Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

5 C 220/2022

č. j. 5 C 220/2022-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2022:5.C.220.2022.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kroměříži rozhodl o zaplacení částky 21 817,70 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od 15. července do zaplacení. Soud se opřel o § 153b odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, který umožňuje vydání rozsudku pro zmeškání, pokud žalovaný nebyl přítomen bez důvodné omluvy. Žalobkyně měla nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, omezenou na polovinu původní jistiny podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 5 843 Kč, včetně odměny za právní zastoupení a cestovného.

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 817,70 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 817,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 817,70 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 843 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 817,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 817,70 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne 8. 8. 2018. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 111 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká nová jistina úvěru sestávající z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Tato nová jistina činí 113 947,01 Kč. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Kroměříži č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Shora uvedený soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.

5. Smlouvy, tedy částky ve výši 1 497 Kč a 32 185,30 Kč. Částka ve výši 32 185,30 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.

5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 113 947,01 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 22. 10. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po tomto. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.

5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 28. 6. 2022, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 113 947,01 Kč od 23. 10. 2019 do 28. 6. 2020 Smluvní pokuta činí v souladu s limity dle čl. 6 Smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, 21 817,70 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 7. 11. 2022. Žalovaný byl v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, právní zástupkyně žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř., soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

3. Podle ust. § 153b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

4. Skutkový stav popsaný v žalobě a považovaný mezi účastníky za nesporný posoudil soud dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 111 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky a sjednané úroky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto došlo k jeho zesplatnění a vyčíslení nové jistiny úvěru ve výši 113 947,01 Kč. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud podotýká, že je vázán rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kterým byla žalobkyni přiznána ze shora uvedené smlouvy o úvěru mimo jiné také smluvní pokuta ve výši 32 185,30 Kč vyčíslená sazbou 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za období do 22. 10. 2019 a dále smluvní pokuta ve výši 1 497 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru i po datu 22. 10. 2019, je nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 113 947,01 za dobu od 23. 10. 2019 do 28. 6. 2022, limitovaný v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy polovinou celkové jistiny úvěru, tj. částkou 55 500 Kč, v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku i v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Shora citovaným rozsudkem byla přiznána smluvní pokuta ve výši 32 185,30 Kč a smluvní pokuta 1 497 Kč, do celkového limitu 55 000 Kč tudíž chybí částka 21 817,70 Kč a tato částka byla proto žalobkyni přiznána.

5. V souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, je také nárok žalobkyně na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení žalovaného došlo dnem následujícím po marném uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyně ze dne 28. 6. 2022.

6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Účelně vynaložené náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 091 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (jedná se o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč), náhradou hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměnou za účast u jednání ve výši 1 980 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za tento úkon právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení patří i cestovné osobním automobilem Mazda 3, registrační značka, ze obec do obec a zpět k jednání soudu, které činí při celkové vzdálenosti 64 km, průměrné spotřebě 5,1 l na 100 km, ceně benzinu 44,50 Kč za litr a paušální sazbě 4,70 Kč za kilometr celkem 447 Kč. K nákladům řízení byla připočtena 21 % DPH ve výši 825 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

7. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta po středník o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodoval vyloučený soudce, soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ l53a, l53b o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.