020 prezentovala závěry auditu [jméno] [anonymizováno]. Problém ze strany žalovaného nastal v okamžiku seznámení se a předání díla. Zastupitel [územní celek] roztrhal předávací protokol a závěrečnou zprávu z auditu a další zástupci odmítli objektivní výsledky auditu. Přesto nedošlo v té době ani dodnes k vytknutí jakékoliv relevantní vady. Jak vyplynulo později, [územní celek] a jeho konkrétní zástupci zadávali vyhotovení auditu s nepřípustnými subjektivními záměry spočívajícími v zeštíhlení pracovních míst o konkrétní pozice a osoby. Žalovaný odmítl podepsat předávací protokol a doplatek ceny za dílo ve výši 71 632 Kč zaplatit. Následně žalobkyně doručila předávací protokol i závěrečnou zprávu e-mailem i datovou schránkou přímo žalovanému, tedy [anonymizováno] [obec] (což potvrzuje i sám žalovaný). Ve smlouvě o dílo byla v článku VIII sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně pro případ prodlení s úhradou ceny za dílo. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty za dobu ode dne splatnosti nároku 13. 2. 2021 do dne 8. 2. 2022 ve výši 12 857 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal z následujících důvodů. Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo dne 12. 9. 2019. Důvodem poptávky po personálním auditu bylo povědomí [územní celek] o nedobrých mezilidských a pracovních vztazích v rámci [stát. instituce], [územní celek] a skutečnost, že řada měst a obcí, srovnatelné agendy, vykonává přenesenou působnost v jiné organizační struktuře a jiným počtem zaměstnanců. Žalovaný se snažil získat objektivní nezávislý pohled a řešení. Uzavření smlouvy předcházela poptávka ze strany žalovaného ze dne 4. 9. 2019, přičemž výslovným požadavkem objednatele bylo zhodnocení pracovního vytížení stávajících pracovníků, stanovení optimálního počtu pracovníků, návrhy změn pracovních náplní a organizační struktury [územní celek]. Následná nabídka žalobkyně ze dne 9. 9. 2019 zdůrazňovala a) konkrétní doporučení budou směřovat ke snížení nákladů, zvýšení efektivity práce, b) zachování anonymity ve vztahu k zaměstnancům a mlčenlivosti ve vztahu k důvěrným informacím. Žalobkyně se zavázala provést a předat dílo do 60 dnů od provedení úhrady první části ceny díla. První část ceny díla byla žalovaným uhrazena dne 15. 10. 2019 v částce 17 908 Kč. Dílo měla žalobkyně předat nejpozději 16. 12. 2019. Dílo nebylo dokončeno a předáno včas. Až dne 17. 1. 2020 byl dokument označený jako závěrečná zpráva doručen elektronicky, nikoli žalovanému, jeho statutárnímu zástupci, ale tajemnici [stát. instituce]. Dne 20. 1. 2020 byl dokument závěrečná zpráva prezentován jako poslednímu [jméno] [územní celek], když dílo nebylo co do obsahu a naplnění smlouvy považováno za splněné. Předávací řízení nebylo ani zahájeno. Dílo nebylo předáno ani v rámci ústního jednání zástupce žalobkyně a žalovaného konaného dne 3. 2. 2020. Žalobkyně upravenou závěrečnou zprávu doručila elektronicky dne 12. 2. 2020 spolu se zprávou statutárního zástupce žalobkyně, předávacím protokolem, vyjádřením k výhradám žalovaného. Dílo nebylo provedeno řádně, když předmět smlouvy byl definován v čl. 2 smlouvy o dílo, účel smlouvy byl definován v poptávce žalovaného ze dne 4. 9. 2019. Dílo ve fázi rozpracovanosti, jak bylo žalovanému předloženo k předání, nesplnilo předmět a účel uzavřeného smluvního vztahu. Tuto skutečnost potvrdil i subdodavatel žalobkyně [jméno] [příjmení] ve svém elektronickém sdělení ze dne 26. 1. 2020, ze kterého mimo jiné vyplývá, že účel smlouvy nelze za podmínek smlouvy (cena) naplnit. Z těchto důvodů žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo dne 17. 2. 2020 (převzato 19. 2. 2020).

3. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 4. [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] oslovila jménem [územní celek] žalobkyni se žádostí o zpracování cenové nabídky personálního auditu Úřadu, jehož cílem bude audit pracovního vytížení stávajících zaměstnanců, stanovení optimálního počtu pracovníků a návrhy změn pracovních náplní a organizační struktura úřadu (tato skutečnost vyplývá z žádosti z pracování cenové nabídky na č.l. 34 spisu). Na žádosti je podpis tajemnice a razítko [územní celek].

5. Na základě shora uvedené žádosti žalovaného učinila žalobkyně nabídku ze dne 9. 9. 2019 na procesně – kapacitní audit, ve které žalobkyně nabízí žalovanému, že provede analýzu vytíženosti zaměstnanců úřadu ([stát. instituce]), tedy nezávislé a objektivní posouzení aktuálního stavu a úrovně lidských zdrojů a vytíženosti jednotlivých pozic, zpracování závěrečné zprávy a konkrétní doporučení, která budou směřovat ke snížení nákladů a zvýšení efektivity práce, to vše za cenu 74 000 Kč bez DPH (89 540 Kč včetně DPH). Nabídka byla směřována tajemnici [anonymizováno] (paní [příjmení]) – viz nabídka č.l. 20 až 33 spisu.

6. Následně žalobkyně, za níž jednal jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], jako zhotovitel a žalovaný, za nějž jednala [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], jako objednatel podepsali dne 12. 9. 2019 smlouvu o dílo –„ Personální audit“ (viz č.l. 39 až 41 spisu), ve které se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného personální audit u [stát. instituce], který má 17 zaměstnanců, a to v mezích stanovených smlouvou a nabídkou zhotovitele. Cílem auditu je audit pracovního vytížení stávajících pracovníků, stanovení optimálního počtu pracovníků, návrhy změn pracovních náplní a organizační struktura úřadu. Obsahem díla je realizace workshopu se zástupci úřadu, seznámení s úřadem, finalizace cílů a metodiky, dotazníkové šetření, rozhovory s auditovanými osobami, analýza a vyhodnocení dat, zpracování závěrů a doporučení, prezentace závěrů a diskuze. Dílo mělo být zhotoveno a předáno do 60 dnů od úhrady první části ceny za dílo, přičemž o předání díla měl být sepsán předávací protokol. Žalovaný se zavázal zaplatit za zhotovení díla cenu ve výši 89 540 Kč tak, že první část ceny ve výši 20 % (tj. 17 908 Kč) bude uhrazena do 15 dnů od účinnosti smlouvy a druhá část ceny ve výši 80 % (tj. 71 632 Kč) bude uhrazena po předání díla, a to do 15 dnů po doručení faktury. O předání díla měl být sepsán protokol, jehož podpisem obě strany stvrdí, že objednatel převzal dílo bez výhrad. V článku VIII byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou jakékoli částky dle této smlouvy.

7. Z emailové korespondence na č.l. 77 až 79 spisu vyplývá, že v průběhu realizace díla komunikovala žalobkyně s tajemnicí [anonymizováno] paní [příjmení], která zajišťovala součinnost k provádění díla (zajištění workshopu se zaměstnanci [anonymizována dvě slova] apod.). Tajemnici byla dne 17. 1. 2020 doručena rovněž závěrečná zpráva jako podklad pro závěrečnou prezentaci, která měla proběhnout v pondělí 20. 1. 2020, přičemž tajemnice sdělila, že materiál přepošle radním, aby měli čas si jej nastudovat.

8. Žalobkyně zpracovala závěrečnou zprávu v prosinci 2019 (viz č.l. 43 až 55 spisu). Touto závěrečnou zprávou, jakož i znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně], i odborným vyjádřením PhDr. Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], má soud za prokázané, že žalobkyně zhotovila dílo v souladu se smlouvou o dílo i s nabídkou zhotovitele. Žalobkyně naplnila obsah smlouvy o dílo, když provedla workshop se zástupci úřadu, shromáždila podklady, vytvořila dotazník a provedla dotazníkové šetření, rozhovory s auditovanými osobami (zaměstnanci úřadu), přičemž výsledkem byl personální audit, který odpověděl na otázku ohledně pracovního vytížení zaměstnanců (dle výsledků auditu nevyplynula žádná nutnost provádět redukci v personálním obsazení Úřadu, spíše naopak se vyskytly návrhy na doplnění Úřadu o další pracovníky). Audit rovněž navrhl následující změny pracovních náplní a organizační struktury úřadu: <i>-) posoudit a provést určité přesuny v oblasti pracovních náplní, např. předat běžné agendy na pracovní pozice, které je budou dle struktury zajišťovat, např. veřejné osvětlení, kompletní jednání [anonymizováno] [územní celek], kompletní zasedání [anonymizováno] [územní celek], příkazce operace</i> <i>-) přesně určit kompetenční vztahy mezi jednotlivými pracovníky a funkcemi, tedy přesně určit a vyjádřit i v popisech pracovní náplně kdo je komu nadřízen a podřízen</i> 9. Konkrétní zjištění a návrhy na změnu v pracovních náplních a organizační struktuře Úřadu jsou obsažena na straně 47 Závěrečné zprávy pod názvem Souhrn zjištěných skutečností. Znalkyně zdůraznila, že„ hlavním záměrem (auditu) bylo získat relevantní informace o pracovním vytížení jednotlivých zaměstnanců i pracovišť. Výsledky analýzy samozřejmě neposkytují žádnou kvantifikaci, protože ta by vyžadovala samostatné metodické a standardizované měření pracovní výkonnosti. To je relativně samostatnou metodou využívanou v personalistice. Provedení takového měření nebylo v rámci projektu [právnická osoba] možné, protože by výrazně přesahovalo rámec sjednaných služeb a nebylo součástí předmětu plnění dodavatele.“ Ze znaleckého posudku rovněž vyplývá, že pro zpracování personálního auditu neexistují obecně závazné předpisy, pravidla, či technické normy.

10. Soud nepovažoval výslech znalkyně za nutný s ohledem na zcela jednoznačné závěry znaleckého posudku, s ohledem na dostatek dalších listinných důkazů i s ohledem na skutečnost, že žádný z účastníků na dotaz soudu výslech znalkyně nenavrhoval (i s ohledem na to, aby nebyly dále navyšovány náklady soudního řízení, když sídlo znalkyně je mimo obvod zdejšího soudu). Soud se proto v tomto konkrétním případě spokojil s písemným posudkem znalkyně, jak to umožňuje ustanovení § 127 odst. 1 poslední věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“).

11. Jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, dne 20. 1. 2020 byla Závěrečná zpráva prezentována [jméno] [územní celek] (tato skutečnost vyplývá i z dopisů na č.l. 36 a na č.l. 56 až 58), žalovaný však odmítl podepsat předávací protokol, neboť dílo dle jeho názoru nebylo řádně provedeno.

12. Ze shodných tvrzení účastníků (viz tvrzení žalovaného na č.l. 14, tvrzení žalobkyně na č.l. 76) vyplývá, že dne 12. 2. 2020 byla přímo žalovanému elektronicky doručena závěrečná zpráva společně s vyjádřením k výhradám žalovaného (viz č.l. 57 až 58).

13. Dne 19. 2. 2020 doručil žalovaný žalobkyni dopis nazvaný Odstoupení od smlouvy o dílo, ve kterém bylo konstatováno, že„ dílo nebylo provedeno, předáno. [příjmení], který byl, zřejmě Vaším subdodavatelem panem [jméno] [příjmení], doručen na elektronickou adresu tajemnice dne 17. 1. 2020, nelze považovat za předání díla.“ Dále je zde uvedeno, že dle názoru žalovaného žalobkyně neprovedla dílo řádně a včas, doručením výstupu nikoli objednateli, ale zaměstnanci Úřadu, porušila žalobkyně povinnost mlčenlivosti, výstupem nebyl naplněn účel smlouvy. Dle názoru žalovaného tak došlo k podstatnému porušení smlouvy o dílo, a to řádným nedodáním díla, porušením důvěrnosti informací, čímž byly naplněny podmínky odstoupení od smlouvy v souladu s ustanovením § 2002 občanského zákoníku. Žalovaný proto tímto od smlouvy odstupuje (viz dopis č.l. 88 a dodejka č.l. 89 spisu).

14. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě doplatku ceny za dílo ve výši 71 632 Kč fakturou ze dne 20. 1. 2021 [číslo] (viz č.l. 18 spisu). Tato faktura byla doručena žalovanému emailem dne 28. 1. 2021 (viz doklad o odeslání č.l. 56 spisu), následně pak ještě do datové schránky žalovaného dne 29. 1. 2021 (viz doručenka datové zprávy č.l. 60 spisu).

15. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 7. 5. 2021 (viz č.l. 64 až 66 spisu).

16. Ostatní listinné důkazy (zejména listiny na č.l. 19 a 63 spisu) soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

17. Soud zamítl důkazní návrhy na účastnický výslech jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále návrh žalovaného na provedení dokazování svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], neboť provedení těchto důkazů považoval za nadbytečné, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn důkazy provedenými a hodnocenými shora. Důkazní návrh na výslech Mgr. [příjmení] byl navíc učiněn po koncentraci řízení.

18. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav:

19. Na základě předchozí poptávky (odeslané tajemnicí Úřadu) a cenové nabídky žalobkyně (adresované rovněž tajemnici Úřadu) podepsali dne 12. 9. 2019 žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel smlouvu o dílo – Personální audit – v níž se žalobkyně zavázala v mezích stanovených touto smlouvou a nabídkou žalobkyně provést personální audit u [stát. instituce], který má 17 zaměstnanců. Cílem auditu je audit pracovního vytížení stávajících pracovníků, stanovení optimálního počtu pracovníků, návrhy změn pracovních náplní a organizační struktura úřadu. Obsahem byly dílčí činnosti vymezené v článku II. Žalobkyně se zavázala dílo zhotovit a předat do 60 dnů od úhrady 1. části ceny, která byla uhrazena dne 15. 10. 2019 O předání díla měl být sepsán předávací protokol. Žalovaný se zavázal zaplatit za hotovení díla cenu ve výši 89 540 Kč tak, že první část ceny ve výši 17 908 Kč měla být uhrazena do 15 dnů od podpisu smlouvy, druhá část ceny ve výši 71 632 Kč měla být uhrazena po předání díla, a to do 15 dnů od doručení faktury. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou kterékoliv částky dle této smlouvy. Žalobkyně dílo zhotovila v souladu se smlouvou a závěrečnou zprávu (výsledky auditu) zaslala elektronicky tajemnici Úřadu, následně výsledky auditu prezentovala [jméno] [územní celek] dne 20. 1. 2020, přičemž žalovaný odmítl podepsat předávací protokol. Následně byla dne 12. 2. 2020 závěrečná zpráva zaslána žalovanému elektronicky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě doplatku ceny za dílo ve výši 71 632 Kč fakturou ze dne 20. 1. 2021, která byla doručena žalovanému dne 28. 1. 2021. Žalovaný dosud neuhradil druhou část ceny za dílo ve výši 71 632 Kč. <i>20. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>21. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.</i> <i>22. Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.</i> <i>23. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.</i> <i>24. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.</i> <i>25. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.</i> <i>26. Podle § 2631 o. z. spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.</i> <i>27. Podle § 2632 o. z. není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.</i> <i>28. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 29. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

30. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli písemně smlouvu o dílo dle § 2586 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2631 a násl. o. z., ve které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného jako objednatele dílo – personální audit- a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit cenu v celkové výši 89 540 Kč (včetně DPH). Cílem personálního auditu byl audit pracovního vytížení stávajících pracovníků [stát. instituce] (vytíženosti jednotlivých pozic), stanovení optimálního počtu pracovníků, návrhy změn pracovních náplní a organizační struktury úřadu, přičemž konkrétní doporučení měla směřovat ke snížení nákladů a zvýšení efektivity práce. Vzhledem k tomu, že pro zpracování personálního auditu neexistují obecně závazné předpisy, pravidla, či technické normy, je pro konečnou podobu díla rozhodující obsah smlouvy (případně poptávky objednatele a nabídky zhotovitele). Jak vyplývá z poptávky žalovaného i nabídky žalobkyně, hlavním smyslem a účelem smlouvy o dílo byla analýza vytíženosti zaměstnanců Úřadu (celkem 17 zaměstnanců), jednotlivých pozic, přičemž konkrétní doporučení měla směřovat ke snížení nákladů a zvýšení efektivity práce. Z článku II smlouvy o dílo jednoznačně vyplývá, jaké konkrétní aktivity budou obsahem díla (workshop se zástupci úřadu, seznámení s úřadem a studium podkladů, finalizace cílů a metodiky, dotazníkové šetření, rozhovory s auditovanými osobami, analýza a vyhodnocení dat, zpracování závěrů a doporučení, prezentace závěrů a diskuze). Z nabídky žalobkyně je patrný i předpokládaný časový rozsah jednotlivých dílčích činností. Audit probíhal v období od října do prosince 2019, přičemž po zhodnocení provedených listinných důkazů ve spojení se znaleckým posudkem a výslechem znalkyně má soud za to, že dílo bylo provedeno v souladu se smlouvou i nabídkou zhotovitele. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že žalobkyně uskutečnila všechny dílčí činnosti specifikované v článku II smlouvy o dílo. Na podkladě dotazníkového šetření a pohovoru s jednotlivými zaměstnanci úřadu své závěry a svá doporučení zpracovala do této zprávy. Audit se vyjádřil k jednotlivým pracovním pozicím a navrhl konkrétní změny (viz kapitola 9 Analýza popisů práce, změny pracovních náplní). Auditem byly zjištěny„ nedostatky organizace práce, narušené vztahy mezi Úřadem a [anonymizováno], zvýšená potřeba zlepšení komunikace napříč Úřadem a hlavně mezi Úřadem a jeho pracovníky a [anonymizováno] a jeho jednotlivými politickými reprezentanty. Audit ukázal potřebu aktualizace popisů pracovních náplní na základě posouzení současných potřeb plynoucích z logiky jednotlivých úředních činností, ze změn v legislativě a změn potřeb a požadavků občanů, veřejnosti. Z výsledků auditu nevyplynula žádná nutnost provádět redukce v personálním obsazení Úřadu, spíše naopak se vyskytly návrhy na doplnění Úřadu o další pracovníky. Lze doporučit spíše pozorné posouzení stávajících agend jednotlivých pracovišť a pracovníků a provedení dílčích přesunů nebo změn v této oblasti.“ Lze tedy konstatovat, že žalobkyně dílo řádně dokončila ve smyslu § 2605 o. z., když jednak vyhotovila písemnou Závěrečnou zprávu, kterou zaslala elektronicky tajemnici [anonymizováno], a jednak výsledky auditu presentovala ústně dne 20. 1. 2020 radním. Pokud žalovaný namítá, že výsledky auditu neměly být zaslány tajemnici Úřadu, považuje soud tuto námitku za nedůvodnou. Byla to právě tajemnice Úřadu, která vyhotovila a zaslala žalobkyni poptávku auditu, rovněž nabídka auditu byla směřována tajemnici [anonymizováno], po celou dobu zpracování díla zajišťovala součinnost objednatele právě tajemnice [anonymizováno], jak vyplývá z emailové korespondence. Z ustanovení § 166 odst. 1 o. z. vyplývá, že právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Ze zavedené praxe mezi stranami je zřejmé, že tajemnice [anonymizováno] (zaměstnankyně žalované) jednala za žalovanou v obvyklém rozsahu vzhledem k její funkci (nebo se to takto alespoň jeví veřejnosti), když v podstatě zprostředkovávala vznik smlouvy o dílo, zajišťovala součinnost objednatele se zhotovitelem, byla tudíž dle názoru soudu oprávněna i přijmout výsledky auditu. Nelze tedy mít za to, že by žalobkyně tímto jednáním porušila povinnost vyplývající ze smlouvy. Navíc tajemnice [anonymizováno] následně předala Závěrečnou zprávu radním, kteří se tak s ní seznámili v předstihu před tím, než jim byla závěrečná zpráva prezentována osobně dne 20. 1. 2020. Přímo žalovanému byla závěrečná zpráva doručena elektronicky dne 12. 2. 2020.

31. Základní povinností objednatele, vyplývající z ustanovení § 2586 odst. 1 o. z., je převzetí dokončeného díla. Převzetí díla může proběhnout jak jednostranným právním jednáním objednatele, tak v jiné ujednané formě, například pouze dodáním do dispoziční sféry objednatele nebo podpisem předávacího protokolu zhotovitelem i objednatelem. Je však nutné rozlišovat deklaratorní zápis o předání a převzetí díla od situace, kdy si strany ujednají existenci předávacího protokolu jako hmotněprávní podmínku pro převzetí, a tedy i pro vznik nároku na zaplacení ceny díla. Z obsahu smlouvy o dílo je zřejmé, že účastníci sice předpokládali, že o předání díla bude sepsán protokol, který podepíší obě smluvní strany (článek VII smlouvy), ve smlouvě ale nebylo výslovně sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla. Předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla. Soud proto považuje dílo nejen za dokončené, ale i za předané. Navíc ve smyslu § 2632 o. z. se dílo s nehmotným výsledkem považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití, což se v tomto konkrétním případě stalo. Žalobkyně provedla personální audit v souladu se smlouvou, vyhotovila písemně výsledky auditu a s těmito výsledky žalovaného seznámila a umožnila žalovanému užití díla. Je věcí žalovaného, že dílo nevyužil a že odmítl podepsat protokol o předání díla.

32. Závazek zhotovitele tedy zanikl řádným splněním díla. Žalovaný byl povinen v souladu se smlouvou i s ustanovením § 2610 odst. 1 o. z. uhradit žalobkyni druhou část ceny za dílo ve výši 71 632 Kč, a to do 15 dnů od doručení faktury, což však neučinil.

33. Pokud žalovaný dopisem ze dne 17. 2. 2020 (doručeným žalobkyni dne 19. 2. 2020) vyjádřil vůli od smlouvy o dílo odstoupit, nepovažuje soud toto odstoupení od smlouvy za platné. Je pravdou, že žalobkyně nedokončila a nepředala dílo do 16. 12. 2019 v souladu se smlouvou o dílo, přičemž dle ustanovení čl. XI, odstavec [číslo] smlouvy mohla být smlouva měněna pouze formou písemných, vzestupně číslovaných a oboustranně podepsaných dodatků. Ke změně smlouvy ohledně doby plnění tímto způsobem nedošlo. Pokud se žalobkyně dostala do prodlení, mohl žalovaný od smlouvy odstoupit za podmínek upravených v § 1977 a násl. o. z. (a to do doby, než došlo ke splnění smlouvy). Žalovaný však nepostupoval způsobem uvedeným v § 1977 a násl., naopak odstoupil od smlouvy až poté, co bylo dílo dokončeno a předáno, tudíž odstoupení od smlouvy nebylo platné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neporušila smlouvu o dílo (a už vůbec ne podstatným způsobem), nemohlo být odstoupení od smlouvy učiněno ani dle § 2002 o. z.

34. Nárok žalobkyně, která dílo řádně zhotovila a předala žalovanému, na zaplacení druhé části ceny za dílo je důvodný, a soud proto žalobě vyhověl.

35. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud doplatek ceny za dílo neuhradil na základě faktury vystavené žalobkyní a doručené žalovanému dne 28. 1. 2021. Doplatek ceny za dílo byl splatný do 15 dnů od doručení faktury, tj. do 12. 2. 2021, počínaje dnem 13. 2. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

36. Ve smlouvě o dílo (konkrétně v článku VIII) účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení kterékoliv ze smluvních stran s úhradou ceny dle smlouvy, a to ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o. z. Žalovaný je v prodlení od 13. 2. 2021 Smluvní pokuta ve výši 0,05 % ročně z částky 71 632 Kč za období od 13. 2. 2021 do 8. 2. 2022 činí 12 929 Kč. Žalobkyně tedy požaduje méně, než by mohla požadovat, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

37. Pokud žalovaný namítá, že dílo nebylo provedeno řádně, a odkazuje na dopis [jméno] [příjmení] ze dne 26. 1. 2020 (viz č.l. 36 spisu), pak jeho obrana byla vyvrácena právě znaleckým posudkem, jak bylo popsáno shora. Navíc pan [jméno] [příjmení] ve svém dopise uvádí:„ Rozhodně nemíním nijak zpochybňovat racionálně formulované kritické připomínky, které na jednání zazněly. Ty jsou samozřejmě nejenom plně legitimní, ale i potřebné k nápravě toho, co je napravit třeba.“ Z toho však nevyplývá, že by dílo nebylo provedeno v souladu se smlouvou. Pokud žalobkyně dílo provedla, bylo povinností žalovaného dílo převzít a případné vady díla žalobkyni vytknout. [příjmení] žalované však spočívala v tom, že dílo nebylo vůbec provedeno, a proto nebylo povinností žalovaného dílo převzít (viz odstoupení od smlouvy č.l. 83 spisu).

38. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 034 Kč, v uhrazené záloze na znalce ve výši 5 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení advokátem. Při stanovení výše odměny advokáta vycházel soud z předmětu plnění, tj. od podání žaloby do změny žaloby z částky 75 822 Kč a od změny žaloby z částky 84 489 Kč. Za první část řízení tedy činí odměna dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu 4 140 Kč a od změny žaloby činí odměna 4 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, účast u jednání dne 20. 10. 2021, vyjádření a doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne 27. 10. 2021), za něž mu náleží odměna ve výši 6 x 4 140 Kč a 2 úkony po 4 500 Kč (změna žaloby ze dne 8. 2. 2022 a účast u jednání dne 28. 3. 2022), k tomu 8 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud nepřiznal žalobci odměnu advokáta a režijní paušál za repliku k doplnění žalovaného, neboť tento úkon nepovažoval soud za nutně vynaložený náklad.

39. K nákladům žalobce náleží i cestovné advokáta ze sídla advokáta k [anonymizována dvě slova] [obec] ke 2 jednáním, kdy jedna cesta činí dle [webová adresa] 274 km, a to osobním automobilem Hyndai I30, [registrační značka]. Za cestu k jednání dne 20. 10. 2021 a zpět činí cestovné 3 052 Kč (548 km x 4,3 l na 100 km x 27,20 Kč za litr nafty + 548 km x 4,40 Kč), za cestu k jednání dne 28. 3. 2022 činí cestovné 3 426 Kč (548 km x 4,3 l [číslo] x 36,10 Kč za litr nafty + 548 km x 4,70 Kč). Advokát žalobkyně má dále nárok na náhradu za ztrátu času za 20 půlhodin po 100 Kč, tj. ve výši 2 000 Kč, dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu.

40. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a proto k nákladům na právní zastoupení advokátem byla připočtena i 21 % DPH ve výši 9 391 Kč.

41. České republice vznikly náklady na znalečné ve výši 15 496 Kč, a proto soud uložil žalovanému, který ve sporu nebyl úspěšný, povinnost nahradit státu tyto náklady řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné mimořádné okolnosti, pro které by nebylo možné náhradu nákladů řízení státu přiznat.

42. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.